|
| |
|
|
Dopady výchovy na zdraví náctiletých a výuka matematiky
Doležal, Vladimír ; Čevela, Rostislav (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
NÁZEV: Dopady výchovy na zdraví náctiletých a výuka matematiky AUTOR: Vladimír Doležal KATEDRA (ÚSTAV) Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: MUDr. Bc. Rostislav Čevela, Ph.D. ABSTRAKT: Tato práce se zabývá problematikou výchovy a zdravého životního stylu v kategorii náctiletých. Cílem práce je zmapovat důležité aspekty, které ovlivňují životní styl náctiletých, a to hlavně ve vztahu ke středoškolskému prostředí, školským dokumentům, jako jsou ŠVP, RVP, rizikové chování a vliv subkultur. Speciálním tématem této práce je analýza výuky matematiky na konkrétní střední škole ve vztahu k zdravému životnímu stylu současné žákovské populace. Práce se také zaměřuje na důležitý aspekt tohoto tématu, a to na interakci učitel - žák, cílem této části je zdokumentovat a analyzovat, zda žáci vnímají, jak ke zdravému životnímu stylu přistupují jejich učitelé a zda je to nějak osobně ovlivňuje. V práci jsou zdokumentovány a analyzovány současné přístupy k výchově a zdravému životnímu stylu ve středoškolském prostředí. Součástí je krátký exkurz do historie těchto pojmů. KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova, životní styl, subkultury, střední škola, žák, učitel, matematika.
|
|
|
Komunikační strategie zaměřená na subkultury na příkladu značky Jägermeister
Plevová, Zuzana ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce se zabývá komunikační strategií zaměřenou na subkultury a jako příklad uvádí značku Jägermeister. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů jako je marketingová komunikace, komunikační mix a jeho nástroje. Dále nastiňuje pojem postmoderní marketing, který nám umožňuje lépe pochopit současnou podobu marketingu vzhledem ke společnosti. V práci je také zmíněno několik marketingových trendů jako je virální marketing, buzz marketing či guerilla marketing, které se spojují zejména s mladou generací užívající internet. Samostatná kapitola je pak věnována teorii subkultur. V poslední části jsou představeny vybrané subkultury, na které se zaměřuje značka Jägermeister. V praktické části je představena značka Jägermeister a její pozice na českém trhu. Následně je rozebrána komunikační strategie značky a její nástroje.
|
|
|
Rudý les. Časopis Tramp 1929-1931.
Smlsal, Jiří ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Cílem práce je charakteristika jedné z prvních masovějších subkultur mládeže v českém prostoru - trampského hnutí. Zaměřuje se na levicové křídlo trampingu, jehož platformu tvořil zejména časopis Tramp. Práce je založena na diskursivní analýze obsahu tohoto časopisu. Chronologicky vymezena lety 1929 - 1931, kdy časopis Tramp vycházel, tedy v době vnitřního rozštěpu trampského hnutí a v době zvýšené represe ze strany prvorepublikového státu. Na základě rozboru základních pojmů a konceptů trampského hnutí a jejich případných významových posunů bakalářská práce usiluje o rozbor myšlenkového světa trampů, jejich sebeidentifikace a kořenů jejich radikalizace. Klíčová slova: tramping; tramp; časopis Tramp; subkultury; první republika; České země; Československo
|
|
|
Fenomén filipojakubské noci v současném prostředí České republiky
Novák, Adam ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práce se snaží analyzovat problematiku slavení filipojakubské noci v českém prostředí a jeho životnost v posledních letech, zejména se zřetelem na freetekno komunitu a její pojetí tohoto výročního obyčeje. Výroční obyčeje procházejí v posledních letech výraznými změnami, přičemž freetekno komunita se - jako jedna z nejmladších subkultur mládeže - svébytným způsobem vrací ke "kořenům" rituálů. Tato práce se v samostatných oddílech věnuje třem základním tématům, která se následně pokusí uvést do vzájemných souvislostí. První část se věnuje rituálu z obecného hlediska, jeho funkci ve společnosti, ale i významu pro jedince. Druhá část se pokouší nastínit slavení filipojakubské noci v českém prostředí, především pak v 19. a 20. století. Třetí část ukazuje freetekno komunitu jako současnou subkulturu mládeže, která inklinuje k archaickým pojetím rituálu. Vzájemnou interakcí těchto tří částí je nástin toho, jak dokáže současná subkultura mládeže napomáhat životnosti tradičních obyčejů, a dále jakým způsobem uchopuje či konstruuje aktuální tradici. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Brněnští trampové v období tzv. normalizace
