|
|
Ukládání trestů v aplikační praxi
Vacík, Kamil ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Ukládání trestů v aplikační praxi Abstrakt Má rigorózní práce se věnuje zásadám aplikovaným při ukládání trestů obviněným fyzickým osobám se zaměřením na oblast soudcovské diskrece uvnitř zákonných mantinelů pro ukládání jednotlivých trestů. Zabývá se z tohoto pohledu účelem trestu, a to především s ohledem na jeho preventivní (výchovný) i represivní funkci ve vztahu k pachateli trestného činu. Práce se zabývá hledisky, jaká by měl soudce zvažovat při rozhodování o druhu a výměře trestu s ohledem na preventivní i represivní účel trestu, kdy tyto blíže rozvádí u trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a trestu vyhoštění. Práce je členěna do osmi kapitol. V první se autor zabývá obecným úvodem do problematiky zásad trestání a systému trestů, včetně problematiky účelu trestu. Ve druhé kapitole se autor zabývá realizací zásad pro ukládání trestů ve vztahu k jednomu pachateli. Zde se zaměřuje na kumulaci trestů, a to zejména trestů alternativních, tedy trestů s převažující výchovnou funkcí. Autor se zamýšlí nad efektivitou takto uložených trestů pro nápravu pachatele trestné činnosti, tedy recidivisty a limity soudů při zohlednění jeho trestní minulosti při ukládání dalších trestů. Ve třetí části se autor zabývá aplikací zásad pro ukládání trestů ve zjednodušeném řízení před soudem, a to z důvodu vyhodnocení...
|
|
|
Vzdělávání jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody
Bryndová, Jana ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Cílem této diplomové práce je přiblížení širokého tématu, týkajícího se vzdělávání jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody a jejich motivaci ke vzdělávání. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části, s pomocí odborné literatury, se zaměřuji na kriminalitu, vězeňství, a to včetně historie. Další kapitola řeší statistiky vězeňství, tresty v ČR, a to i ty alternativní. Následně se věnuji resocializaci, vzdělávání a motivaci jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody. Poslední kapitola teoretické části se věnuje programům zacházení. Představuji v ní činnosti programu, jak se program sestavuje a druhy programů. V praktické části přibližuji mé hypotézy, výzkumné metody a charakterizuji skupinu respondentů. Je zpracována kazuistika s jedním konkrétním vězněm. Dalším krokem je dotazníkové šetření, které bylo zasláno vězňům. Následuje zpracování jeho výsledků a hypotéz. Poslední kapitola diplomové práce obsahuje závěr a diskuzi nad získanými poznatky. KLÍČOVÁ SLOVA vězeňství, historie vězeňství, vzdělávání, program zacházení, motivace, zaměstnávání, trest odnětí svobody
|
|
|
Trest odnětí svobody na doživotí
PEČENKOVÁ, Kateřina
Trest odnětí svobody na doživotí představuje nejpřísnější trestní sankci, kterou lze v českém právním řádu uložit, patří do systému výjimečných trestů, mimořádnou závažnost jeho uložení předesílá sám zákonodárce. V České republice je uložení doživotního trestu převážně ojedinělým jevem, a proto je důležité věnovat zvýšenou pozornost jeho právní úpravě, která je v Čechách značně rozvinutá. Stejně tak je důležité zajistit těmto osobám, které prochází doživotním uvězněním zajištění sociálních služeb, pomoci a péče sociálního pracovníka, který plní jednu z nejdůležitějších rolí v životě vězněného, umožňuje mu kontakt se sociálním prostředím mimo věznici, stejně tak s orgány veřejné správy a mimo jiné zajišťuje pro odsouzeného návazné sociální služby po případném propuštění i během pobytu ve vězení. Tyto služby směřují ke zvýšení kvality života odsouzeného. Tato bakalářská práce má představovat dokument, který může sloužit budoucím sociálním pracovníkům ve vězeňství jako případný doplňkový materiál ke studiu a přípravu na jejich práci. Obsahuje přehled důležitých informací, které by tento pracovník měl znát, a na které by mohl dále navazovat. Tato práce obsahuje právní úpravu jak doživotního trestu, tak i sociální práce a s tím spojené povinnosti a práva. Dále pak jsou zde definovány důležité pojmy, které je při výkonu funkce sociálního pracovníka potřeba znát a porozumět jim, zejm. zacházení s vězni a programy zacházení. Práce je vypracována metodou analýzy dokumentů, především zákonů, judikatury, odborných časopisů a knih. Představuje syntézu informací, které je potřeba k výkonu funkce sociálního pracovníka znát a ovládat. Právní úprava trestu odnětí svobody na doživotí je v českém právním řádu dokonale uspořádána, což mi zjednodušilo práci se zákony a navazujícími předpisy. Překvapil mě však nedostatek dokumentů obsahující úpravu sociální práce ve vězeňství. Tento nedostatek je podle mého názoru potřeba zdokonalit.
