|
|
Vizuální gramotnost v digitální době
Jarošová, Tereza ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Pudlák, Štěpán (oponent)
Diplomová práce s názvem Vizuální gramotnost v digitální době se primárně soustředí na otázku porozumění obrazu v kontextu současné digitální doby, jež se vyznačuje zejména hojností vizuálních zobrazení. Pomocí analýzy principů nových médií a estetiky surface play, kterou zakládají vizuální komunikační strategie, se snaží definovat nové požadavky na percepční schopnosti diváků a zároveň vyplývající důsledky pro jejich kognitivní funkce. Dále jsou v této práci aplikovány poznatky současné kognitivní psychologie a neurobiologie na umělecké směry 20. a 21. století a obecné umělecké tendence. V závislosti na analýze a aplikaci získaných poznatků je v závěru přehodnocena samotná vizuální gramotnost ve své stávající definici, která neodpovídá vzniklým požadavkům a nezohledňuje současnou úroveň gramotnosti diváků.
|
|
|
Gender ve výtvarné výchově
Svatošová, Zuzana ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Disertační práce se zabývá, teoreticky i prakticky, genderovou problematikou ve výuce předmětu Výtvarné výchovy (VV) na 2. stupni základního vzdělávání. Její teoretická část vymezuje pojem gender z postmoderního pohledu a zařazuje jej do širšího kulturněhistorického kontextu. Gender je podrobně nahlížen prostřednictvím vybraných post/strukturálních teorií, mezi které řadíme zejména psychoanalytickou teorii subjektivity Jacquesa Lacana, diskurzivní formaci subjektu Michela Foucaulta, genderovou performativitu Judith Butler, antropologické pojetí feminity a maskulinity Margaret Mead a sémiotické znakové teorie. Teoretická část se dále zaměřuje na vyložení proměny paradigmatu v pedagogických vědách, popis potřebné rovnováhy radikálního a postmoderního pedagogického konstruktivismu ve vztahu ke kulturním hodnotám a naplňování obecných i konkrétních vzdělávacích cílů výtvarné výchovy a transformaci soudobé české školní kultury. Možnosti sémiotické genderové analýzy jsou zde popsány jako specifické didaktické metody práce s vizuálními reprezentacemi ve výuce diskurzivně pojaté výtvarné výchovy. Výzkumná část práce řeší základní výzkumnou otázku: Jakým způsobem učitelé VV na 2. stupni základní školy vyučují téma genderu? Výzkum je rozdělen na dvě studie. První, kvantitativně-kvalitativní studie analyzuje...
|
|
|
Síla a efektivita fotožurnalismu v digitální éře
Topinková, Martina ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Pospěch, Tomáš (oponent) ; Prokop, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá emocionální silou a efektivitou fotožurnalismu v digitálním věku. Věnuje se novinářským fotografiím v kontextu jejich emocionální působivosti a zkoumá dopady emoční odezvy na příjemce médií. V teoretické rovině práce charakterizuje vznik a vývoj moderního fotožurnalismu a to, jak se etabloval v médiích jako samostatná disciplína, dále digitální věk a jeho specifika ve vztahu k modernímu fotožurnalismu, samotnou emocionální sílu fotožurnalismu a teorii emocí. Stručně představuje také koncept vizuální gramotnosti a definuje etické standardy při práci fotožurnalistů. V analytické části práce pojmenovává konkrétní rysy emocionální síly fotožurnalismu a vztahu emocionality a novinářské fotografie, dále se zaobírá podobností novinářských fotografií s realitou a tím, jaké má zprostředkování reality prostřednictvím novinářských snímků efekt na příjemce médií, opět se zřetelem na emocionální hledisko. Dotýká se také toho, zdali mají novinářské fotografie na základě zasažení citlivosti a vnitřního naladění konzumentů médií potenciál je mobilizovat, nebo naopak způsobují znecitlivění a lhostejnost, a popisuje také etický rozměr fotožurnalismu ve vztahu k emocionalitě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozumíme si? Vliv kulturní identity dítěte na jeho vizuální vyjadřování
Schreiberová, Daniela ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivy odlišného mateřského jazyka a kulturního habitu žáků na jejich práci v hodinách výtvarné výchovy. Práce hledá způsoby začlenění kulturních obsahů do VV, aniž by byli žáci s odlišným mateřským jazykem znevýhodněni. Zároveň se snaží popsat podmínky vzdělávání těchto žáků v oblasti VV, a upozornit tak na specifika a nutnost individuálního přístupu. Autorka vychází ze studia odborné literatury, v teoretické části řeší širší kontext této problematiky, tím je vztah jazyka, kultury a myšlení, kulturní obsahy ve VV, sémiotika, vizuální gramotnost nebo také kooperace. Důležité je zde pojetí díla jako komunikačního prostředku a koncepce výtvarné výchovy jako prostoru vizuální i jazykové komunikace. Výzkumná část popisuje několik výukových situací, ve kterých se autorka zaměřuje na způsoby komunikace a spolupráce žáků s odlišným mateřským jazykem, na jejich výtvarnou tvorbu a porozumění úkolům. Vychází z pozorování žáků prvního stupně základní školy. Cílem je nacházet v těchto individuálních případech opakující se situace a zasazovat je do souvislostí. Přispět tak k rozvoji této problematiky v oblasti VV a upozornit na specifické podmínky vzdělávání těchto žáků. Na základě získaných poznatků a zkušeností z realizace vlastní didaktické řady byl navržen výtvarný úkol, který by...
