|
|
Diagnostika a následná péče o děti s poruchami učení a ADHD, s využitím artefiletiky
Psohlavcová, Iva ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Tématem diplomové práce je studie artefiletického přístupu při následné péči zaměřené na děti se specifickými poruchami učení a chování, zejména ADHD, uskutečňované souběžně v hodinách výtvarné výchovy. Úvodní část práce se přehledově zabývá specifickými poruchami učení a poruchami chování, především ADHD, tj. poruchou pozornosti s hyperaktivitou. Možnými příčinami a projevy. Rovněž poukazuje na psychosociální aspekty specifických poruch učení a ADHD. Další část se zabývá pedagogickou diagnostikou, následnou péčí o děti s SPU a ADHD a sledovanými oblastmi nápravné péče. Zmínka je zde o složce výtvarného projevu dítěte při diagnostice i následné péči. Následující část popisuje pojem artefiletika, její teoretické rámce, možnosti a využití u dětí s SPU a ADHD. Empirická část je věnována samotné studii, jejímu vyhodnocení, metodice artefiletických setkávání a reflektivní bilanci s kasuistikami jednotlivých dětí.
|
|
|
Využití pomůcek systému pedagogiky Marie Montessori u osob s Downovým syndromem.
Bejšáková, Kristina ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se věnuje možnostem využití Montessori učebních pomůcek při vzdělávání osob s Downovým syndromem. Shrnuje dosavadní poznatky o Downovu syndromu a o mentálním postižení, které Downův syndrom vždy doprovází. Popisuje možnosti vzdělávání člověka s Downovým syndromem v rámci jeho vývoje. Stručně charakterizuje historii Montessori pedagogiky, její zařazení z hlediska obecné pedagogiky a její pozici v České republice. Práce shrnuje základní pojmy a principy Montessori pedagogiky a seznamuje s Montessori terapií, která zatím v České republice nemá tradici. Montessori pedagogiku autorka uvádí do souvislosti s jinými na člověka zaměřenými didaktickými nebo terapeutickými systémy jako je strukturované učení, globální čtení, Metoda instrumentálního obohacování Reuvena Feursteina a Smyslová aktivizace, bazální stimulace a práce s psychobiografií. V prakticky zaměřených kapitolách se věnuje pojetí učební pomůcky v Montessori systému a charakterizuje Montessori materiál, který používá při lekcích podpory rozvoje osobnosti lidí s Downovým syndromem. Autorka popisuje zaměření, průběh a strukturu lekcí, práci s klientem a jeho rodinou i význam vstupního rozhovoru a vstupní diagnostiky. Na závěr popisuje tři případové studie svých klientek. Přílohou práce je samostatná Pomůcková kniha, která obsahuje...
|
|
| |
|
|
Implementace metody Learning Stories do předškolního vzdělávání v České republice
Bitnerová, Martina ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku hodnocení procesů učení dětí v předškolním věku. Cílem diplomové práce je zkoumat možnosti implementace metody Learning Stories v českém předškolním vzdělávání. Metoda slouží jako nástroj k dokumentaci, hodnocení a podpoře učení dětí v mateřské škole a je jednou z metod formativního hodnocení, která se uplatňují v předškolním vzdělávání v zahraničí. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část charakterizuje předškolní věk a jeho specifika, analyzuje zákonitosti učení dítěte a současné přístupy k pedagogické diagnostice, její typy, metody, prostředky a zakotvení v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Uvádí klíčové informace k metodě Learning Stories. Empirická část stanovuje cíle výzkumu a jeho metodologii. Realizovaný akční výzkum spočíval v komplexní práci s metodou Learning Stories, která je založena na pozorování dítěte, dokumentaci, hodnocení jeho učení a vytvoření příběhu (tzv. Learning Story) o jeho procesech učení. Šetření zjišťuje, jaký přínos má metoda Learning Stories pro dítě a jak lze metodu Learning Stories implementovat v prostředí mateřské školy. Formuluje metodicko-organizační doporučení. Analyzuje, zda se zlepšila kvalita procesů hodnocení ve vybrané mateřské škole. V rámci dotazníkového šetření mezi rodiči dětí...
