|
|
Problém přirozenosti ženy
Průšková, Adéla ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je ženská přirozenost. Naší snahou je zachytit podstatu ženství v celku světa. Je rozdíl mezi žitou zkušeností ženy a světem kolem ní. Musíme proto klást otázky, jak je nastavený celý svět kolem nás, co je přirozenost sama o sobě, jak je viděna žena a jak se vidí žena sama. Práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části se zabýváme přirozeností z pohledu dvou nejvýznamnějších myslitelů starověku, Platóna a Aristotela. V druhé části rozebíráme přirozenost ženy a podstatu ženství z pohledu francouzské filosofky Simone de Beauvoir. V závěrečné části se zamýšlíme nad dílčími fenomény souvisejícími s problematikou ženství v dnešní době jako je tělesnost, důstojnost, kultivace člověka a odpovědnost. V celé práci se jako základní ukazuje požadavek na svobodu člověka v uskutečňování sebe sama, potřeba spolupráce žen a mužů při ustavování základních pravidel světa, který společně obývají tak, aby žena mohla svobodně uskutečňovat sebe sama v souladu se svou žitou zkušeností se světem. Klíčová slova žena, přirozenost, fysis, svoboda, celek světa, mužský svět, ženský svět, transcendence
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Boží obraz u Řehoře z Nyssy
Marunová, Magdalena ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Dus, Jan (oponent)
Cílem této práce je představit nauku Řehoře z Nyssy o člověku jako Božím obrazu, která se zakládá především na Řehořově díle Περ κατασκευ ς νθρώπουὶ ῆ ἀ (De hominis opificio). Řehoř ve svém spise vytvořil ze stoických zdrojů, z biblických interpretací inspirovaných Filónem Alexandrijským a Órigenem i z poznatků antického lékařství poměrně systematické antropologické pojednání. Na rozdíl od antických filosofických škol Řehoř odmítá v souvislosti s lidskou bytostí přirovnání k malému světu (mikrokosmu) a říká, že důstojnost člověka nespočívá v podobnosti stvořenému světu, ale v tom, že se člověk podobá Stvořiteli. Existuje mnoho rysů, na nichž se podobnost člověka Bohu zakládá, ale je to především nepochopitelnost, díky níž je člověk obrazem Boha. Nepochopitelnost spočívá v lidské mysli (νο ςῦ ), v níž lze onu podobnost člověka Bohu nejlépe rozpoznat. Mysl nemůže být umístěna nikde v těle a její spojení s tělem je podle Řehoře nevýslovné: mysl nesídlí v žádné části těla, a přece působí v celém těle a je jím ovlivňována. Božím obrazem je celé lidstvo, od prvního stvořeného člověka až po posledního. Až bude naplněn plánovaný počet duší, ustane čas a vše, co se v čase děje. Při konečné apokatastasi bude veškeré lidské či racionální stvoření obnoveno do původního stavu, jaký byl v ráji před tím, než...
|
|
| |
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Změnitelnost lidské přirozenosti ve světle hodnoty
Jelínek, Jakub ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Tato práce představuje na kontrastu Kantovy morální filosofie s buddhistickým myšlením otázku, je-li naše přirozenost změnitelná a v etickém smyslu hodná změny. Kantova koncepce spojuje moralitu s nátlakem na touhy (především je řeč o náklonnostech - navyklých smyslových žádostech), protože chápe smyslovost, do které je řadí, jako danost. Rozpolcení člověka na rozum (stojící mimo kauzalitu) a smyslovost je příčinou, proč Kantovy pokusy zahrnout do svého systému morální pokrok směrem k "radostnému plnění povinnosti" končí nezdarem, nemá-li tento systém projít radikální rekonstrukcí. Zkušenost touhy však ukazuje její ne-mechanické založení, založení v rozumění předmětu jako hodnotnému pro nás. Buddhistická nauka o ne-já (podobně jako Heideggerova myšlenka, že si zprvu rozumíme mylně jako vyskytujícímu se jsoucnu) toto rozumění problematizuje. Sebe- vymezení zakládající touhu znamená rozumět si jako předmětu, s nímž se může něco stát a jenž může mít nějaké atributy. Zkušenost svobody ale ukazuje, že naše moc jednat není takovouto možností. Jsme-li sto rozpoznat sebe-vymezení (sobectví) jako omyl, znamená to změnitelnost naší povahy. A jelikož nás takové nazírání zbavuje tíhy života vůbec (dukkha), je odpovědí na základní etickou otázku, "jak žít".
