|
Goethovy a Schillerovy balady. Kritika a srovnání českých překladů
Böswart, Štěpán ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce)
Přínos diplomové práce lze rozdělit do následujících bodů: 1. Které básně byly překládány a jak překladatelé rozuměli pojmu balada? V období německé klasiky byl obsah pojmu jiný než dnes. V různých obdobích se podle toho lišil výběr básní, které překladatelé vybírali jako balady (kolísání je např. v básních s antickými motivy). Srovnání českých překladů by mělo ukázat, jaké bylo pojetí balady v českém kontextu a jak se měnilo v jednotlivých obdobích. V tomto bude srovnávací diplomová práce přínosem k teorii žánru. 2. Jsou balady okrajovou nebo centrální částí v Goethově a Schillerově díle a jak se u nás měnila recepce jejich překladů v různých obdobích? Překládala se od těchto autorů spíše dramata, próza nebo právě poezie? V tomto ohledu bude diplomová práce příspěvkem ke zmapování recepce překladů obou autorů německé klasiky u nás. 3. Jak čeští překladatelé interpretují výchozí text? Dávají důraz na náboženskou a didaktickou složku díla s cílem zdůraznit morální zásady, zaměřují se na líčení individuálního charakteru postav, nebo se drží spíše složky dějové? Každý překlad je zároveň interpretací a může otevřít nové významové složky (Benjamin, 1996). V diplomové práci budou vyhodnoceny české překlady a výsledkem by mělo být určení charakteristických překladatelských postupů a důrazů na významové složky díla.
|
|
Čtení krajiny jako geografická dovednost
Tesařová, Barbora ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Cíl této práce je zaměřen na hledání geografického přístupu při čtení krajiny v návaznosti na didaktické účely. Cíl práce je sledován prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Práce navazuje na úvodní předvýzkumné šetření, spočívající ve tvorbě a ověřování terénního výukového programu o krajině pro žáky 7. - 9. tříd ZŠ. Pro účel hledání geografického přístupu při čtení krajiny byla využita metoda rozhovoru v ohniskové skupině, byly dotazovány 4 různé skupiny (odborní geografové, učitelé geografie a kontrolní skupina). Diplomová práce se skládá ze 4 částí. V první části je řešeno teoretické pojetí krajiny. Ve druhé části je představen předvýzkum a jeho výsledky. Třetí část je věnována výzkumnému projektu a metodologii výzkumu, představen je výběr respondentů, struktura dotazování i způsob sběru a analýzy dat. Závěrečná část práce je zaměřena na interpretaci, uskupení a porovnání výstupů. Pro analýzu dat byl použit software MAXQDA 10 Plus.
|
|
Jazyk, adaptace a kultura
Novotná, Magda ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce bylo postihnout fenomén cizince, který si aktivně osvojuje český jazyk prostřednictvím pravidelných kurzů na jazykové škole, a to především pomocí empirického výzkumu zaměřeného na interpretaci procesů, které hrají důležitou roli při studiu jazyka a jeho praktického využití. Zvláštní pozornost jsem věnovala také reflexi vztahu těchto cizinců k Čechům. Výše zmíněnou problematiku jsem se snažila postihnout co nejkomplexněji pomocí metod kvalitativního výzkumu a to konkrétně interview s informátory, detailního dotazníku49, zúčastněného pozorování a interakci se členy skupiny.
|
|
Filosofie náboženství Josefa Solovějčika
Lyčka, Milan ; Sobotka, Milan (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Sláma, Petr (oponent)
Josef Solovějčik (1903 - 1993), rabín a filosof, jeden z nejvýznamnějších představitelů moderní židovské orthodoxie, se pokusil o vyjádření tradičních židovských náboženských pojmů prostředky moderní vědy a filosofie. Jako filosof vyšel z novokantovství marburské školy, jako rabín byl pod vlivem tzv. analytické školy, kterou ve východní Evropě založili členové jeho rodiny. Z filosofického dědictví novokantismu převzal důraz na čistotu myšlení, chápaného jako myšlení matematické a přírodovědné, a z přímého odkazu Kantova přejal zejména jeho apriorismus nazíracích forem a poznávacích kategorií. Analytická škola na něho zapůsobila důrazem na ahistorický rozbor náboženských pojmů, který vede k jejich hlubšímu poznání a zároveň novým způsobem zakládá vztah k transcendentnu. Solovějčik tak rehabilitoval náboženství jako noesis a pokusil se o jeho filosofickou reflexi. Ústředním pojmem jeho filosofie náboženství je halacha, tradičně chápaná jako soubor norem a přikázání, kterými se řídí život věřícího Žida. V Solovějčikově pojetí se halacha stává filosofickým pojmem, hermeneutickým klíčem k interpretaci náboženské zkušenosti, která je pojímána jako základ veškerého zakoušení skutečnosti. Toto filosofické stanovisko Solovějčik ověřuje na neustále nových variantách ideálních typologií lidské existence, které opírá o...