|
|
|
KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDKY V SOUČASNÉ MALBĚ
Kopecká, Marie ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je komplexní vhled do problematiky komunikace v umění s cílem aplikace konkrétních teoretických principů v umělecké praxi a především estetické výchově. Teoretická část této práce obsahuje dva oddíly. První z nich je zaměřen na historický vývoj role umění ve společnosti, jeho vnímání a východiska, která vedla umělce ke konkrétním krokům. Druhý oddíl se věnuje současnosti. Zmiňuji zde teoretické přístupy k problematice vnímání umění a vizuální komunikace, zabývám se tím, jakou roli hraje v procesu komunikace jeho divák, a rozebírám komunikační strategie vybraných současných českých malířů. V praktické části pojednávám o přístupu ke své vlastní výtvarné činnosti, která je konkrétní aplikací závěrů popsaných v teoretické části práce. V této části práce se komplexněji věnuji procesu vlastní malířské tvorby, volbě jednotlivých námětů, jejich konkrétnímu zpracování a následné reflexi s cílem ověření předem stanovených účinků jednotlivých prostředků, jež by měla být nedílnou součástí každé tvorby. Didaktická část obsahuje teoretická východiska, která mne vedla k vytvoření didaktické řady a samotný návrh didaktické řady pro první stupeň základní školy se zaměřením na výtvarnou výchovu. Tématem didaktické řady jsou emoce, námětem pak vyjadřování emocí pomocí rozdílných...
|
|
| |
|
|
Ilustrovaný průvodce pro děti (žánr cestopisu v ilustrované knize)
Jelenová, Kateřina ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Špirk, Ivan (oponent)
Práce se zabývá obrazovými průvodci jako esteticko-naučnou literaturou, která čtenáře seznamuje s odlišnými kulturami a zvyky, poskytuje zážitek ve formě zábavného výletu do neznáma a snad i poznání ze zážitku plynoucí. Akcentovány jsou vztahy mezi slovem a obrazem v průvodcích a jejich edukační funkce. Práce se zabývá velikánem obrazových průvodců Miroslavem Šaškem a českými ilustrátory, kteří se snaží dokonat jeho rozmanité, multikulturní dílo. klíčová slova: obrazová kniha, ilustrace, výtvarná výchova, obrazový průvodce, vizuální gramotnost
|
|
|
Jak rozvíjet myšlení žáků ve výtvarné výchově
Štěpánová, Ivana ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Svatošová, Zuzana (oponent)
Studentka prostudovala a představuje principy projektu Zero Harvardské univerzity Artful Thinking a Visible Thinking. Cílem těchto projektů je pomoci učitelům vytvořit spojení mezi uměleckými díly a kurikulem a využít umění k rozvoji myšlení žáků. Studentka se podrobně seznámila s principy, výstupy a dopady projektu na americké vzdělávání. Autorka o nich dále uvažuje v kontextu českého školního výtvarného vzdělávání. Uvádí je do souvislosti s kurikulární oblastí Umění a výchova RVP ZV i s realitou současné školní výtvarné výchovy. Součástí práce je širší vizuální projekt, realizovaný na ZŠ, který se stal východiskem pro výzkumnou studii. Autorka sleduje rozvoj vizuální gramotnosti, myšlení žáků a jejich znalostí a dovednosti žáků na základě použitých postupů a metod. KLÍČOVÁ SLOVA Artful Thinking, Visible Thinking, projekt Zero, vizuální gramotnost, výtvarná výchova, rozvoj myšlení, umělecké dílo, případová studie
|
host ::
RSS.