|
|
Trest domácího vězení jako forma nápravy pachatele pomocí technických prostředků
HANZALÍKOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce s názvem Trest domácího vězení jako forma nápravy pachatele pomocí technických prostředků (dále jen "elektronické náramky") bylo zjistit jejich přínos při výkonu trestu domácího vězení. V teoretické části byla definovaná problematika ohledně trestu domácího vězení. Praktická část byla zaměřena na výzkum. V praktické části byly zodpovězeny výzkumné otázky. První výzkumnou otázkou bylo, jaké jsou výhody a nevýhody elektronických náramků oproti namátkové kontrole prováděné pracovníky Probační a mediační služby ČR (dále jen "PMS"). Druhou výzkumnou otázkou bylo, zda je přínos elektronických náramků při výkonu trestu domácího vězení na úrovni odpovídající současným evropským trendům. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla použita obsahová analýza dokumentů. Data získaná z rozhovorů byla zpracována pomocí zakotvené teorie a byl využit jeden stupeň kódování - otevřené kódování. Data získaná z obsahové analýzy dokumentů byla zpracována pomocí grafů a indexu statistického. Výzkumný soubor byl zvolen účelovým vzorkováním a tvořilo ho 10 informantů z Probační a mediační služby v Jihočeském kraji. Na začátku dotazování byli všichni informanti informováni o průběhu výzkumu a o anonymitě tohoto výzkumu. Z výzkumu se dá vyvodit, že přínosem elektronických náramků pro výkon trestu domácího vězení je jejich efektivita a stoprocentní kontrola odsouzeného. Díky elektronickým náramkům došlo k ušetření finančních prostředků státu a také pracovníci oddělení elektronického monitorovacího systému přesně vědí, kdy a kde se odsouzený nachází. Výzkum ukázal, že největší výhodou elektronických náramků oproti namátkové kontrole prováděné pracovníky PMS je online monitorování odsouzeného 24 hodin denně. Na druhou stranu nevýhodou elektronických náramků oproti namátkové kontrole prováděné pracovníky PMS je vyšší náročnost technických požadavků a méně častý osobní kontakt. Dotazovaní uváděli, že elektronické náramky i přes své provozní nedostatky, odpovídají při výkonu trestu domácího vězení úrovni současným evropským trendům.Práce může přispět jako informační materiál pro odsouzené k trestu domácího vězení. Práci lze doporučit jako pomocný materiál pro studenty vysokých škol v oblasti sociálně-právní a také pro budoucí i současné pracovníky PMS.
|
|
|
Sociální a právní aspekty trestu domácího vězení
HANZALÍKOVÁ, Lucie
Cílem předkládané bakalářské práce s názvem Sociální a právní aspekty trestu domácího vězení je zjistit právní stav de lege lata a faktický průběh výkonu trestu domácího vězení, dále zjistit výhody a nevýhody trestu domácího vězení a zmapovat názory veřejnosti na trest domácího vězení v okrese České Budějovice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část nejprve popisuje alternativní tresty obecně a dále definuje trest domácího vězení. Praktická část je založena na výzkumu. V praktické části jsou na začátku uvedeny cíle a tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zněla: Je právní úprava a faktický průběh výkonu trestu domácího vězení na úrovni odpovídající současným evropským trendům? Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké jsou výhody a nevýhody trestu domácího vězení? Třetí výzkumná otázka zněla: Jaká je úroveň právního vědomí laické veřejnosti o trestu domácího vězení? Pro výzkum byla použita kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, pomocí standardizovaného dotazníku a řízených standardizovaných rozhovorů. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořilo 150 respondentů z Českých Budějovic, kteří byli náhodně osloveni. Výzkumný soubor, týkající se řízených standardizovaných rozhovorů tvořili 4 respondenti z Probační a mediační služby ČR v Jihočeském kraji. Na začátku byli všichni dotazování informováni o průběhu výzkumu a důsledku používání získaných dat pro výzkum. Byli také informováni, že dotazníky a rozhovory jsou zcela anonymní. Dotazovaní odpovídali na předem připravené otázky. V rámci výzkumu byly stanoveny hypotézy: H1: Právní úprava trestu domácího vězení je dostatečná, faktický průběh výkonu nedosahuje současným evropským trendům. H2: U trestu domácího vězení oproti trestu odnětí svobody nepodmíněnému převažuje více výhod než nevýhod. H3: Právní vědomí laické veřejnosti o trestu domácího vězení je nízké. Zvolené hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu vypovídají o tom, že právní vědomí laické veřejnosti není dostačující a k tomuto trestu se staví spíše kladně. Laická veřejnost měla z velké části středoškolské vzdělání s maturitou a o trestu domácího vězení se dozvěděla převážná většina prostřednictvím televize. V právních vědomostech mají však nedostatek informací. Dále u trestu domácího vězení, oproti trestu odnětí svobody nepodmíněnému, převažují spíše výhody než nevýhody. Zároveň bylo zjištěno, že česká právní úprava trestu domácího vězení je dostatečná a faktický průběh trestu domácího vězení neodpovídá současným evropským trendům. Práce může přispět k využití větší informovanosti občanů o trestu domácího vězení, dále může sloužit jako pomocný materiál pro studenty vysokých škol, například při studiu sociálně-právní oblasti. Případně by mohla být práce informačním zdrojem pro Probační a mediační službu České republiky.
|
host ::
RSS.