|
|
"Jím za dva": Percepce těla a plodu v těhotenství a její vliv na stravovací praktiky žen
Rutová, Simona ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Těhotenství je v současné době vysoce monitorovaným stavem, a i v důsledku výrazného diskurzu zdravého životního stylu jsou kladeny určité nároky na stravování těhotné ženy. Nicméně se k tématu vyjadřují i všeobecně kolující kulturně rámované rady a očekávání, které často protiřečí lékařské obci. Touto prací, pro kterou je mou hlavní otázkou jak vnímání těla a plodu ovlivňuje stravování ženy v těhotenství, jsem si kladla za cíl tuto diskuzi obohatit o pohled těhotných žen a o to, jaké vnímají potřeby a chutě svého těla a plodu a jak se doopravdy v těhotenství stravují. V této otázce jsem vycházela z autorů jako jsou Merleau-Ponty, Young či Bourdieu a provedla jsem 15 polostrukturovaných rozhovorů doplněných o 5 deníků vedených v průběhu těhotenství. Z mého výzkumu vyplývá, že těhotné ženy vnímají své tělo i plod jako samostatné aktéry, které ovlivňují jejich stravování, neboť prostřednictvím chutí, nevolností či pohybů vnímají komunikované potřeby těla a plodu, které v chutích dokonce rozlišují od chutí iracionálních, "těhotenských". Vliv stravování a vnímání těla a plodu se nicméně ukázal být vzájemný, neboť i stravování má významný vliv na to, jak ženy vnímaly a komunikovaly se svým tělem a plodem a vnímaly individualitu plodu, čímž rozšiřuji dosavadní chápání těhotenského embodimentu, medicínské...
|
|
|
The Novel as Moment of In-Between. Oikological Considerations on the Where of Belletristic Prose
Vanbrabant, Jonas Kristiaan ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Nielsen, Cathrin (oponent)
Der Roman als Moment des Zwischen. Oikologische Überlegungen zum Wo der belletristischen Prosa Jonas Vanbrabant Zusammenfassung Die vorliegende Masterarbeit nähert sich dem Phänomen belletristischer Prosa aus einem oikologischen Gesichtspunkt, zu der Frage nach dem Ort des Lesens und Schreibens. Den Roman, und im gleichen Atemzug die Novelle und Kurzgeschichte, als mehrfachen Moment des ‚Zwischen' zu betrachten, eröffnet Perspektiven jenseits der phänomenologisch überholten Dichotomie von rezeptionsmäßiger Ästhetik auf der einen, und produktionsmäßiger Poetik auf der anderen Seite. Gestützt, nun, auf verschiedensten Denker aus dem breiteren Umfeld von Husserls Erbe, zumal Adorno, Bachtin, Blumenberg, Derrida, Eco, Henry, IJsseling, Kundera, Levinas, Palmen, Richir, Ricœur, Schapp, Schütz, Sepp und Stein, wird die Zwischenheit des Romans in drei Kapiteln erprobt. Zunächst entlang der Selbsten des Lesers und Schriftstellers und der Figuren, wobei mit Blick auf die Rolle der Einfühlung und affektiven Phantasie gezeigt wurde, dass dieseGestalten sich erst im Zwischen des literarischen Werks gestalten.Im zweiten Kapitel anhand des Problems der Fiktion, in dem, mit Fokus auf das darin erhaltene Realistische und Imaginative, der Roman als geflochtenes oder flechtbares Gewebe dargelegt wurde, das gerade wegen...
|
|
|
Pokus o ontologickou analýzu koncepce odporu W. Diltheye
Sajvera, David ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
David SAJVERA Disertační práce: Pokus o ontologickou kritiku koncepce odporu Wilhelma Diltheye Abstrakt Cílem disertační práce je fenomenologické a ontologické rozpracování koncepce odporu Wilhelma Diltheye, kterou tento autor prezentuje v rámci své studie zaměřené na problematiku víry v realitu vnějšího světa jako specifickou předreflexivní zkušenosti oddělení já od vnějšího světa, která se objevuje i u zvířat a již v prenatálních fázích ontogeneze. S ohledem na fenomenologické a ontologické rozpracování sledujeme recepci jeho koncepce u dalších autorů. Podnětnou kritickou antitezi je Heideggerova kritika Diltheye v Bytí a času, kde je odpor odmítnut jako ontický pojem. Podle Heideggera je odpor charakteristikou nitrosvětského jsoucna, ale nemůže přispět k ontologickému vymezení "světa". Odemčenost světa předchází nutně zkušenosti odporu a klíčovou roli zde hraje také existenciální struktura Sorge. Podnětnou revizi původní Diltheyovy propozice pojmu provedl Max Scheler, který se snaží očistit pojem odporu od zjevně ontických propozic (zejména vůle). Analyzuje odpor jako komplexní resistenci kladenou celku osoby chápané jako nesubstanciální, monarchicky organizovaná jednota aktů. Podle Schelera se svět odemyká v rytmickém střídání odporu a jeho ustání. Scheler sleduje současnou realizaci osoby a světa,...
