Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie
Hajíček, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Jakub Hajíček Abstrakt disertační práce Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie Disertační práce popisuje dějiny české a slovenské komeniologie, tj. interdisciplinárního studia života, díla a odkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počátky zájmu o Komenského v 18. století a souvisle pokračuje až k situaci v období druhé světové války. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, kdy dochází k postupnému přechodu k moderní komeniologii - starší bádání chápalo Komenského především jako skvělého pedagoga a autora jazykových učebnic, moderní ho interpretuje především jako originálního filosofa a teologa, v jehož myšlení pedagogika vyplývá z filosofie. Důsledně je uplatňována i česko-slovenská perspektiva, kdy se zajímavým způsobem ukazují odlišné akcenty, přístupy i význam českého a slovenského bádání o Komenském. Důraz je kladen i na významné osobnosti, které se komeniologii věnovaly, např. zakladateli komeniologie jako vědního oboru Jánu Kvačalovi, nejdůležitějšímu českému badateli první poloviny 20. století Josefu Hendrichovi či vybraným osobnostem následujícího období (např. J. Polišenský, R. Kalivoda, J. Patočka a další). Druhým velkým tématem disertační práce je interpretace významu díla, které osobnosti Komenského věnovala prof. dr. Jiřina Popelová (1904 - 1985). Nejdříve je...
Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie
Hajíček, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Jakub Hajíček Abstrakt disertační práce Jiřina Popelová a moderní česká komeniologie Disertační práce popisuje dějiny české a slovenské komeniologie, tj. interdisciplinárního studia života, díla a odkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počátky zájmu o Komenského v 18. století a souvisle pokračuje až k situaci v období druhé světové války. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, kdy dochází k postupnému přechodu k moderní komeniologii - starší bádání chápalo Komenského především jako skvělého pedagoga a autora jazykových učebnic, moderní ho interpretuje především jako originálního filosofa a teologa, v jehož myšlení pedagogika vyplývá z filosofie. Důsledně je uplatňována i česko-slovenská perspektiva, kdy se zajímavým způsobem ukazují odlišné akcenty, přístupy i význam českého a slovenského bádání o Komenském. Důraz je kladen i na významné osobnosti, které se komeniologii věnovaly, např. zakladateli komeniologie jako vědního oboru Jánu Kvačalovi, nejdůležitějšímu českému badateli první poloviny 20. století Josefu Hendrichovi či vybraným osobnostem následujícího období (např. J. Polišenský, R. Kalivoda, J. Patočka a další). Druhým velkým tématem disertační práce je interpretace významu díla, které osobnosti Komenského věnovala prof. dr. Jiřina Popelová (1904 - 1985). Nejdříve je...
Komeniologické studie Jiřiny Popelové
Hajíček, Jakub ; Schlegelová, Jaroslava (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Moderní česká komeniologie prošla v průběhu dvacátého století velmi bouřlivým a mnohdy dramatickým vývojem, kterému však dosavadní literatura věnovala jen naprosto minimální pozornost 2. Zatímco na jeho počátku bylo vnímání myšlenkového systému a odkazu Jana Amose Komenského do značné míry podobné u všech badatelů, přinesla druhá polovina století zásadní změnu: možných úhlů pohledu se objevuje vice, přičemž ani jeden si nemůže nárokovat prvenství. Zároveň dochází i k posunu od silně zúženého pohledu, který na Komenském oceňoval jen jeho příspěvek ke vzniku moderní pedagogiky a didaktiky a téměř všechny jeho ostatní složky zavrhoval či ignoroval, k novému, který akcentuje Komenského především jako svébytného filosofa, jehož myšlenkový systém je plným právem možno chápat jako alternativu systému Descartova - snad právě proto mnoho autorů věnovalo slavnému, přesto však do určité míry vnitřně tragickému setkání Komenského s Descartem, které údajně skončilo Descartovou poznámkou: "Já za okruh filosofie nevykročím; bude tedy u mne jenom částí toho, čeho je u tebe celek" 3, mimořádnou pozornost 4. Komenský, který byl dosud chápán jako "vousatý inspektor", tedy ten, jehož sochy a busty zdobily téměř každou školu, ale jehož myšlení bylo v mnoha ohledech považováno za nenávratně přežilé a zastaralé, začíná být...

Viz též: podobná jména autorů
2 HAJÍČEK, Jiří
1 Hájíček, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.