|
| |
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Změnitelnost lidské přirozenosti ve světle hodnoty
Jelínek, Jakub ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Tato práce představuje na kontrastu Kantovy morální filosofie s buddhistickým myšlením otázku, je-li naše přirozenost změnitelná a v etickém smyslu hodná změny. Kantova koncepce spojuje moralitu s nátlakem na touhy (především je řeč o náklonnostech - navyklých smyslových žádostech), protože chápe smyslovost, do které je řadí, jako danost. Rozpolcení člověka na rozum (stojící mimo kauzalitu) a smyslovost je příčinou, proč Kantovy pokusy zahrnout do svého systému morální pokrok směrem k "radostnému plnění povinnosti" končí nezdarem, nemá-li tento systém projít radikální rekonstrukcí. Zkušenost touhy však ukazuje její ne-mechanické založení, založení v rozumění předmětu jako hodnotnému pro nás. Buddhistická nauka o ne-já (podobně jako Heideggerova myšlenka, že si zprvu rozumíme mylně jako vyskytujícímu se jsoucnu) toto rozumění problematizuje. Sebe- vymezení zakládající touhu znamená rozumět si jako předmětu, s nímž se může něco stát a jenž může mít nějaké atributy. Zkušenost svobody ale ukazuje, že naše moc jednat není takovouto možností. Jsme-li sto rozpoznat sebe-vymezení (sobectví) jako omyl, znamená to změnitelnost naší povahy. A jelikož nás takové nazírání zbavuje tíhy života vůbec (dukkha), je odpovědí na základní etickou otázku, "jak žít".
|
|
|
Očima psa - dětská autorská kniha
Richterová, Denisa ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
RICHTEROVÁ, Denisa: Očima psa - dětská autorská kniha. Praha, 2021. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy. (Příloha 1: dětská autorská kniha Pes, který si něco myslí) (Příloha 2: prezentace projektu Očima psa) Diplomová práce se zabývá psem jako nositelem historických a kulturních kontextů doby. Teoretická část popisuje historii domestikace psa, vztah k člověku, symboliku, mytologii a mapuje jeho vyobrazení v dějinách výtvarného umění. Dále zaměřuje svou pozornost na vztah psů a dětí s přesahy do dětské literatury a na ilustrace, s důrazem na dětskou autorskou knihu. Závěr této části je věnován zastoupení psa v pomáhajících a edukativních procesech. V umělecké části jsou aplikovány teoretické poznatky do praxe, a to v podobě dětské autorské knihy s názvem Pes, který si něco myslí. Příběh a ilustrace subjektivně reflektují svět očima psa, které zrcadlí myšlení, cit a přirozenou potřebu k někomu patřit. Didaktická část představuje projekt s názvem Očima psa, který předkládá možnosti zapojení psa do volnočasových i do vzdělávacích aktivit pro děti.
|
|
|
Krajinné a jiné meze. (Uchopení krajiny v umění a výtvarné výchově skrze výtvarné explorace)
Zástěrová, Alena ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
/ a b s t r a k t Zástěrová, Alena. Krajinné a jiné meze [Diplomová práce] Praha 2019 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 127 stran. Diplomová práce pojednává o vztahování se ke krajinnému prostoru skrze pohyb těla a mysli, jehož vyústěním je výtvarný počin. Úzce se zaměřuje na individuální prožitek z krajiny jako specifického prostoru. Objasňuje pojmy, polemizuje o jejich významech. V rozhovorech s umělci zachycuje jejich přístup k tvorbě v krajině a s krajinou, jejich pohyb tvůrčím procesem. Popisuje didaktický projekt inspirující žáky hlouběji se zamýšlet nad prostorem, v němž se nejčastěji pohybují, komunikovat poznatky výtvarným jazykem. Autorské výtvarné práce vzniklé ve Finsku v oblasti polárního kruhu dokumentují pohyb v krajině přírodní i krajině mysli.
|
|
|
Etická hlediska a možné společenské dopady dobrovolné bezdětnosti
Haškovcová, Eva ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Práce mapuje českou společenskou a odbornou diskuzi na téma dobrovolné bezdětnosti a zaměřuje se na aspekty, které mají, byť i implicitní, etický obsah. Následně vybírá nejčastější argumenty, které zpracovává v etické reflexi. Dobrovolná bezdětnost je stále běžnějším jevem, v České republice zejména v posledních třech desetiletích. Přesto se stále považuje spíše za alternativní životní styl, který bývá ve společnosti často vystaven mravním hodnocením, která se stále nesou převážně v negativním tónu. Kritiku bezdětných lze shrnout do dvou hlavních proudů, kdy první z nich míří na dopady klesající porodnosti na společnost a druhý cílí přímo na osobní postoje bezdětných, kterým na základě jejich volby vytýká vadný žebříček osobních hodnot nebo nepřirozenost jejich jednání. Tyto dvě skupiny argumentů jsou v práci konfrontovány s filozofickým pojmem Tomáše Akvinského inclinationes naturales (přirozené sklony).
|
|
| |
|
|
Augustinova nauka o manželství ve spisu De bono coniugali
Štauberová, Karolína ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat Augustinův spis De bono coniugali a zhodnotit jeho význam pro teologii manželství. Po představení pojetí instituce manželství v římské říši a ve spisech vybraných křesťanských autorů Východu i Západu v prvních čtyřech staletích a s přihlédnutím k rozvíjející se mnišské tradici se dále zabývá osobností a dílem Augustina z Hippo, zejména spisem De bono coniugali, a to nejen v kontextu reakce na dobové polemiky, ale především jako první formalizovanou a strukturovanou naukou církevního autora o manželství. Klíčová slova Augustin z Hippo, církevní otcové, 5. století, manželství, panenství, přirozenost, čistota, tělo
|
|
|
Toulky přírodou. Série intermediálních realizací v krajině.
BALADOVÁ, Barbora
Diplomová práce "Toulky přírodou" je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Rozvíjí téma lidské přirozenosti a reaguje na něj z pozice autorské tvorby, která je podložena studiem filosofie. Teoretická část se podrobně věnuje vývoji dvou pojmů, a to příroda a přirozenost. Zabývá se vývojem jedince a společnosti v prostředí, ve kterém žijeme, a tím, jaký má na nás vliv. Toulky přírodou jsou zaznamenány na třech krátkých videích, sestřihaných z němých snímků. Jsou ukázkou toho, jak můžeme přírodu vnímat, když jsme její součástí. Současně jsou také ukázkou toho, jaké podněty na nás útočí v městském prostředí a odvádějí naši pozornost od podstatného.
|
|
|
"Toulky přírodou" Série intermediálních realizací v krajině
BALADOVÁ, Barbora
Diplomová práce "Toulky přírodou", je rozdělena na dvě části, na teoretickou část Toulky přírodou a praktickou část videoart. Rozvíjí téma lidské přirozenosti a reaguje na něj z pozice autorské tvorby, která je podložena studiem filosofie a antropologie. V teoretické části se podrobně věnuje vývoji dvou pojmů, příroda a přirozenost. Zabývá se vývojem jedince a společnosti v prostředí, ve kterém žijeme a tím jaký na nás má vliv. Praktický výstup reaguje na současné trendy environmentální tvorby. Toulky přírodou zaznamenávám na třech krátkých videích, sestřihaných z němých snímků. Je to ukázka toho, jak můžeme přírodu vnímat, když jsme její součástí.
|
host ::
RSS.