|
|
Psychologická poradna pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Příprava specializované služby
CHUDÁ, Lenka
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části vymezuji základní okruh problémů, s nimiž se vysokoškolští studenti musejí v současné době potýkat a které jsou řešitelné skrze psychologickou pomoc. Dále se zabývám vymezením pojmu poradenství a jeho aplikací ve vysokoškolském prostředí. Přináším rovněž stručné dějiny vysokoškolského psychologického poradenství jak v zahraničí, tak i na našem území. Důležitou součástí této práce je kvalitativní výzkum na třech vybraných specializovaných pracovištích vysokých škol, zabývající se pomocí univerzitním studentům a pracovníkům. Výzkum provádím pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zástupci poraden. Stěžejní část celé práce (praktická část) představuje kvantitativní výzkum, v němž přiblížím výsledky dotazníkového šetření, které pokrylo 20% studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hypotézami byly předpoklady, že více než polovina respondentů si bude přát vznik Vysokoškolské psychologické poradny na naší fakultě a že více než 50% studentů bude chtít v rámci zřízené poradny řešit studijní problémy. První hypotéza se potvrdila 71% respondentů se vyjádřilo kladně ke zřízení tohoto specializovaného pracoviště. Druhý předpoklad naplněn nebyl, když zájem o pomoc se studijními problémy deklarovalo pouze 18% dotázaných. Nicméně kvantitativní výzkum přináší i některá jiná zajímavá zjištění. 99% respondentů považuje psychologickou pomoc za užitečnou, ačkoliv jen menší část z nich má přímou či nepřímou zkušenost s jejím využitím. S tímto zjištěním se pak na druhé straně rozchází velmi slabé povědomí o znalosti konkrétních vysokoškolských psychologických poraden v Českých Budějovicích. Zajímavým výsledkem je i poměrně vysoký počet dotazovaných, kteří by byli ochotni se finančně spolupodílet na úhradě konzultací v poradně. Celá práce tak přináší nejen důležitá zjištění týkající se názorů a postojů dotazovaných studentů, ale také podněty k jejich možnému naplnění.
|
|
|
Prokrastinace vysokoškolských studentů ve vztahu k Big Five modelu osobnosti
KAPROVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá fenoménem akademické prokrastinace ve vztahu s vybranými osobnostními charakteristikami studentů vysokých škol. Je členěna do dvou hlavních částí části teoretické a empirické. Teoretická část práce nahlíží do problematiky obecné prokrastinace iracionálního, avšak záměrného odkládání plánované činnosti na pozdější dobu. Zaměřuje se především na přiblížení současných poznatků, popis a charakteristiku její specifické formy prokrastinace akademické. Důraz je kladen zejména na primární činitele ovlivňující její vznik, zvláště pak na kontext psychologie osobnosti. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se pohledu na profil vysokoškolského studenta Empirická část se zabývá výzkumem prokrastinace v akademickém prostředí, s cílem zjištění souvislosti prokrastinačního chování s osobnostními rysy dle Big Five modelu. Výzkumnou metodou je dotazníková baterie, která zahrnuje tři dotazníky: NEO pětifaktorový osobnostní inventář, PSS - Škála prokrastinace pro studentskou populaci, PASS - Posuzovací škála prokrastinace pro studenty. Výzkumný soubor tvořilo 155 studentů VŠ. Z výsledků vyplývá, že za nejvýznamnější charakteristiku prokrastinujících jedinců lzepovažovat nízkou svědomitost. V empirické části jsou též uvedeny výsledky vyhodnocující míru akademické prokrastinace a další faktory, které lze považovat za možné příčiny prokrastinačních tendencí.
|
|
|
Pojmové mapy a jejich využití v učení vysokoškolských studentů
Zůnová, Tereza ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Tato práce představí pojmové mapy jako alternativní techniku využitelnou v učení studentů kombinovaného vysokoškolského studia. V teoretické části budou objasněny změny ve schopnosti učit se provázející tyto dospělé studenty. Dále budou uvedeny základní informace o pojmových mapách a možnosti jejich využití dospělými studenty. Popíši výhody a nevýhody, které jim tato grafická technika zaznamenávání informací přináší. Empirická část v sobě spojí všechna témata teoretické části. Kvalitativním výzkumem budu zjišťovat subjektivní názory studentů kombinovaného vysokoškolského studia na změnu jejich schopnosti učit se. Nechám je prakticky vyzkoušet techniku pojmového mapování a následně zjistím jejich postoje k této technice a případné předchozí zkušenosti s ní.
