|
|
Supranational and intergovernmental approach to the accession process of Montenegro to the European Union
Kopanicky, Marek ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
The volume deals with the analysis of the relationship of the two dominant theoretical approaches of European integration - supranational and intergovernmental - towards the EU enlargement policy on the example of the accession process of Montenegro. The research goes into depth by analysing not the complex accession process as such, but the relations and attention of various European institutions and the EU member states to the particular and deliberately selected negotiation chapters of the Acquis Communautaire. The main aim of the thesis is to find out to what extent and whether at all does the behaviour of the EU institutions and its member states by the accession process correspond with the internal structure of the EU policies and competences stipulated in the EU treaties. The thesis succeeded to show that there is no reason to believe that the activities of the supranational institutions of the EU - the Commission and the Parliament - are dominant by chapter which is closely connected to the exclusive competence of the EU or that they would pay any special attention to this chapter. Similarly, there is no explicit proof that the activities of the incumbent EU member states are dominant by chapter which is closely connected to the shared competence of the EU or that they would pay any...
|
|
|
Joining the Community: Montenegro's Path to NATO Accession
Pavlovic, Nicolas Jako ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
On 5 June 2017, the Prime Minister of Montenegro, Duško Marković, deposited the instrument of accession to the North Atlantic Treaty of Montenegro in Washington DC, making the accession of this country to the Atlantic Alliance official. Montenegro, one of the smallest of the post-Yugoslav Western Balkans republics, was thus welcomed into the North Atlantic Treaty Organization as its 29th member. This thesis analyzes the process Montenegro has been undergoing throughout its path to NATO accession and the underlying conditions which have impacted this process. It argues that the relationship between Montenegro and NATO, which started in the early 2000's and has been revolving primarily on the integration process, which started soon after the independence of the country in 2006. This integration process has profoundly modified the security and defense sectors in Montenegro, has impacted the politics of the country and is embedded within what has been a larger strategic approach of NATO to the Western Balkans and Central and Eastern Europe in general. The Montenegrin integration process, as analyzed in this thesis, is considered to have revolved around three dynamics. The first has been an endogenous dynamic linked to the political attitude of the Montenegrin Government since the 1990's which has put...
|
|
|
Rozšíření NATO na západní Balkán a jeho strategický význam
Tesařová, Šárka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje začleňování Albánie a Chorvatska do aliančních struktur. První část popisuje politiku otevřených dveří NATO spolu s přístupovými kritérii a přijímacím procesem. Stěžejní částí je vlastní analýza, zda a jak plnily kandidátské státy stanovená přístupová kritéria opírající se o kritéria dle Studie NATO o rozšíření, přičemž pozornost je zejména soustředěna na vybrané faktory - vnitrostátní politickou situaci, veřejné mínění, výši výdajů na obranu, profesionalizaci, interoperabilitu, diplomatické vztahy a spolupráci s NATO, zapojení do misí a vztahy se sousedními státy. Dále je zkoumáno, jaké strategické zájmy mělo NATO v regionu západního Balkánu, přičemž je možné se domnívat, že NATO bylo zřejmě motivováno snahou posílit své pozice na Balkáně. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti jednotlivých kandidátských států, kdy ani Albánie, ani Chorvatsko stoprocentně stanovená přístupová kritéria nesplňovaly, a konečné rozhodnutí NATO bylo tedy více založeno na politickém úsudku a strategii na Balkáně.
