Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dokumentární literatura s tematikou koncentračních táborů v kontextu tzv. první vlny válečné prózy
Krajčovičová, Monika ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje literárním zobrazením životů československých vězňů v koncentračních táborech za druhé světové války. Analyzuje dokumentární svědectví, která vyšla v průběhu tříletí 1945-1947 a spadají tak dobou svého vzniku do tzv. první vlny válečné prózy. V úvodním oddíle se práce věnuje zasazení problematiky koncentračních táborů do historického kontextu, druhý oddíl potom vymezuje a definuje pojem první vlna válečné prózy. Hlavní osou diplomové práce jsou dva následující oddíly. Ve třetím oddíle autorka tematologicky definuje látku koncentračních táborů, určuje vzájemný vztah mezi pojmy "téma" a "motiv" s ohledem na zvolený námět. Na základě četby primární literatury autorka vytváří rejstřík motivických stereotypů, které se vztahují k životu vězně v koncentračním táboře. Tyto motivické stereotypy definuje, charakterizuje a doplňuje ukázkami z primární literatury. Poslední oddíl práce se věnuje odezvě knih s tematikou koncentračních táborů v časopise osvobozených politických vězňů. Analýza je zaměřená hlavně na kritické úvahy a polemiky nad vydáváním titulů z koncentračních táborů a na recenze těchto titulů.
Text v divadle Ivana Vyskočila (a jeho souputníků)
Rožníčková, Pavla ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Ivan Vyskočil (narozen 27. 4. 1929 v Praze) je osobnost, která se svou uměleckou činností zásadně podílela na konstituování české kulturní společnosti 20. století. Je nezbytné, abychom Vyskočilovy nejen umělecké aktivity sledovali v kontextu společenském a zároveň v kontextu jeho života. Ivan Vyskočil vyrůstal se svou rodinou na pražském Spořilově. Jeho sousedy byly například rodina Jiřího Suchého, Ctirada Pospíšila (Před koncem protektorátu se Ivan Vyskočil poprvé účastnil divadelního představení právě u Pospíšilů na balkoně.). Vyskočil navštěvoval chlapeckou školu u sester Voršilek ve Voršilské ulici společně například s Janem Tichým, budoucím výtvarníkem, či s Jiřím Pištorou, pozdějším básníkem. Brzká setkání s osobnostmi, které byly později též nedílnou součástí českého kulturního života, bylo důvodem profilace Vyskočila - umělce již v raném věku. První umělecké pokusy tedy můžeme sledovat už na Spořilově, hlavně po válce, po příchodu dvou františkánů P. Cyrila (Josef Kadlec), doktora církevního práva, aP. Inocence (František Kubíček). Pod jejich vedením byl upraven prostor pod kostelem na klubovnu a sál. Působilo zde asi dvacet lidí, mimojiné i otec Jiřího Suchého se svým loutkovým divadlem. Vyskočil během gymnaziálních studií píše pro tuto "scénu" své prvotiny. Je autorem většiny textu kabaretu Múza...
Proměna českého literárního kontextu po roce 1989
Hrubá, Eva ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na klíčové období v životě české společnosti, které se bezprostředně váže na politické a celospolečenské změny spojené s rokem 1989 a pád komunistického režimu. Výsledky tranzitologických bádání, které se zabývají přechodem společnosti z totalitního do demokratického systému, prokázaly, že průběh a výsledek transformace společnosti z velké části závisí na schopnosti vstřebat odkaz minulosti. Vědomé zhodnocení a zpracování období života v nesvobodě a útlaku se jeví pro další vývoj jako naprosto zásadní, i když sebou přináší problémy, které bude nově budovaná společnost mnohdy s obtížemi řešit. S využitím poznatků tranzitologie a výsledků výzkumů o transformaci společnosti z nedemokratického do demokratického zřízení se práce pokouší zmapovat nakolik společenská změna zasáhla český literární kontext. Soustředí se zejména na proměnu elementů literárního života, účastníků literární komunikace. Sleduje procesy a jejich důsledky, které jsou charakteristické pro přechod z totalitnědirektivního modelu fungování literárního života v model demokraticky-liberální. K těm nejzásadnějším patří zejména problém vyrovnání se s minulostí v podobě návratu proskribovaných autorů a jejich děl do kontextu oficiální české literatury a problémy bezprostředně související s liberalizací (pluralita v nakladatelské a...
