|
Komparativní analýza obrazové složky magazínu Reportér a projektu Echo24
Weingartová, Michaela ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat obrazový obsah v projektech Echo 24 a Reportér a pomocí analýzy zjistit, jak s fotografiemi pracují. Projekty Echo24 a magazín Reportér vznikly v roce 2014 jako reakce na dramatickou proměnu vlastnictví na českém mediálním trhu. Tato proměna měla dopad i na fotožurnalisty, protože noví majitelé mají tendence na fotografiích spíše šetřit. I proto jsem se rozhodla vyzkoumat, jak s fotografií zacházejí nově vzniklé tituly. Abych problematiku zasadila do širšího kontextu, věnuji se v první části žurnalistické fotografii a popisuji český mediální trh a jeho proměny od roku 1989. V práci se také krátce věnuji vzniku podobných projektů, jako jsou Echo24 a Reportér. V druhé sekci pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, jaké typy fotografie tyto projekty ve svých tištěných verzích nejčastěji používají a v jaké míře spolupracují s fotožurnalisty. Získaná data doplňuji o dotazníkové šetření se členy redakce a s fotožurnalisty. V diplomové práci jsem zjistila, že projekty Echo24 a Reportér reprezentují dva odlišné přístupy k zacházení s novinářskou fotografií. Echo24 má spíše manažerské chování a na fotografiích šetří. Magazín Reportér by se dal naopak definovat jako ochránce novinářských a fotožurnalistických hodnot. I přes vznik nových titulů tlak na...
|
|
Vládní krize 2017 optikou českých celostátních deníků
Marek, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
krizí 2017 vliv vlastnictví daných médií. Analyzováno je pět českých celostátních deníku, nichž dva byly před vložením do svěřeneckého fondu v majetku Andreje Babiše, tedy jednoho ze dvou hlavních aktérů krize. Ke zkoumání mediálních obsahů je použita základní kvantitativní obsahová analýza a data jsou následně interpretována je, že určitý dopad na obsah vlastnictví má. Ze strany Mladé fronty a Lidových novin je možné pozorovat náznaky stranění Andreji Babišovi na úkor Bohuslava Sobotky. Například Deník je vůči Babišovi naopak znatelně přísnější.
|
|
Komentáře českých deníků věnujících se české vládní krizi probíhající v dubnu a v květnu 2017
Hrubý, Dominik ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Práce Komentáře českých deníků věnující se české vládní krizi probíhající v dubnu a květnu 2017 analyzuje názorové texty publikované v denících Hospodářské noviny, Právo a Mladá fronta DNES v období od 27. dubna od 26. května 2017 věnující se v té době probíhající vládní krizi. Teoretická část práce vedle jiného rozebírá fenomén vlastnictví médií a jeho koncentrace. Pozornost je věnována rovněž proměně českého stranického systému v posledních letech, která je nesporně relevantním faktorem také pro politickou žurnalistiku. Použitými metodami jsou kvalitativní a kvantitativní obsahová analýza textů. Práce sleduje četnost pokrytí sledovaného tématu a především převládající postoj komentátorů jednotlivých deníků ke třem hlavním aktérům vládní krize - ministru financí Andreji Babišovi, premiéru Bohuslavu Sobotkovi a prezidentu Miloši Zemanovi. Výsledky analýzy jsou zasazeny do kontextu vlastnictví jednotlivých deníků, primárně s ohledem na fakt, že faktickým vlastníkem MF DNES je skrz svěřenské fondy právě ministr Andrej Babiš.
|
|
Krize, fúze, změny vlastníků a konsolidace - ekonomický vývoj vybraných mediálních skupin v letech 2009-2013
Beránek, Jan ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
(abstrakt) Tato práce se věnuje proměnám vlastnictví českých zpravodajských médií v období tzv. celosvětové ekonomické krize let 2008-2013. Toto období v českých podmínkách charakterizuje postupný odchod zahraničních investorů, kteří ovládali většinu tuzemských vydavatelství. Na jejich místo nastoupili za obecně méně lukrativních tržních podmínek domácí podnikatelé, jejichž zájmy se přirozeně kříží s místní politickou scénou. Změna se dotkla především vydavatelských domů vystavěných okolo tištěných periodik, na něž i kvůli technologickým změnám dolehla krize nejvíce. Tento text tuto proměnu trhu popisuje, analyzuje a zkoumá ekonomické faktory, které k ní vedly, a to jak na makroekonomické, tak i podnikohospodářské úrovni. Výsledkem je zjištění, že zahraniční majitelé vesměs na zdejším trhu dobře vydělávali a krize pro ně znamenala signál k výběru zisků a odchodu. Příchod českých majitelů přinesl kontroverze a vzbudil obavy ze zásahů do obsahu, přičemž v roce 2017 indicie naznačují, že mohou ovládaná média zneužít proti svým oponentům. Proti tomu ovšem hovoří jednoznačně doložená hodnota pozice na trhu, která by měla omezovat tyto snahy.