|
|
TV seriál jako sociální médium
Havlová, Jana ; Krtilová, Kateřina (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se dále rozděluje na filosofické úvahy o postmoderní době, o proměně světa, vnímání a postavení člověka ve světě v souvislosti s médii a na výklad a popis médií v optice masmediálních studií. Tématem první části práce je stručné zamyšlení nad postmoderní dobou; nad médii a konzumní společností v Baudrillardových teoriích, proměnou vnímání času a prostoru a jejího vlivu na významy znaků u Virilia, nad člověkem a individualismem v pojetí Lipovetského, nemožnosti nalezení identity z pohledu Bauera a úvah nad proměnou společenských vztahů u Baumana. Druhá část práce má konkrétnější podobu v tom ohledu, že se zabývá výkladem pojmů z mediálního prostředí a jejich vzájemnou provázaností a tvoří teoretický základ pro podrobnější rozbor vybraného seriálu. Zabývá se požíváním komunikačních médií, masovou komunikací a publikem podle Thompsona, reprezentací sociální skutečnosti, stereotypy a obsahem a významem mediálního produktu podle Jiráka a Köpplové, mediální konstrukcí reality dle Bergera a Luckmanna, reklamou dle Burtona a Jiráka a interpretací obrazového sdělení podle Barthese. Třetí, praktická část, je věnována samotnému rozboru televizního seriálu "Sex ve městě" na základě výše uvedených teorií. Vzhledem k povaze a obsahu seriálu je...
|
|
Obraz mongolského venkova na příkladě kulturně specifických výrazů v románě C'. Lodojdamby Tungalag tamir
Makúch, Branislav ; Oberfalzerová, Alena (oponent) ; Kapišovská, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá užitím tzv. "kulturně specifick-ých výrazů" v románě Tungalag Tamír (Průzračný Tamír) spisovatele C'adraabalyna Lodoidamby. "Kulturně specifické výrazy" jsou takové části řeči, které jsou srozumitelné výlučně pro danou kulturu. Těsně souvisejí s životem a myšlením příslušníků oné kultury a vycházejí z jejích charakteristik. Tyto výrazy vlastně označují jisté pojmy, jisté myšlenkové obrazy, které - pokud jsou správně dešifrovány - mohou nám pomoci proniknout hlouběji do dané kultury a lépe ji pochopit. V této práci se budu především zamýšlet nad mírou přeložitelnosti těchto výrazů skrze interpretaci každého daného výrazu. Vývody, které z takového zkoumání povedou, by měly být v budoucnu dobře využitelné k překladové praxi, a tím by měly pomoci ke správnějšímu zprostředkování mongolské kultury českým čtenářům. Při své metodologii jsem se nechal inspirovat knihou PhDr. Aleny Oberfalzerové: Metaphors and Nomads. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Ethics of the self as an aesthetics of existence in Wharton's "The house of mirth" and "The age of innocence"
Černá, Pavlína ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Rhoads, Bonita (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Etika jáství jako estetika existence ve Whartonové Domě radovánek a Věku nevinnosti dokládá, že čtení těchto románů skrze Foucaultovu etiku jáství stojí v protikladu k jejich deterministické interpretaci, a otevírá tím prostor svobodné vůle pro postavy v americkém literárním naturalismu. První kapitola definuje americký literární naturalismus a zkoumá jeho historické kořeny. Druhá kapitola vysvětluje Foucaultovu etiku a její spojitost s naturalismem. Třetí kapitola pojednává o životě Edith Whartonové a jejím boji za vytvoření vlastní identity pomocí Foucaultovy etiky jáství a s ním spojených "technik jáství. Poslední dvě kapitoly jsou čtením Domu radovánek a Věku nevinnosti z pohledu Foucaultovy etiky.