|
|
|
Očima psa - dětská autorská kniha
Richterová, Denisa ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
RICHTEROVÁ, Denisa: Očima psa - dětská autorská kniha. Praha, 2021. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy. (Příloha 1: dětská autorská kniha Pes, který si něco myslí) (Příloha 2: prezentace projektu Očima psa) Diplomová práce se zabývá psem jako nositelem historických a kulturních kontextů doby. Teoretická část popisuje historii domestikace psa, vztah k člověku, symboliku, mytologii a mapuje jeho vyobrazení v dějinách výtvarného umění. Dále zaměřuje svou pozornost na vztah psů a dětí s přesahy do dětské literatury a na ilustrace, s důrazem na dětskou autorskou knihu. Závěr této části je věnován zastoupení psa v pomáhajících a edukativních procesech. V umělecké části jsou aplikovány teoretické poznatky do praxe, a to v podobě dětské autorské knihy s názvem Pes, který si něco myslí. Příběh a ilustrace subjektivně reflektují svět očima psa, které zrcadlí myšlení, cit a přirozenou potřebu k někomu patřit. Didaktická část představuje projekt s názvem Očima psa, který předkládá možnosti zapojení psa do volnočasových i do vzdělávacích aktivit pro děti.
|
|
|
Krajinné a jiné meze. (Uchopení krajiny v umění a výtvarné výchově skrze výtvarné explorace)
Zástěrová, Alena ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
/ a b s t r a k t Zástěrová, Alena. Krajinné a jiné meze [Diplomová práce] Praha 2019 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 127 stran. Diplomová práce pojednává o vztahování se ke krajinnému prostoru skrze pohyb těla a mysli, jehož vyústěním je výtvarný počin. Úzce se zaměřuje na individuální prožitek z krajiny jako specifického prostoru. Objasňuje pojmy, polemizuje o jejich významech. V rozhovorech s umělci zachycuje jejich přístup k tvorbě v krajině a s krajinou, jejich pohyb tvůrčím procesem. Popisuje didaktický projekt inspirující žáky hlouběji se zamýšlet nad prostorem, v němž se nejčastěji pohybují, komunikovat poznatky výtvarným jazykem. Autorské výtvarné práce vzniklé ve Finsku v oblasti polárního kruhu dokumentují pohyb v krajině přírodní i krajině mysli.
|
|
|
Etická hlediska a možné společenské dopady dobrovolné bezdětnosti
Haškovcová, Eva ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Práce mapuje českou společenskou a odbornou diskuzi na téma dobrovolné bezdětnosti a zaměřuje se na aspekty, které mají, byť i implicitní, etický obsah. Následně vybírá nejčastější argumenty, které zpracovává v etické reflexi. Dobrovolná bezdětnost je stále běžnějším jevem, v České republice zejména v posledních třech desetiletích. Přesto se stále považuje spíše za alternativní životní styl, který bývá ve společnosti často vystaven mravním hodnocením, která se stále nesou převážně v negativním tónu. Kritiku bezdětných lze shrnout do dvou hlavních proudů, kdy první z nich míří na dopady klesající porodnosti na společnost a druhý cílí přímo na osobní postoje bezdětných, kterým na základě jejich volby vytýká vadný žebříček osobních hodnot nebo nepřirozenost jejich jednání. Tyto dvě skupiny argumentů jsou v práci konfrontovány s filozofickým pojmem Tomáše Akvinského inclinationes naturales (přirozené sklony).
|
|
| |
host ::
RSS.