|
|
Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie
Hajíček, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Jakub Hajíček Abstrakt disertační práce Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie Disertační práce popisuje dějiny české a slovenské komeniologie, tj. interdisciplinárního studia života, díla a odkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počátky zájmu o Komenského v 18. století a souvisle pokračuje až k situaci v období druhé světové války. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, kdy dochází k postupnému přechodu k moderní komeniologii - starší bádání chápalo Komenského především jako skvělého pedagoga a autora jazykových učebnic, moderní ho interpretuje především jako originálního filosofa a teologa, v jehož myšlení pedagogika vyplývá z filosofie. Důsledně je uplatňována i česko-slovenská perspektiva, kdy se zajímavým způsobem ukazují odlišné akcenty, přístupy i význam českého a slovenského bádání o Komenském. Důraz je kladen i na významné osobnosti, které se komeniologii věnovaly, např. zakladateli komeniologie jako vědního oboru Jánu Kvačalovi, nejdůležitějšímu českému badateli první poloviny 20. století Josefu Hendrichovi či vybraným osobnostem následujícího období (např. J. Polišenský, R. Kalivoda, J. Patočka a další). Druhým velkým tématem disertační práce je interpretace významu díla, které osobnosti Komenského věnovala prof. dr. Jiřina Popelová (1904 - 1985). Nejdříve je...
|
|
|
Manipulace s dějinami v historických filmech Otakara Vávry se zaměřením na trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy
Hodura, Pavel ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá manipulací s dějinami v historické filmové trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy režiséra Otakara Vávry. Míru zkreslení historie v těchto snímcích se práce snaží vytyčit na základě komparace historiografických děl komunistického a moderního dějepisectví. Normalizační režim se snažil revidovat historické poznání z druhé poloviny 60. let a navázat na tendence komunistického režimu z přelomu 40. a 50. let a pokoušel se vytvořit mýtus vnímání národních moderních dějin, ve kterém byl zdůrazněn pozitivní vliv Komunistické strany Československa na dění ve 30. a 40. letech. Tento mýtus vnímání dějin měl navíc za cíl zdiskreditovat pro režim nepohodlné osobnosti a zdůraznit přátelství se Sovětským svazem. Filmy a televizní seriály byly vhodným prostředkem, jehož pomocí mohlo být vnímání dějin mezi obyvateli formováno.
|
|
|
Diskurs o husitství v české společnosti dvacátého století a jeho ilustrace Vávrovou husitskou trilogií
Hlaváčková, Terezie ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Urgošíková, Blažena (oponent)
Pohled české společnosti na husitství prochází v posledních desetiletích prudkým obratem. Bakalářská práce si klade za úkol přispět ke zmapování kořenů a předpokladů tohoto obratu v předchozím vývoji české společnosti a kultury, zejména v období po druhé světové válce. Je ovšem nutno analyzovat i předchozí vývoj od počátků národního obrození přes Tyla a Palackého až k Jiráskovi a Nejedlému. Hlavním předmětem práce pak bude analýza nových prvků v hodnocení husitství ve filmové trilogii Otakara Vávry (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) a jejich recepce současníky a následujícími generacemi.
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
| |
|
|
Motivy a důsledky "velkého teroru" v SSSR 1936-1938 v historické diskusi
Černý, Mikuláš ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Diplomová práce Motivy a důsledky "velkého teroru" v SSSR 1936-1938 v historické diskuzi analyzuje vývoj diskuze v mezinárodním akademickém i neakademickém prostředí (v období od počátku 60. let do současnosti) o jednom z nejvýraznějších témat sovětských dějin: krvavých čistkách v letech 1936 - 1938. Prezentuje závěry vybraných historických prací a popisuje okolnosti jejich vzniku (metodologii, otázku pramenné základny u toho kterého autora a jeho práci s ní) a jejich dopad na celkový vývoj zkoumání problému. V užším smyslu je cílem práce zhodnotit dva aspekty historických bádání o daném tématu: motivy, které vedly původce velké čistky k její realizaci a výsledky čistky v jejich kvantitativním a kvalitativním vyjádření. Zvláštní zřetel je věnován otázce možného ideologizování obou aspektů autory. Úkolem práce je posoudit, nakolik se v té které práci objevuje ideologický prvek. Autor chce představit hlavní trendy ve světovém bádání o "velkém teroru" resp. stalinismu. Zjistit, jaký vliv měly na tyto trendy vnější události, především pád SSSR a s ním spojené zpřístupnění sovětských archivních materiálů. Závěr patří nastínění současného stavu světového bádání o problému, co znamená užší téma let 1936 - 1938 v celém, dnes jednoznačně vymezeném oboru stalinismu, a také vztah vědecké obce k měnícím se...
