|
|
Rozhlas na rozcestí trhu a veřejného zájmu - politická ekonomie hudby na stanici Český rozhlas Radiožurnál
Špina, Adam ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Diplomová práce pojednává o hudební dramaturgii nejposlouchanější veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu - Radiožurnálu a zasazuje ji do kontextu politicko-ekonomických vztahů, které na ni působí. Podoba hudby na Radiožurnálu byla předmětem dlouhodobé kritiky ze strany odborné i široké veřejnosti, jež vyústila v prosinci 2011 ve veřejný seminář pořádaný regulátorem - Radou Českého rozhlasu. Práce mapuje tradiční požadavky na média veřejné služby a jejich proměnu spojenou s liberalizací trhu, digitalizací a nástupem nových médií. Z hlediska hudby je diskutována její společenská funkce, její vztah k veřejnoprávním médiím a normativní požadavky, které jsou na média v souvislosti s kulturou a hudbou kladeny. Pro srovnání je hudební složka porovnávána s vysíláním komerčních celoplošných rozhlasových stanic (Impuls a Evropa 2), pro něž platí jen marginální zákonné požadavky. Práce rovněž popisuje veřejnou diskuzi o podobě vysílání a abstrahuje argumenty kritiky. Často zmiňovanými problémy bylo mimo jiné například časté opakování jednotlivých skladeb i interpretů, příliš úzký záběr v repertoáru umělců obsažených v databázi či celková zastaralost hudebního fondu, která nepřispívá k povznášení veřejného vkusu a podpoře české kulturní identity. Pravdivost těchto domněnek pak spolu s proměnou hudební dramaturgie v...
|
|
| |
|
|
Česká televize a Český rozhlas optikou modelu PSM: případová studie
Obrovský, Petr ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj České televize a Českého rozhlasu v letech 2005 až 2012 se zaměřením na mediální politiku, technologii, obsah a přístup k publiku. Jako teoretické východisko pro sběr a interpretaci dat posloužila výzkumná činnost iniciativy RIPE, která na mezinárodní úrovni propojuje akademickou sféru s mediálními profesio- nály a klade si za cíl redefinovat poslání veřejné služby pro 21. století. V posledních dvou až třech desetiletích se totiž podle iniciativy RIPE zásadně změnil politický, eko- nomický, technologický a společenský kontext, v důsledku čehož původní koncepce vysílání veřejné služby vytvořená v západní Evropě po druhé světové válce ztrácí svou legitimitu. Pro vysílatele veřejné služby (PSB) je nezbytné transformovat se na média veřejné služby (PSM) - rozšířit technologickou základnu o nové formy distribuce vedle tradičního vysílání, nastavit mechanismy obousměrné a interaktivní komunikace s pub- likem, produkovat multimediální obsahy využitelné na různých platformách a jasně vymezit a obhájit přidanou hodnotu své nabídky ve srovnání s komerčními subjekty. Práce za použití metody případové studie porovnává tento konceptuální rámec se situací v České televizi a Českém rozhlasu, přičemž se snaží odpovědět na otázku, do jaké míry obě organizace ve své strategii...
|
|
|
Charita na televizní obrazovce v České republice: případová studie o vztahu neziskových organizací a České televize
Winzbergerová, Alžběta ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce je případovou studií, v jejímž centru pozornosti se nachází vztahy a formy spolupráce mezi organizacemi neziskového sektoru, které jsou činné v oblasti charitativní, a Českou televizí. Ústřední metodou sběru dat v této práci jsou polostandardizované rozhovory se zástupci obou zúčastněných stran. Soubor dotazovaných tvoří jeden respondent z České televize a pět zástupců různých neziskových organizací. Na základě teorie nastolování agendy a konceptu gatekeepingu je zkoumáno, jak zástupci neziskového sektoru pronikají do vysílání. Část práce je věnována specifikaci různých forem spolupráce mezi těmito subjekty a také hodnocení současného stavu z pohledu obou stran, tj. České televize a neziskových organizací. V závěrečném shrnutí jsou uvedena zjištění vyplývající ze studie a také diskuse věnovaná problematickým tématům v oblasti spolupráce České televize a neziskových organizací.
|
|
|
Média a edukace (na materiálu vybraných domácích a zahraničních výzkumů mediálních edukačních obsahů)
Landová, Marína ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Disertace se soustřeďuje na problematiku výzkumů mediálních edukačních obsahů, a to zejména s využitím výzkumných poznatků z období let 2003 - 2011. Práce se nejprve zabývá vybranými teoreticko-metodologickými otázkami vztahu médií a vzdělávání z pohledu mediálních studií a dalších sociálních věd. Pozornost je věnována některým definičním otázkám; dále je představena varianta klasifikace vzdělávacích pořadů pro potřeby pedagogické i mediální praxe. V kontextu realizovaných výzkumů je nastíněn současný stav české veřejnoprávní mediálně-vzdělávací scény. Výzkumná část disertace reflektuje interdisciplinární charakter tématu, a to zejména pohled mediálních studií, sociologie a pedagogiky. Je popsán výběr domácích i zahraničních výzkumných šetření posledního desetiletí zabývajících se mediálními edukačními obsahy; šlo vesměs o šetření empirického charakteru, z nichž část zpracovala autorka disertace. Jsou to zejména dotazníková a anketní šetření zabývající se vztahem strukturovaného mediálního publika, tj. žáků, studentů a pedagogů ke vzdělávacím pořadům. Dále byly do výběru výzkumů zařazeny mediální obsahové analýzy a ohniskové skupiny k mediálním edukačním obsahům; ze zahraničních výzkumů je ve výběru věnována pozornost zejména výzkumům seriálu Sesame Street. Práce obsahuje dílčí komparace a...