|
|
Změna vlastnických struktur českých médií na počátku 21.století - návrat do rukou domácích vlastníků
Vojtová, Magdaléna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo provedení analýzy vývoje vlastnictví českého celostátního denního tisku v České republice v období 2008 - 2016. Vývoj vlastnictví ve sledovaném období byl analyzován v kontextu strukturálních problémů, se kterými se odvětví tištěných médií dlouhodobě potýká a které byly ještě umocněny ekonomickou krizí roku 2008. Kromě ekonomického kontextu je v práci vyložen i kontext historický, tedy změny, které na trhu s českým denním tiskem proběhly po roce 1989 a na které vlastnické proměny v posledních letech přímo navazují. V souvislosti se změnami vlastnictví českých deníků ve sledovaném období, které jsou reprezentovány především přechodem vlastnictví vydavatelství do rukou domácích podnikatelů, často s vazbami na politiku, rozebírám v práci také problematiku koncentrace vlastnictví a vztahu médií a politiky. V návaznosti na to se věnuji i fenoménu vzniku nových, alternativních titulů, jako reakce novinářů na vlastnické změny ohrožující pluralitu názorů a svobodu slova. Na závěr uvádím také srovnání vývoje vlastnictví denního tisku v České republice s vývojem vlastnictví v okolních zemích regionu, například na Slovensku, v Polsku, Maďarsku nebo pobaltských státech.
|
|
Vývoj reklamy v deníku Mladá fronta DNES v letech 2012-2016
Samšuková, Jana ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Soukeník, Štěpán (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce Vývoj reklamy v deníku Mladá fronta DNES v letech 2012-2016 analyzuje vývoj a případné proměny inzerce v nejčtenějším seriózním českém deníku Mladá fronta DNES vydavatelství Mafra, a.s. v letech 2012-2016. Zejména se pak snaží odhalit trend v koncentraci reklamy, poměr původního redakčního obsahu a inzerce, provázanosti inzerce s grafickou či tematickou stránkou redakčního obsahu deníku nebo vývoj reklamních formátů a témat. Těchto zjištění je v práci dosaženo kvantitativní obsahovou analýzou, konkrétně tzv. emergent kódováním. V rámci nabídnutých teoretických poznatků je čtenář seznámen s aspekty ekonomického fungování médií, jakož i s teorií reklamy, fenoménem inzerce v tisku či jejím legislativním ukotvením. Autorka se taktéž dotýká fenoménu komercionalizace médií, a to i v prostředí českých médií. Část práce je rovněž věnována představení deníku Mladá fronta DNES, jeho historii a současné pozici na českém mediálním trhu. V druhé polovině práce je pak představena metodologie výzkumu, jeho design a vyhodnocení. Součástí této práce je i CD nosič s kódovací knihou i kódovacím archem.
|
|
Analýza obsahu týdeníku 5+2 dny v letech 2012-2013
Hradiský, Jakub ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce Analýza obsahu týdeníku 5+2 dny v letech 2012-2013 v empirické části zkoumá, jaká je struktura obsahu týdeníku, jaká jsou preferovaná témata a jaké je zastoupení příspěvků v týdeníku z hlediska definovaných proměnných v období od vzniku týdeníku v roce 2012 do parlamentních voleb, které se konaly v říjnu roku 2013. Analýza se také zabývá tím, jak je v týdeníku prezentován koncern Agrofert, jehož je týdeník součástí, a Andrej Babiš, jakožto majitel koncernu Agrofert a předseda politického hnutí ANO, které vedl jako lídr kandidátky do předčasných parlamentních voleb v roce 2013. Analýza zkoumá, zda se v obsahu týdeníku projevuje nějakým způsobem fakt, že je jeho majitel zároveň také podnikatelem, vlastníkem jedné z největších českých firem a vrcholným politikem. Metodou, zvolenou pro analýzu obsahu týdeníku, je kvantitativní obsahová analýza. V teoretické části se práce zabývá základními společenskými rolemi a funkcemi médií a koncepty svobody a nezávislosti médií. Nahlíží na tyto koncepty především z pohledu vlivu vlastnictví médií na jejich obsah a fungování. Teoretická část přináší také přehled vývoje české mediální krajiny po roce 2008 z hlediska vlastnických změn českých tištěných médií.
