National Repository of Grey Literature 3 records found  Search took 0.01 seconds. 
An attempt at an ontological critique of Wilhelm Dilthey's conception of resistance
Sajvera, David ; Novák, Aleš (advisor) ; Nitsche, Martin (referee) ; Benyovszky, Ladislav (referee)
An attempt at an ontological critique of Wilhelm Dilthey's conception of resistance The starting point of the paper is Wilhelm Dilthey's conception of resistance as a pre-reflective experience of separation of the Self and the outer world. This emerges in the very early (prenatal) stages of ontogenesis and forms the basis of our belief in the reality of outer world. We try to explicate Dilthey's insights more precisely by pursuing the interpretation of his conception by other authors, confronting it with a phenomenological approach and reflecting on the possibilities of ontological grounding of the term. Dilthey's analysis of resistance met with explicit responses from Martin Heidegger and Max Scheler, and became one of the main topics of a debate between them, triggered by Scheler's response to Being and Time. Heidegger rejects Dilthey's concept of resistance, claiming that resistance is characteristic of an ontic entity, but it never characterizes the world in the ontological sense. Resistance always presupposes the disclosure of the world, and also disclosed is that which our will or instinct aim for. A key role here is played by the existential structure of Sorge. Scheler revises Dilthey's original concept and purifies it from some untenable ontic characteristics (e.g. resistance as a content...
Ontogical conceptions of picture
Sajvera, David ; Ševčík, Miloš (advisor) ; Zuska, Vlastimil (referee)
Tato práce podává interpretaci dvou odlišných pojetí obrazu. Oba autoři byli výrazně ovlivněni fenomenologickou filozofií Edmunda Husserla a ontologií Martina Heideggera. V úvodu podáváme stručné shrnutí hlavních bodů husserlovského pojetí obrazu a obrazového vědomí, které chápeme jako určité tematické východisko pro Finka i Lévinase, a u obou autorů sledujeme pak jeho překročení směrem k ontologicky fundovanému paradigmatu. U Lévinase sledujeme jeho ontologii anonymní existence a její aplikaci na problematiku obrazu s patřičnými konsekvencemi pro některé tradiční estetické problémy. Vycházíme přitom z jeho prací ze 40. let, především Od existence k existujícímu a Realita a její stín. V kapitole věnované Finkovi se zabýváme jeho ranou disertací Zpřítomnění a obraz, která rozpracovává problematiku obrazu a obrazového vědomí ještě v rámci husserlovské fenomenologie a sledujeme Finkův posun v pojetí obrazu po vytvoření vlastní kosmologické koncepce. V pracích Oáza štěstí a Hra jako symbol světa vycházíme z Finkova kosmologického pojetí světa jako předchůdného celku všeho jednotlivého a symbolu jako konečného jsoucna symbolizujího celek světa. Uvádíme pak některé blízké koncepce a narážíme na problém reprezentace, nerozlišování nositele a smyslu, dějinnosti umění a především na kritiku platónského pojetí...
Ontogical conceptions of picture
Sajvera, David ; Zuska, Vlastimil (referee) ; Ševčík, Miloš (advisor)
Tato práce podává interpretaci dvou odlišných pojetí obrazu. Oba autoři byli výrazně ovlivněni fenomenologickou filozofií Edmunda Husserla a ontologií Martina Heideggera. V úvodu podáváme stručné shrnutí hlavních bodů husserlovského pojetí obrazu a obrazového vědomí, které chápeme jako určité tematické východisko pro Finka i Lévinase, a u obou autorů sledujeme pak jeho překročení směrem k ontologicky fundovanému paradigmatu. U Lévinase sledujeme jeho ontologii anonymní existence a její aplikaci na problematiku obrazu s patřičnými konsekvencemi pro některé tradiční estetické problémy. Vycházíme přitom z jeho prací ze 40. let, především Od existence k existujícímu a Realita a její stín. V kapitole věnované Finkovi se zabýváme jeho ranou disertací Zpřítomnění a obraz, která rozpracovává problematiku obrazu a obrazového vědomí ještě v rámci husserlovské fenomenologie a sledujeme Finkův posun v pojetí obrazu po vytvoření vlastní kosmologické koncepce. V pracích Oáza štěstí a Hra jako symbol světa vycházíme z Finkova kosmologického pojetí světa jako předchůdného celku všeho jednotlivého a symbolu jako konečného jsoucna symbolizujího celek světa. Uvádíme pak některé blízké koncepce a narážíme na problém reprezentace, nerozlišování nositele a smyslu, dějinnosti umění a především na kritiku platónského pojetí...

Interested in being notified about new results for this query?
Subscribe to the RSS feed.