|
|
Pokles životní úrovně preseniorské (55-65 let) a seniorské (65+) generace a faktory, které je ovlivňují
Durkáč, Ondřej ; Šefčíková, Linda (oponent) ; Konečný, Štěpán (vedoucí práce)
Seniorská politika státu je z velké části zaměřena na aktivní život seniorů (např. Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017). Od tohoto nasměrování se obecně očekává delší setrvání seniorů v přirozeném prostředí a případně pozdější využití sociálních a zdravotních služeb resp. pobytových služeb v domovech pro seniory. Dalším fenoménem seniorské politiky je zátěž státního rozpočtu v oblasti navyšování prostředků na vyplácení důchodů. Jedním z prostředků této politiky hlavně na regionální úrovni je podpora seniorů skrze slevy a výhody v Projektu Senior pas. Autor vychází z porovnání spotřebního koše běžné populace ve věkové struktuře od 55 let výše a uživatelů slevové sítě Senior Pas, která je primárně určena na podporu aktivního života. Teoretická část práce se zaměří na popis a přínosy resp. nedostatky slevových sítí. Autor také provede exkurz do sousedících zemí zejména Rakouska a Německa, právě tento exkurz by mohl dát řadu inspirujících podnětů a to i v oblasti monitoringu fungování těchto sítí. V praktické části se bude autor věnovat konkrétní slevové síti Senior Pasů a formou dotazníkového šetření členů této sítě. Práce si bude všímat všech dostupných okolností ovlivňujících výběr slev a využívání slevové sítě v návaznosti na věk, bydliště, pohlaví a další atributy/parametry. Práce pomůže nalézt odpověď na otázku, zda slevové sítě zvyšují tendenci k aktivnímu životu seniorů primárně nebo sekundárně přes ušetření finančních prostředků za běžné služby a zboží. Autor ze získaných znalostí a zkušeností poskytne doporučení k naplnění poslání a dobré funkčnosti slevové sítě Senior pas.
|
|
| |
|
|
Penzion pro seniory
Uheríková, Eliška ; Struhala, Karel (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl vypracovat projektovou dokumentaci pro provedení stavby. Projekt je řešen jako studie pro budoucí reálnou novostavbu Následné lůžkové péče řazené do kategorie ubytování pro seniory v lokalitě Ostrava – Vratimov. Novostavba je určena pro krátkodobý pobyt (max 3 týdny). V budově je 21 pokojů pro 42 pacientů. Dispozice jsou řešeny do bloků pro budoucí upravení nebo rozšíření. Budova je trojpodlažní respektující okolní zástavbu, z které vycházely designové prvky budov. Budova disponuje i terasou se zelení. Konstrukční systém je ze zdiva Porotherm plněným minerální vatou kombinovaný s železobetonovou monolitickou deskou. Střešní konstrukce je z opakovaných sedlových střech s plechovou krytinou.
|
|
|
Typical Traffic Accidents of Hazardous Frivers Focusing on the Elderly
Krchová, Zuzana ; Semela, Marek (oponent) ; Schmeidler, Karel (vedoucí práce)
This diploma thesis focuses on the issue of seniors in transportation and examines the typical causes of traffic accidents caused by the participation of persons of this age category. The theoretical part of the thesis explains the demographic development of the society with regard to the population’s mobility and describes the personality of the person in the transport environment from the traffic psychology point of view focusing on seniors. The empirical part of the thesis focuses on the analysis of traffic accidents with the participation of seniors, defining the causes. It sets out the practical tools that can be used to objectively assess the driver's ability to drive in terms of driver's age and the possibility of reducing the number of traffic accidents caused by the elderly.
|
|
|
Měření pečovatelské zátěže pečujících o seniory
Mezenský, Štěpán ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se věnuje neformální péči a zátěži, která při ní vzniká. Cílem je prozkoumat současnou podobu neformální péče a reflektovat ji s dosavadním poznáním. Ve své první části je práce zaměřena na popis demografického vývoje seniorů, popis neformální péče a problémy s ní spojené, solidaritu, pečovatelskou zátěž, a možnosti pomoci a podpory pro neformální pečující. Dále si práce vytyčuje za cíl popsat, co jsou asistivní technologie, jak je neformální pečující využívají a jak jim ulehčují od pečovatelské zátěže. Okrajově se práce dotýká i vlivu pandemie COVID-19 na pečovatelskou zátěž. Prostřednictvím kvantitativního měření za pomoci vlastní modifikace dotazníku ZBI-4 popisuji pečovatelskou zátěž s přihlédnutím k základním sociodemografickým údajům. Výsledky neukazují na žádné statisticky významné rozdíly ani napříč pohlavími, ani napříč generacemi, mimo signifikantně nižší vnímanou pečovatelskou zátěž u generace X. Na kvantitativní část výzkumu navazuji kvalitativní částí, provedenou na základě polostrukturovaných rozhovorů. V kvalitativní části popisuji důvody pro rozhodnutí pro neformální péči, její podobu a důsledky, potenciální generační rozdíly, jaké jsou hlavní zdroje informací neformálních pečujících, asistivní technologie, jejich vliv a používání a specifikace neformální péče v době pandemie...