|
|
Česká republika a tři modely mediálních systémů
Rapošová, Veronika ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Cílem této práce je s využitím teorie tří modelů mediálních systémů D. C. Hallina a P. Manciniho (popsané v knize Systémy médií v postmoderním světě) určit, ke kterému z uvedených tří modelů má český mediální systém nejblíže. Pozice českého mediálního systému je určena na základě zkoumání 4 kritérií: z hlediska jeho vývoje a po stránce vlastnické struktury, z hlediska politického paralelismu, profesionalismu a profesionalizace žurnalistiky a konečně, dle role státu v mediálním systému. Následně ho srovnávám se zeměmi modelů mediálních systémů a na základě tohoto srovnání se snažím český mediální systém přiřadit k jednomu z těchto modelů. Provedenou analýzou jsem došla k závěru, že český mediální systém sdílí vlastnosti jak severo-středoevropského, tak středomořského modelu, a pohybuje se tudíž na hranici mezi nimi. Toto přiřazení, které poskytuje celkový pohled na český mediální systém, umožňuje určit oblasti, ve kterých jsou nedostatky (zejm. v médiích nedostatečně pokryté spektrum názorů jednotlivých skupin společnosti, nedostatečně vyvinutá profesní identita žurnalistů), a zároveň tak i značný prostor pro další rozvoj mediálního systému v ČR jako celku. Klíčová slova: mediální systém, ČR, modely mediálních systémů, vlastnictví, střední Evropa
|
|
Vlastnictví a média: Srovnání
Rapošová, Veronika ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vlastnickou strukturou mediálních tiskových institucí a jejich působením na činnost denního tisku. Pro lepší pochopení podstaty vlastnické struktury a jejího vlivu nahlížíme na tuto problematiku na základě následujících kritérií: velikost mediálního trhu, koncentrace vlastnictví, poměr domácích vlastníků oproti zahraničním, počet titulů a angažovanosti vlastníků médií na politickém dění ve společnosti. V druhé části práce se zaměřuji na popis vývoje a srovnání současného stavu vlastnické struktury denního tisk států střední Evropy po roce 1989 - ČR, Maďarsko a Polsko (dle výše uvedených kritérií). Klíčová slova: vlastnictví médií, střední Evropa, koncentrace médií, pluralismus médií
|
|
Analýza politické instrumentalizace deníku Mladá fronta DNES v období před volbami do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013
Dobrovodský, Martin ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce Analýza politické instrumentalizace deníku Mladá fronta DNES v období před volbami do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 zkoumá, zda v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 využíval předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš svou pozici vlastníka mediální skupiny MAFRA k ovlivnění mediálních obsahů deníku Mladá fronta DNES. Teoretický rámec stručně popisuje základní pojmy z oblasti politické komunikace a geopolitického rozdělení jednotlivých modelů politické komunikace včetně české mediální scény. Pozornost je upřena především na vývoj a možné způsoby instrumentalizace tištěných médií působících na českém mediálním trhu po roce 1989. Z kvantitativního výzkumu vyplynulo, že zatímco ve volbách skončilo politické hnutí ANO na druhém místě, umístilo se v rámci získané mediální pozornosti až za čtyřmi dalšími politickými stranami. Titulní strany deníku Mladá fronta DNES tedy nebyly využity k výraznější propagaci Andreje Babiše a jeho politického hnutí. V navazující závěrečné části výzkumu je provedena interpretace výsledků kvantitativní analýzy v souvislosti s možnou instrumentalizací z hlediska výběru politických témat prezentovaných na titulních stranách deníku během zkoumaného období.
|