Menší spisovatelka z velkých šedesátých: Hana Bělohradská, její literární kariéra a dílo
Kredbová, Veronika ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá průběhem literární kariéry a podobami díla Hany Bělohradské - spisovatelky, jejíž literární působení v šedesátých letech spoluurčovalo podobu období, jež bývá nejen v literárním kontextu nazýváno "velkými šedesátými". V Úvodu jsou představeny důvody, které autorku práce vedou k zájmu o Hanu Bělohradskou. Spisovatelka je zde představena jako autor, jehož literární dráha (tak, jak ji chápe P. Bourdieu) je ve své době velmi netypická. Dále jsou zde formulovány základní cíle, které práce sleduje. V části nazvané Východiska zkoumání jsou uvedeny hypotézy, s nimiž autorka této práce přistupuje k následujícím rozborům a jejichž platnost má práce podpořit. Představeny jsou zde také teorie, o něž se práce opírá, i důvody, proč byly jako teoretické zázemí práce vybrány právě tyto koncepty. Za základní teoretické východisko autorka práce zvolila především teorii pole literární produkce sociologa Pierra Bourdieua. V části Zdroje informací jsou představeny prameny, které autorka práce v následujících zkoumáních využívá - prameny již zpracované (literární přehledy, slovníky a studie) i zdroje dosud nevyužité, resp. nezpracované (archivní materiály, vzpomínky pamětníků apod.). V kapitole Literární kariéra Hany Bělohradské ve světle teorií Pierra Bourdieua se autorka práce důkladněji věnuje teorii...
Romány Zdeňka Lahody v kontextu české detektivky 60. - 90. let 20. století
Hudečková, Hana ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Cílem práce bylo vypracovat životopisnou charakteristiku spisovatele a překladatele Zdeňka Lahody, charakterizovat jeho beletristické práce s přihlédnutím k jeho překladatelskému úsilí a začlenění jeho detektivní prózy do vývojového kontextu kriminálního žánru v české literatuře od 60. do 90. let 20. století. Práce se snaží definovat detektivku jako žánr. Tato práce shrnuje dílo Zdeňka Lahody a porovnává jeho vlastní tvorbu a jeho překladatelskou tvorbu. Větší úsilí věnoval Zdeněk Lahoda své překladatelské činnosti, velmi často překládal ideologizovanou socrealistickou literaturu, detektivky, dobrodružné příběhy a povídky. Jeho vlastní tvorba nezapadá už do kontextu 90. let, a proto se jeho díla znovu nereeditují.
Peneřina, těžká dřina Poetika hlavního proudu českého hiphopového textu.
Segi, Stefan ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na poetiku českého hiphopového textu. Zabývá se specifickými významy, které text může zaujímat v rámci úzce vymezené subkultury, i jeho závislostí na širším kulturním a společenském kontextu. Práce těží též z komparativní metody, která se vzhledem k transkulturálnímu přenosu žánru ukázala být velice přínosnou. Předmětem zkoumání je také vztah hudební a textové složky v rámci jedinečné realizace v podobě hudební nahrávky či koncertu. Seznam klíčových slov hiphop, rap, písňový text, populární kultura, subkultura
Česká literatura ve stínu hákového kříže
Borovička, Lukáš ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Závěr nabízí ve smyslu přihlášení se k otevřenosti interpretací některé návrhy jiného či navazujícího pohledu na danou problematiku. Lákavým tématem je především historismus třicátých a čtyřicátých let. Bylo by třeba analyzovat, jaká období dějin jsou beletrizována, k jakým interpretacím zde dochází. Obrácením pozornosti od spisovatele ke čtenáři by se mohla vyznačovat studie zpracovávající čtenářské komunity třicátých let. Materiálem by zde byly dokumenty ediční politiky, údaje ekonomické (náklady knih a podobně), memoáry atd. Studii by si zasloužily i dobové obrazy jinakosti, ukotvené například v cestopisech (Durychových, Hoffmeisterových atd.) Velkým tématem by byla sémiotická analýza mytologie třicátých let. Připomeňme jen opakované využívání obrozenského mýtu národa jako zahrady: například u Vajtauera dochází k přehodnocení ve smyslu rozšíření zahrady o zahradu sousedovu, u Bednáře se naopak česká země mění v "hnědý sad".
