|
|
Podpůrná opatření ve vzdělávání - vliv navýšení časové dotace na výkon žáků se specifickými poruchami učení
Frombergerová, Anna ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Vítečková, Miluše (oponent) ; Špačková, Klára (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na analýzu oblasti podpůrných opatření ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavní oblastí studie je navyšování časové dotace na práci žáků se specifickými poruchami učení, což je jedna z nejčastěji volených forem podpory pro tyto žáky. Po představení teoretických východisek studie je prezentován samotný výzkum. Jedná se o kvantitativní analýzu výkonu žáků 9. tříd základních škol. Výzkumný soubor obsahoval žáky s SPU (N = 31) a intaktní žáky (N = 188). Žáci pracovali na Testu struktury inteligence I-S-T 2000 R a jejich výkony byly následně statisticky zpracovány. Žáci s SPU měli k dispozici o 25 % na práci více, než žáci intaktní, ale byli hodnoceni také v základním čase. Pracovalo se s jejich výkonem v podobě hrubých skórů (tedy fakticky správně vyplněných položek), hrubé skóre se nepřevádělo na inteligenční kvocient. Statisticky významné výsledky byly zjištěny v následujících oblastech. Žáci s SPU podali v rámci své skupiny statisticky významně lepší výkon, pokud pracovali s navýšením času (než v čase základním), a to ve všech hodnocených škálách i subtestech. Při hodnocení rozdílu mezi žáky s SPU a intaktní skupinou žáků, dosahovali žáci s SPU, s přidaným časem navíc, statisticky významně lepších výkonů ve figurální škále testu a v subtestu Výběr...
|
|
|
Konceptualizace modelu katedrové školy
Urbanová, Eva ; Šafránková, Jana Marie (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent) ; Vítečková, Miluše (oponent)
Disertační práce se zabývá konceptualizací modelu katedrové školy jako způsobu realizace manažerských praxí studentů studijního programu Školský management na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Cílem disertační práce je navrhnout koncept předávání konkrétních znalostí a zkušeností ředitelů středních škol vhodnými metodami na manažerských praxích realizovaných v katedrových školách studentům studijního programu Školský management, využitelný k přeměně jejich znalostí získaných v teoretické části výuky v dovednosti uplatnitelné v praxi ve školském terénu. Teoretická část disertační práce vymezuje katedrovou školu jako místo k přenosu znalostí od zkušených ředitelů ke studentům, specifikuje možnosti řízení a transferu explicitních a tacitních znalostí v organizaci manažerským přístupem, v případě škol také pedagogickým přístupem pomocí zkušenostního učení a identifikuje pracovní činnosti a kompetence manažera a ředitele školy. V praktické části disertační práce byla zpracována podrobná analýza dokumentů, publikací a právních předpisů s cílem zjistit role, pracovní činnosti a kompetence ředitele střední školy, které byly ověřeny dotazníkovým šetřením mezi 240 řediteli středních škol v České republice. Dotazníkovým šetřením a rozhovory s řediteli 11 katedrových středních škol a 45 studenty 3....
|
|
|
Diagnostika specifických poruch učení na úrovni učitele 1. stupně ZŠ
Vítečková, Miluše ; Kocurová, Marie (vedoucí práce)
V současné době se v naší populaci vyskytuje mnoho jedinců, kteří trpí specifickou poruchou učení. Proto, aby docházelo u těchto jedinců ke zlepšení či úplné nápravě, je zapotřebí především co nejdříve poruchu podchytit - tzn. diagnostikovat specifickou poruchu učení v co nejrannějším věku. Např. již v MŠ je možné si povšimnout v rámci předškolních prohlídek oslabení funkcí důležitých pro počáteční čtení a psaní. Diagnostiku specifických poruch učení lze však provádět až na ZŠ - a to především od konce prvního ročníku, kdy již dítě umí číst a psát. A vzhledem k tomu, že se SPU objevují nejvýrazněji ve školních aktivitách, případne úkol diagnostiky právě učitelům, kteří musí být všímaví a případných obtíží si u dětí všimnout. Bylo by tedy dobré, kdyby učitelé měli základní znalosti ze speciální pedagogiky a uměli diagnostikovat SPU. Jak tomu ve skutečnosti je? Mají učitelé 1. stupně ZŠ potřebné znalosti diagnostiky specifických poruch učení? Dokáží udělat prvotní diagnostiku specifických poruch učení u dětí? To se pokouším zjistit prostřednictvím této diplomové práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podpora profesního rozvoje učitelů jako nástroj zvyšování kvality školy
