|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
|
|
Odkaz v současném dědickém právu
Jelínková, Edita ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tradičním římskoprávním institutem odkazu, který si prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, znovu našel svoji cestu do českého právního řádu. Text diplomové práce je rozdělen do dvou hlavních částí, které svým rozsahem nejsou určeny rovnoměrně, nicméně cíl této diplomové práce toto rozdělení vyžadoval. První část diplomové práce nastiňuje historická východiska pro dnešní podobu odkazu. Ve stručnosti je v úvodu představena římskoprávní úprava, jako esenciální východisko pro právní úpravy budoucí. Následuje srovnání dvou z dnešního pohledu nejdůležitějších pramenů právní úpravy, a to úpravu odkazu v ABGB, neboli Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811 a úpravu z nerealizovaného vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937. Toto srovnání doplňuje ohlednutí za tenčící se úpravou odkazu v občanském zákoníku z roku 1950 a za konečným zavrhnutím odkazu v občanském zákoníku z roku 1964. Druhá část diplomové práce se zabývá platnou právní úpravou v občanském zákoníku. V této části je rozebrána dnešní podoba odkazu, zásadně dle systematiky zákona. Při popisu jednotlivých částí úpravy je kladen důraz mimo obecného popisu dané problematiky také na řešení vybraných konfliktních situací, které z úpravy vycházejí. Dále se diplomová práce snaží poukázat na...
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Havlův odkaz v Ostrovní 13 (literární reportáž)
Matějková, Kristýna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce formou literární reportáže představuje Knihovnu Václava Havla a odkaz člověka, jehož jméno nosí. V teoretické části vymezuje žánr literární reportáže. Nejdříve popisuje historický vývoj reportáže se zaměřením na české a polské novinářské a literární prostředí. Poté v kontrastu s českou tradicí definuje specifický žánr, kterým je polská literární reportáž, přičemž se detailněji zaměřuje na typy vypravěčů a jazyk. V praktické části dochází k realizaci poznatků ve formě autorské literární reportáže, která přibližuje prostředí a fungování Knihovny Václava Havla. Čtenáři prezentuje unikátní instituci, která vznikla po vzoru amerických prezidentských knihoven za účelem archivace a vydávání textů Václava Havla a archiválií s ním spojených, ale i k pořádání kulturních akcí, jež v sobě nesou jeho ducha. Literární reportáž Havlův odkaz v Ostrovní 13 přináší interpretaci, co daný odkaz představuje, v jakých oblastech můžeme dodnes vnímat vliv Václava Havla a čím je pro mnohé inspirací. Základem pro ni je mediální rešerše, studium Havlových textů, návštěvy instituce a rozhovory s Jáchymem Topolem, který je v Knihovně dramaturgem. Výsledkem je text kombinující zpravodajské, dokumentární a beletristické prvky, který představuje instituci, jež se snaží uchovat a prezentovat Václava Havla nejen...
|
|
| |
|
|
Odkaz
Zachara, Radim ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Odkaz Abstrakt Tato práce se věnuje otázkám odkazu, jakožto institutu dědického práva podle české právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Opětovné začlenění odkazu do českého dědického práva nastalo po více než 50 letech, a tak je tento institut zejména laické veřejnosti poměrně neznámý. Odkaz, který je ovládán principem singulární sukcese je odklonem od základní zásady dědického práva v České republice, a sice sukcese universální. Toto oživení tradičního institutu dědického práva s sebou přináší mnohé teoretické i aplikační otázky, na které se tato práce snaží najít odpovědi a poukázat na slabá místa právní úpravy. V této práci bylo využito zejména výkladu historického v částech, zabývajících se právní úpravou obsaženou v právních předpisech předcházejících současnému občanskému zákoníku, a to počínaje římskoprávní úpravou, přes středověké dědické právo až k všeobecnému občanskému zákoníku, vládnímu návrhu občanského zákoníku z roku 1937 a občanských zákoníků po únorové revoluci v roce 1948. Vzhledem k návaznosti současné právní úpravy na všeobecný občanský zákoník i římskoprávní úpravu se práce nevyhýbá komparativní metodě tam, kde je to vhodné. V části de lege lata se práce věnuje výkladu teleologickému, gramatickému a popisnému pozitivněprávní úpravy, a to v co možná nejširším...
|
|
|
Odkaz v dědickém právu
Svoboda, Martin ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce pojednává o právní úpravě starobylého a současně staronového institutu dědického práva, a to odkazu. Odkaz byl v českém právním prostředí do 60. let minulého století považován za tradiční institut dědického práva, jež zůstaviteli umožňoval široké možnosti pořízení se svým majetkem mortis causa. Účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který jeho regulaci vypustil, z právního povědomí veřejnosti zcela vymizel. Problematika odkazu však začala být znovu aktuální v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, neboť přijetím občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k návratu odkazu do českého právního řádu. Specifikem odkazu je, že narušuje univerzální sukcesi, která je pro dědické právo jinak naprosto typická. Hlavním cílem práce je zhodnotit institut odkazu a učinit závěr o kvalitě soudobé právní úpravy, jakož o jeho užitečnosti pro právní praxi. Sekundárním cílem je poté seznámit čtenáře s odkazem a vymezit jeho pozici v našem právním prostředí. Pro samotný výklad je zvolen postup od obecného ke konkrétnímu, což koresponduje s obsahovým rozvržením práce. V první části je nabídnuta analýza odkazu jako celku a jeho odlišení od klasického dědění, jakož od institutu fideikomisu, příkazu a darování pro případ smrti, se kterými je v praxi snadno zaměnitelný. Následuje historický...
|
host ::
RSS.