|
|
Etické aspekty přijímaní migrantů a role sociální práce v kontextu současné migrační krize
ČAPKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá etickou problematikou vyplývající z otázky přijímání migrantů v kontextu aktuální migrační krize. Cílem diplomové práce je posouzení etické problematiky související s přijímáním migrantů. Stěžejní otázkou, která je posuzována je otázka přijímání migrantů. Tato otázka je reflektována na základě vybraných teorií globální spravedlnosti. Součástí práce je také popis a role sociální práce s migranty. První část práce je zaměřena na uvedení do problematiky migrace, představí základní pojmy vztahující se k fenoménu migrace, dále se věnuje rozdílným formám a typům migrace a základním teoriím migrace, další podkapitolou pak je reflexe samotné migrační krize. Druhá část práce spočívá ve vymezení eticky problematických bodů souvisejících s přijímáním migrantů, je zde reflektována otázka lidských práv, státní suverenity a představena je také migrační politika. Důraz práce je kladen ve třetí části práce na vymezení konceptu globální spravedlnosti, jako etického východiska pro přístup státu k migrantům a východiska pro sociální práci. Poslední část práce se věnuje sociální práci s migranty, jejím jednotlivým metodám, teoriím a vybraným organizacím pracující s migranty v rámci České republiky.
|
|
|
Politická korektnost v sociální práci
ŘEPOVÁ, Iva
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá pojmem politická korektnost, fenoménem, který v naší éře čerpá spoustu debat a kritiky, a to jak v České republice, tak v USA, kde se pojem zrodil. Práce je převážně teoretická a hledá odpověď na otázku, jak politická korektnost ovlivňuje moderní společnost a jaké to má dopady na sociální práci a politickou situaci v České republice. Práce zkoumá rozsah pojmové politické korektnosti, způsob jejího vzniku, její vývoj a kategorizaci. Dále se práce zaměřuje na politickou korektnost a její vliv na etiku a náboženství. Další část práce se věnuje sociální práci, jejímu významu a paradigmatům. Vztahuje sociální práci na sociální politiku a její význam v České republice a Evropské unii. Dále se autor zabývá vztahy mezi sociální prací a politickou korektností. V poslední části se práce stručně zaměřuje na imigrační krizi a její vliv na politické jednání v České republice. Cílem práce je získat objektivní pohled na význam politické korektnosti o povědomí a dopadu aplikace politické korektnosti na každodenní život jednotlivců a společnosti - je dobře známo, že nedostatečné informace vedou ke zkreslenému vnímání voličů.
|
|
|
Vliv mezistranických sporů na podporu stran CDU a CSU v německé veřejnosti v 19. volebním období
Fikejzl, Jakub ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou mezistranických konfliktů stran Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťanskosociální unie v Bavorsku (CSU) a jejich vnímání v německé veřejnosti. Obě tyto strany se řadí ke konzervativním lidovým stranám, postaveným na křesťanských hodnotách. Práce analyzuje skrze metodu interpretativní případové studie období, ve kterém mezi stranami vrcholily konflikty. Jedná se o vztah Horsta Seehofera s Angelou Merkelovou a jejich protichůdné názory na migrační politiku a situaci během boje o moc v Unii mezi Markusem Söderem a Arminem Laschetem. Časově je práce ohraničena po celé 19. volebním období, které trvalo mezi lety 2017-2021. Za pomocí průzkumů veřejného mínění a článků, popřípadě mediálních záznamů práce analyzuje nárůst či pokles zájmu veřejnosti o tyto strany a společenský diskurz spojený s těmito spory.
|
|
|
Švédská integrační politika a integrace uprchlíků
Abdallah, Jakub ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Téma švédské integrační politiky a integrace uprchlíků se zabývá současnou švédskou integrační politikou se zaměřením na uprchlíky (azylanty). Práce uvádí integrační politiky do kontextu uprchlické krize 2015, která byla pro Švédsko bezprecedentním obdobím v důsledku rekordního počtu žadatelů o azyl. Dále práce analyzuje vývoj švédské integrační politiky v časovém rámci od konce 90. let 20. století až po uprchlickou krizi 2015. Dalším cílem práce je zjistit, jestli došlo ke změnám integračních politik Švédska v důsledku uprchlické krize. Do práce je částečně zahrnuta i analýza politik azylových, které jsou propojené s politikami integračními. Zásadní otázkou je, jaké integrační metody v případě uprchlíků si Švédsko zvolilo a jakým způsobem byly implementovány.
