|
|
Legislativní vývoj pracovní mobility v Evropských společenstvích
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské pracovní mobility v Evropských společenstvích. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Jak probíhal vývoj pracovní mobility v rámci Evropských společenství a jakými legislativními úpravami tento fenomén prošel?" Jedná se tedy o jednopřípadovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj pracovní mobility klíčové. Jedná se o poválečné období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě a práce je dovedena k přijetí Maastrichtské smlouvy, která založila Evropskou unii. Závěr přináší shrnutí zjištěných výsledků.
|
|
|
Evropská mobilita z pohledu dějin evropské integrace
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské mobility v Evropských společenstvích a Evropské unii. Mobilitou je zde chápán volný pohyb pracovníků, který se v průběhu prohlubování procesu evropské integrace rozšířil na volný pohyb osob a následně konstitucionalizoval institucí evropského občanství. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Kde lze nalézt původ dnešní evropské mobility a jakými institucionálními úpravami prošla?" Jedná se tedy o případovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, respektive Unie, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do šesti podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Jedná se tedy o období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva a zatím poslední z "velkých" smluv Lisabonská. V diskusní části jsou zjištěné poznatky konfrontovány s některými z teoretických rámců evropské integrace, například teorií sledu přelomových událostí či...
|
|
|
Problémy migrace přes Saharskou poušť do Evropy
Kazda, Daniel ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou problémů subsaharských migrantů, kteří cestují do Evropy přes Saharskou poušť. Tato migrační trasa bývá označována jako jedna z nejnebezpečnějších a nejsmrtelnějších a lidé ze západní a východní Afriky, kteří se na pouť přes Saharu vydávají, často čelí brutálním podmínkám. Ty bývají způsobeny nejen přírodními podmínkami, ale i politickou situací v tranzitních zemích, stále pevnější sekuritizací hranic cílových destinací či obchodníky s lidmi a dalšími zločineckými skupinami, které na těchto trasách působí. První část práce se věnuje právě těmto problémům, se kterými se migranti při svých cestách nejvíce setkávají. Nejprve stručně představuje transsaharské migrační trasy a důvody, proč se lidé pro migraci přes Saharu rozhodují. Následně jsou do detailu rozebrána rizika, kterým migranti během své cesty, doplněná výpověďmi migrantů, kteří byli v průběhu tranzitu zachráněni nevládními organizacemi nebo jejich pomoc vyhledali sami. Analýza migračních rizik se na celkovou problematiku dívá z několika úhlů. Věnuje se přírodním rizikům transportu přes Saharu, nebezpečím způsobenými lidskými faktory v regionu, dále problémům souvisejícími s pašeráky a jejich metodami. V neposlední řadě rozebírá i nebezpečí v důsledku sekuritizace saharských hranic. Ve třetí části se...
|
|
|
Integrační politiky Dánska a Švédska
Popek, Marek ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato bakalářská práce bude analyzovat integrační politiky Dánska a Švédska. Konkrétně bude poukázat na odlišnosti či podobnosti integračních politik a jejich zaměření na pracovní trh ve výše zmíněných zemích. Výzkumnou metodou byla zvolena komparativní analýza, která ustanoví, jaký stát má restriktivnější a účinnější integrační politiku a integraci na pracovní trh. Statistické údaje indexu MIPEX budou v tomto ohledu hrát důležitou roli, a nejen díky nim bude srovnání výše zmíněných aspektů možné.
|
|
|
Důvody migrace z jihu na sever Itálie a její důsledky
Prošková, Petra ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Lukešová, Anna (oponent)
Migrace uvnitř Itálie započala ve větším měřítku již po druhé světové válce a v následujících desetiletí bylo jejím následkem pomyslné rozčlenění státu na hospodářsky silný sever a slabší jih. Problematika byla umocněna specifickým přístupem vládnoucí strany Křesťanské demokracie, která byla pro vývoj Itálie v druhé polovině dvacátého století klíčová. Ač usilovala o obnovu a modernizaci jižních oblastí, z důvodu neefektivity redistribuce financí, korupce a vlivu mafie, k potřebné restrukturalizaci a obnově spíše nedošlo. Z tohoto důvodu se problematika vnitřní migrace postupně zesilovala a znormalizovala. Motivy pro přesuny občanů byly ve většině případech ekonomického rysu, neboť šlo převážně o pracovní příležitosti či vyšší mzdy, které na severu byly značně dostupnější. Daný trend přirozeně zapříčinil mnoho problémů v souvislosti se společností, demografii, ekonomikou apod, problém vnitřní migrace to významněji neovlivnilo a problém přetrvává.
