|
| |
|
|
Ve stínu Lidic - srovnání proměn paměti obcí vyhlazených v období Protektorátu Čechy a Morava
Kyliášová, Sandra ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na proměny vnímání vybraných obcí, které byly postiženy vyhlazovací akcí během existence Protektorátu Čechy a Morava. Na rozdíl od Lidic a Ležáků nejsou však dnes natolik známé. Pro srovnávání jsem zvolila pět moravských obcí a osad, z nichž Zákřov a Javoříčko ležely na Olomoucku, Ploština, Prlov a Vařákovy paseky se nacházely v oblasti Valašska. Úvodní část je věnována teorii problematiky paměti se zaměřením na paměť kolektivní a místa paměti s inspirací u současných autorů z řad sociologie a historie. Jmenovitě Maurice Halbwachs, Pierre Nora, Jan Assmann a v Čechách Miroslav Hroch. Následuje chronologické shrnutí historického vývoje v jednotlivých lokalitách, od jejich vzniku, přes jejich likvidaci, až po vývoj po druhé světové válce. Hlavní pasáží této práce je přehled odborných, populárně naučných a výjimečně i beletristických literárních zdrojů a mediálních pramenů, které vytvářely paměť těchto míst od konce druhé světové války až do současnosti. V těchto pramenech je patrný výrazný politický a sociální posun mezi jednotlivými obdobími včetně propagandy založené na vynechávání některých informací nebo fabulace ideologicky zatížených teorií. Součástí je také závěrečné porovnání konkrétních lokalit a zamyšlení nad důvody, proč jsou dnes ,,ve stínu Lidic". Klíčová...
|
|
|
Vítkov jako místo paměti české společnosti v devatenáctém a dvacátém století
Miženko, Milan ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vítkov jako místo paměti české společnosti v devatenáctém a dvacátém století" se zabývá otázkami historické paměti a možnostmi jejího studia v kontextu české společnosti. Práce pojednává o otázkách proměn vnímání vrchu Vítkova jako "místa paměti" české společnosti v průběhu devatenáctého a dvacátého století, konkrétně v období od druhé poloviny devatenáctého století do současnosti. Práce ukazuje, že v průběhu doby docházelo ke značným proměnám v nahlížení vrchu Vítkova v souvislosti se změnami státní ideologie a vládnoucího režimu. Od formující se české společnosti v rámci rakouské monarchie přes období prvního československého státu, nastoupivší komunistický režim, až do současnosti, zanechala každá vládnoucí ideologie svou stopu na Vítkově. Každá se k němu nějakým způsobem vztahovala a každá se s ním nějak vypořádávala. Práce si klade za cíl prozkoumat otázku, jakým způsobem se měnilo vnímání vrchu Vítkova v průběhu doby a jakou roli sehrál Vítkov v české společnosti. Práce je teoreticky zakotvena především v teoretických poznatcích Pierra Nory a jeho konceptu míst paměti. Využíváno je i komparativního přístupu při zkoumání více časových období.
|
|
|
Paměť města Jindřichova Hradce 1918 - 1948
HANOUSEK, Ondřej
Koncept paměti města, který rozvinul Andreas Huyssen na základě míst paměti (lieux de mémoire) Pierra Nory, odkazuje ke sdílenému symbolickému světu, prostřednictvím kterého se aktéři a instituce snaží uchovat materiální stopy odkazující k minulosti města a jeho identitě. Tento metodologický přístup se stane základem předkládané diplomové práce, v níž budou na základě pramenného výzkumu zachyceny proměny reprezentace paměti města Jindřichův Hradec v období 1918-1948. Sledována budou místa spojená s politickými manifestacemi a společenskými událostmi, památkové objekty (zámek a hrad, úzkokolejná dráha), muzea, pomníky a památníky, ale i významné jindřichohradecké podniky (Fruta, Jiholen, Lada). Pozornost bude rovněž zaměřena na prezentaci města prostřednictvím turistických průvodců a místních periodik.
