|
|
Nároky psychické adaptace na onkologickou diagnózu karcinom děložního hrdla: kvalita života a posttraumatický růst ve fázi remise onemocnění.
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se věnuje nárokům a specifickým faktorům, které ovlivňují psychickou adaptaci žen na onkologickou diagnózu "karcinom děložního hrdla." Podrobněji se zaměřuje na kvalitu života a posttraumatický růst pacientek ve fázi remise onemocnění. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek. Dále uvádí téma jeho zvládání ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na onkologickou diagnózu se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s ní. Poslední část tohoto oddílu uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Text se v kapitole o fázi zotavování a remise podrobněji věnuje teoretickému zázemí konceptů kvality života a posttraumatického růstu, včetně přehledu nástrojů pro jejich kvantitativní hodnocení. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Všímá si proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty...
|
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v důsledku úmrtí blízké osoby. Zaměřuje se na mladé dospělé, kterým zemřel blízký příbuzný (rodič, prarodič), v rámci dospívání a dospělosti. Cílem práce je zjistit výskyt posttraumatického rozvoje u devíti mladých dospělých a zmapovat v jakých oblastech a jak se posttraumatický rozvoj projevuje. Dále porovnat výsledky s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové a s modelem bitvy použitým v dizertační práci Hany Valentové. Teoretická část práce je věnována představení tématu úmrtí blízké osoby a popisu posttraumatického rozvoje, jeho definici, modelům a faktorům, které ho ovlivňují. V rámci empirické části práce je využito kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti respondenty a následné obsahové analýzy s využitím otevřeného kódování. Analýzou bylo zjištěno sedm hlavních oblastí posttraumatického rozvoje, jedná se o oblast vztahů, důvěry v překonání krizových situací, duchovního posunu, profesního směřování, změny vztahu k sobě, hodnoty života a nových možností. V rámci výzkumu se objevilo i několik důležitých proměnných, mezi které patří například sociální podpora, hledisko vlastní víry a téma uvědomění si vlastní konečnosti života/smrtelnosti. Klíčová slova posttraumatický rozvoj, trauma, smrt, mladý...
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Kucharská, Anna (oponent)
Rigorózní práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
|
Bullet does not differentiate - War through the eyes of contemporary Czech female reporters
Molcsánová, Simona ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce se zabývá mentálním zdravím válečných novinářek v období, kdy toto povolání prochází výraznými změnami. V teoretické části si práce klade ambice stručně popsat hlavní vývojové body tohoto povolání od jeho vzniku až po současnou dobu, kterou definujeme jako období nových válek. Toto je charakteristické zvýšeným nebezpečím, kterému váleční novináři čelí, protože z jejich původně respektovaného, chráněného statusu se staly terčem vražd a únosov. Práce válečného novináře se přetransformovala hlavně v zemích, kde mediální domy už nemají finance řídit zahraniční redakce a platiť zahraniční cesty svých novinářů. Proto se rozmohl fenomén žurnalistiky na volné noze, která poskytuje novinářům svobodu za cenu špatného finančního ohodnocení a znížené bezpečnosti. Hlavním tématem práce je však psychické zdraví válečných novinářů. Jako hlavní psychologické nástrahy, kterým válečný novinář čelí práce uvádí pracovní stres, syndrom vyhoření, depresi a posttraumatickou poruchu. Identifikuje se anomálie, že přesto, že běžná žena má větší pravděpodobnost vyvinutí PTSP jako muž, válečná novinářka má tuto pravděpodobnost stejnou, jako její mužský ekvivalent. Výzkumná část se tedy prostřednictvím vedení polostrukturovaných rozhovorů zaměřuje na odhalení psychického vnímání práce v konfliktních zónách...
|
|
|
Vnímání transgeneračního přenosu v rodině z pohledu osob středního věku
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá transgeneračním přenosem a opakujícími se tématy rodinného příběhu z pohledu osob středního věku. Vychází z diplomové práce nazvané Posttraumatický stres a růst u přeživších holocaust a jejich rodin. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres, trauma a posttraumatický růst. Dále je pozornost věnována historické perspektivě na traumatické události 20. století, jež výrazně ovlivnily život respondentů (2. světová válka, období komunismu) a tématu mezigeneračního přenosu v rodinném kontextu. Empirická část této práce vychází z kvantitativního a kvalitativního výzkumu. První část se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaust a jejich potomků (N = 150, data sesbírána v CEITEC). Ve shodě s dalšími výzkumy se ukázalo, že se u přeživších holocaust a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje lineární závislost. Kvalitativní výzkum (N = 21) se naopak zaměřil na mezigenerační přenos v rodinné paměti. Byly mapovány oblasti rodinných rolí, fungování i témat jako tradice, spiritualita a loajalita. U vybraných respondentů se mezigenerační opakování objevuje například v oblasti: partnerských obtíží, narušených vztahů rodič - dítě, osobnostních specifik, postojů a...