Polouček, Oto ; Altman, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tramping jako specifický způsob trávení volného času v přírodě a současně neformálního sdružování představuje svébytný fenomén. Od svého vzniku na počátku meziválečného Československa se u nás rozvíjel i v následujících obdobích, včetně tzv. normalizace (1969 - 1989), a existuje dodnes. Cílem práce je na základě analýzy životních příběhů trampů odhalit základní podmínky rozvoje tohoto fenoménu ve zkoumaném období. Zvláště bude brán zřetel na formy motivace k trampování, hodnoty spojované trampy s jejich zálibou a roli kolektivu při provozování trampingu. Období tzv. normalizace se také jeví mimořádně zajímavé z hlediska bádání o vztahu trampingu a moci v rámci autoritářského politického systému našich nedávných dějin. K realizaci diplomové práce založené prioritně - nikoli však výlučně - na narativních pramenech bylo vytipováno prostředí mimořádně aktivního brněnského trampingu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Česká populární fantastika 1990-2012 v kontextu kulturním, sociálním a literárním
Kudláč, Antonín ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
Antonín Kudláč Česká populární fantastika 1990 - 2012 v kontextu kulturním, sociálním a literárním Disertační práce se zaměřuje na zkoumání populární fantastiky v českém prostředí v rozmezí let 1990 - 2012. Populární fantastika je definována jako segment populární kultury, který využívá fantastických motivů a je vyjádřen prostřednictvím různých uměleckých a mediálních forem (literatura, film a televizní pořady, výtvarné umění, hry apod.); práce využívá jako základní médium pro výzkum této oblasti fantastickou literaturu (science fiction, fantasy, horor). Pro vymezení a pochopení podstaty populární fantastiky mají mimořádnou důležitost její příjemci (tzv. fanové), kteří tvoří osobitou subkulturu nazývanou fandom. Disertace, stojící interdisciplinárně na pomezí kulturní antropologie, sociologie, literární vědy a mediálních studií, vychází z hypotézy o aktivním a tvůrčím přístupu příjemců produktů populární kultury, kteří těmto kulturním artefaktům dávají vlastní významy, vzájemně je sdílejí a využívají je pro své vlastní zájmy. Tento přístup se opírá především o teoretické práce Johna Fiskeho a Henry Jenkinse, zejména o koncepci participatorní kultury a kulturní divergence. Práce sestává ze dvou částí. V první je nejprve souhrnně představen vývoj výzkumu populární kultury v euroamerickém akademickém...
|
|
| |
|
|
Seriál Třicet případů majora Zemana po roce 1989: jeho revitalizace, reflexe a deideologizace
Zápotocký, Jan ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce komplexně analyzuje návrat propagandistického normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana do mediálního, politického a společenského diskurzu po roce 1989, přičemž zkoumá nejen proměny recepce díla skrze srovnání mediálních obsahů a vývoj diváckého zájmu v rámci masových i síťových platforem, ale nabízí rovněž pohled na detailní strukturu diváků a první uvedení cyklu v České televizi. V další části se práce zabývá satirizujícími a mytologizujícími aspekty cyklu, zkoumající je na půdorysu širokého spektra reprezentace seriálu v literatuře, hudbě či filmu. Text rovněž objevně zachycuje etablování, strukturu a komunikační procesy fandomové subkultury majora Zemana, jež se v českém kinematografickém diskurzu zcela vymyká kategorii běžného publika a jejíž zevrubné pozorování zaplňuje prázdné místo v akademické oblasti výzkumu diváckého chování. Neméně důležité je zachycení výukového potenciálu díla a zhodnocení aktuálních snah o jeho využití. Na základě zjištěných poznatků se v závěru text věnuje zkoumané otázce, zda dochází k deideologizaci díla a případně jakého je tato deideologizace charakteru. Tyto výstupy vedou následně k vyjasnění primárního závěru, zda si seriál o majoru Zemanovi zachoval svoji persvazivní funkci a představuje nebezpečí i více než dvě desetiletí po demokratizaci...
|
|
|
Česká společnost a změna pojetí tetování ve střednědobém horizontu
Feitl, David ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá změnou pojetí tetování v české společnosti v posledních přibližně třiceti letech. Zlomovou je společensko-politická revoluce v devadesátých letech. Ta ovlivnila vnímání tetování postsocialistickou společností a pomohla vývoji jeho techniky. Dále upozorňuje na rozdíly mezi českým a euro-americkým prostředím. Ty jsou ovlivňovány dynamickým vývojem a časovou změnou chápání i stylu tetování. Současné tetování je v částech práce konfrontováno s tetováním nativních kultur. Toto porovnání odpovídá na otázku, zda může být tetování i v naší současné kultuře přechodovým rituálem, zápisem zkušenosti apod. Bakalářská práce zmiňuje problematiku fenoménu subkultur, z nichž se některé vyznačují specifickým skupinovým tetováním. Naopak je tetování snahou o vyjádření individuality. Odpovídá též na následující doplňující otázky: Co znamená tetování pro jejich nositele s odstupem času a jaký byl důvod pro jeho pořízení? Jaké jsou motivy a věk prvního tetování? Výzkumná část bakalářské práce obsahuje dotazníky. Vzorek respondentů je rozdělen na nositele tetování a netetované. Aby byl výzkum patřičně vypovídající, obsahuje práce výpovědi lidí z velkých měst i malých obcí.
|
host ::
RSS.