|
|
|
Parakratos in Post-Civil War Greece: Reality and Interpretation
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; van Steen, Gonda (oponent) ; Brunnbauer, Ulf (oponent)
Na základě historiografické analýzy, archivního výzkumu a dobového tisku zpracovává tato disertační práce problematiku parastátu (řec. parakratos, ang. deep state nebo parastate) v Řecku v období po občanské válce (1949-1967). K problému přistupuje ze čtyř perspektiv: zaprvé, parastát diskutuje v kontextu akademických debat o parapolitice a konceptech duálního státu, bezpečnostního státu a hlubokého státu; a prezentuje ho jako studenoválečný paralelní mocenský mechanismus, analogický k podobným případům v Itálii a Turecku. Zadruhé, parastát analyzuje jako součást řecké politické reality prismatem dějinných událostí tak, jak je zdokumentovala řecká historiografie. V tomto smyslu se disertace soustředí na vznik a činnost tajných vojenských skupin a parastátních ultranacionalistických organizací, které zkoumá ve vztahu s řeckým politickým, právním a sociálním prostředím. Na oba jevy nahlíží optikou neefektivního řeckého politického a administrativního systému, hluboce rozdělené společnosti, zpolitizovaného veřejného prostoru a přetrvávajících klientelistických sítí založených na principu politické loajality. Zatřetí, parastát je probádán na úrovni interpretace jako termín a koncept užívaný řeckou historiografií. S ohledem na předpokládané kořeny parastátu, jeho aktéry, cíle a vztah vůči státu jsou...
|
|
|
Studium středověkého osídlení v kontextu české historiografie - minulost a perspektiva
Konůpek, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent) ; Hasil, Jan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÉ V DY ABSTRAKT DISERTA NÍ PRÁCE 2021 Jan KON PEK UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÉ V DY ABSTRAKT DISERTA NÍ PRÁCE JAN KON PEK D JINY ST EDOV KÉHO OSÍDLENÍ V KONTEXTU ESKÉ HISTORIOGRAFIE MINULOST A PERSPEKTIVA HISTORY OF MEDIEVAL SETTLEMENT IN THE CONTEXT OF THE HISTORIOGRAPHY OF CZECH HISTORY AND PERSPECTIVE Doubrava 2021 prof. PhDr. Zden k Beneš, CSc. Abstrakt práce: Práce postihuje prom ny studia d jin st edov kého osídlení v kontextu eské historiografie. Zam uje se na vztah mezi povahou historiografického diskursu a užívanými metodami výzkumu. P edm tem vztahové analýzy jsou ob jazykové v tve bohemikální historiografie. Prom ny specifického oborového diskursu jsou sledovány na pozadí prom n bohemikální historické kultury. Sledovány jsou tedy i zp soby multiplikace historického poznání a vazba na sociáln -politický, kulturní a institucionální kontext sledované problematiky. V práci je zohledn no p edevším území širšího historického Chebska, které je použito jako modelový p íklad prom n historického tázání v závislosti na zm nách historického pov domí a spole enského kontextu doby. Zvlášní pozornost je tedy v nována regionální historiografii a vazb mezi historickou kulturou a konstrukcí národní identity. Na základ zjišt ných...
|
|
|
Proměny interpretace role komunistického odboje v Pražském povstání
Zelinka, Martin ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Pražským povstáním v květnu 1945 vyvrcholila druhá světová válka v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. S postupující frontou a blížícím se koncem války se české země chtěly postavit nacistickému útlaku. Povstání znamenalo zvrat v odbojové činnosti. Díky nástupu KSČ k moci po únoru 1948 se vnímání povstání změnilo. Komunističtí odbojáři byli staveni do popředí často v heroické roli, političtí oponenti zatracováni. Komunistům a jejich interpretaci museli čelit i hlavní osobnosti Pražského povstání, které podepsaly německou kapitulaci. Právě skrze tyto události začala komunistická interpretace dějin povstání, jež se občas objevuje dodnes i v dílech historiografických vydaných po sametové revoluci. Interpretace stejné události za cíleného využití slov a frází umožňuje rozdílné vyznění a tím ovlivnění čtenáře. Cíleného využívání historických událostí lze dosáhnout dlouhodobé rozšířenosti fám, jejichž vyvracení je nutností a prací historiků. Na příkladu klíčových momentů povstání, jako byl jeho spontánní počátek, zapojení vlasovců či kapitulace německých vojsk v Praze, lze porovnat výklady a popsat rozdílnost narativů. Komunističtí autoři oponenty označovali za užití vulgárních slov, nekomunističtí poté neutrálně. Tato práce podrobuje díla kritické metodě zejména s ohledem na roli komunistického...
|
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Starý, Marek (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
host ::
RSS.