|
|
On Changing and Differing Types of Bodies and Their Relationships to Their Souls or/and Minds in Western Culture
Jakešová, Markéta ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Morin, Marie-Eve (oponent) ; Weidtmann, Niels (oponent)
O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře Markéta Jakešová Abstrakt: O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře je sbírkou volně navazujících kapitol, které odpovídají na otázku, jak učinit Merleau-Pontyho fenomenologii inkluzivnější. První kapitola, věnovaná Jeanu-Lucu Nancymu, slouží jako úvod do tématu alternativních tělesných existencí a otázce duše v těle. V následujících kapitolách je Merleau- Ponty konfrontován s vybranými autory spojenými s Teorií sítí aktérů (ANT). Nejdříve se ve srovnání s Brunem Latourem ukáže, že integrita všech jsoucen a entit (včetně nejprivilegovanějších lidí) není samozřejmostí. Patologie ve Fenomenologii vnímání a pojetí aterosklerózy Annemarie Mol jsou pak použity jako analogie pro podřadné postavení žen v naší společnosti, příčemž čtvrtá kapitola ukazuje zmocňování (empowerment), které z něj může vyrůst, prostřednictvím interpretace románu Pianistka od Elfriede Jelinek. Poslední dvě kapitoly se zaměřují na nekonvenční způsoby intersubjektivity a příbuzenství (kinship) jako způsoby bytí ve světě. Konfrontace s Eduardem Viveirosem de Castro destabilizuje zavedené ontologické kategorie a zároveň se pokouší začlenit alternativní pohledy na svět původních obyvatel (dnešních)...
|
|
|
The phenomenon of the new
Hodec, Markus E. ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Stenger, Georg (oponent) ; Schmiedl-Neuburg, Hilmar (oponent)
Die vorliegende Arbeit am Phänomen des Neuen versteht sich als einleitender Aufbau der Kä- nologie. Damit verfolgt sie zwei Ziele. Einerseits handelt es sich um die Etablierung eines neuen philosophischen Begriffes und einer eigenständigen philosophischen Methode, der Känologie. Andererseits gilt der Hauptumfang dieser Untersuchung der erst beginnenden Problematisie- rung des Phänomens des Neuen. Um die systematische Betrachtung des Neuen vorzunehmen, ist die Arbeit in drei Abschnitte geteilt, die jeweils ein eigenes Teilergebnis hervorbringen. Der erste Abschnitt beschäftigt sich mit der Geschichte des Neuen. Exemplarisch Bezug nehmend auf die ontologische Opposition von Heraklit und Parmenides, weist das Neue sich als Phänomen aus, das präziser behandelt werden kann in Hinblick auf das Werden, anstatt in Hinblick das Sein. Der zweite Abschnitt widmet sich der Methode. Die känologische Methode stützt sich dabei einerseits auf die Dialektik, wie sie von Hegel formuliert und von Adorno weiterentwickelt wird. Anderseits bezieht Känologie Anleihen bei der Methode der Phänomenologie, namentlich der Husserlschen. Aus der gegenseitigen Ergänzung beider Pionierleistungen ergeben sich für die Känologie vier methodologische Hauptelemente: Erste Person Singular, Vom Datum zum Wesen, Das eingeschlossene Dritte und...
|
|
| |
|
|
The problem of language in Husserl and its reception
Gvenetadze, Zura ; Schnell, Alexander (vedoucí práce) ; Flock, Philip (oponent)
Das Ziel des folgenden Beitrags ist es, zu zeigen, welche Probleme Husserls Phänomenologie in Bezug auf die Sprache mit sich bringt. Auf den ersten Blick scheint das Problem der Sprache bei Husserl irrelevant oder uninteressant zu sein, da der Autor selbst die Sprache nie wirklich problematisiert hat. Ich bestehe jedoch darauf, dass ohne eine angemessene Analyse der Sprache einige Schlüsselfragen unbeantwortet bleiben, darunter 1) erkenntnistheoretische Fragen wie die, wie wir etwas in der Sprache erfassen können, 2) das Wesen der Phänomenologie selbst. Wenn natürliche Einstellung in eine phänomenologische umgewandelt wird, stellt sich die Frage, ob oder wie die Sprache umgewandelt wird, und 3) die Konstitution anderer Phänomene - wie Idealität, Geschichte usw. Aufgrund der Weite des Themas habe ich mich entschieden, mich hauptsächlich auf drei Punkte zu konzentrieren - 1) den Einfluss der Sprache auf die Wahrnehmung, 2) die Natur der Sprache selbst und 3) die Fähigkeit, durch die Sprache in die tiefste Tiefe der Subjektivität einzudringen. Diese Themen werden nicht alle ausführlich erörtert, weil es viel mehr Arbeit erfordern würde. Aus diesem Grund habe ich mich entschieden, Husserls Phänomenologie vor dem Hintergrund des Sprachproblems zu verstehen. Das bedeutet, dass die gesamte Erklärung und...
