|
|
Podpora profesního rozvoje učitelů jako nástroj zvyšování kvality školy
Breníková, Jana ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent) ; Vítečková, Miluše (oponent)
Disertační práce je koncipována jako teoreticko-empirická studie, která se zabývá tématem profesního rozvoje učitelů v kontextu rozvoje celé školy. Cílem studie v teoretické rovině je stručně představit východiska profesního vzdělávání učitelů v kontextu rozvoje školy jako celku v dnešní společnosti. V teoretické části jsme vycházeli z domácích i zahraničních zdrojů při vymezení kvality školy, kvality učitele a kvality výuky. Na základě těchto východisek jsme popsali možnosti profesního vzdělávání a akcentovali jsme takové modely profesního učení, které naplňují požadavky reflektivní praxe a cíleně využívají forem spolupráce učitelů. Cílem empirické části studie bylo představit, analyzovat a reflektovat holisticky popsaný "příběh" implementace profesního modelu podpory realizovaný v projektu Pomáháme školám k úspěchu v konkrétní škole. Na základě uvedených předpokladů jsme hledali odpovědi na otázky, jaké jsou dopady profesní podpory na vedení školy, učitele, pedagogický sbor a žáky v kontextu celé školy. Pro kvalitativně orientovaný výzkum jsme zvolili deskriptivní vícepřípadovou studii, která nám prostřednictvím několika konkrétních osob (ředitelka školy, učitelka, asistent pedagoga, pedagogická konzultantka) umožnila vidět plastičtěji souvislosti, procesy a vztahy ve zkoumané škole. Výzkum měl...
|
|
|
Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?
Kadrnožková, Monika
Disertační práce se zabývá tématem, jak vedení českých výběrových základních škol přidělují učitele do tříd. Cílem práce bylo vymezit systém přidělování učitelů do tříd na školách uplatňujících diferenciaci žáků a objasnit, dle jakých kritérií se vedení škol při přidělování učitelů do tříd řídí. V teoretické části bylo vycházeno jak z domácích, tak ze zahraničních zdrojů zabývajících se pojmem diferenciace žáků v základním vzdělávání a volbou přidělování učitelů do tříd. Diferenciace žáků byla představena jak z hlediska pozitivních dopadů efektivního vzdělávání podobně schopných žáků, tak z pozice názoru, že prostřednictvím diferenciace je podporováno nerovné rozřazování žáků do tříd a následné získávání učitelů uplatňujících odlišné nároky a kurikulum. Dále byl představen model diferenciace žáků, modely přidělování učitelů do tříd a uveden teoretický model znalostí učitele, který byl dále využit v empirické části při stanovení kritérií přidělování učitelů do tříd. Cílem empirické části bylo popsat reálný způsob přidělování učitelů do tříd vedením v pěti záměrně vybraných školách a objasnit jej v kontextu vnímání samotných učitelů. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie a zakotvená studie. Sběr dat tvořila obsahová analýza školní dokumentace,...
|
|
|
Přechod z preprimárního do primárního vzdělávání u dětí s nízkou návštěvností mateřské školy
Picková, Helena ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent) ; Majerčíková, Jana (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zkoumání postojů rodin k výchově a vzdělávání jejich dětí při přechodu z preprimárního do primárního vzdělávání. Jedná se o rodiny bez socioekonomického znevýhodnění s nízkou docházkou dětí do mateřské školy. Provedené šetření bylo koncipováno jako vícepřípadová studie a probíhalo longitudinálně v několika časových okamžicích v průběhu přechodu dítěte z mateřské do základní školy. Při studiu sedmi rodin v Libereckém kraji byly hledány důvody, které vedou rodiče k tomu, že se jejich děti neúčastní nebo účastní jen nepravidelně preprimárního vzdělávání v rámci mateřské školy, byly zjišťovány názory rodičů na preprimární vzdělávání a jejich přístup k rozvoji svých dětí. Dále bylo sledováno, jak rodiče přemýšlejí o další vzdělávací dráze svých dětí, jakým způsobem přistupují k volbě základní školy a jak vnímají zavedení povinného roku předškolního vzdělávání. Ze šetření vyplynulo, že důvody neúčasti dětí v mateřské škole jsou rozmanité a že typy rodin, jejichž děti nenavštěvují mateřskou školu, jsou velmi různorodé. Na druhé straně lze konstatovat, že řadu znaků mají tyto rodiny společné. Jedná se především o dominantní postavení matky při výchově a vzdělávání dítěte spojené na jedné straně s hyperprotektivním stylem a na straně druhé se snahou o zajištění všestranného...
|
|
|
Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?