|
|
| |
|
|
Pedagogická diagnostika pohledem začínajících učitelů
Juřičková, Libuše ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začínajících učitelů v oblasti pedagogické diagnostiky. Je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část práce obsahuje tři kapitoly. V první části práce jsou shrnuty teoretické poznatky z oblasti učitelské profese a nároků na začínajícího učitele. Dále jsou stanoveny požadavky na teoretickou připravenost a kompetence učitele s důrazem na potřebu metodického vedení v jeho začátcích i nezbytnost dalšího vzdělávání. Následující kapitola přibližuje téma pedagogické diagnostiky a předkládá její vymezení, úkoly a cíle, předmět pedagogické diagnostiky a definuje diagnostické kompetence učitele prvního stupně základní školy. V poslední kapitole teoretické části jsou specifikovány oblasti dílčích funkcí a charakterizovány jejich projevy a deficity, které může učitel pozorovat v projevu žáka při výchovně-vzdělávacím procesu. Výzkumná část práce se věnuje praktické připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku a jejich teoretické přípravě. Kvalitativním postupem s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru jsou vyhledávány odpovědi na výzkumné otázky k připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku v rámci vysokoškolského studia, k jejich informovanosti o deficitech dílčích funkcí u žáků, možnosti práce s nimi a ke...
|
|
| |
|
|
Využití diagnostiky při začleňování dvouletých dětí do běžné třídy mateřské školy.
KUČEROVÁ, Martina
Hlavním tématem mé bakalářské práce je využití pedagogické diagnostiky při začleňování dvouletých dětí do kolektivu a zjištění vývojových rozdílů mezi dvouletými a staršími dětmi. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část se zabývá problematikou a využitím pedagogické diagnostiky v prostředí mateřské školy. Dále pak jednotlivými oblastmi vývoje dětí se zaměřením na věkovou skupinu dvouletých a tříletých dětí a jejich charakteristickými vývojovými rozdíly. Praktická část seznamuje s průběhem šetření a výsledky pozorování dvou skupin dětí ve věku od dvou do čtyř let v hlavních oblastech jejich rozvoje. Také uvádí názory učitelů na specifickou práci s dvouletými dětmi a možnosti jejich diagnostiky v mateřské škole. Cílem práce je zjistit případné problémy při začleňování dvouletých dětí do heterogenní skupiny a navrhnout jejich řešení.
|
|
|
Diagnostika čtenářské pregramotnosti pomocí pracovních listů u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
ŠIMÁNKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá diagnostikou čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku se specifickými vzdělávacími potřebami. Je součástí projektu OP VVV SC1 Podpora pregramotnosti v předškolním vzdělávání - čtenářská pregramotnost. Teoretická část seznamuje s obdobím předškolního věku - s poznávacími procesy a motorickými schopnostmi. Čtenářskou gramotností a pregramotností, pedagogickou diagnostikou a na závěr specifickými vzdělávacími potřebami, přesněji narušenou komunikační schopností a zrakovým postižením. Praktická část ukazuje vytvořené diagnostické materiály a výsledky z jejich ověřování ve třídách mateřských škol s narušenou komunikační schopností a se zrakovým postižením. Výsledky jsou zaznamenány v tabulkách, kde jsou vyznačeny jednotlivé sledované oblasti předcházející čtení a hodnotící škála. Na závěr jsou vyzdviženy kladné a záporné stránky pracovních listů a také oblasti s největšími rozdíly ve výsledcích u dětí dvou zkoumaných skupin.
|
|
|
Využití diagnostického materiálu v oblasti čtenářské pregramotnosti u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
ŠIMEČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti využití pracovních listů jako diagnostického materiálu v rámci čtenářské pregramotnosti u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem práce je zjistit úspěšnost a vhodnost těchto pracovních listů u skupiny dětí s diagnostikovanou vývojovou dysfázií a skupiny dětí s diagnostikovanou vývojovou dysfázií a přidruženým ADHD. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá teoretickými východisky týkající se pojmem čtenářská pregramotnost a jejího ukotvení v rámcovém vzdělávacím programu. Dále se zabývá úlohami a možnostmi rozvíjení kognitivních procesů a percepčně motorických a v rámci čtenářské pregramostnosti v předškolním vzdělávání. Pozornost teoretické části je také zaměřena na osobnost dítěte předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami, je zde uvedena problematika dětí s poruchami pozornosti ADHD a dětí s narušenou komunikační schopností. V závěru teoretické části jsou uvedeny základní pojmy pedagogické diagnostiky, její pojetí v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní věk a některé možné metody tohoto diagnostikování v mateřských školách. V praktické části je stanovena výzkumná otázka vztahující se k tématu a je provedeno kvalitativní šetření deseti dětí předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci tohoto šetření je vypracován diagnostický materiál (pracovní listy). U těchto diagnostických pracovních listů je následně vyhodnocena úspěšnost a jsou sledována případná úskalí při práci s nimi. V závěru jsou zodpovězeny výzkumné otázky a je provedeno celkové shrnutí tohoto výzkumného šetření.
|
host ::
RSS.