|
|
Disinformation in France: A Strategy of Information Warfare in the Digital Age
Bourdas, Annabelle Marie Amelie ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Scotto, Thomas (oponent)
Political elections are a fertile ground for disinformation campaigns to prosper as have shown studies on Brexit and the 2016 US elections. The 2022 presidential French elections took place in a particular setting due to the social and political context marked by the rise of far-right parties and movements as well as the succession of crises such as the 2015 terrorist attacks, 2018 yellow vests movement, the Covid-19 pandemic and the war in Ukraine. This context and the health crisis in particular have given a new lease of life to far-right movements. Indeed, they spread disinformation, mainly on social media, on the pandemic and fuelled anti-system feelings to advance their agenda. In this context, the far-right political candidate to the 2022 elections, Éric Zemmour, a famous polemicist, thrived and managed to impose himself in the national political landscape. He did so notably by using discursive practices and his media presence. As a result, there has been a banalisation of far-right rhetoric and conspiracy theories in society. This has two major consequences: first, the undermining of democratic and electoral processes and second, the risk of a resurgence of domestic terrorism. Therefore, disinformation is a threat for democracies as they exacerbate social tensions and divisions which can...
|
|
|
Vliv Francie na její bývalé kolonie: Případová studie Maroka a Alžírska
Celerová, Adéla ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu vlivu Francie na její bývalé kolonie. Na příkladu Alžírska a Maroka analyzuje, jaký vliv má Francie na své bývalé kolonie v současné době, zda vliv přetrvává, a jestli se dá tento vztah označit za formu neokolonialismu. Za pomocí rozboru vztahu obou vybraných zemí s Francií, a následnou analýzou spolupráce ve čtyřech vybraných oblastech práce zkoumá a porovnává, zda je případný vliv bývalého kolonizátora na vybrané země stejný, či zda se liší (případně jaké jsou důvody pro asymetrii přetrvávajících vztahů ve prospěch jedné ze zemí). Práce vychází z teorií realismu, který považuje moc za jádro mezinárodních vztahů, přičemž v tomto případě se nejedná o hard-power, ale spíše soft- power. Dalšími hlavními důležitými teoriemi jsou kolonialismus a neokolonialismus, současně také orientalismus či teorie závislosti. Na základě analýzy vztahů v oblastech zahraniční politiky, ekonomické spolupráce a bezpečnostní spolupráce je v teoretické části porovnán vliv Francie na obě bývalé kolonie, a následně jsou díky této komparaci zodpovězeny výzkumné otázky.
|
|
|
Augustus - Napoleon - Mussolini - Hitler
Porsch, Michal ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s historickými paralelami mezi vládami princepse Augusta, Napoleona Bonaparta, Benita Mussoliniho a Adolfa Hitlera. Práce se soustředí také na propagandu a sebeprezentaci jednotlivých politiků a na inspiraci římským státem v moderních dějinách. První část práce je věnovaná životům všech zmíněných osobností, jejich cestě k moci, hlavním politickým krokům a postupům, které za své vlády využívali. Je zde zmíněn i kulturní vývoj jednotlivých států pod vládami těchto politiků. Důležitým prvkem, který je přítomen v celé práci, je Augustův odkaz na pozdější politické a kulturní dějiny, na které měla Augustova vláda poměrně značný vliv. Následně se na základě nastudovaných pramenů a literatury práce věnuje komparaci jednotlivých vlád, hledá podobnosti a rozdíly, hodnotí, zda se jedná o vědomé využívání Augustových politických kroků. Hlavním cílem práce je ukázat, zda se Augustův odkaz v pozdějších dějinách využíval záměrně a jeho politické postupy se staly předlohou pro další generace, nebo zda jde spíše o shodu okolností. Tato práce sleduje i způsoby, jakými byla Augustova osobnost a vláda reflektována napříč staletími. Výsledkem práce je prezentovat možné spojitosti mezi vládami osobností, jež mezi sebou dělí mnoho set let lidského vývoje. Práce by měla čtenáře přimět...
