Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.