|
|
Využití útvaru brigády rychlého nasazení při migrační krizi v rámci ochrany státní hranice České republiky
KURŠ, Ondřej
Hrozba migrační krize je na vysoké úrovni. V poslední době můžeme sledovat situaci kolem řecko - turecké hranice. Situace je velice napjatá a může spustit stejnou migrační krizi jako v roce 2015. Práce se zabývá potenciální hrozbou migrační krize pro Českou republiku. Pro výzkum byl vybrán hraniční úsek kolem Dolního Dvořiště mezi Českou a Rakouskou republikou. Tento úsek je analyzován a komparován ve dvou časových úsecích a to zabezpečení hranice v letech 1979 - 1989 a její zabezpečení po uzavření Schengenské dohody. Ke komparaci byl využit prapor 15. brigády pohraniční stráže a útvar 4. brigády rychlého nasazení. Cílem bylo identifikovat způsob, jak zabránit překročení státní hranice a zajistit její zabezpečení, ve dvou na sobě nezávislých obdobích.
|
|
|
Vzestup populistických stran v období evropské migrační krize
CHRAMOSTA, Patrik
Ve své bakalářské práci se autor zaměří na problematiku populismu a bude analyzovat, jaký vliv na růst populismu v Evropě měla migrační krize v roce 2015. V první části bude definován samotný pojem populismus, bude popsán rozsah tohoto fenoménu z hlediska úspěchu relevantních politických stran v evropském měřítku. Stručně bude popsán historický vývoj, základní rysy a specifika populistické rétoriky. Druhá část práce bude věnována migrační krizi. V této části budou aplikovány poznatky z části první a autor se zde pokusí vysvětlit, jakých nástrojů využily populistické strany k tomu, aby se dostaly v období migrační krize k moci, nebo zvýšily své volební zisky. Vztah populistických stran k tématu migrace a role, jakou toto téma hrálo v úspěšné mobilizaci voličů bude ukázáno na konkrétních příkladech politických stran v zemích EU, kde populisté uspěli.
|
|
|
Etické aspekty přijímaní migrantů a role sociální práce v kontextu současné migrační krize
ČAPKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá etickou problematikou vyplývající z otázky přijímání migrantů v kontextu aktuální migrační krize. Cílem diplomové práce je posouzení etické problematiky související s přijímáním migrantů. Stěžejní otázkou, která je posuzována je otázka přijímání migrantů. Tato otázka je reflektována na základě vybraných teorií globální spravedlnosti. Součástí práce je také popis a role sociální práce s migranty. První část práce je zaměřena na uvedení do problematiky migrace, představí základní pojmy vztahující se k fenoménu migrace, dále se věnuje rozdílným formám a typům migrace a základním teoriím migrace, další podkapitolou pak je reflexe samotné migrační krize. Druhá část práce spočívá ve vymezení eticky problematických bodů souvisejících s přijímáním migrantů, je zde reflektována otázka lidských práv, státní suverenity a představena je také migrační politika. Důraz práce je kladen ve třetí části práce na vymezení konceptu globální spravedlnosti, jako etického východiska pro přístup státu k migrantům a východiska pro sociální práci. Poslední část práce se věnuje sociální práci s migranty, jejím jednotlivým metodám, teoriím a vybraným organizacím pracující s migranty v rámci České republiky.
|
|
|
Vliv mezistranických sporů na podporu stran CDU a CSU v německé veřejnosti v 19. volebním období
Fikejzl, Jakub ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou mezistranických konfliktů stran Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťanskosociální unie v Bavorsku (CSU) a jejich vnímání v německé veřejnosti. Obě tyto strany se řadí ke konzervativním lidovým stranám, postaveným na křesťanských hodnotách. Práce analyzuje skrze metodu interpretativní případové studie období, ve kterém mezi stranami vrcholily konflikty. Jedná se o vztah Horsta Seehofera s Angelou Merkelovou a jejich protichůdné názory na migrační politiku a situaci během boje o moc v Unii mezi Markusem Söderem a Arminem Laschetem. Časově je práce ohraničena po celé 19. volebním období, které trvalo mezi lety 2017-2021. Za pomocí průzkumů veřejného mínění a článků, popřípadě mediálních záznamů práce analyzuje nárůst či pokles zájmu veřejnosti o tyto strany a společenský diskurz spojený s těmito spory.
|
|
|
Švédská integrační politika a integrace uprchlíků
Abdallah, Jakub ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Téma švédské integrační politiky a integrace uprchlíků se zabývá současnou švédskou integrační politikou se zaměřením na uprchlíky (azylanty). Práce uvádí integrační politiky do kontextu uprchlické krize 2015, která byla pro Švédsko bezprecedentním obdobím v důsledku rekordního počtu žadatelů o azyl. Dále práce analyzuje vývoj švédské integrační politiky v časovém rámci od konce 90. let 20. století až po uprchlickou krizi 2015. Dalším cílem práce je zjistit, jestli došlo ke změnám integračních politik Švédska v důsledku uprchlické krize. Do práce je částečně zahrnuta i analýza politik azylových, které jsou propojené s politikami integračními. Zásadní otázkou je, jaké integrační metody v případě uprchlíků si Švédsko zvolilo a jakým způsobem byly implementovány.
