|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.