|
|
Komparace postavení a pravomocí starosty v České republice a Šlesvicko-Holštýnsku
Nosek, Miroslav ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním právních úprav postavení starosty a jeho pravomocí v České republice a Šlesvicko-Holštýnsku. Přestože hlavním tématem této diplomové práce je postavení a pravomoci starosty, úvodní kapitola každé z právních uprav se také zabývá ústavním zakotvením práva na samosprávu, organizací obce, vzájemných vztahů orgánů obce podle aktuální platné právní úpravy. Hlavním cílem bylo vymezit postavení starosty a jeho pravomocí v právním řádu České republiky a Šlesvicko-Holštýnska a následně komparativní metodou zjistit rozdíly, ale i shodné rysy obou právních úprav. Tato práce by se dala rozdělit do několika částí. První část je věnována právní úpravě postavení starosty a jeho pravomocí v České republice, první kapitola se zabývá obecně obcí jako takovou a následující kapitola druhá, je již věnována starostovi. Tato kapitola pojednává o postavení starosty, vzniku mandátu, jeho odpovědnosti, ale hlavně o jeho pravomocech. Druhá část, do které se řadí kapitola třetí a čtvrtá, se zabývá právní úpravou starosty ve Šlesvicko-Holštýnsku. Tyto kapitoly se obdobně jako v první části nejdříve věnují organizaci obce a následně samotnému starostovi obce. Třetí část této diplomové práce se zabývá samotnou komparací obou právních úprav postavení starosty a jeho pravomocí, kde jsou...
|
|
|
Politický systém Ruské federace: co říká ústava a jaká je realita?
Rieznyk, Ganna ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat analýzou politického režimu v Ruské federaci. Jejím hlavním záměrem se stane pokus ukázat, jestli existují rozdíly mezi tím, co je dáno ústavou, a reálném fungováním v zemi. Pro začátek se popíše institucionální vývoj Ruska po roce 1989. Čtenář uvidí, jestli se změnila dělba moci a objevil-li se stranický pluralismus. Dále pozornost bude věnována problematice samotné ústavy a tomu, jaké novely s sebou přinesla: zavedení dvoukomorového parlamentu, funkce hlavy státu atd. Po provedeném zkoumání ústavních pravidel z hlediska pravomocí prezidenta, uvidíme, jestli je Ruská federace ve skutečnosti poloprezidentský systém či nikoliv. Další prostor se bude týkat existence parlamentarismu v zemi a povahy soudního systému. Krátce se rozeberou procedury voleb: a to jak parlamentních, tak prezidentských. Podle dostupných informací o volebním systému a výsledcích voleb, pochopíme, proč ruský stranický systém vypadá tak jak vypadá. Bude také rozebrána role hlavního stranického subjektu "Jednotné Rusko". Následně prostor diplomové práce bude věnován fenoménu opozice. Jestli existuje doopravdy, a pokud ano, jak silnou roli v celém systému hraje. Nakonec poslední část práce se bude týkat federální struktury Ruské federace.
|
|
|
Postavení Senátu v ústavním systému České republiky
Fuksová, Veronika ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice postavení Senátu jako jedné z komor Parlamentu České republiky. Základní otázkou prolínající se celou prací je, zda má Senát v České republice odůvodněnou pozici. Tato otázka je pokládána v několika konotacích, ať už v komparaci s druhými komorami jiných států a jejich funkcemi, tak i z hlediska postavení českého Senátu v jeho dílčích pravomocech. Bakalářská práce je uvedena stručným přehledem historického vývoje zákonodárných orgánů v období od první republiky až do počátku devadesátých let, kdy došlo ke zformování současné podoby bikamerálního parlamentu. Další kapitoly se zaměřují na jeho následný vývoj, který je poznamenán obdobím, kdy Senát nebyl ustaven a jeho funkce tak zabezpečovala Poslanecká sněmovna. Dále se bakalářská práce zaměřuje na otázky související s ústavním a zákonným zakotvením Senátu, na otázky rozsahu a efektivity využívání jeho pravomocí a vypořádání se s kritickými názory. Na závěr jsou shrnuty výsledky, ke kterým jsem na základě analýzy došla, zodpovězena výzkumná otázka a stanoven možný následující vývoj. Klíčová slova: Senát, Parlament ČR, ústavní systém, tradice, bikameralismus, pravomoci
|
|
| |
|
|
Přímá volba prezidenta ČR : důvody, podmínky, důsledky
Ryčlová, Dorota ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Shrnutí - Přímá volba prezidenta ČR: důvody, podmínky, důsledky Tato diplomová práce se zabývá různými aspekty zavedení přímé volby prezidenta v České republice. Jejím cílem je dopátrat se skutečných důvodů, které stály za přijetím ústavního zákona č. 71/2012 Sb., jenž tento institut do českého ústavního systému přináší. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří základních částí. V části první jsou předkládány a hodnoceny jednotlivé důvody (historické, politické, ústavně-právní … ), na základě kterých zastánci přímé volby tento institut obhajovali a také argumenty odpůrců této myšlenky. Druhá, obsahem nejrozsáhlejší část, se zabývá srovnáváním návrhů na změnu Ústavy, které se pokoušely zavést přímou volbu prezidenta od roku 2001 až do současnosti. Obsahuje celkem třináct návrhů včetně toho, který je tedy později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 71/2012. Jednotlivé návrhy jsou mezi sebou porovnávány, jsou uváděny jejich odlišnosti i prvky, které mají společné, stejně tak jsou stručně popisovány případné společenské či politické okolnosti provázející jejich vznik. Jako výsledek porovnávání jednotlivých návrhů dochází autorka k názoru, že pravá příčina přijetí právě ústavního zákona č. 71/2012 Sb. netkví v jeho obsahu ani důvodové zprávě, protože ani jedno svou kvalitou či promyšleností nijak nepřevyšuje...
