|
|
Interpretace deníků Karla Poláčka a Jiřího Ortena
ŻYWCZOKOVÁ, Anežka
Bakalářská práce se zabývá interpretací deníků dvou spisovatelů židovského původu - Karla Poláčka a Jiřího Ortena. Je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první je představena metodologie, ze které práce vychází, nastiňuje také problematiku deníku jako autobiografického žánru. Pracuje s pojmy autobiografie, autenticita a konstruovaná stylizace autorského subjektu. Druhá část se věnuje historickému kontextu doby židovské perzekuce na základě odborné literatury. Třetí a čtvrtá část jsou zaměřeny na osobnosti Karla Poláčka a Jiřího Ortena a na interpretaci jejich deníků. Cílem práce je představit deník ve světle autorského subjektu a upozornit nejen na jeho historickou povahu, ale i na rys rétorický.
|
|
|
Valenční syntax ve výukové praxi
JAHODOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce bude představit základní principy valenční syntaxe v akademických příručkách a zmapovat, do jaké míry se tyto přístupy promítají do učebnic ČJ pro 2. stupeň ZŠ. Snahou této práce bude porovnat nejen obsahovou náplň tohoto učiva, ale zejména metodologickou vhodnost a nápaditost přístupů různých učebnicových řad, případně též navrhnout vlastní přístupy k výuce této problematiky na 2. stupni ZŠ.
|
|
|
Stálost podmětu v souvislém anglickém textu ve srovnání s češtinou
POTUŽNÍKOVÁ, Radka
Předmětem diplomové práce na téma Stálost podmětu v souvislém anglickém textu ve srovnání s češtinou je kontinuita podmětu v anglickém souvětí. Diplomová práce se v teoretické části nejprve věnuje podmětu jako větnému členu, poté definuje principy ovlivňující slovosled v anglickém i českém jazyce a nakonec specifikuje, co je podle teorie Viléma Mathesia kontinuita podmětu. Praktická část se zabývá jazykovou analýzou, která má za úkol potvrdit či vyvrátit hypotézu, že anglický jazyk tíhne k větší stálosti podmětu v souvětí než jazyk český. K analýze byly použity stylově odlišné anglické texty a jejich české ekvivalenty, proto se diplomová práce částečně zabývá i kvalitou českého překladu.
|
|
|
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
|
|
|
Pojetí časovosti v díle Ladislava Hejdánka
Starý, Ondřej ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hejduk, Tomáš (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na explikaci a kritickou analýzu pojetí časovosti v díle Ladislava Hejdánka. Téma časovosti je klíčový motiv Hejdánkova myšlení. Pro celý koncept je charakteristická kombinace filosofických a teologických prvků, jež vytváří provokativní pokus o vlastní filosofický systém. Smysl konceptu spočívá v procesuálním pochopení subjektu jako události. Každý subjekt má svoji jedinečnou formu času, která je vyjádřena spojením předmětné a nepředmětné stránky. Důraz na procesuálnost a časovou povahu subjektu dle Hejdánka skutečně vystihuje pravou podstatu života a světa. Na rozdíl od čistě objektivního myšlení, které vše živé hypostazuje do podoby bezčasých myšlenkových konstruktů. První kapitola disertace je zaměřena na shrnutí a představení pojetí subjektu. Sumarizace důležitých rysů procesuálního chápání subjektu teprve umožňuje explikaci hlavního tématu. Druhá kapitola se soustředí na výklad časovosti. Rozdílné vnímání času je nejprve vysvětleno na dichotomii mýtu a víry. Tato dichotomie následně odhalí důvody k nutnosti nahrazení principu kauzality. Po vyjasnění zmíněných předpokladů se výzkum přesune na charakteristiky jednotlivých časových dimenzí s důrazem na jedinečnost a specifičnost časového určení budoucnosti. Závěrečná část kapitoly ukazuje různé intepretace Hejdánkovy...
|
|
|
Transformace jako součást koloniální identity.
Vidím, Václav ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
(česky): Koloniální systém je z logiky věci postaven na diferenci mezi rasami, kdy jedna ovládá druhou. Tento aspekt má významný vliv na podrobené subjekty z perspektivy jejich identity, neboť právě barva kůže jim přináší významné nevýhody ve způsobu žití. Důsledkem tohoto diskomfortu může být rozpad či převzetí cizí identity, patologický vztah k vlastní tělesnosti. Ve 20. století mnoho teoretiků kolonialismu a post-kolonialismu tyto důsledky analyzují. Jsou jimi především Frantz Fanon, Albert Memmi a americká autorka Nella Larsen. Všichni tři zmínění přinášejí perspektivu, která zahrnuje aktivní změnu vlastního vzezření jako způsob integrace, která jinak není možná, protože jak píše David Macey v biografii Frantze Fanona, jsou pouze dvě východiska, nasazení si bílé masky, nebo rebélie. Pokud se tedy přikloníme k první variantě, je třeba sledovat, jaké důsledky to přináší subjektu podrobujícímu se této změny, ale zároveň i tomu, který tuto změnu pozoruje. Tedy jak je na tom kolonizovaný i kolonizátor. S identitou tato práce tedy nebude pracovat jako s něčím homogenním, neměnným a nehybným, ale naopak jako s něčím, co prochází neustálou změnou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.