|
|
|
Švédská integrační politika a integrace uprchlíků
Abdallah, Jakub ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Téma švédské integrační politiky a integrace uprchlíků se zabývá současnou švédskou integrační politikou se zaměřením na uprchlíky (azylanty). Práce uvádí integrační politiky do kontextu uprchlické krize 2015, která byla pro Švédsko bezprecedentním obdobím v důsledku rekordního počtu žadatelů o azyl. Dále práce analyzuje vývoj švédské integrační politiky v časovém rámci od konce 90. let 20. století až po uprchlickou krizi 2015. Dalším cílem práce je zjistit, jestli došlo ke změnám integračních politik Švédska v důsledku uprchlické krize. Do práce je částečně zahrnuta i analýza politik azylových, které jsou propojené s politikami integračními. Zásadní otázkou je, jaké integrační metody v případě uprchlíků si Švédsko zvolilo a jakým způsobem byly implementovány.
|
|
|
Proměna migrace ve Španělsku v letech 2000-2014
Hejná, Anna-Marie ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou migračních trendů ve Španělsku v letech 2000 až 2014. Pomocí popisu dvou období s analýzou předělového roku 2008, kdy došlo k vypuknutí ekonomické krize ve Španělsku, se pokusí vysvětlit příčiny proměny migrace ve Španělsku. Výzkum se zaměřuje na faktory, které vedly ke změně trendů v migraci, a do jaké míry byly způsobeny ekonomickou krizí v roce 2008. První část práce se věnuje vymezení základních pojmů migrační terminologie, kritiku literatury a metodologii. Následuje přiblížení historického kontextu migrace ve 20. století. Další část přibližuje vývoj migračních toků ve Španělsku a španělské migrační politiky zkoumaného období. Následuje diskuzní kapitola, která shrnuje komparaci a rozebírá příčiny změn. Práce dochází k závěru, že k proměně Španělska ze země imigrační v zemi emigrační došlo primárně vlivem ekonomické krize v roce 2008. Ta způsobila změnu přístupu španělských vlád k imigrační a integrační politice, které měly vliv na migranty ve Španělsku.
|
|
|
Integrační politiky Irska mezi lety 2007-2020
Feňová, Marie ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se zabývá irskými integračními politikami v letech 2007-2020. V roce 2007 byl založen první klíčový úřad pro integraci, Úřad ministra pro integraci (OMI), který byl předchůdcem dnešního Úřadu pro podporu integrace migrantů (dále jen OPMI). Tento úřad byl klíčový pro vznik strategie Migration Nation, kterou úřad vydal v roce 2008. Proto celé toto období integračních politik lemují dvě doposud jediné vydané irské integrační strategie. Již zmiňovaná strategie Migration Nation a The Migrant Integration Strategy-Blueprint for the Future, vydaná v roce 2017. Irsko v 90. letech především díky hospodářské prosperitě, zaznamenalo obrat z převážně emigrujícího státu ve stát imigrační. Díky stále rostoucímu počtu žadatelů o azyl a počtu přistěhovalců v zemi muselo Irsko začít vytvářet, prohlubovat a zefektivňovat integrační politiky. Práce nejprve vymezuje pojmy související s tématem integrace a přistěhovalectví a v samotné stati práce se již věnuje výše zmiňovaným strategiím. Nejprve je popsáno, jaké cíle si strategie dávaly do budoucna, jaké pokroky již učinily a v poslední kapitola je samotná analýza toho, tak tyto cíle a strategie ve skutečnosti fungovaly. Analýza se zabývá především socio-ekonomickou integrací, která je nejlépe měřitelná.
|
|
|
Vývoj integračních politik v Norsku před a po roce 2011
Dorňáková, Tereza ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vývoj integračních politik v Norsku v letech 2005 až 2017. Jako časový mezník je určen rok 2011, kdy Norskem otřásly dva teroristické útoky spáchané norským občanem Andersem Behringem Breivikem. Svůj čin namířil proti imigrantům v Norsku, a také proti multikulturalismu a politikům, kteří tento model podporovali. Cílem práce je proto zjistit, jak se v daném časovém období změnily integrační politiky Norska a zda se po roce 2011 zpřísnily. Práce se nejprve zabývá vývojem migrace v norském kontextu, multikulturním přístupem k přistěhovalcům, ale také proměnami na norské politické scéně ve sledovaném období. Další část je pak věnována samostatnému výzkumu jednotlivých norských integračních politik a jejich vývoji v letech 2005 až 2017.
|
|
| |
host ::
RSS.