|
|
Mediální obraz Miloše Zemana
Kovářová, Pavla ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem mediálního obrazu Miloše Zemana ve dvou obdobích, v nichž zastával vrcholné politické funkce, konkrétně funkci předsedy vlády a prezidenta. Cílem je zjistit, zda se mediální obraz Miloše Zemana v době kdy vykonával funkci předsedy vlády liší od současného mediální obrazu, který má jako prezident. V teoretické části je vymezena role médií ve společnosti a v politice. Dále jsou přiblíženy přístupy, podle nichž je nahlíženo na objektivitu médií. A v neposlední řadě jsou představeny základní teorie, jež jsou aplikovány při konstrukci mediálního obrazu. V metodologické části je pro výzkum zvolena metoda kvantitativní obsahové analýzy a následně je popsán postup podle něhož se provádělo zkoumání. K získání potřebných dat práce využívá mediální databázi Anopress, prostřednictvím které jsou vybrány relevantní příspěvky dvou celostátních novin (Mladá fronta DNES, Právo) a dvou nejsledovanějších celostátních televizí (Nova, Česká televize). Výstupem práce je analytická část s prezentací získaných výsledků.
|
|
| |
|
|
Přístup českých deníků Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo k přímé volbě prezidenta České republiky
Kottová, Anna ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Přístup českých deníků Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo k přímé volbě prezidenta České republiky si klade za cíl potvrdit, nebo vyvrátit stranění tří českých periodik v období mezi prvním a druhým kolem přímé volby prezidenta republiky. V první části je práce zaměřena na vybrané kapitoly mediální, jazykové a sémiotické teorie týkající se stranění. Dále se věnuje procesu přímé volby a životopisům kandidátů Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana. Ve druhé části se pokouší pomocí kvantitativní analýzy zjistit, jestli deníky byly vyvážené a poskytovaly srovnatelný prostor oběma kandidátům, nebo jednomu z nich věnovaly pozornosti více. Následnou aplikací kvalitativní analýzy se snaží dojít k závěru, jaké jazykové a sémiotické prostředky používali autoři jednotlivých deníků k referování o kandidátech druhého kola přímé volby. Podle konkrétních zjištění poté třídí články do kategorií pozitivní, neutrální, negativní pro Karla Schwarzenberga a pozitivní, neutrální, negativní pro Miloše Zemana. O stranění se po skončení přímé volby prezidenta a vítězství Miloše Zemana často diskutovalo. Tato diplomová práce by měla přinést odpověď na otázku, jestli tři české deníky stranily mezi prvním a druhým kolem přímé volby prezidenta České republiky některému ze dvou kandidátů.
|
|
|
Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013
Tvarohová, Jana ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Diplomová práce na téma Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013 analyzuje množství negativity ve zpravodajské produkci tří českých celostátních deníků, Mladé fronty, Lidových novin a deníku Právo, vůči těmto dvěma prezidentským kandidátům. Časové rozmezí sledovaného období je vymezeno jedním měsícem před a jedním měsícem po prvním kole prezidentské volby. Volba prezidenta v lednu roku 2013 byla v jedné věci zásadně odlišná od všech voleb předchozích. Probíhala přímou volbou. Hlavu státu tak namísto poslanců volili sami občané. Jednalo se tedy o událost významného charakteru, které se samozřejmě dostalo mimořádného mediálního ohlasu. Tisk, televize i rozhlas byly doslova zaplněné přímou volbou, samotnými kandidáty, debatami či různými úvahami. Média se však této události zhostila rozporuplně. Kromě běžného informování, které bylo pro vědomí veřejnosti důležité, se média uchýlila až k jakési mediální smršti, ve které na kandidátech ,,nenechala nit suchou". Mimojiné byla ve zpravodajství patrná i vysoká míra negativity vůči Miloši Zemanovi. Naopak Karel Schwarzenberg byl zobrazován jako ideální prezident. Média tak do určité míry rozdělila společnost na dva tábory, přívržence Miloše Zemana a přívržence Karla Schwarzenberga....
|
|
|
Dopady přímé volby prezidenta na charakter politického režimu ČR
Kocourek, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Ve své diplomové práci se autor věnuje dopadům přímé volby na charakter politického režimu v České republice. Konkrétně se práce zaměřuje na charakterové vlastnosti jednotlivých typů režimů, aby je posléze mohla aplikovat na reálný stav režimu v České republice po zavedení přímé volby hlavy státu a zhodnotit, zda došlo k vychýlení či změně parlamentního režimu v režim poloprezidentský. Historická analýza prezidentského úřadu v Českých zemích popisuje fenomén jeho mimořádné role a váženosti, který se promítá i do soudobých politických reálií a nezanedbatelně tak ovlivňuje funkční problematiku státu. Teoretický rozbor přímé volby prezidenta republiky pak předkládá dopady, které taková implementace do ústavního řádu České republiky způsobila a zároveň vyvrací některé pochybné argumenty, které byly pro její prosazení zákonodárným sborem klíčové. Pomocí deskriptivní analýzy chování prvně přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana se autor pokouší odhalit reálné kompetenční spory mezi ním a ostatními složkami moci. Výsledkem je podrobný popis dosavadní vzájemné spolupráce jednotlivých mocenských aktérů a institucí v rámci režimu a jeho finální charakterové zhodnocení doplněné o možné racionální kroky pro jeho další vývoj.