|
|
|
Vztah českého katolického prostředí k Evropské unii
Hobzík, Mikuláš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Bakalářská práce navazuje na akademickou debatu zabývající se vztahem náboženství a politiky a zkoumá dosud neprobádaný postoj českého katolického prostředí k Evropské unii, a to prizmatem názorů na migrační politiku EU. Metodou analýzy mediálního diskurzu jsou v období migrační krize mezi roky 2015 až 2017 zkoumány postoje sedmi prominentních osobností českého katolického prostředí a jejich stanovisek k problematice migrace a s ní související reakcí EU. Analyzované postoje jsou zařazeny k etablovaným proudům vztahu k evropské integraci - euroskepticismu a eurooptimismu. Získané výsledky ukazují na vyvážené zastoupení obou směrů, s mírnou převahou euroskepticismu. České katolické prostředí tak v řadě otázek spojených s EU a migrací reflektovalo rozdělení uvnitř české společnosti. Náboženské přesvědčení tedy u zkoumaných katolíků nepředstavuje jednotící faktor v politických názorech na EU a české katolické prostředí nevytváří koherentní ideologický proud. Klíčová slova Katolická církev; Evropská unie; migrační krize; uprchlíci; české katolické prostředí
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
EU a Turecko v kontextu migrační krize 2015-2016
Urban, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem provází již několik desetiletí komplikovaný přístupový proces s cílem integrace Turecka do EU. Vývoj tohoto procesu ovlivňují jak vnitřní faktory na obou stranách, tak vnější okolnosti. Od roku 2011 se kvůli krizi na Blízkém východě začalo Turecko potýkat s narůstajícím počtem příchozích migrantů, jichž nejvíce přicházelo mezi roky 2013 až 2015. V létě 2015 vlna migrantů zasáhla také EU. Tato práce se zabývá vlivem jedné z nejsilnějších migračních vln od konce 2. světové války na vzájemné vztahy EU a Turecka. Nejprve je analyzována migrační krize včetně jejích dopadů na EU a Turecko, zkoumána je jejich individuální reakce na krizi, aby se následně výzkum zaměřil na spolupráci obou aktérů od podzimu 2015 do jara 2016. Práce tak odhaluje, že vliv migrační krize na EU i Turecko byl natolik velký, že se ani jedna strana nebyla schopna s obtížnou situací vypořádat samostatně, a i díky charakteru migrační vlny se otevřelo jedinečné okno příležitosti pro oživení vzájemných vztahů. K tomuto oživení opravdu došlo v říjnu 2015 a až do uzavření migrační dohody v březnu 2016 lze na spolupráci EU a Turecka pohlížet jako na efektivní, pozitivní a oboustranně prospěšnou spolupráci, alespoň v kontextu migrační krize.
|
|
|
Analýza mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici
Mildorfová, Michaela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici. Text se částečně věnuje kontextu a politickému rozměru události, hlavní částí je rozbor mediální reflexe události v období červen - září 2015 ve třech českých denících, Mladé frontě DNES, deníku Právo a Hospodářských novinách, volba titulů má za cíl pokrýt různorodost zpravodajské scény. Výzkumná otázka je koncipována jako komparace oficiální reprezentace výstavby maďarskou stranou a reflexe události v českých zpravodajských denících - zda mediální obraz odpovídal oficiálnímu způsobu komunikace, popř. jaké jiné způsoby reprezentace převládaly. Pro vypracování byla zvolena kvalitativní metoda kritické diskurzivní analýzy dle přístupu T. Van Dijka, která umožnila definovat základní aktéry události a způsob jejich reprezentaci, na základě toho jsou definována nejtypičtější schémata komunikace, reflektující pozici Maďarska, mezinárodní reakce, podporovatele a odpůrce rozhodnutí a v neposlední řadě reprezentaci imigrace a uprchlíků v rámci tématu. Práce reflektuje mediální diskurz, který se týká problematiky bezpečnosti a ochrany státu a současně způsob reprezentace imigrantů v rámci specifické výseče v širokém spektru témat migrační krize.
|
|
|
Wnuczka Polaka, Mutti von Deutschland: Angela Merkel's Crisis Management from a Polish Perspective (2014-2016)
Krempaská, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá krízovým manažmentom Angely Merkel na príklade ukrajinskej a migračnej krízy v poľskom politickom diskurze. Cieľom výskumu, ktorý spočíval na metóde obsahovej analýzy stenografických zápisov zo schôdzí poľského Sejmu bolo zistiť, ako poľská politická elita vnímala krízový manažment Angely Merkel ako líderky Nemecka a EÚ v týchto krízach, aká motivácia tieto kroky podľa nich sprevádzala a čo to vypovedalo o poľskej politickej scéne samotnej. Než po 16-tich rokoch Angela Merkel opustila kancelárske kreslo, bola považovaná za jednu z najmocnejších svetových líderiek, ktorá v čele Nemecka a EÚ previedla Európu viacerými závažnými krízami. Mnohé kroky nemeckej kancelárky sa však stali predmetom rozkolu v rámci EÚ a ako sa ukázalo na príklade Poľska aj vo vnútornej politike členských štátov. Analýza ukázala, že hodnotenie politiky Angely Merkel poľskými poslancami je zrkadlom vnútropolitického rozkolu dvoch najväčších poľských strán, Občianskej platformy a Práva a Spravodlivosti.
|
|
|
Azylová politika CSU na pozadí dvou migračních krizí
Duháčková, Klára ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá azylovou politikou Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) v období dvou migračních krizí, tedy v letech 1990-1993 a 2015-2017. Strana se od 80. let 20. století ve vztahu k azylové problematice profilovala jako hlavní obhájce národních zájmů se snahou omezit vysoký příliv přistěhovalců a uprchlíků, argumentující nejen enormní finanční zátěží a častým zneužíváním azylového práva v ekonomický prospěch uprchlíků, ale rovněž otázkou sebeurčení národa a sociopolitickými dopady. V souladu s touto argumentací a v reakci na rostoucí počet žadatelů o azyl a obecně cizinců v zem prosadila na začátku 90. let azylový kompromis, novelu základního zákona, která vymezovala, za jakých podmínek se politicky pronásledovaný může dovolávat práva na azyl, jež je dodnes součástí německého azylového práva. Od roku 2013 si však německá média začala všímat přívětivější rétoriky CSU v oblastech migrace a azylu, zejména s ohledem na výroky nové bavorské ministryně práce, sociálních věcí, rodiny a integrace, Emilie Müllerové. Text diplomové práce zkoumá přístup azylové politiky CSU na pozadí obou migračních krizí. Na základě analýzy oficiálních dokumentů a stranického periodika Bayernkurier práce dochází k závěru, že v azylové politice CSU došlo k částečnému posunu rétoriky křesťanských...
|
host ::
RSS.