Breníková, Jana ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent) ; Vítečková, Miluše (oponent)
Disertační práce je koncipována jako teoreticko-empirická studie, která se zabývá tématem profesního rozvoje učitelů v kontextu rozvoje celé školy. Cílem studie v teoretické rovině je stručně představit východiska profesního vzdělávání učitelů v kontextu rozvoje školy jako celku v dnešní společnosti. V teoretické části jsme vycházeli z domácích i zahraničních zdrojů při vymezení kvality školy, kvality učitele a kvality výuky. Na základě těchto východisek jsme popsali možnosti profesního vzdělávání a akcentovali jsme takové modely profesního učení, které naplňují požadavky reflektivní praxe a cíleně využívají forem spolupráce učitelů. Cílem empirické části studie bylo představit, analyzovat a reflektovat holisticky popsaný "příběh" implementace profesního modelu podpory realizovaný v projektu Pomáháme školám k úspěchu v konkrétní škole. Na základě uvedených předpokladů jsme hledali odpovědi na otázky, jaké jsou dopady profesní podpory na vedení školy, učitele, pedagogický sbor a žáky v kontextu celé školy. Pro kvalitativně orientovaný výzkum jsme zvolili deskriptivní vícepřípadovou studii, která nám prostřednictvím několika konkrétních osob (ředitelka školy, učitelka, asistent pedagoga, pedagogická konzultantka) umožnila vidět plastičtěji souvislosti, procesy a vztahy ve zkoumané škole. Výzkum měl...
|
|
|
Kontinuita předškolního a základního vzdělávání z pohledu managementu sloučených mateřských a základních škol v kontextu kurikulární reformy
Lisnerová, Romana ; Šafránková, Jana Marie (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent) ; Vítečková, Miluše (oponent)
Cílem disertační práce je provést první výzkumnou sondu do oblasti kontinuity předškolního a základního vzdělávání z pohledu managementu ve sloučených mateřských a základních školách v České republice a zjistit, jaký mají ředitelé škol názor na kontinuitu předškolního a základního vzdělávání v kontextu kurikulární reformy a jak tuto kontinuitu zajišťují v praxi svých škol. Kontext tématu disertační práce je vymezen managementem školy a kurikulární reformou. Teoretická část objasňuje triádu pojmů: management, kontinuita, kurikulární reforma a následně je propojuje s prostředím sloučených mateřských a základních škol. Zároveň reflektuje roli ředitele školy ve specifickém prostředí tohoto typu škol. Východiskem se staly teoretické přístupy managementu i pedagogiky. Empirická část se podrobněji zaměřuje na zkoumání role jednoho z aktérů zajišťování kontinuity předškolního a základního vzdělávání, kterým je ředitel školy. Kvalitativní výzkum je proto řešen pomocí deskriptivní případové studie, která reflektuje názory vzorku ředitelů škol a přináší jejich pohled na manažerské činnosti a kompetence i na potřeby související se zajišťováním kontinuity předškolního a základního vzdělávání. Definovaným případem je role ředitele ve specifickém prostředí sloučených mateřských a základních škol.
|
|
|
Diagnostika specifických poruch učení na úrovni učitele 1. stupně ZŠ
Vítečková, Miluše ; Kocurová, Marie (vedoucí práce)
V současné době se v naší populaci vyskytuje mnoho jedinců, kteří trpí specifickou poruchou učení. Proto, aby docházelo u těchto jedinců ke zlepšení či úplné nápravě, je zapotřebí především co nejdříve poruchu podchytit - tzn. diagnostikovat specifickou poruchu učení v co nejrannějším věku. Např. již v MŠ je možné si povšimnout v rámci předškolních prohlídek oslabení funkcí důležitých pro počáteční čtení a psaní. Diagnostiku specifických poruch učení lze však provádět až na ZŠ - a to především od konce prvního ročníku, kdy již dítě umí číst a psát. A vzhledem k tomu, že se SPU objevují nejvýrazněji ve školních aktivitách, případne úkol diagnostiky právě učitelům, kteří musí být všímaví a případných obtíží si u dětí všimnout. Bylo by tedy dobré, kdyby učitelé měli základní znalosti ze speciální pedagogiky a uměli diagnostikovat SPU. Jak tomu ve skutečnosti je? Mají učitelé 1. stupně ZŠ potřebné znalosti diagnostiky specifických poruch učení? Dokáží udělat prvotní diagnostiku specifických poruch učení u dětí? To se pokouším zjistit prostřednictvím této diplomové práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.