|
|
|
Analýza mediálního obrazu Miloše Zemana ve zpravodajství ČTK za první rok v prezidentské funkci
Bednářová, Lucie ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Krobová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem Analýza mediálního obrazu Miloše Zemana ve zpravodajství ČTK za první rok v prezidentské funkci se zabývá zpravodajskými texty z produkce České tiskové kanceláře, které informují o prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi v období od 8. 3. 2013 do 8. 3. 2014. Cílem práce bylo získat komplexní mediální obraz prezidenta Zemana tak, jak vyznívá ze zpravodajské produkce ČTK. Primárně práce zkoumá celkový počet zpráv v jednotlivých časových intervalech, jejich tematickou skladbu a tonalitu, sekundárně pak sleduje trend těchto jevů v horizontu jednoho roku i souvislosti mezi zmíněnými jevy. Východiskem pro výzkum je teoretický kontext, který se zabývá zpravodajstvím a konstruováním reality ve zprávách. K samotnému výzkumu byla použita kvantitativní obsahová analýza s kvalitativním přesahem ve formě hodnocení emocionálního vyznění textů. Jako zdroj dat pro analýzu posloužila množina textů získaných z infobanky ČTK. Výzkum potvrdil některé hypotézy, například že zájem o prezidenta Zemana z pohledu ČTK má v dlouhodobém horizontu klesající tendenci nebo že počet negativně vyznívajících zpráv je vyšší než počet textů s pozitivní tonalitou. Výsledky této analýzy mohou posloužit jako podklady pro práci zaměstnanců tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky i pro odborníky...
|
|
| |
|
|
Obsahová analýza řetězových e-mailů vztahujících se k prezidentským kandidátům
Tunová, Zuzana ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se věnuje tématu řetězových e-mailů v kontextu druhé přímé volby prezidenta České republiky. Cílem práce je pomocí kvalitativní analýzy obsahu rozebrat sdělení konkrétních e- mailů týkajících se kandidátů Jiřího Drahoše a Miloše Zemana. Pro tento cíl byla zvolena sémiotická analýza, které obsah rozebírá ve třech stupních označování. S její pomocí by měl být text detailně rozebrán a měly by vyplynout persvazivní postupy, které jsou ve sděleních použity. V práci je také popsáno teoretické ukotvení některých klíčových pojmů, které s prací souvisí, jako je řetězový e-mail, dezinformace, hoax, sémiotika a postup dané analýzy. Pro ukotvení tématu do širšího kontextu je v práci popsán i mediální kontext prezidentské volby a témata, jaká právě v médiích, a to i v médiích, které lze označit jako dezinformační, rezonovala během volby nejvíce.
|
|
|
Přímá volba prezidenta republiky v českém mediálním prostředí
Bém, Michal ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce na téma Přímá volba prezidenta republiky v českém mediálním prostředí si klade za cíl objasnit, jak vybrané internetové zpravodajské portály (iDnes.cz, iRozhlas.cz, Novinky.cz, Blesk.cz) referovaly o druhých kolech přímé volby hlavy státu v letech 2013 a 2018. Teoretická část práce je rovna definici teoretických konceptů, jakými jsou mediální obraz, mediální produkt či reprezentace. Rovněž pojednává o okolnostech uzákonění přímé volby prezidenta a z toho plynoucích dopadech na společnost. V analytické části pak budou za pomoci kvantitativní obsahové analýzy zkoumány články z vybraných serverů v konkrétním období, což by ve výsledku mělo mimo jiné objasnit, jakým způsobem se média rozhodla přistoupit k této nové instituci.
|
|
|
Televizní debaty jako nástroj předvolební komunikace kandidátů v prezidentských volbách 2018
Kostelecký, Martin ; Konrádová, Marcela (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá prezidentskými debatami ve 2. kole prezidentských voleb v roce 2018, kdy se mezi sebou v duelech střetli Miloš Zeman a Jiří Drahoš. V teoretické části práce nejprve vysvětlím pojmy související s politickou komunikací a představím vývoj politických kampaní. Následně se zaměřím na vývoj a historii politických debat ve světě a také v České republice, a také se zaměřím na český televizní trh a rozdíly mezi veřejnoprávní a komerční televizí. V praktické části provedu kvantitativní obsahovou analýzu, která má za cíl zjistit, zda kandidáti v debatách nastolovali témata, která byla v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění provedeném před volbami vyhodnocena jako nejdůležitější. Dále provedu pragmalingvistickou analýzu, díky které ověřím, zda některá z debat zvýhodňovala některého z kandidátů. Provedu i komparaci formátů debaty, která má za cíl zjistit, jak se lišilo zpracování debat na komerční a veřejnoprávní stanici, a konečně provedu komparaci témat, která byla dramaturgicky v debatách nastolena. Práce dochází k závěrům, že v pojetí debat dochází k rozdílům mezi veřejnoprávní a soukromou televizí, jak ve výběru témat a formátu, tak i v oblasti zvýhodňování kandidátů. Dále zjišťuje, že kandidáti využívají témata, která veřejnost považuje za nejdůležitější, a to nejčastěji téma Osobnost...
|
host ::
RSS.