|
|
|
Selected causes of the third Mečiar's goverment on the biased news of the Slovak television
Pauková, Kristina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Predkladaná diplomová práca "Vybrané kauzy tretej Mečiarovej vlády a "bias" v spravodajstve Slovenskej televízie" predstavuje analytický popis obdobia tretej vlády Vladimíra Mečiara na základe výskumu prítomnosti bias v spravodajstve Slovenskej televízie. Inštitúcia, zabezpečujúca vysielanie verejnej služby, je vo všeobecnosti považovaná za nástroj moci v rukách politikov a v rokoch 1994 až 1998 je označovaná za médium slúžiace vtedajšej vládnej koalície, či dokonca len jednej strane. Vzhľadom na predchádzajúce výskumy zamerané na predvolebné obdobie 1998 sme sa rozhodli zamerať sa na dve významné kauzy - únos Michala Kováča mladšieho z roku 1995 a referendum z roku 1997, čo môže ponúknuť obraz o mediálnej produkcii z celého vládneho obdobia. Bližšia charakteristika spoločensko-politickej situácie s akcentom na vybrané kauzy je načrnutá v úvodnej časti práce spolu s problematikou bias a konceptom vysielania verejnej služby. V práci sa venujeme i charakteristike vývoja Slovenskej televízie po roku 1989 a bližšiemu popisu je fungovania a vysielania v rokoch 1994 až 1998. Záverečná časť sa zameriava na samotný výskum predpojasti v hlavnej spravodajshej relácii STV pomocou kvantitatívnej obsahovej analýzy a ponúka výsledky vypovedajúce o stave televízie verejenej služby v období tretej Mečiarovej vlády.
|
|
|
Transformace médií na příkladu vzniku médií veřejné služby v zemích bývalého Východního bloku
Havlíček, Tomáš ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Sledovanost médií veřejné služby v postkomunistických zemích bývalého Východního bloku vytrvale klesá. V souvislosti s jejich další podporou přichází na řadu otázka budoucnosti veřejnoprávního formátu. Přes společné vnější vlivy a podobné výchozí podmínky zemí Visegrádské čtyřky se veřejnoprávní model s více než dvacetiletou existencí v jednotlivých zemích liší. Tato práce nabízí čtenáři možnost porovnání vývoje médií veřejné služby především z hlediska jejich regulace, politizace, divácké atraktivity a financování. Srovnání by mělo posloužit k jednodušší představě o budoucím postavení veřejnoprávních médií v postkomunistických demokratických systémech. První část práce se soustředí na historii Československa, Maďarska a Polska před rokem 1989 s důrazem na vývoj a regulaci vysílacích médií. Další část se zabývá vznikem duálního systému, transformací státních médií na vysílatele veřejné služby a ustavením vysílacího legislativního rámce. Následující samostatná část popisuje současnou podobu evropské regulace veřejnoprávních médií a vliv na jejich provoz na národních úrovních. Závěrečná část shrnuje nejpodstatnější rozdíly ve srovnávaných veřejnoprávních model a nabízí možné implikace pro další vývoj médií veřejné služby.
|
|
| |
|
|
Politika Evropské unie upravující státní podporu v oblasti médií (s důrazem na veřejnoprávní vysílání a filmové projekty v České republice)
Plchová, Tereza ; Šmíd, Milan (vedoucí práce) ; Kudláčová, Edita (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce Politika Evropské unie upravující státní podporu v oblasti médií (s důrazem na veřejnoprávní vysílání a filmové projekty v České republice) se zabývá státní podporou audiovizuálních médií v Evropě. Zaměřuje se na státní pomoc veřejnoprávnímu vysílání a kinematografie. Práce popisuje politiku Evropské unie v tomto směru, která je závazná pro členské země. Je zde rozebrán legislativní rámec státní pomoci provozovatelům vysílání veřejné služby a podpory kinematografie. Práce se zejména zaměřuje na kritéria, jejichž splnění je nutné k vyjmutí tohoto druhu podpory z ustanovení o nedovolených státních podporách. Těmi jsou státní podpory, které narušují obchodní podmínky a soutěž na evropském hospodářském trhu. Dále je rozebrána státní legislativa upravující podporu veřejnoprávního vysílání a podporu kinematografie v České republice. Práce shrnuje státní subvence v České republice v kontextu Evropské unie a ostatních evropských zemí.
|
|
| |
host ::
RSS.