|
|
|
"Jím za dva": Percepce těla a plodu v těhotenství a její vliv na stravovací praktiky žen
Rutová, Simona ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Těhotenství je v současné době vysoce monitorovaným stavem, a i v důsledku výrazného diskurzu zdravého životního stylu jsou kladeny určité nároky na stravování těhotné ženy. Nicméně se k tématu vyjadřují i všeobecně kolující kulturně rámované rady a očekávání, které často protiřečí lékařské obci. Touto prací, pro kterou je mou hlavní otázkou jak vnímání těla a plodu ovlivňuje stravování ženy v těhotenství, jsem si kladla za cíl tuto diskuzi obohatit o pohled těhotných žen a o to, jaké vnímají potřeby a chutě svého těla a plodu a jak se doopravdy v těhotenství stravují. V této otázce jsem vycházela z autorů jako jsou Merleau-Ponty, Young či Bourdieu a provedla jsem 15 polostrukturovaných rozhovorů doplněných o 5 deníků vedených v průběhu těhotenství. Z mého výzkumu vyplývá, že těhotné ženy vnímají své tělo i plod jako samostatné aktéry, které ovlivňují jejich stravování, neboť prostřednictvím chutí, nevolností či pohybů vnímají komunikované potřeby těla a plodu, které v chutích dokonce rozlišují od chutí iracionálních, "těhotenských". Vliv stravování a vnímání těla a plodu se nicméně ukázal být vzájemný, neboť i stravování má významný vliv na to, jak ženy vnímaly a komunikovaly se svým tělem a plodem a vnímaly individualitu plodu, čímž rozšiřuji dosavadní chápání těhotenského embodimentu, medicínské...
|
|
|
The Novel as Moment of In-Between. Oikological Considerations on the Where of Belletristic Prose
Vanbrabant, Jonas Kristiaan ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Nielsen, Cathrin (oponent)
Der Roman als Moment des Zwischen. Oikologische Überlegungen zum Wo der belletristischen Prosa Jonas Vanbrabant Zusammenfassung Die vorliegende Masterarbeit nähert sich dem Phänomen belletristischer Prosa aus einem oikologischen Gesichtspunkt, zu der Frage nach dem Ort des Lesens und Schreibens. Den Roman, und im gleichen Atemzug die Novelle und Kurzgeschichte, als mehrfachen Moment des ‚Zwischen' zu betrachten, eröffnet Perspektiven jenseits der phänomenologisch überholten Dichotomie von rezeptionsmäßiger Ästhetik auf der einen, und produktionsmäßiger Poetik auf der anderen Seite. Gestützt, nun, auf verschiedensten Denker aus dem breiteren Umfeld von Husserls Erbe, zumal Adorno, Bachtin, Blumenberg, Derrida, Eco, Henry, IJsseling, Kundera, Levinas, Palmen, Richir, Ricœur, Schapp, Schütz, Sepp und Stein, wird die Zwischenheit des Romans in drei Kapiteln erprobt. Zunächst entlang der Selbsten des Lesers und Schriftstellers und der Figuren, wobei mit Blick auf die Rolle der Einfühlung und affektiven Phantasie gezeigt wurde, dass dieseGestalten sich erst im Zwischen des literarischen Werks gestalten.Im zweiten Kapitel anhand des Problems der Fiktion, in dem, mit Fokus auf das darin erhaltene Realistische und Imaginative, der Roman als geflochtenes oder flechtbares Gewebe dargelegt wurde, das gerade wegen...