|
|
|
Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy
Laru, Dmitry ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá rozšiřovacím procesem Severoatlantické aliance ve vztahu Ruska a NATO z perspektivy teorie rovnováhy moci. Autor vychází z předpokladu, že rozšiřovací proces po konci studené války způsobuje posílení NATO, na což Rusko musí reagovat vyvažováním vůči rostoucí moci potenciálního nepřítele. Práce je rozdělena na dvě hlavní tematické části. V té první jsou analyzovány tři rozšiřovací vlny po rozpadu Sovětského svazu (1999, 2004, 2009), přičemž autor analyzuje posílení NATO na vojenské, politické a geopolitické úrovni. Druhá část práce je věnována odhalování potenciálních vyvažovacích kroků Ruska, přičemž ruské vyvažování je taktéž analyzováno v rámci tří dimenzí - vojenské, politické a geopolitické. Analýza vyvažování, stejně tak jako posílení NATO je prováděná v rámci vymezených pětiletých časových úseků. Z teoretického hlediska je vyvažování rozděleno na tzv. "tvrdé vyvažování" a "jemné vyvažování". Konec bipolárního konfliktu totiž přispěl k podstatným změnám mezinárodně-politického prostředí, přičemž klasický koncept tvrdého vyvažování, který objasňuje chování aktérů v průběhu studené války či v období 18. a 19. století, může být nedostatečný pro pochopení současných procesů mezinárodních vztahů. Autor dochází k závěru, že je možné pozorovat existenci kauzálního vztahu mezi...
|
|
|
Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedonie, Srbsko
Hach, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tomáš Hach - Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedoni, Srbsko Abstrakt Předložená diplomová práce zpracovává téma politiky rozšiřování EU a perspektivy dalšího vývoje v této oblasti. Jejím hlavním cílem je tuto politiku teoreticky vymezit, představit tuto politiku v kontextu zemí západního Balkánu a dále ji aplikovat na tři vybrané případy - Černá Hora, Makedonie a Srbsko. Práce obecně považuje historický vývoj těchto států od 90. let jako důležitý faktor ovlivňující současný proces vyjednávání, a proto mu věnuje v rámci jednotlivých případů vysokou pozornost. Představen je též současný vnitropolitický vývoj, současné postavení států v rámci vyjednávání a též vztah států s Evropskou unií od navázání prvního oficiálního kontaktu. Formou komparativní případové studie dále práce upozorňuje na společné problémy jednotlivých států, které i přes rozdílné postavení jednotlivých případů v rámci negociací jsou pro většinu států regionu společné. Metodou shody a neshody jsou vygenerovány společné problémy a vyzdvihnuta určitá specifika. Důležitým příspěvkem je též porovnání jednotlivých států na základě plnění kodaňských kritérií v kontextu současného dění.
|
|
|
Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace
Ročejdlová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Práce Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace se zaměřuje na regionální parlamentní spolupráci na území západního Balkánu a na programy Evropské unie podporující tuto spolupráci. Studie je zasazena do teoretického rámce nového regionalizmu a socializace v mezinárodních vztazích, které v případě evropské integrace nabízejí vysvětlení, jakým způsobem dochází k regionalizaci. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda je Evropská unie úspěšná v podpoře regionalizace skrze proces posilování parlamentní spolupráce v regionu, tedy zda zvolený socializační mechanizmus je efektivní, a zda programy na podporu této spolupráce vedou k budování institucionální kapacity parlamentů pro tuto spolupráci. A to ať již skrze přímé programy, v nichž EU a národní parlamenty spolupracují, nebo nepřímo skrze regionální iniciativy v oblasti parlamentní spolupráce jako COSAP, Cetinjské parlamentní fórum a Rada pro regionální spolupráci. Analýzou socializačního mechanizmu a prostředí, v němž mechanizmus působí, práce identifikuje zda, a do jaké míry je EU schopná dosáhnout svých cílů v regionální parlamentní spolupráci, případně určit důvody selhání.