|
|
| |
|
|
Užití médií v mužské věznici
Šlejharová, Veronika ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Užití médií v mužské věznici se zabývá tím, jaký mají odsouzení postoj k dostupným médiím ve věznici během výkonu trestu odnětí svobody. V rámci kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů bylo dále cílem zjistit, jakým způsobem odsouzení užívají média v časoprostorovém rámci každodennosti a zda jim média pomáhají udržovat rituály. Zkoumání tohoto tématu může obohatit nejen akademickou sféru, jelikož je tato oblast v České republice velmi opomíjena. Tato práce může ale také pomoci ve vězeňské sféře, a to zejména při úvahách o tom, jak lépe vězně resocializovat pomocí užívání médií. Teoretická část práce se skládá z nahlédnutí do historie vězenství a přiblížení tohoto specifického prostředí ze sociologického hlediska. Následuje popis programů zacházení a regulace médií ve věznicích. Další část tvoří přiblížení mediálního publika a přehled důležitých pohledů na aktivní přístup publik k médiím. V kapitole o metodologii výzkumu je vysvětlena podstata kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Závěrečná analytická část pojednává o cílech výzkumného procesu, nabízí charakteristiku respondentů a popisuje průběh rozhovorů. Jádrem této kapitoly jsou však výsledky analýzy a jejich interpretace.
|
|
|
Sociální a právní aspekty trestu domácího vězení
HANZALÍKOVÁ, Lucie
Cílem předkládané bakalářské práce s názvem Sociální a právní aspekty trestu domácího vězení je zjistit právní stav de lege lata a faktický průběh výkonu trestu domácího vězení, dále zjistit výhody a nevýhody trestu domácího vězení a zmapovat názory veřejnosti na trest domácího vězení v okrese České Budějovice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část nejprve popisuje alternativní tresty obecně a dále definuje trest domácího vězení. Praktická část je založena na výzkumu. V praktické části jsou na začátku uvedeny cíle a tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zněla: Je právní úprava a faktický průběh výkonu trestu domácího vězení na úrovni odpovídající současným evropským trendům? Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké jsou výhody a nevýhody trestu domácího vězení? Třetí výzkumná otázka zněla: Jaká je úroveň právního vědomí laické veřejnosti o trestu domácího vězení? Pro výzkum byla použita kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, pomocí standardizovaného dotazníku a řízených standardizovaných rozhovorů. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořilo 150 respondentů z Českých Budějovic, kteří byli náhodně osloveni. Výzkumný soubor, týkající se řízených standardizovaných rozhovorů tvořili 4 respondenti z Probační a mediační služby ČR v Jihočeském kraji. Na začátku byli všichni dotazování informováni o průběhu výzkumu a důsledku používání získaných dat pro výzkum. Byli také informováni, že dotazníky a rozhovory jsou zcela anonymní. Dotazovaní odpovídali na předem připravené otázky. V rámci výzkumu byly stanoveny hypotézy: H1: Právní úprava trestu domácího vězení je dostatečná, faktický průběh výkonu nedosahuje současným evropským trendům. H2: U trestu domácího vězení oproti trestu odnětí svobody nepodmíněnému převažuje více výhod než nevýhod. H3: Právní vědomí laické veřejnosti o trestu domácího vězení je nízké. Zvolené hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu vypovídají o tom, že právní vědomí laické veřejnosti není dostačující a k tomuto trestu se staví spíše kladně. Laická veřejnost měla z velké části středoškolské vzdělání s maturitou a o trestu domácího vězení se dozvěděla převážná většina prostřednictvím televize. V právních vědomostech mají však nedostatek informací. Dále u trestu domácího vězení, oproti trestu odnětí svobody nepodmíněnému, převažují spíše výhody než nevýhody. Zároveň bylo zjištěno, že česká právní úprava trestu domácího vězení je dostatečná a faktický průběh trestu domácího vězení neodpovídá současným evropským trendům. Práce může přispět k využití větší informovanosti občanů o trestu domácího vězení, dále může sloužit jako pomocný materiál pro studenty vysokých škol, například při studiu sociálně-právní oblasti. Případně by mohla být práce informačním zdrojem pro Probační a mediační službu České republiky.