Kadrnožková, Monika ; Greger, David (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent) ; Kasíková, Hana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem, jak vedení českých výběrových základních škol přidělují učitele do tříd. Cílem práce bylo vymezit systém přidělování učitelů do tříd na školách uplatňujících diferenciaci žáků a objasnit, dle jakých kritérií se vedení škol při přidělování učitelů do tříd řídí. V teoretické části bylo vycházeno jak z domácích, tak ze zahraničních zdrojů zabývajících se pojmem diferenciace žáků v základním vzdělávání a volbou přidělování učitelů do tříd. Diferenciace žáků byla představena jak z hlediska pozitivních dopadů efektivního vzdělávání podobně schopných žáků, tak z pozice názoru, že prostřednictvím diferenciace je podporováno nerovné rozřazování žáků do tříd a následné získávání učitelů uplatňujících odlišné nároky a kurikulum. Dále byl představen model diferenciace žáků, modely přidělování učitelů do tříd a uveden teoretický model znalostí učitele, který byl dále využit v empirické části při stanovení kritérií přidělování učitelů do tříd. Cílem empirické části bylo popsat reálný způsob přidělování učitelů do tříd vedením v pěti záměrně vybraných školách a objasnit jej v kontextu vnímání samotných učitelů. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie a zakotvená studie. Sběr dat tvořila obsahová analýza školní dokumentace,...
|
|
|
Přístupy k výuce biologie na alternativních vyšších sekundárních školách
Svobodová, Renata ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o výuce biologie na alternativních školách zajišťujících vyšší sekundární vzdělávání v České republice. Jejím cílem je popsat a výuku biologie na vybraných alternativních středních školách na základě tří případových Těmito školami jsou Gymnázium Na Zatlance s Přírodní škola a Waldorfské lyceum Praha. Strategií provedeného kvalitativního výzkumu byla vícepřípadová studie, data byla získána na základě přímého pozorování výuky, individuálních rozhovorů s učiteli, skupinových rozhovorů s žáky a analýzou dokumentů. Koncept výuky biologie na zkoumaných alternativních školách je komplexně rozebrán včetně popisu konkrétních vyučovacích jednotek. Kromě samotné výuky biologie je nalyzován ideologický základ jednotlivých škol, dále organizace výuky a hodnocení. komparace zkoumaných alternativních škol vyplývají společné rysy těchto škol, mezi patří důraz na osobnostní rozvoj žáka, netradiční organizace výuky, absence známkování, časté mimoškolní výjezdy, respektující přístup učitelů a ve výuce biologie odklon od systematiky. Přínosem této práce je nejen vhled do problematiky alternativních středních škol, které jsou málo zkoumanou oblastí českého vzdělávacího systému, ale t inspirace pro pedagogickou veřejnost.
|
|
|
Korektivní zpětná vazba v písemném projevu ve výuce anglického jazyka
Novotná, Kateřina ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Urbánek, Petr (oponent) ; Chalupský, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem zpětné vazby v písemném projevu při výuce anglického jazyka. Práce popisuje charakter zpětné vazby a její srozumitelnost z pohledu žáka. Teoretická část definuje zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, který informuje žáka o možnostech zlepšení a pokroku, čímž formuje nejen jeho vývoj v rámci učebního procesu, ale i vývoj osobnostní. Téma zpětné vazby je zasazeno do kontextu školního hodnocení a výuky slohu s přihlédnutím k problematice chyby, jako základu pro korektivní zpětnou vazbu a hybného motoru učení. Práce se dále věnuje písemnému projevu a specifikům jeho hodnocení. Empirická část s využitím kvalitativního designu vícepřípadové studie staví na datech získaných rozhovory a obsahovou analýzou dokumentů, především analýzou opravených slohových prací. Případy čtyř učitelů a jejich žáků osvětlují, jak v prostředí víceletého gymnázia a střední odborné školy učitelé a žáci vnímají (korektivní) zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, poskytující informaci o možnostech zlepšení a pokroku. Zpětná vazba ke slohové práci má formu klasifikace (analytického kriteriálního hodnocení), korektivní zpětné vazby v podobě jednotlivých označení chyb a problematických míst v práci, psaných ucelených komentářů a ústního komentáře při rozdávání práce v...