|
|
| |
|
|
Hora Žalý na harrachovském panství v Krkonoších jako místa paměti. Turismus: nový způsob šlechtické reprezentace v Čechách 19. století
Korbel, Tomáš ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Záměrem této práce je sledovat proměnu výrazného přírodního místa - krkonošské hory Heidelberg/Žalý v 19. století, kdy se z topografického bodu v krajině bez národní či posvátné minulosti postupně stává symbolické místo paměti, a na základě rozboru dostupných pramenů určit, které společenské "subjekty" se na tvorbě tohoto symbolického "konstruktu" podílely. Vyvrcholením této symbolické proměny hory v místo paměti se stala výstavba rozhledny na vrcholu českými turisty v devadesátých letech, kteří se v rámci nacionalistického "soupeření" mezi českými a německými turistickými organizacemi o "ovládnutí kopce" nezdráhali využít toponomastickou argumentaci výkladu původu českého názvu hory, která se však nezakládala na reálných faktech, ale pouze na určitých představách lokální "kultury vzpomínání". Tyto představy přežívaly a byly udržovány po staletí ve vzpomínkách jako mýtus v symbolické rovině kolektivní paměti místního etnického (českého) obyvatelstva a během 19. století se rozšířily nejprve zásluhou určité vrstvy státních úředníků- topografů a posléze především díky rozmachu turistických spolků. Ke zformování Heidelbergu/Žalého jakožto místa paměti přispěl také majitel panství - zemský a lokální patriot - hrabě Harrach, který tyto snahy podpořil finančně (sponzorováním výstavby rozhledny) i...
|
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
|
Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
Novotná, Petra ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V diplomové práci popisuji proces, ve kterém vznikají jednotlivé díly rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, vysvětluji na něm, jaké faktory ovlivňují vzpomínání ve veřejnoprávním médiu a jak vznikají místa paměti v jeho vysílání. Zkoumám, jak jsou natáčena vyprávění lidí, jejichž příběh pak může být v pořadu prezentován, jak k nim jednotliví tazatelé přistupují a jakou motivaci k takovéto činnosti mají. Zabývám se také tím, jak jsou příběhy do pořadu vybírány, jak jsou zpracovávány, kdo se na jejich zpracování podílí i tím, jak je možné, že má k takové činnosti pověření. Součástí diplomové práce je rovněž podrobný popis společenského postavení organizace Post Bellum a jejího stěžejního projektu, sbírky Paměť národa, která je s tvorbou pořadu Příběhy 20. století úzce spojená. V závěru práce se zabývám tím, že toto společenské postavení je jedním z důležitých prvků v procesu tvorby paměti ve veřejnoprávním médiu, který nepřímo ovlivňuje. V diplomové práci se snažím odpovědět také na to, jaký vliv může mít zkoumaný pořad, jako součást institucionalizované vzpomínání a mediální komunikace na sociální paměť.
|
|
|
Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži
Okénková, Věra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži" pojednává o každodenním životě Čechů v Paříži spojeném s místem, jenž představuje kousek Česka uprostřed historické části Paříže. Práce se snaží ukázat percepci tohoto místa na základě materiálního, funkčního a symbolického významu budovy s přesahy do migračních studií, paměťových studií a problematiky identit. Součástí textu je také teoretické zakotvení konceptu místa nejen v etnologii ale i v jiných společenských a humanitních vědách - a to především s ohledem na teorie "míst paměti" Pierra Nory a "antropologických míst" Marca Augého. V práci je kromě symbolického kapitálu budovy 18, rue Bonaparte, jakožto důležitého místa paměti představená také historie dalších míst ve Francii, která tvoří dodnes součást kolektivní paměti krajanů. Hlavním cílem práce je ukázat, jak důležitou roli může hrát konkrétní fyzické místo, posilněné funkčními a symbolickými významy pro Čechy žijící mimo svůj domov a jak může přispívat k jejich integraci do hostitelské společnosti.
|
|
|
Poválečný vývoj Lidic - pietní vzpomínky a život v nových Lidicích
Havlůjová, Gabriela ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá problematikou poválečného vývoje Lidic od roku 1945 do roku 1989. Diplomantka se zamýšlí nad otázkou paměti na Lidice, lidickou pamětí a Lidicemi jakožto místem paměti. V úvodu své práce se pokouší z rozhovorů s pamětníky zjistit, pro koho a jakým místem paměti Lidice jsou. V dalších kapitolách se věnuje ohlasu lidické tragédie ve světě, který doplňuje rozhovory se ženami pojmenovanými po Lidicích. Další tematický blok je pak věnován výstavbě obce a dvěma organizacím, které stavbu obce měly na starost. Na jedné straně je to Společnost pro obnovu Lidic, na straně druhé pak britské hnutí "Lidice Shall Live". Autorka rovněž představuje zakladatele hnutí Barnetta Strosse a postihuje důvody, které ho mohly vést k založení hnutí. V dalších kapitolách pomocí článků z Rudého práva postihuje průběh pietních vzpomínek v Lidicích a ukazuje, jakým způsobem Lidice byly využívány komunistickým režimem k propagandě socialismu. Získané poznatky konfrontuje se vzpomínkami narátorů. Pramennou základnou se pro ni staly vzpomínky pamětníků, které získala a zpracovala dle metody oralní historie, články z Rudého práva, archivní prameny zejména ze Státního okresního archívu v Kladně a Národního archívu v Londýně. Klíčová slova: Lidice, komunistická propaganda, paměť, místa paměti,...
|
host ::
RSS.