|
|
Postavení Senátu v ústavním systému České republiky
Fuksová, Veronika ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice postavení Senátu jako jedné z komor Parlamentu České republiky. Základní otázkou prolínající se celou prací je, zda má Senát v České republice odůvodněnou pozici. Tato otázka je pokládána v několika konotacích, ať už v komparaci s druhými komorami jiných států a jejich funkcemi, tak i z hlediska postavení českého Senátu v jeho dílčích pravomocech. Bakalářská práce je uvedena stručným přehledem historického vývoje zákonodárných orgánů v období od první republiky až do počátku devadesátých let, kdy došlo ke zformování současné podoby bikamerálního parlamentu. Další kapitoly se zaměřují na jeho následný vývoj, který je poznamenán obdobím, kdy Senát nebyl ustaven a jeho funkce tak zabezpečovala Poslanecká sněmovna. Dále se bakalářská práce zaměřuje na otázky související s ústavním a zákonným zakotvením Senátu, na otázky rozsahu a efektivity využívání jeho pravomocí a vypořádání se s kritickými názory. Na závěr jsou shrnuty výsledky, ke kterým jsem na základě analýzy došla, zodpovězena výzkumná otázka a stanoven možný následující vývoj. Klíčová slova: Senát, Parlament ČR, ústavní systém, tradice, bikameralismus, pravomoci
|
|
|
Postavení Senátu v ústavním systému České republiky
Fuksová, Veronika ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice postavení Senátu jako jedné z komor Parlamentu České republiky. Základní otázkou prolínající se celou prací je, zda má Senát v České republice odůvodněnou pozici. Tato otázka je pokládána v několika konotacích, ať už v komparaci s druhými komorami jiných států a jejich funkcemi, tak i z hlediska postavení českého Senátu v jeho dílčích pravomocech. Bakalářská práce je uvedena stručným přehledem historického vývoje zákonodárných orgánů v období od první republiky až do počátku devadesátých let, kdy došlo ke zformování současné podoby bikamerálního parlamentu. Další kapitoly se zaměřují na jeho následný vývoj, který je poznamenán obdobím, kdy Senát nebyl ustaven a jeho funkce tak zabezpečovala Poslanecká sněmovna. Dále se bakalářská práce zaměřuje na otázky související s ústavním a zákonným zakotvením Senátu, na otázky rozsahu a efektivity využívání jeho pravomocí a vypořádání se s kritickými názory. Na závěr jsou shrnuty výsledky, ke kterým jsem na základě analýzy došla, zodpovězena výzkumná otázka a stanoven možný následující vývoj. Klíčová slova: Senát, Parlament ČR, ústavní systém, tradice, bikameralismus, pravomoci
|
|
|
Jak vznikala ÚSTAVA ČR; politický kontext, osobnosti, vlivy.
Fuksová, Veronika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se týká problematiky vzniku Ústavy ČR. Jejím cílem bylo zejména zmapovat veškeré relevantní okolnosti, které vedly ke schválení konečné podoby tohoto dokumentu v prosinci roku 1992. Diplomová práce je strukturována do kapitol, které se věnují postupně historickým okolnostem, inspiračním zdrojům, jednotlivým subjektům podílejícím se na tvorbě Ústavy ČR, posloupnosti jednotlivých jednání a konečně také zásadním otázkám, které vyvolávaly rozsáhlé debaty. Otázkou bylo, jakým způsobem byla Ústava ČR ovlivněna předchozími návrhy ústav a dalšími zdroji. Dílčím výsledkem práce je zjištění, že tyto vlivy byly zásadní a aktéři tvorby Ústavy ČR se jich explicitně dovolávali. Další otázka se zabývala tím, jakým způsobem byla Ústava ČR ovlivněna konkrétními politickými vlivy. Z analýzy rozličných historických dokumentů vyplývá, že snaha ovlivnit tento proces ze strany vládní koalice byla velmi silná, nicméně ve výsledku byla v rámci zásadních otázek přijata kompromisní řešení, jelikož bylo potřeba ještě v prosinci 1992 schválit Ústavu ČR v České národní radě, k čemuž nakonec došlo.
|
|
|
Role médií při utváření veřejného mínění na průběh trestních řízení
Fuksová, Veronika ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Role médií při utváření veřejného mínění na průběh trestních řízení se zabývá problematikou, která leží na pomezí právní a mediální vědy. Jejím cílem je vyložit vztah mezi těmito dvěma oblastmi na podkladě trestních řízení, a to jak v teoretické rovině, tak prakticky s využitím reálných trestních kauz. Diplomová práce se v první řadě zabývá právním zakotvením médií a jejich vztahem k některým významným trestně-právním zásadám, kterými jsou zásada presumpce neviny a zásada veřejnosti trestních řízení. Právě zásada presumpce neviny a její porušení má vliv na osobnostní práva dotčené osoby, proto je tato práce zaměřena i na výklad týkající se ochrany osobnosti před neoprávněnými zásahy, ke kterým může dojít v rámci trestního řízení, a to jak ze strany orgánů činných v trestním řízení, tak i ze strany médií. Pro mediální oblast jsou typické některé právní instituty nápravy takových zásahů, kterým je v předložené práci rovněž věnován prostor. Jak již bylo uvedeno, diplomová práce má i praktický rozměr, v jehož rámci jsou zkoumány tři medializované trestní kauzy z roku 2015, a to prostřednictvím odlišných mediálních platforem, které o daných kauzách informovaly. Závěr diplomové práce shrnuje poznatky, kterých bylo v průběhu práce dosaženo se zdůrazněním zásadních závěrů o vztahu...
|
|
| |
host ::
RSS.