|
|
|
Pokus o ontologickou analýzu koncepce odporu W. Diltheye
Sajvera, David ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
David SAJVERA Disertační práce: Pokus o ontologickou kritiku koncepce odporu Wilhelma Diltheye Abstrakt Cílem disertační práce je fenomenologické a ontologické rozpracování koncepce odporu Wilhelma Diltheye, kterou tento autor prezentuje v rámci své studie zaměřené na problematiku víry v realitu vnějšího světa jako specifickou předreflexivní zkušenosti oddělení já od vnějšího světa, která se objevuje i u zvířat a již v prenatálních fázích ontogeneze. S ohledem na fenomenologické a ontologické rozpracování sledujeme recepci jeho koncepce u dalších autorů. Podnětnou kritickou antitezi je Heideggerova kritika Diltheye v Bytí a času, kde je odpor odmítnut jako ontický pojem. Podle Heideggera je odpor charakteristikou nitrosvětského jsoucna, ale nemůže přispět k ontologickému vymezení "světa". Odemčenost světa předchází nutně zkušenosti odporu a klíčovou roli zde hraje také existenciální struktura Sorge. Podnětnou revizi původní Diltheyovy propozice pojmu provedl Max Scheler, který se snaží očistit pojem odporu od zjevně ontických propozic (zejména vůle). Analyzuje odpor jako komplexní resistenci kladenou celku osoby chápané jako nesubstanciální, monarchicky organizovaná jednota aktů. Podle Schelera se svět odemyká v rytmickém střídání odporu a jeho ustání. Scheler sleduje současnou realizaci osoby a světa,...
|
|
|
Krize tělesnosti
Dubská, Jana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
V současné společnosti stále více lidí čelí krizi identity, pramenící v odcizení vlastní podstatě člověka jakožto bytosti celku (logu). Cílem této práce je najít s využitím fenomenologických nálezů příčiny zmíněné alienace, platformu pro zkoumání představuje proměna komunikačního prostředí na pozadí tělesnosti, kterou je vnímána jako konstitutivní prvek lidskosti. V první části je nastíněn fenomén těla a tělesného bytí na základě Poseidoniovy trojdimenzionální koncepce soma-sarx-péxis, kde somatické tělo zakládá lidské bytí v prostoru, sarkotické v čase a péxistické jej vztahuje k metafyzickému pohybu. Druhý oddíl pak sleduje dějinný vývoj vztahu k tělesnosti rámovaný rozvojem komunikačních technologií, kdy nejprve přibližuje pojetí tělesnosti v premoderní době a následně chronologicky postupuje až do současnosti. Za klíčové faktory stojící za vytlačováním tělesnosti ve prospěch digitality označuje křesťanské zavržení těla, karteziánský subjekt-objektový redukcionismus, osvícenský racionalismus a industriální masifikaci. Poslední kapitola se podrobněji zabývá digitalizací a jejími dopady na skutečný svět, aby následně vyvodila řešení možného navrácení člověka a společnosti k sobě samým.
|
|
|
Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky
Kalina, Lukáš
NÁZEV: Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky AUTOR: Bc. Lukáš Kalina KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se bude zabývat pojetím výchovy jako cesty ke svobodě ve filosofii Jana Patočky. Postihne fenomenologická východiska filosofova k výchově ke svobodě a jeho pojetí svobody, a také ukáže problematiku výchovného působení. Bude u filosofa Jana Patočky zkoumat jeho vztah k instrumentálně vedené výchově a všeobecně souvislost mezi instrumentalitou a svobodnou lidskou bytostí. Bude se také zabývat tím, co znamená pro Jana Patočku "být vychováván" či "být vychován" a jakým způsobem se staví k problematice metod výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova, svoboda, fenomenologie, trojí existenciální pohyb, otřes, pravda, Patočka
|
|
|
Pojetí tělesnosti u Jana Patočky
MARŠÁK, Richard
Diplomová práce se zabývá tématem tělesnosti u Jana Patočky. Klíčovou pasáž práce tvoří nauka o třech pohybech lidské existence, tj. 1) pohybu zakotvení, 2) pohybu obrany a 3) pohybu pravdy. Tento problém je rozvržen Patočkou již v jeho habilitační práci s názvem "Přirozený svět jako filosofický problém" z roku 1936. Jedná se o jedinečný přístup, který byl později dále rozvíjen. Hlubší analýza Patočkova pojetí tělesnosti vede ke klíčovým otázkám fenomenologie, jako je např. zjevování, intersubjektivita či epoché.
|
host ::
RSS.