|
|
|
Práce s pachateli a oběťmi trestných činů v agendě probačního pracovníka
Jelínek, Martin ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Bajcura, Lubomír (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
NÁZEV: Práce s pachateli a oběťmi trestných činů v agendě probačního pracovníka AUTOR: Mgr. Martin Jelínek KATEDRA Pedagogická fakulta ŠKOLITEL: doc. PaedDr. Eva Šotolová, Ph.D. ABSTRAKT: Disertační práce představuje agendu Probační a mediační služby a přístup k pachatelům a obětem trestných činů v agendě probačních pracovníků. Zaměřuje se na oblast recidivy a možnosti snížení recidivy prostřednictvím vhodných navazujících služeb u podmíněně propuštěných osob s uloženým dohledem probačního pracovníka. Práce analyzuje bariéry vedoucí k neúspěšné resocializaci a sociální okluzi osob vycházejících z výkonu trestu odnětí svobody. V souladu s cílem práce pak na základě kombinovaného výzkumu, jehož respondenty byli všichni probační pracovníci v České republice, navrhuje možnosti dalšího rozvoje práce s podmíněně propuštěnými osobami s uloženým dohledem probačního pracovníka a navrhuje systémová opatření, která by u této cílové skupiny mohla snížit riziko a míru recidivy a výskyt sociální exkluze. Tato opatření se týkají zejména oblasti závislostí, zaměstnávání a v neposlední řadě vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA: probace, mediace, trest odnětí svobody, recidiva, resocializace, podmíněné propuštění
|
|
| |
|
|
Nové možnosti sociálního začleňování a prevence recidivy pachatelů trestných činů
Dvořáková, Magdalena ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Anotace: Tendence klesající kriminality v posledních letech naproti tomu však stoupající recidiva vyvolává řadu otázek pro stávající systém trestní spravedlnosti. Vysoká návratnost do věz- nic budí dojem, že účel nepodmíněného trestu odnětí svobody pozbývá na počátku třetího tisíciletí svůj význam. Výzvou nejen pro státní aparát ale pro celou společnost se více než kdy jindy stává reintegrace pachatelů trestných činů, jenž je prediktorem rizika recidivy. Cílem této diplomové práce je tedy deskripce a zhodnocení aspektů procesu sociální rein- tegrace s přihlédnutím k aktuálním možnostem prevence opakování trestné činnosti. Empi- rická část rozšiřuje tento záměr o zmapování resocializačních snah vybraných inovativních programů v kontextu sociální práce s pachateli trestných činů. Teoretický materiál sestává z klíčových pojmů vážícím se k penologii a kriminologii, dovršen v závěru práce formulo- váním doporučení pro sociální práci s pachateli trestných činů jako možného průvodce změnou v životě každého jednotlivého pachatele.
|
|
|
Právo dítěte umístěného v ústavní výchově na kontakt s rodičem ve výkonu trestu
Chocholoušová, Soňa ; Šabatová, Anna (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
CHOCHOLOUŠOVÁ, S. Právo dítěte umístěného v ústavní výchově na kontakt s rodičem ve výkonu trestu. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013. 140 s. Diplomová práce. Diplomová práce je zaměřena na problematiku dětí vězněných rodičů na území České republiky. Zabývá se zejména právem dítěte na kontakt s rodičem ve výkonu trestu odnětí svobody, samotnou realizací kontaktu a jeho oporou v českém i mezinárodním právním rámci. V centru pozornosti je, v důsledku uvěznění rodiče, rozdělená rodina, v níž dochází k zpřetrhání citové vazby mezi separovaným dítětem vyrůstajícím v dětském domově a jeho biologickým rodičem. Na základě teoretických poznatků a závěrů z teoretické části je sestaven a realizován kvantitativní dotazníkový výzkum ve všech dětských domovech v České republice. Se záměrem zjistit, zda je právo dítěte, umístěného v dětském domově, na kontakt s uvězněnými rodiči naplňováno, jaký typ kontaktu je nejčastěji realizován a jaké překážky nejvíce zabraňují tomuto kontaktu. Na základě získaných kvantitativních a částečně i kvalitativních dat je vyhodnocen současný stav na poli problematiky "Děti vězněných rodičů" a závěrem jsou formulovány doporučení a podněty ke zlepšení stávající situace. Klíčová slova Právo dítěte, kontakt mezi rodičem a dítětem, trest odnětí svobody,...
|
host ::
RSS.