|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Demokratizace v Evropě od 1972 do 2000: proč ve většině případů nevedla k válce? Kvalitativní komparativní analýza metodou mlhavé množiny
Brázová, Věra - Karin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na evropské země, které prodělaly v poslední čtvrtině dvacátého století tzv. částečnou demokratizaci. Staví na polemice s tezí autorů Mansfielda a Snydera, podle kterých (částečná) demokratizace vede k válce. Vývoj v Evropě v poslední čtvrtině dvacátého století demokratizační tezi zmíněných autorů nicméně zcela neodpovídá. Cílem práce je proto odpovědět na otázku, co způsobilo, že společně s demokratizací k válce v celé řadě případů nedošlo a přispět tak k debatě o (ne)náchylnosti demokratizujících se států k válce. Vzhledem k charakteru otázky a počtu případů (tj. 20) je odpověď hledána pomocí kvalitativní komparativní analýzy, využívající metody tzv. mlhavé množiny. Vedlejším cílem práce pak je samotná aplikace metody mlhavé množiny na zvolenou oblast. Možné příčiny absence války, které jsou v práci zkoumány, ve své většině vycházejí rovněž ze závěrů Mansfielda a Snydera. Zvláštní důraz je proto kladen na instituci tzv. zlatého padáku. Dále jsou v práci zkoumány příčiny v podobě silných institucí - konceptualizovaných skrze slabou a oslabenou exekutivu, politickou integraci do mezinárodního společenství, délku samostatné státnosti a alespoň určitou zkušenost s demokracií - a vyspělé ekonomiky - konceptualizované skrze HDP, ekonomickou provázanost země se zbytkem světa...
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
|
French policy in Libya after overthrowing Gaddafi: security consolidation or democratization?
Mistrík, Peter ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Anglická škola teórie medzinárodných vzťahov tvrdí, že národné záujmy štátov a ich chovanie v medzinárodných vzťahoch nie sú hnané len egoistickými pohnútkami, ale tzv. osvieteným sebazáujmom. Fungovania spoločenstva týchto štátov je riadené spoločnými pravidlami, zákonmi, hodnotami a záujmami. Podľa solidaristického prúdu Anglickej školy je dokonca prijateľné, aby bola obmedzená suverenita toho štátu, ktorý vážnym spôsobom poruší medzinárodné normy, medzi ktoré patrí aj ochrana ľudských práv. Nesúlad medzi ochranou suverenity štátov a ochranou práv jednotlivcov sa snažila preklenúť doktrína tzv. Zodpovednosti chrániť prijatá na Svetovom summite OSN v roku 2005. Táto doktrína poslúžila Francúzsku a ďalším intervenujúcim štátom na podporu legality ich jednania v Líbyi. Keďže ale nepojednáva len o podmienkach intervencie, ale stanovuje aj zodpovednosť interventov za rekonštrukciu, predstavuje vhodný nástroj v hodnotení záujmov a motivácií, ktoré formovali konanie Francúzska v Líbyi. Z analýzy vyplýva, že primárna motivácia Francúzska sa v procese intervencie a následnej rekonštrukcie zásadne menila. Postúpila smerom od záujmu o stav ľudských práv, cez obchodné záujmy až k motívom spätým so stavom bezpečnosti v Líbyi a jej regionálnymi implikáciami.
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
|
|
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů
Maslova, Alina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Dolenská, Jana (oponent)
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů Práce se věnuje profilu periodika Literární listy v období Pražského jara 1968, jemuž předchází reflexe politické a společensko-kulturní atmosféry této doby. Úvodní část přináší zestručněný přehled dění na politické a kulturní scéně od doby počátku uvolňování vnitřních poměrů v druhé polovině 50. a v průběhu 60. let v tehdejším Československu (tzv. "doba tání") a celkové zhodnocení situace na kulturní frontě (mj. vztah spisovatelů a moci, emancipace kulturních časopisů na oficiální politice strany a státu, dění na IV. sjezdu SČSS a kritika režimu tam zaznělá). Následující stránky připomínají uzlové body vývoje v měsících Pražského jara 1968. Vlastním posláním této práce, jemuž je věnována část nejrozsáhlejší, je přiblížení a rozbor stěžejní dobové tematiky, jak ji odrážejí významné publicistické příspěvky na stránkách Literárních listů (články na téma aktuální vnitřní a zahraniční politické situace, sondy do nedávné minulosti s neblahým dědictvím politických procesů padesátých let a postihování významných představitelů kulturní sféry, návrhy ekonomických reforem, i změn ústavního systému, diskuse na téma existence cenzury a možností dalšího politického vývoje). Speciální prostor je věnován několika klíčovým osobnostem Literárních listů v čele...