|
|
|
Osobnost učitele v souvislosti se strategiemi zvládání zátěžových situací a její vliv na edukaci
KRNINSKÝ, Luboš
Disertace se věnuje tématu zvládání a prožívání zátěžových (mimořádných) situací ve výuce v souvislosti s vybranými osobnostními rysy učitelů. Práce má teoreticko? empi-rický charakter. Její teoretická část představuje základní poznatky související s tématy významnými pro zpracovávanou problematiku (profese učitele; osobnost, motivace, emoce, pracovní zátěž a stres v kontextu učitelského povolání; vybrané vyučovací metody a organizační formy výuky, doporučení pro efektivní vyučování a řešení výukových po?tíží; základy symbolické interpretace artefaktů). Cílem výzkumu popsaného v empirické části práce je získání podrobných informací o prožívání náročných situací ve výuce a možnostech jejich zvládání v souvislosti s osobnostní strukturou vybraných učitelů. Výzkum byl realizován v podobě smíšeného designu. Jeho kvalitativní část obsahuje vícepřípadovou studii (se 6 učiteli 2. st. ZŠ byly vedeny polostrukturované rozhovory, byla pozorována jejich výuka, uskutečněn rozhovor nad jejich tematickou koláží Já jako učitel ve všech jeho pozicích a rolích a vyhodnoceny dotazníky uplatněné rovněž pro kvan?titativní část šetření) a zpracování rozhovoru nad tematickou koláží prostřednictvím otevřeného kódování. V kvantitativní výzkumné části byly vyhodnoceny údaje ze čtyř dotazníků orientačního dotazníku pro zjištění zasažení stresem u učitelů dle Henninga a Kellera (1996), dotazníku Strategie zvládání stresu SVF 78 (Janke & Erdmannová, 2003), Freiburského osobnostního dotazníku (Kollárik, Poliaková, & Ritomský, 1984) a dotazníku vlastní konstrukce s otevřenými otázkami. Většina participantů výzkumného šetření zaží?vá ve své výuce mimořádné situace, které v nich obvykle vyvolávají nepříjemné emoce a negativně ovlivňují jejich výuku. Podařilo se nalézt konkrétní souvislosti mezi osobnost?ními charakteristikami a vyučováním participantů. Respondenti nevykázali vyšší míru psychosomatického narušení, emocionální lability, depresivity ani neuroticity ve srovnání s běžnou populací. Ani mezi mírou pociťovaného zasažení stresem a věkem, resp. délkou praxe nebyla nalezena statisticky významná souvislost. Naopak spíše mužský sebepopis a adaptivní zvládání zátěže vykázaly vzájemnou signifikantní souvislost. Rovněž vyšší míra zasažení stresem ve fyzické oblasti u respondentek ve srovnání s respondenty (muži) se ukázala být statisticky významnou.
|
|
|
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
|
|
|
Přípravné vzdělávání učitelek mateřských škol a potřeby praxe
Podpera, Milan ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent) ; Syslová, Zora (oponent)
Práce se zabývá pregraduální přípravou učitelek mateřských škol. Cílem práce je komparovat problematiku přípravy na profesi učitelky mateřské školy z různých pohledů v historickém i mezinárodním srovnání a reflektovat a analyzovat potřeby profese směrem k přípravnému vzdělávání učitelky mateřské školy na základě teoretických konceptů i výpovědí z praxe. Výzkumné šetření si klade za cíl analyzovat kurikulum přípravného vzdělávání učitelek mateřských škol na vybraných pedagogických fakultách v ČR, analyzovat a reflektovat naplňování potřeb profese u těchto fakult a zjistit, jak hodnotí jejich studenti úroveň rozvoje svých profesních kompetencí na počátku pregraduální přípravy a na jejím konci. Výzkumným designem je vícepřípadová studie. Práce s respondenty šetření má longitudinální charakter. Byly použity metody kvantitativní i kvalitativní metodologie - dotazník, posuzovací škály, obsahová analýza dokumentů, rozhovor a ohnisková skupina. Práce analyzuje kurikulum pregraduální přípravy na PedF UK v Praze, FPE ZČU v Plzni a PF JU v Českých Budějovicích v kontextu modelu profesního standardu. Přináší pohled studentů této přípravy na vlastní rozvoj profesních kompetencí a dává jej do vztahu s analýzou kurikula. Analyzuje silné a slabé stránky profesní přípravy na těchto fakultách a reflektuje oblasti a...
|
host ::
RSS.