|
|
|
Krize tělesnosti
Dubská, Jana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
V současné společnosti stále více lidí čelí krizi identity, pramenící v odcizení vlastní podstatě člověka jakožto bytosti celku (logu). Cílem této práce je najít s využitím fenomenologických nálezů příčiny zmíněné alienace, platformu pro zkoumání představuje proměna komunikačního prostředí na pozadí tělesnosti, kterou je vnímána jako konstitutivní prvek lidskosti. V první části je nastíněn fenomén těla a tělesného bytí na základě Poseidoniovy trojdimenzionální koncepce soma-sarx-péxis, kde somatické tělo zakládá lidské bytí v prostoru, sarkotické v čase a péxistické jej vztahuje k metafyzickému pohybu. Druhý oddíl pak sleduje dějinný vývoj vztahu k tělesnosti rámovaný rozvojem komunikačních technologií, kdy nejprve přibližuje pojetí tělesnosti v premoderní době a následně chronologicky postupuje až do současnosti. Za klíčové faktory stojící za vytlačováním tělesnosti ve prospěch digitality označuje křesťanské zavržení těla, karteziánský subjekt-objektový redukcionismus, osvícenský racionalismus a industriální masifikaci. Poslední kapitola se podrobněji zabývá digitalizací a jejími dopady na skutečný svět, aby následně vyvodila řešení možného navrácení člověka a společnosti k sobě samým.
|
|
|
Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky
Kalina, Lukáš
NÁZEV: Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky AUTOR: Bc. Lukáš Kalina KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se bude zabývat pojetím výchovy jako cesty ke svobodě ve filosofii Jana Patočky. Postihne fenomenologická východiska filosofova k výchově ke svobodě a jeho pojetí svobody, a také ukáže problematiku výchovného působení. Bude u filosofa Jana Patočky zkoumat jeho vztah k instrumentálně vedené výchově a všeobecně souvislost mezi instrumentalitou a svobodnou lidskou bytostí. Bude se také zabývat tím, co znamená pro Jana Patočku "být vychováván" či "být vychován" a jakým způsobem se staví k problematice metod výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova, svoboda, fenomenologie, trojí existenciální pohyb, otřes, pravda, Patočka
|
|
|
Pojetí tělesnosti u Jana Patočky
MARŠÁK, Richard
Diplomová práce se zabývá tématem tělesnosti u Jana Patočky. Klíčovou pasáž práce tvoří nauka o třech pohybech lidské existence, tj. 1) pohybu zakotvení, 2) pohybu obrany a 3) pohybu pravdy. Tento problém je rozvržen Patočkou již v jeho habilitační práci s názvem "Přirozený svět jako filosofický problém" z roku 1936. Jedná se o jedinečný přístup, který byl později dále rozvíjen. Hlubší analýza Patočkova pojetí tělesnosti vede ke klíčovým otázkám fenomenologie, jako je např. zjevování, intersubjektivita či epoché.
|
|
|
Problém vcítění v kontextu filosofie Edity Steinové
ŠTORKÁNOVÁ, Radka
Práce si klade za cíl vnořit se hlouběji do rané filosofické tvorby Edity Steinové a to především s přihlédnutím na její disertační práci K problému vcítění. Tu obhájila roku 1916 u Edmunda Husserla a jejím hlavním přínosem je otevření otázky po možnosti zprostředkování poznání světa mezi subjekty navzájem. Ve své prvotině se Steinová zaměřuje na samotný akt vcítění, konstituci psychofyzického individua a ptá se po jejich podmínkách a po možnostech vciťování a našeho vlastního sebe-pojetí. Práce bude sledovat podrobně linku jejího uvažování a pokusí se uceleně a v kontextu uchopit její přínos k tématům, jako je intersubjektivita a konstituce našeho já a prožívání, na hranici fenomenologické metody. Stranou nezůstanou ani přidružené otázky, včetně problémů spojených s otázkou vcítění.
|
|
|
Mezi filosofií a performancí: intertextualita díla Tomáše Rullera
MARTINEK, Filip Gorazd
Tato diplomová práce má za cíl seznámit laskavého čtenáře s problematikou performance. Přístup k performanci v této práci je však povýtce filosofický. Metodologicky se tak nalézáme mezi performancí a filosofií. Čtenář je nejdříve seznámen s narativem konkrétní performance, performativním obratem a performance studies. Je poskytnuta definice performance s aplikací na dějiny, ve kterých se objevují i zcela nové náhledy na to, co můžeme považovat za skutečnou performanci. Navíc jsou i samotné dějiny řešeny skrze filosofii. Velká část práce se zabývá explikací filosofického díla Tomáše Rullera. Závěrečná část práce předkládá čtenáři možnost založení filosofické antropologie v díle Edity Steinové, což představuje protipól soudobého trendu antiesencialismu.
|
|
|
Práce a hodnota. Karl Marx ve světle fenomenologie života
Jiskra, Martin ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Karul, Róbert (oponent)
Předmětem disertační práce jsou pojmy práce a hodnoty na půdorysu fenomenologické interpretace odcizení, jak ji ve své dvoudílné knize o Marxovi - v sedmdesátých letech 20. století - předložil francouzský filosof Michel Henry. Výzva, již s sebou takovýto projekt implicitně přináší, vyplývá přirozeně jak z šíře, tak z neucelené povahy samotného Marxova díla. Náš záměr uchopit Marxovo myšlení v jednotě jeho rozmanitosti se přitom na první pohled zračí ve skutečnosti, že jeho vývoj sledujeme kontinuálně od rané fáze až po dílo pozdní, totiž od problematiky práce na pozadí kritiky odcizení skutečnosti k ekonomické povaze zhodnocování hodnoty. Za tímto formálním postupem však prosvítá hlubší smysl, který bychom chtěli nechat vystoupit na povrch rozvíjením zvláštních forem odcizení. Při zkoumání Marxova díla totiž vycházíme z předpokladu, že pojem odcizení si nárokuje roli pojítka, které drží celé jeho myšlení pohromadě, že metodologie mladého a pozdního Marxe se, navzdory různým dílčím změnám, vzájemně doplňují a podpírají, poněvadž vposled vyrůstají z téhož základu: z kritiky odcizení života jako takového. Klíčová slova práce, hodnota, fenomenologie, odcizení, ideologie, genealogie, třídy, vlastnictví, směna
|
|
| |
host ::
RSS.