Sci-fi jako obraz doby
Farkaš, Martin ; Vašák, Pavel (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Velký rozvoj vědy v 19. a 20.století ovlivnil nejen každodenní život člověka, ale i vznik a rozkvět literatury science fiction (sci-fi, SF). Informační a technický boom zasáhl do všech oblastí běžného života. Dá se konstatovat, že lidský život se především v posledním století radikálně změnil. Srovnatelnou proměnu bychom asi v historii lidstva hledali marně. Dnes je vliv vědy viditelný ve všech vrstvách společnosti. V řadách čtenářů literatury sci-fi jsou v převážné většině laikové. Ale je pravda, že sci-fi není psána speciálně pro vědce, není to jakási studnice zaručených návodů pro vědecký výzkum. S úspěchy na mnoha dosud neprobádaných polích vědy (vstup člověka do vesmíru, genetické manipulace aj.) se rozšířil i repertoár témat literatury sci-fi. Na základě bouřlivého vývoje žánru se také sci-fi tematicky velmi přiblížila ke klasické literatuře. Stále se ovšem využívají i základní témata, která vymyslel již Herbert G.Wells, zakladatel proudu sci-fi se zaměřením na společenské a filozofické otázky. Sci-fi za poměrně krátkou dobu své existence prošla složitým vývojem. Zažila nebývalý rozkvět i pád. Období fascinace technikou se střídalo s obratem к člověku, období filozoficky zaměřené tvorby s lacinou akčností. Přesto sci-fi dospěla. Stala se rovnocenným partnerem hlavního proudu literatury. Spolu s ním má...
Žánr fantasy v české literatuře po roce 1990
Hloušková, Zuzana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce mapuje rozvoj nového literárního žánru fantasy v posledních dvou dekádách. Práce ve své první cásti tento žánr vymezuje z literárne teoretického hlediska, definuje jeho hlavní znaky, narativní postupy a žánrové varianty. Popisuje historickou genezi, duvody vzniku i soucasné trendy tohoto žánru v rámci svetové literatury. Druhá cást je zamerena na rozvoj tohoto žánru v kontextu ceského literárního prostredí od 90. let 20. století, zejména vliv Ceskoslovenského fandomu na ceskou literární produkci. Práce obsahuje analýzu nástroju kultivace autoru a zprostredkovane i ctenáru, jako jsou literární souteže, žánrove zamerená periodika ci recenze. Prínosem této práce je prehled nejvýznamnejších ceských autorek a autoru vc. jejich publikovaných del a také ucelený prehled antologií ceské fantazy prózy publikovaných v letech 1990 - 2007.
Obraz rodiny v povídkách Ignáta Herrmanna
Fuchsová, Ilona Anna ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Diplomová práce se v interpretaci pěti povídkových souborů Ignáta Herrmanna (Drobní lidé I., Muž bez třináctky, Rodiny a rodinky, Staří mládenci, Z chudého kalamáře) zaměřuje na téma rodiny, které je společné všem analyzovaným povídkám (napsaným v období sedmdesátých až devadesátých let 19. století). Rodina je vymezena nejprve sociologicky (jako základní sociální jednotka), následovně je zasazena do kontextu české měšťanské společnosti 70.-80. let 19. století (jako rodina dvougenerační, s jasným "funkčním" dělením ženské a mužské role). Způsob analýzy herrmannovských postav v četných rodinných rolích ukazuje důležitost a nosnost tématu rodiny v autorových povídkách, ve kterých je viděn vrchol Herrmannovy tvorby.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 JANÁČEK, Petr
2 Janáček, Patrik
4 Janáček, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.