|
|
|
Kompetence zástupkyně ředitelky mateřské školy
Matoušková, Šárka ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou předávání kompetencí ředitelkou mateřské školy zástupkyni ředitelky. Tato oblast se zásadně se liší v každé škole, ať již podle kapacity počtu dětí dané školy, schopnostmi ředitelky kompetence delegovat v různém rozsahu, ale i v předpokladech zástupkyně ředitelky tyto předané kompetence naplňovat. Předávání pravomocí a participace na řízení školy zástupkyní ředitelky by měla být každodenní součástí života mateřské školy. V úvodní části jsou základně vymezeny manažerské funkce, detailnější pohled je zaměřen na oblast kompetencí v obecném pojetí a jejich delegování. Střední část práce je zaměřena na kompetence jako nezbytnou součást v řízení mateřské školy. Posledním okruhem práce je dotazníkové šetření a přehled doporučených kompetencí k delegování na zástupkyni ředitelky MŠ. V závěru práce je seznam využité literatury a přílohy bakalářské práce.
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
|
Úřad generálního vikáře
Přibyl, Stanislav ; Hrdina, Antonín (oponent) ; Plavec, Karel (oponent)
Práce se na začátku zabývá pojmem církevního úřadu obecně. Církevním úřadem se myslí natrvalo ustanovená služba buď božským nebo církevním ustanovením k dosažení duchovního cíle. Osoba, která úřad zastává, jej získala kanonickým udělením když byla před tím prokázána její vhodnost. Úřad také lze pozbýt, a to buď přirozenými okolnostmi, z vůle nositele úřadu nebo z vůle kompetentní autority. Text práce se dále zabývá vlastním tématem, totiž úřadem generálního vikáře. Nejprve nahlíží problematiku z historického hlediska. Úřad generálního vikáře má své kořeny ve správním uspořádání Římské říše, ale rozvinul se až ve středověku, zvláště v době, kdy papežové sídlili v Avignonu. Dále text pojednává o generálních vikářích v českých dějinách a o snad nejznámějším reprezentantovi tohoto úřadu, svatém Janu Nepomuckém. V další části práce zpracovává vlastnosti úřadu generálního vikáře, to jest povahu moci tohoto úřadu, jeho výlučnost a jedinečnost v diecézi, vztah k diecéznímu biskupovi a dalším činitelům vedení diecéze. Následuje rozbor pravomocí generálního vikáře. V závěru práce je pojednáno o omezeních, spjatých s tímto úřadem a s možnostmi pozbýt tohoto úřadu. Asi nejobvyklejším případem ztráty úřadu generálního vikáře je zánik moci biskupa, na němž je vikář závislý.
|
|
|
Manažerské funkce a jejich delegování na sloučené mateřské škole v Praze
Vatolinová, Nina ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá manažerskými funkcemi a jejich delegováním. Jde o delegování pravomocí, kompetencí a odpovědnosti směrem od ředitelky sloučené mateřské školy v Praze k zástupkyni, která vede odloučené pracoviště. Jedná se výlučně o školy, které vznikly sloučením několika původně samostatných mateřských škol. Teoretická část práce vychází z poznatků z odborné literatury. Výzkumná část obsahuje analýzu výsledků dotazníkového šetření, které proběhlo na 10 sloučených mateřských školách v Praze a týkalo se delegování v práci ředitelky mateřské školy. Dotazníkového šetření se účastnily ředitelky sloučených mateřských škol a zástupkyně ředitelek, které vedou odloučené pracoviště. Autorka práce se snaží odpovědět na dotaz, jaké manažerské funkce je možné delegovat na odloučeném pracovišti.
|
|
|
Přímá volba prezidenta: možnost a potenciální důsledky zavedení v České republice
Matiášková, Lenka ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Přímá volba prezidenta je politickým, politologickým a také ústavně-právním tématem, které nás provází se značnou pravidelností již spoustu let. Objevuje se vždy v souvislosti s prezidentskými volbami, ale také jako součást volební kampaně voleb parlamentních. Únor 2012 tuto pravidelnost přerušil a přímá volba prezidenta byla schválena. Jaké bude mít tento krok dopady na fungování českého politického systému, se ukáže až v roce 2013, kdy se úřadu ujme první v přímých volbách zvolený český prezident. Většina ústavních právníků a politologů se ale shoduje, že zavedení přímé volby není v České republice řešením stávajících problémů, a vyjadřují proto obavy, jakým způsobem se změna projeví na fungování systému jako celku. Klíčová slova: přímá volba prezidenta, pravomoci, legitimita, politický systém, prezidentská kampaň
|
host ::
RSS.