|
|
|
Chancen und Herausforderungen einer deutsch-französischen Kooperation im Kulturbereich
KLUTHE, Lena Theresa
In dieser Arbeit soll es um Chancen und Herausforderungen einer deutsch-französischen grenzüberschreitenden Kooperation im Kulturbereich gehen. Daher soll in dieser Arbeit das deutsch-französische Festival der Bühnenkunst PERSPECTIVES näher beleuchtet werden, das ein wichtiges Kulturereignis in der Großregion darstellt. Diesbezüglich soll herausgearbeitet werden, wie gut oder schlecht die Kooperation funktioniert, welche Aspekte bereits eine gute Funktionsweise und insbesondere ein gutes Zusammenwirken der beteiligten Gruppen entwickelt haben und wo noch Handlungsbedarf bezüglich weiterer Potenziale besteht. Außerdem sollen die Herausforderungen, mit denen sich die grenzüberschreitende Zusammenarbeit konfrontiert sieht, herausgearbeitet werden.
|
|
|
Mass protests in Romania and France: a comparison of contemporary anti-establishment movements
Boudová, Kristina ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Mass protests in Romania and France: a comparison of contemporary anti-establishment movements Autor: Kristina Boudová Abstrakt Tato práce porovnává dvě populistická společenská hnutí: Žluté vesty ve Francii a hnutí #rezist v Rumunsku, která vznikla jako reakce na politickou a ekonomickou nespokojenost. Hnutí se podobají ve své kritice elit, korupce a sociální nerovnosti, přičemž zmíněné elity definují odlišně. Prostřednictvím komparativní analýzy původu, cílů, strategií a výsledků těchto hnutí byly identifikovány podobnosti a rozdíly mezi oběma hnutími co se jejich populistických rysů týče. Zjištění vycházejí z komplexní povahy populismu jakožto politického fenoménu, který může v různých regionech a kontextech nabývat různé podoby.
|
|
|
Předsednictví velkého a malého státu: francouzské a české předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 na příkladu směrnice o energetické náročnosti budov
Šedinová, Anna ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce porovnává předsednictví velkého státu (Francie) a malého státu (České republiky) v Radě Evropské unie v roce 2022 na příkladu vyjednávání směrnice o energetické náročnosti budov. Popisuje rozdílnosti a podobnosti při vyjednávání obou předsednictví na úrovni Pracovní skupiny pro energetiku. Práce ověřuje, zda se během předsednictví projevil vliv velikosti státu na následujících pět parametrů předsednictví: celkových cílů, expertní a personální, strategický, komunikační, kooperační a legislativní. Jde o případovou studii dvou předsednictví v Radě Evropské unie a jejich komparaci. K řešení byla využita kvalitativní metoda, a to polostrukturované rozhovory s aktéry obou předsednictví. Ty byly analyzovány a na základě nich poté byly jednotlivé parametry porovnávány. Ve výzkumu bylo zjištěno, že do velké míry byla předsednictví svým fungováním a prací podobná, ale byly shledány i rozdílnosti. Francie jako velký stát měla větší expertní kapacity a projevila se u ní administrativní zátěž ve smyslu nutnosti konzultací s ústředím, která je časově náročnější. Proto v komunikaci nebyla tak flexibilní a reaktivní, předsednictví by se dalo zařadit do capital based modelu. Česká republika jako malý stát měla o něco menší expertní kapacity, ale díky tomu mohla aktivněji a flexibilněji reagovat...
|
|
|
Francie jako aktér v Arktidě
Domkář, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato práce se zabývá současnou francouzskou arktickou politikou a jejím postupným vývojem. Stěžejním předpokladem práce je proces proměny arktického narativu, tedy způsobu obecného nahlížení na region. Zatímco dříve byla oblast vnímána jako prostor pro mezinárodní spolupráci, globální oteplování dramaticky změnilo povahu regionu. Změnily se tedy jak klíčové body arktické debaty a její účastnící, tak celkový narativ. Cílem této práce je zjistit, zda Francie reflektuje tuto proměnu arktického narativu a upravuje dle ní svoji vlastní politiku a pokud ano, jak. Francie o region jeví zájem již dlouho a její dlouholetá přítomnost v regionu z ní činí velmi důležitého aktéra. Výzkum byl proveden analýzou relevantních vládních dokumentů a prohlášení, která ze všech nejlépe ukazují oficiální přístup země. Výsledné zjištění potvrdilo proměnu arktické politiky, která časem mění svůj hlavní proklamovaný zájem. Důraz již není kladen na vědeckou činnost jako tomu bylo kdysi. Ačkoliv do svého přístupu stále více začleňuje bezpečnost a strategický význam regionu, vzhledem k aktuálnosti jevu nelze ještě s jistotou říci, že právě ta se stane ústředním tématem budoucí politiky, třebaže tomu popsaný trend napovídá.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.