|
|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
|
|
The influence of the Taiwan's democratization on the cross-strait relations and on the prospect for completion of the Chinese unification
Lenhart, Erik ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Andělová, Petra (oponent)
V mojej diplomovej práci analyzujem vplyv demokratizácie na Taiwane na čínsko- taiwanské vzťahy. Z hľadiska štruktúry rozdeľujem prácu na obdobie pred demokratizáciou, obdobie demokratizácie a obdobie od prvej mocenskej alternácie na Taiwane. V prvej kapitole analyzujem vývoj vzniku čínsko-taiwanskej otázky, obdobie japonskej kolonizácie, obdobie po II. svetovej vojne, obdobie čínskej občianskej vojny a obdobie studenej vojny do druhej polovice 80-tych rokov. Poukazujem na zásadné externé a interné vplyvy, ktoré ovplyvnili vývoj čínsko-taiwanských vzťahov, ako aj interný vývoj oboch čínskych štátov. Druhá kapitola pojednáva o demokratizácii na Taiwane a analyzuje jej interné a externé pôsobenie. Na základe teórie hier A. Przeworského porovnávam demokratizáciu na Taiwane a incident na námestí Tiananmen. Na konci druhej kapitoly komparujerm politický režim a systém oboch čínskych štátov a poukazujem na význam Taiwanu pre Čínu. V záverečnej kapitole sa venujem obdobiu prvej politickej alternácie na Taiwane a jej vplyvom na čínsko-taiwanské vzťahy. Analyzujem otázku taiwanskej identity a suverenity, kde poukazujem na tri najčastejšie interpretácie suverenity nad Taiwanom. Kapitola obsahuje aj analýzu súčasnej viac úrovňovej stratégie ČĽR voči Taiwanu. Keďže v roku 2008 sa na Taiwane konali parlamentné...
|
|
|
The United States' policy of democracy promotion after the intervention in Iraq.
Klimešová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bibliographic note KLIMEŠOVÁ, Tereza. The Implications of the Intervention in Iraq for the United States' Policy of Democracy Promotion. Master thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies, Supervisor Ph.Dr. Jan Hornát, Ph.D. Abstract Democracy promotion has been an integral part of US foreign policy for more than a century. Particularly at the end of the 20th century, democracy flourished worldwide as autocratic regimes collapsed at large and scholars talked about the "End of History." Nevertheless, the current situation is very different, and substantial democratic backsliding is observable. Many scholars are tracing the origins of this decline to the Bush's Freedom Agenda, particularly the intervention in Iraq in 2003, arguing that it was the initial turning point for US democracy promotion. However, this thesis argues that the invasion and the subsequent war were pivotal only in part. The most visible implications were within the public perception of democracy promotion. Due to the US engagement in Iraq, domestic support deteriorated substantially. Moreover, the international community's perception of the US as a benign democracy exporter crumbled as well. Another change was observable within the rhetoric of President Obama after taking office in 2009. In...
|
|
|
New understanding of corruption and EU legitimacy
Tudjarovska Gjorgjievska, Emilija ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
This research aims to investigate the causal linkages between the EU democratic legitimacy and the crises of representative democracies in the field of anti-corruption. The threats of corruption to the EU democratic legitimacy and the approach in handling this negative phenomenon is seen as a symptom of a more profound crisis of the EU integration project. The mutual interdependence between the EU and it is member states in delivering the standards of democracy, it's values and principles is seen through legitimation as an act of actual justification. This actual exercise of the EU indirect legitimacy in normative terms is translated into action through the key actors of representative democracies on a national level, the national parliaments and the political parties. However, the role of the parliaments and the party democracy in the broader EU context, especially evident in Central-East Europe (CEE), has been challenged and weak, suggesting hollowness of democracy. This status has been also challenged by the misuse of political power for private gains, as a general understanding of corruption, also adopted by the EU. However, the mutual reinforcement of corruption and the hollowness of democracy have remained under-acknowledged in the broader neoliberal context. The reasons behind are few:...
|
host ::
RSS.