|
|
| |
|
|
Posttraumatický růst u adolescentů a mladých dospělých
Valentová, Hana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Bartošová, Kateřina (oponent)
Disertační práce je zaměřena na posttraumatický růst u adolescentů a mladých dospělých. Předmětem výzkumného zájmu je zachycení reakcí a změn, které se objevují po specifickém podnětu - existenciálně prožitém traumatu, jehož podstatou je uvědomění si ohrožení života a následné uvažování o vlastní konečnosti. Teoretická část je věnována exkurzu k psychologickým a filosofickým zdrojům současných konceptů posttraumatického růstu, ve kterých nalézáme podporu pro náš předpoklad, že vnímané ohrožení života je určující pro specifický průběh posttraumatických reakcí. Dále se věnujeme konkrétnímu modelu PTG autorů Tedeschi a Calhouna, jejichž koncept změn po závažné životní události jsme zvolili jako výchozí pro náš výzkum, a jejichž dotazník PTGI využíváme v kvantitativní části. V empirické části jsme zvolili smíšený výzkumný design. Nejdříve byla realizována kvantitativní část výzkumu, které se účastnilo 407 respondentů ve věku 17-25 let. Cílem této části bylo zjistit míru posttraumatického růstu a prokázat, že vnímané ohrožení života se vyskytuje u respondentů napříč všemi kategoriemi události, projeví se vyšším dosaženým skórem v dotazníku PTGI i v jednotlivých faktorech. Kvalitativní část výzkumu byla založena na analýze rozhovorů s 13 respondenty ve věku 20- 25 let a byla realizována s cílem zachytit...
|
|
|
Posttraumatický stres a růst u přeživších holokaustu a jejich rodin
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými dopady holocaustu na generaci přeživších i na jejich potomky. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres a trauma. Dále jsou nastíněny možné reakce jedince na silně stresující události i dotazníkové metody, jimiž lze míru traumatizace zjistit. Následně je pozornost věnována posttraumatickému růstu a to především v pojetí L. G. Calhouna a R. G. Tedeschiho, jež zahrnuje pět růstových oblastí. Krátce je zmíněna i možnost facilitování posttraumatického růstu a dotazník, který umožňuje zjistit míru rozvoje pozitivní změny po prožitém traumatu. Dále je stručně zachycena komplexita holocaustu a charakterizovány jednotlivé generace přeživších holocaustu i jejich potomků a prapotomků. Závěrem je pozornost věnována výzkumům, které se týkají mezigeneračního dopadu traumatu. Empirická část této práce se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaustu a jejich potomků. Data byla získána prostřednictvím Dotazníku posttraumatického stresu (PCL-C) a Dotazníku posttraumatického růstu (PTGI) a následně zpracována kvantitativní metodologií. Ukázalo se, ve shodě s dalšími výzkumy, že se u přeživších holocaustu a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje...
|
|
|
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů
Holubová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Honzák, Radkin (oponent)
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů (Abstrakt) Hasiči se při zdolávání mimořádných událostí nezřídka dostávají do situace ohrožení vlastního života či tělesné integrity a jsou svědky traumatizace druhých osob. To může vést k rozvoji posttraumatických poruch. Traumatické zkušenosti však mohou skýtat i rozvojový potenciál. Předkládaná práce je zaměřena na posttraumatický stres - na symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů. Jejím hlavním cílem je rozšířit dosavadní výzkumné poznatky v oblasti posttraumatických stavů u profesionálních záchranářů o zjištění pocházející z mezinárodního souboru hasičů. Soubor zahrnoval hasiče z České republiky (N=302) a dalších šesti evropských zemí (N=2241). Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Posttraumatické symptomy byly měřeny sebeposuzovací škálou Impact of event scale-revised, posttraumatický růst inventářem Posttraumatic growth inventory-short form. Byla porovnána data českých a evropských hasičů s předpokladem, že mezi příslušníky stejné profesní skupiny nebudou nalezeny rozdíly. V některých měřených parametrech však drobné odlišnosti zjištěny byly. U českých hasičů byla sledována nižší míra symptomů znovuprožívání a zvýšené dráždivosti,...
|
|
|
Psychické trauma a jeho vliv na lidský život
Skřivanová, Vendula ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce "Psychické trauma a jeho vliv na lidský život" má za cíl zjistit, jaký vliv na člověka má skutečnost, že do jeho života vstoupí neočekávaný traumatický zážitek. Teoretická část podává stručnou charakteristiku k tématu psychického traumatu, jeho vzniku, rysům a formám, taktéž pojednává o stresových fenoménech, adaptačních, obranných a zvládacích mechanismech, jejichž pomocí se člověk snaží zvládat zátěž a vyrovnávat se s tíživou životní situací. Stěžejní část se v souvislosti s dopady extrémního stresu věnuje ponejvíce posttraumatické stresové poruše, jakožto jedné z nejčastějších diagnostických kategorií, vznikající v důsledku nedostatečného zpracování závažné traumatické zkušenosti, projevující se přetrváváním psychických a somatických obtíží, a dalším následkům traumatu v oblasti psychické a sociální včetně posttraumatického rozvoje osobnosti. Rovněž je zde pojednáno o odlišných reakcích na trauma a rizikových a protektivních faktorech ovlivňujících zpracování traumatu resp. reakci na trauma. Výzkumný projekt (Metodologické šetření) předkládá případové studie a ukazuje průběh, zpracovávání a vyrovnávání se s traumatickým zážitkem. Hodnotí a potvrzuje negativní i pozitivní dopad a vliv psychického traumatu na lidský život.
|
host ::
RSS.