|
|
|
Vztah českého katolického prostředí k Evropské unii
Hobzík, Mikuláš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Bakalářská práce navazuje na akademickou debatu zabývající se vztahem náboženství a politiky a zkoumá dosud neprobádaný postoj českého katolického prostředí k Evropské unii, a to prizmatem názorů na migrační politiku EU. Metodou analýzy mediálního diskurzu jsou v období migrační krize mezi roky 2015 až 2017 zkoumány postoje sedmi prominentních osobností českého katolického prostředí a jejich stanovisek k problematice migrace a s ní související reakcí EU. Analyzované postoje jsou zařazeny k etablovaným proudům vztahu k evropské integraci - euroskepticismu a eurooptimismu. Získané výsledky ukazují na vyvážené zastoupení obou směrů, s mírnou převahou euroskepticismu. České katolické prostředí tak v řadě otázek spojených s EU a migrací reflektovalo rozdělení uvnitř české společnosti. Náboženské přesvědčení tedy u zkoumaných katolíků nepředstavuje jednotící faktor v politických názorech na EU a české katolické prostředí nevytváří koherentní ideologický proud. Klíčová slova Katolická církev; Evropská unie; migrační krize; uprchlíci; české katolické prostředí
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
EU a Turecko v kontextu migrační krize 2015-2016
Urban, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem provází již několik desetiletí komplikovaný přístupový proces s cílem integrace Turecka do EU. Vývoj tohoto procesu ovlivňují jak vnitřní faktory na obou stranách, tak vnější okolnosti. Od roku 2011 se kvůli krizi na Blízkém východě začalo Turecko potýkat s narůstajícím počtem příchozích migrantů, jichž nejvíce přicházelo mezi roky 2013 až 2015. V létě 2015 vlna migrantů zasáhla také EU. Tato práce se zabývá vlivem jedné z nejsilnějších migračních vln od konce 2. světové války na vzájemné vztahy EU a Turecka. Nejprve je analyzována migrační krize včetně jejích dopadů na EU a Turecko, zkoumána je jejich individuální reakce na krizi, aby se následně výzkum zaměřil na spolupráci obou aktérů od podzimu 2015 do jara 2016. Práce tak odhaluje, že vliv migrační krize na EU i Turecko byl natolik velký, že se ani jedna strana nebyla schopna s obtížnou situací vypořádat samostatně, a i díky charakteru migrační vlny se otevřelo jedinečné okno příležitosti pro oživení vzájemných vztahů. K tomuto oživení opravdu došlo v říjnu 2015 a až do uzavření migrační dohody v březnu 2016 lze na spolupráci EU a Turecka pohlížet jako na efektivní, pozitivní a oboustranně prospěšnou spolupráci, alespoň v kontextu migrační krize.
|
|
|
Turecko a strategické zájmy EU - analýza migrační krize
Krejčová, Romana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Vztahy mezi EU a Tureckem jsou komplikované již přes padesát let, kdy byla uzavřena asociační dohoda Turecka s EHS. V roce 2011 vypukla v Sýrii občanská válka a Turecko se od té doby potýká s nárůstem migrantů. V roce 2015 zasáhla migrační krize také EU. Bylo proto nutné, aby EU začala s Tureckem spolupracovat na řešení migrační krize. Tato diplomová práce se zabývá komunikací a vyjednáváním mezi EU a Tureckem o společném postupu při řešení migrační krize. Jako teoretický rámec byla zvolena teorie komunikace Karla Deutsche, je především použit koncept zpětné vazby, který můžeme pozorovat během vyjednávání o Akčním plánu mezi EU a Tureckem a dohodě mezi EU a Tureckem. Pro pochopení kontextu je nejprve vysvětlena historie vztahů EU a Turecka, která začíná v roce 1959, kdy Turecko požádalo o přidružení k EHS. Vztahy mezi EU a Tureckem jsou ovlivněny špatnými vztahy s některými členskými zeměmi EU. Vztahu mezi EU a Tureckem v současné sobě nepřispívají čistky a porušování lidských práv a principu právního státu, které následovaly po nepovedeném pokusu o vojenský převrat v roce 2016. V rámci jednání o spolupráci mělo silnější pozici Turecko. Turecko této situace využilo a podařilo se oživit některé politické procesy, jako vízovou liberalizaci a znovuobnovení přístupových rozhovorů Turecka do EU....
|
|
|
Analýza mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici
Mildorfová, Michaela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici. Text se částečně věnuje kontextu a politickému rozměru události, hlavní částí je rozbor mediální reflexe události v období červen - září 2015 ve třech českých denících, Mladé frontě DNES, deníku Právo a Hospodářských novinách, volba titulů má za cíl pokrýt různorodost zpravodajské scény. Výzkumná otázka je koncipována jako komparace oficiální reprezentace výstavby maďarskou stranou a reflexe události v českých zpravodajských denících - zda mediální obraz odpovídal oficiálnímu způsobu komunikace, popř. jaké jiné způsoby reprezentace převládaly. Pro vypracování byla zvolena kvalitativní metoda kritické diskurzivní analýzy dle přístupu T. Van Dijka, která umožnila definovat základní aktéry události a způsob jejich reprezentaci, na základě toho jsou definována nejtypičtější schémata komunikace, reflektující pozici Maďarska, mezinárodní reakce, podporovatele a odpůrce rozhodnutí a v neposlední řadě reprezentaci imigrace a uprchlíků v rámci tématu. Práce reflektuje mediální diskurz, který se týká problematiky bezpečnosti a ochrany státu a současně způsob reprezentace imigrantů v rámci specifické výseče v širokém spektru témat migrační krize.
|
host ::
RSS.