|
|
|
Analýza potřeb seniorů se závislostí na alkoholu ve střednědobé ústavní léčbě
Ondráčková, Petra ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: V důsledku aktuálních demografických trendů projevujících se stárnutím populace, dochází k nárůstu skupiny starších osob s problémy z užívání alkoholu, která se začíná stále častěji objevovat v síti adiktologických služeb, včetně střednědobé ústavní léčby. Vzhledem k jedinečným fyzickým, emocionálním a kognitivním vlastnostem spojeným se stárnutím senioři a starší dospělí reagují na léčbu odlišně než mladší dospělí. V současné době však poskytovatelé zdravotní péče často nedisponují dostatkem intervencí týkajících se léčby a snižování škod spojených s užíváním návykových látek u starších dospělých, které by řešily široké spektrum rizik spojených s užíváním v tomto věku. Cíle: Cílem diplomové práce je pomocí analýzy potřeb zjistit, jaké mají starší uživatelé ve střednědobé ústavní léčbě potřeby a zda nabídka intervencí tyto potřeby pokrývá, případně jak službu vylepšit, aby je pokrývala. Metody: Byly uskutečněny polostrukturované rozhovory s klienty ústavní střednědobé léčby. Výzkumný soubor tvořící 7 mužů a 6 žen starších 65 a více let byl vybrán metodou záměrného výběru, konkrétně se jednalo o záměrný (účelový) výběr přes instituce. K analýze dat byla použita metoda zachycení vzorců ("gestaltů"). Výsledky: Z výsledků práce vyplývá, že respondenti jsou převážně spokojeni s poskytovanými...
|
|
|
Vliv sociálních sítí na společenskou participaci a kvalitu života seniorů v ČR
Přiklopilová, Jana ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Česká populace stárne a počet seniorů meziročně stále narůstá. Současně se zvyšuje počet pracujících seniorů, kteří aktuálně tvoří desetinu pracovní síly v ČR. Dochází také k poklesu počtu rozvětvených rodinných struktur, které častěji poskytují potřebnou sociální síť a podporu, oproti užším nukleárním typům rodin. Nejen proto narůstá počet osamělých seniorů, kteří jsou z vlastní vůle či kvůli vnějším okolnostem izolováni od světa, sociálních vztahů a přestávají se účastnit společenských aktivit. Odhaduje se, že s osamělostí se potýká každý třetí senior napříč celým světem. S nástupem moderních informačních technologií vyvstává otázka, zda může virtuální kontakt pomoct řešit otázku osamělosti a zlepšit sociální participaci seniorů. Cílem této diplomové práce bylo poskytnout hlubší vhled do situace v České republice, nastínit potenciální přínosy a rizika a také možné bariéry pro tuto demografickou skupinu. Tento výzkum zjistil, že čeští senioři využívají sociální sítě nejen k udržování vztahů se svou rodinou a přáteli, ale rozšiřují si na nich obzory na poli svých koníčků a aktivně se zajímají o aktuální a politické dění. Sociální sítě tak mohou být nástrojem pro zlepšení sociální participace seniorů ve virtuálním světě, ale podle výsledků toho výzkumu mohou být i prostředkem pro zlepšení komunikace...
|
|
| |
|
|
Logopedická péče v domovech pro seniory pohledem zaměstnanců těchto zařízení
Siváková, Kateřina ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem logopedické intervence v domovech pro seniory a jejími přínosy. Je členěna na teoretickou a empirickou část, přičemž část teoretická se věnuje vymezení pojmu stáří a stárnutí, charakterizuje nejčastější poruchy komunikace, se kterými se u nejstarší věkové kategorie setkáváme, jejich diagnostikou, etiologií, terapií a symptomy. Teoretická část také popisuje systém péče o seniory v České republice, přehledně představuje služby, které jsou seniorům poskytovány, a to především v ústavních zařízeních. Přibližuje také logopedickou intervenci a možnosti jejího poskytování seniorům. Na teoretickou část navazuje část empirická, v rámci které bylo zjišťováno, jak vypadá logopedická intervence u seniorů v konkrétním domově pro seniory a jak je hodnocen přínos logopedické péče seniorům ze strany zaměstnanců tohoto domova. Pohled právě zaměstnanců byl volen proto, že tito lidé přicházejí se seniory do každodenního kontaktu a je jim tak umožněno pozorovat případné změny, které tato péče u seniorů přináší. Zároveň mají od problematiky větší odstup, než může mít např. logoped, který logopedickou intervenci přímo poskytuje či než samotný senior. Výzkumné šetření ukázalo, že zaměstnanci domova pro seniory neznají všechny detaily ohledně průběhu logopedické intervence, mají spíše...
|
|
|
Aktivní stáří v době covidové. Zkušenosti provozovatelů volnočasových aktivit
Mejtská, Petra ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou zkušenosti zaměstnanců a dobrovolníků pracujících v centrech a klubech pro seniory, kteří pro své klienty organizují volnočasové aktivity. Tyto organizace naplňují ideu aktivního stáří, kterou definují jako správné a zdravé stárnutí. Aktivita, participace a sociální kontakt jsou důležitými aspekty tohoto konceptu, který má vést ke zlepšení kvality života ve stáří, fyzickému i mentálnímu zdraví a dalším benefitům. Během jara roku 2020 ovšem veškeré aktivity center (a dalších institucí) přerušila pandemie Covidu-19. Senioři byli označeni za rizikovou skupinu a bylo jim doporučováno se izolovat a neopouštět domov. To ovšem pro ně přinášelo další rizika. Samota ve stáří je diskutovaným tématem, které bylo během pandemie ještě zvýrazněno. Tato diplomová práce má kvalitativní charakter a mými komunikačními partnery jsou dobrovolníci, lektoři a vedoucí pracovníci center a klubů pro seniory, kteří zde pracovali po celou dobu pandemie i po ní. Pomocí hloubkových, polootevřených rozhovorů se v této práci zajímám o to, jak se vyrovnávali s náhlým uzavřením během pandemie a jaké strategie přijímali na ochranu svých klientů. Text a výsledná analýza se snaží přiblížit rozhodování zaměstnanců na hraně dvou rizik, které jejich klienty ohrožují - samoty a možnosti nakažení - jak s...
|
host ::
RSS.