|
|
Vnímání příjmových nerovností
Gajdečková, Olga ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá otázkou vnímání příjmových nerovností v naší společnosti. Autorka zde nejprve zasazuje problematiku příjmových nerovností do kontextu celkové sociální diferenciace a obecně pojednává o významu pojmů mzda - příjem, mzdová diferenciace, legitimita distribuce příjmových nerovností. Na základě studia výsledků rozsáhlých šetřeních sociální spravedlnosti následně shrnuje dosavadní vývoj postojů české veřejnosti k příjmové diferenciaci v době minulé. Vlastní kvantitativní analýzou dat, navazujících na předešlé sociologické výzkumy, pak doplňuje a srovnává poznatky o názorech lidí na příjmové nerovnosti v době současné. Stěžejní část práce autorka věnuje interpretaci stávající reflexe příjmových nerovností, která se stala předmětem jejího zkoumání v rámci několika kvalitativních skupinových diskuzích. Autorka zde propojuje dva empirické přístupy zkoumání postojů veřejnosti, přičemž prostřednictvím rozboru soustředěného skupinového rozhovoru se snaží doplnit význam interpretacím založeným na kvantitativních datech. Vlastním přínosem této práce by se mělo stát prohloubení znalostí o současných pocitech ne/spravedlnosti v rámci příjmových nerovností ve společnosti, jež by bylo možné využít pro budoucí zkoumání daného problému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Encounters with Otherness in E. M. Forster's A Room With a View and D. H. Lawrence's The Lost Girl
Skopečková, Eva ; Grmelová, Anna (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Ve své rigorózní práci se pokouším o interpretaci románu E. M. Forstera Pokoj s vyhlídkou a románu D. H. Lawrence Ztracená dívka. Především se zaměřuji na to, jak autoři v těchto dílech ztvárnili setkání s jinakostí a jaký vliv toto střetnutí mělo na vývoj jejich protagonistek. Forster a Lawrence dramatizují v těchto románech svou víru v nesmírný potenciál jižní emocionality a naznačují tak alternativu strnulému a citově chladnému životu anglické střední třídy, který oba spisovatelé vášnivě kritizují. V obou analyzovaných dílech si Forster stejně jako Lawrence pro znázornění "jižního fenoménu" zvolili Itálii, avšak její reprezentace se u obou romanopisců v mnoha ohledech liší. Také samotná "rozdílnost" se zde objevuje v různých podobách, reflektujíc tak přístupy obou autorů. Celé ztvárnění vývoje Forsterovy a Lawrencovy protagonistky je pak vlastně demonstrací přesvědčení obou autorů o možné cestě pro mladou středostavovskou ženu omezovanou společenskými konvencemi a hodnotami k realizaci jejích nej niternějším citů a vášní na základě onoho setkání s jinakostí. Dalším zajímavým momentem vyplývajícím ze srovnání analyzovaných románů je skutečnost, že oba romanopisci vztahují svá díla a tedy i život a vývoj svých protagonistek k různým časovým úsekům dvacátého století. Pokoj s vyhlídkou a Ztracená dívka tak...
|
|
Krásná Vida: od lidové písně k dramatu toužení
Benhartová, Tereza ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Krásnou Vidu lze považovat za jeden z ústředních symbolů slovinské literatury. S tím souvisí i její obsahová šíře. Od dob vzniku lidové písně, která ve formě balady zaznamenala konkrétní historickou událost, se tento motiv stal jedním z nejrozsáhlejších zdrojů literární inspirace. Svědčí o tom jeho mnohá zpracování autory 19. a 20. století.126 Postupně se rozšiřoval o psychologické a antropologické přístupy, čímž se otevíralo spektrum interpretací. Lidová píseň o Krásné Vidě nebyla v 19. století již pouhým "historickým obrazem", ale žila svým vlastním životem, coby básnický útvar. Jako taková se stala motivací pro romantického básníka France Prešerna, který ji zbavil lidové epičnosti a vystavěl ji podle pravidel romantické lyriky. Promítl do ní vnitřní rozpor mezi ideálem a skutečností, přičemž zdůraznil toužení po nedosažitelném. Krásná Vida, v díle Ivana Cankara a bezpochyby i ostatních spisovatelů, není již Vida z lidové písně, ale především Prešernova Krásná Vida. Krásná Vida se mění ve slovinské literatuře především pode toho, co jednotliví autoři považovali za příčinu Vidina toužení. Původní lidová píseň je v tomto případě nejméně konkrétní. Poskytuje nicméně několik společných motivů. Vidu vyžene do světa neuvážené manželství, nemoc dítěte, špatná materiální situace, ale především naděje, že dostane...
|
host ::
