|
|
Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do EU
Šlapal, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
Evropská unie je po východním rozšíření v letech 2004 a 2007 na prahu další rozšiřovací vlny. Prvními zeměmi, které získaly oficiální kandidátský status, jsou Turecko a Chorvatsko. Turecko je nejdéle čekajícím uchazečem na přijetí do unijních struktur, Chorvatsko je současným nejžhavějším kandidátem na vstup, který by se měl stát unijním členem 1. července 2013. Rigorózní práce "Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie" se věnuje porovnání ekonomické připravenosti těchto dvou zemí na unijní vstup, zabývá se přínosy a negativy možného začlenění a zkoumá neekonomické aspekty, které byly, či jsou, překážkou v integračním procesu. Cílem této práce je zodpovězení otázky, zda je použitelná spíše teorie neorealismu, či neofunkcionalismu pro vysvětlení přístupového procesu Turecka a Chorvatska. Evropská integrace překonala v minulosti mnohé překážky, dosáhla zásadních výsledků a díky její účinnosti se podařilo rozšířit oblast míru, stability a prosperity napříč kontinentem. V pořadí již šestá vlna rozšíření představuje nesnadný cíl, ale také velkou výzvu, která by opět přepsala mapu Evropské unie a rozšířila by pole její působnosti do oblasti Malé Asie a západního Balkánu.
|
|
|
Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie
Šlapal, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
Evropská unie je po východním rozšíření v letech 2004 a 2007 na prahu další rozšiřovací vlny. Prvními zeměmi, které získaly oficiální kandidátský status, jsou Turecko a Chorvatsko. Turecko je nejdéle čekajícím uchazečem na přijetí do unijních struktur, Chorvatsko je současným nejžhavějším kandidátem na vstup. Diplomová práce "Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie." se věnuje porovnání ekonomické připravenosti těchto dvou zemí na unijní vstup a věnuje se také přínosům a negativům možného začlenění. Cílem této práce je zodpovězení otázky, zda je použitelná spíše teorie neorealismu, či neofunkcionalismu pro vysvětlení přístupového procesu Turecka a Chorvatska. Evropská integrace překonala v minulosti mnohé překážky, dosáhla zásadních výsledků a díky její účinnosti se podařilo rozšířit oblast míru, stability a prosperity napříč kontinentem. V pořadí již šestá vlna rozšíření představuje nesnadný cíl, ale také velkou výzvu, která by opět přepsala mapu Evropské unie a rozšířila by pole její působnosti do oblasti Malé Asie a západního Balkánu.
|
host ::
RSS.