|
|
|
Unemployment of university graduates in Slovakia in 2001-2014
Pintérová, Monika ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Predložená bakalárska práca sa zaoberá nezamestnanosťou absolventov vysokých škôl na Slovensku v rokoch 2001 - 2014, pričom sa zameriava na analýzu nezamestnanosti tejto špecifickej skupiny obyvateľstva v rámci jednotlivých regiónov a v rámci odborov. Cieľom práce je analyzovať túto nezamestnanosť v rámci jednotlivých krajov Slovenska a odborov, na základe získaných údajov zo Štatistického úradu Slovenskej republiky a Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky. Práca sa snaží o vystihnutie najdôležitejších znakov nezamestnanosti tejto skupiny obyvateľstva a o zistenie hlavných príčin, ktoré túto nezamestnanosť spôsobujú. Záver práce obsahuje predpokladaný budúci vývoj a odporúčania, ktoré by mohli zlepšiť situáciu absolventov vysokých škôl na trhu práce v Slovenskej republike.
|
|
|
Studenti učitelství s poruchou učení
Pejchalová, Michaela ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá studenty učitelství se specifickou poruchou učení. Jejím cílem je zmapovat vysokoškolské studium a pedagogickou praxi těchto osob. Výzkum je doplněn o zjištění názoru veřejnosti na učitele s poruchou učení. Práce je konstruována jako empirický výzkum kvalitativního rázu, doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se studenty učitelských oborů se specifickou poruchou učení a dotazníkového šetření mezi veřejností. Poté byla analyzována (kvalitativně i kvantitativně) a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má tři hlavní části. Teoretická východiska pocházejí převážně ze zahraniční literatury o osobách s dyslexií na vysoké škole a v zaměstnání. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a analýzu dat. Výsledkem práce jsou témata, která vystihují studenta učitelství se specifickou poruchou učení, a zjištěné názory veřejnosti. Třetí část práce, diskuze, pak přináší shrnutí a propojení odborné literatury se závěry empirického výzkumu. Přínosem studie je vytvoření konceptu toho, kdo je to student učitelství se specifickou poruchou učení. Druhým ziskem je odhalení slabých míst v přístupu k budoucím učitelům s touto poruchou a navržení možností na zkvalitnění odborné péče....
|
|
| |
|
|
Vybrané aspekty výživy vysokoškolských studentek ze zvolených vysokých škol v České republice
Stuchlíková, Sandra ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Název Vybrané aspekty výživy vysokoškolských studentek ze zvolených vysokých škol v ČR Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na konkrétní aspekty z výživy vybraných vysokoškolských studentek z oslovených vysokých škol v České republice. Počátek práce uvádí základní pojmy týkající se obecně životního stylu. Teoretická část popisuje kapitoly o vývoji nutričních návyků, které umožňují srovnání výživy v dětství a v dospělosti. V práci je představena problematika společného stravování, v níž je zahrnuto stravování v rodině, školní stravování, ale i analýza veřejného stravování. Následně je v práci zařazena kapitola o vysokoškolských studentech, jež zahrnuje popis vysokoškolského studenta, jeho nutriční nároky, stravování a průzkumy realizované na vysokoškolských studentech. Praktická část uvádí výzkumné šetření související s výživou vysokoškolských studentek z oslovených vysokých škol. Výsledky výzkumného šetření neprokázaly relevantní výkyvy ve výživě vysokoškolských studentek. Klíčová slova Vysokoškolský student, školní stravování, menza, výživa, životní styl
|
|
| |
|
|
Osobní organizace vysokoškolských studentů
Dejmalová, Lenka ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šebková, Helena (oponent) ; Matošková, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem osobní organizace vysokoškolských studentů v současném dynamickém prostředí vysoké školy. Cílem empirického výzkumu bylo prozkoumat, jak studenti organizují své studium na začátku studia. V teoretické části jsme pojednali o Boloňském procesu a hlavních změnách, které nastaly v terciárním vzdělávání a proměnily studentskou kariéru vysokoškolských studentů. Zabývali jsme se také vysokoškolskou socializací a osobností vysokoškolského studenta, jeho tradičními i novými rolemi a proměnami životního stylu. Byly představeny dva pohledy na vysokoškolské studium akcentující důraz na kognitivní rozvoj osobnosti studenta a také význam oborově nespecifických dovedností osobní organizace pro úspěšné vysokoškolské studium. V kvalitativním výzkumu vycházíme z konceptů osobní organizace a akademického sebeřízení, jež vymezují klíčové dovednosti pro úspěšné vysokoškolské studium i profesní uplatnění. Nejprve jsme přistoupili k obsahové analýze studijních plánů a orientačnímu dotazníkovému průzkumu mezi studenty 1. ročníku FF ZČU v Plzni. Použili jsme také snímek studijního týdne a elektronické dotazování. Data jsme analyzovali technikou otevřeného kódování a tématického kódování. Rozlišili jsme dva organizačně-studijní typy, jejichž základem byly rozdíly v zaměření mimoškolní činnosti a v...
|
|
| |
host ::
RSS.