|
|
|
Germany's European policy in the Western Balkans on the example of Croatia's accession to the EU
Radalj, Lovorka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Diplomová práce "Německá evropská politika na západním Balkánu na příkladu vstupu Chorvatska do EU" se zabývá rolí Spolkové republiky Německa v procesu evropeizace zemí západního Balkánu. Hlavními cíli Německa byla nenásilná řešení existujících konfliktů a s tím spojené zajištění stability v tomto regionu. Další důležité cíle německé evropské politiky na západním Balkánu byly obnovení demokracie, liberální tržní ekonomiky, zákonnosti, řešení problému uprchlíků, ochrana (etnických) menšin a lidských práv i regionální kooperace. Stabilizace západního Balkánu mělo být docíleno pomocí jeho integrace do EU a NATO. Od rozpadu Jugoslávie v 90 letech 20. století se Německo v této oblasti intenzivně angažuje. V souvislosti s aktivním angažováním za krize v Kosovu posílilo svou vedoucí roli a odpovědnost v rámci EU. Politickou, ekonomickou a humanitární účastí zároveň posílilo svou pozici v oblasti západního Balkánu. Práce se zaměřuje na popis a interpretací motivů německé angažovanosti v rámci integrace západního Balkánu do EU. Cílem je interpretovat kroky Německa jako silného zastánce vstupu Chorvatska do EU. V této souvislosti je dalším cílem najít odpověď na otázku, zda německá podpora byla výjimečná nebo představovala logické pokračování německé politiky rozšíření Evropské unie.
|
|
|
Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do EU
Šlapal, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
Evropská unie je po východním rozšíření v letech 2004 a 2007 na prahu další rozšiřovací vlny. Prvními zeměmi, které získaly oficiální kandidátský status, jsou Turecko a Chorvatsko. Turecko je nejdéle čekajícím uchazečem na přijetí do unijních struktur, Chorvatsko je současným nejžhavějším kandidátem na vstup, který by se měl stát unijním členem 1. července 2013. Rigorózní práce "Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie" se věnuje porovnání ekonomické připravenosti těchto dvou zemí na unijní vstup, zabývá se přínosy a negativy možného začlenění a zkoumá neekonomické aspekty, které byly, či jsou, překážkou v integračním procesu. Cílem této práce je zodpovězení otázky, zda je použitelná spíše teorie neorealismu, či neofunkcionalismu pro vysvětlení přístupového procesu Turecka a Chorvatska. Evropská integrace překonala v minulosti mnohé překážky, dosáhla zásadních výsledků a díky její účinnosti se podařilo rozšířit oblast míru, stability a prosperity napříč kontinentem. V pořadí již šestá vlna rozšíření představuje nesnadný cíl, ale také velkou výzvu, která by opět přepsala mapu Evropské unie a rozšířila by pole její působnosti do oblasti Malé Asie a západního Balkánu.
|
|
|
Nestandardní analýza dynamických systémů
Slavík, Jakub ; Pražák, Dalibor (vedoucí práce) ; Růžička, Pavel (oponent)
V předložené práci se zabýváme aplikací nestandardní analýzy na dynamické systémy, konkrétně na ω-limitní množinu, stabilitu a globální atraktor. V práci zavádíme pojem elementárního vnoření, podrobně rozebíráme zavedení infinite- simálních reálných čísel a studujeme metrické prostory pomocí nestandardních metod, konkrétně spojitost a kompaktnost, které úzce souvisí s teorií dyna- mických systémů. Nakonec se věnujeme samotným dynamickým systémům a předkládáme nestandardní charakterizace pojmů jako asymptotická kompakt- nost a disipativita a pomocí těchto charakteristik dokážeme jednu ze základních vět této teorie - větu o existenci globálního atraktoru. 1
|
|
|
Rozšiřování EU v kontextu finanční a ekonomické krize
Nguyen, Gary ; Malý, Martin (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rozšiřování EU v kontextu dopadů finanční a následné ekonomické krize. Celá práce je rozdělena na jednotlivé kapitoly. První kapitola představuje příčiny vzniku a dopadů uvedených krizí. Následná kapitola se zaměřuje na představení historie vzniku EU a důvody jejího rozšiřování. Třetí kapitola práce představuje aktuální kandidátské a potenciální kandidátské země z hlediska jejich produktivity a vývoje vztahů s EU. Poslední kapitola pak identifikuje možná navrhovaná řešení a postoje vůči rozšiřování této jednoty. Dále je analyzován hlavní cíl práce. Závěr práce shrnuje poznatky celé práce.
|
host ::
RSS.