|
|
Barcelonský proces v rámci vnějších vztahů Evropské unie (přínos Španělska)
Bocianová, Kateřina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Barcelonský proces nyní představuje snahu Evropské unie o komplexní a koherentní přístup k zemím středomořského regionu. Vztahy s těmito zeměmi byly postupně rozvíjeny již od šedesátých let dvacátého století, ale vždy se jednalo pouze o dílčí iniciativy s cílem upravit jen určitou oblast vzájemných vztahů. S vlastním vývojem Evropských společenství a s ohledem na dění na mezinárodní scéně pak bylo nutné přistoupit k mnohem komplexnější strategii, která by zahrnovala nejen aspekty ekonomické, ale též aspekty politické, bezpečnostní, sociální a kulturní. Diplomová práce se v úvodu obecně věnuje definování a úpravě vnějších vztahů Evropských společenství/Evropské unie a následuje pojednání o vývoji vzájemných vztahů do roku 1995. Je tak činěno po jednotlivých dekádách, přičemž v každé dekádě jsou popsány aktivity ES/EU ve středomořském regionu a vedle toho jsou zmíněny nejdůležitější události na světové scéně, které měly zásadní vliv na formování vzájemných vztahů. Rok 1995 představuje přelom, neboť na první Euro-středomořské konferenci ministrů zahraničních věcí patnácti zemí Evropské unie a dvanácti zemí Středomoří bylo definováno Euro-středomořské partnerství, a byl tak zahájen Barcelonský proces. Barcelonská deklarace definovala tři koše vzájemné spolupráce, čímž se Evropská unie pokusila o definování a...
|
|
|
Participation and role of EU in resolving Nagorno-Karabakh Conflict
Hasanov, Ahmad ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
The thesis analyses the conflict between Azerbaijan and Armenia over the region of Nagorno-Karabakh which both parties claim to be their historical territory. The thesis explains how the conflict started and continued with a full-scale military conflict between Azerbaijan and Armenia, which is commonly referred to as the Nagorno-Karabakh War. One of the most important chapter of the thesis is the description of roles played by foreign mediators such as Russia, Kazakhstan, Iran and Turkey. All those countries pursued their own geopolitical and economic goals in the region, and wished to actively participate in it in order to spread their influence. The European Union has constantly been playing an important role in settlement of the Nagorno-Karabakh conflict thanks to its active involvement in all peacekeeping and mediation processes in the region. Nonetheless, despite all international efforts, the conflict in Nagorno-Karabakh still continues as of today, and the parties cannot come to any compromise due to the antagonistic nature of their territorial disputes for Nagorno-Karabakh. Both, Azerbaijan and Armenia have started actively deploying their troops on the mutual borders, which raises fears among the international community that a new war for Nagorno-Karabakh might start already in the near future.
|
|
|
Participation and role of EU in resolving Nagorno-Karabakh Conflict
Hasanov, Ahmad ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
The thesis analyses the conflict between Azerbaijan and Armenia over the region of Nagorno-Karabakh which both parties claim to be their historical territory. The thesis explains how the conflict started and continued with a full-scale military conflict between Azerbaijan and Armenia, which is commonly referred to as the Nagorno-Karabakh War. One of the most important chapter of the thesis is the description of roles played by foreign mediators such as Russia, Kazakhstan, Iran and Turkey. All those countries pursued their own geopolitical and economic goals in the region, and wished to actively participate in it in order to spread their influence. The European Union has constantly been playing an important role in settlement of the Nagorno-Karabakh conflict thanks to its active involvement in all peacekeeping and mediation processes in the region. Nonetheless, despite all international efforts, the conflict in Nagorno-Karabakh still continues as of today, and the parties cannot come to any compromise due to the antagonistic nature of their territorial disputes for Nagorno-Karabakh. Both, Azerbaijan and Armenia have started actively deploying their troops on the mutual borders, which raises fears among the international community that a new war for Nagorno-Karabakh might start already in the near future.
|
|
|
Euro-středomořská politika-perspektivy vývoje. Vliv Španělska a Francie
Bocianová, Kateřina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent) ; Adamcová, Lenka (oponent)
Tato disertační práce analyzuje vývoj euro-středomořské politiky od roku 2006 do současnosti. Je tedy podrobně analyzována nejnovější instituce Unie pro Středomoří, Evropská politika sousedství, změna institucionálního nastavení evropské zahraniční politiky přijetím Lisabonské smlouvy a nakonec reakce Evropské unie na Arabské jaro i na současnou ekonomickou krizi, jejíž dopad na vnější vztahy je značný. Na základě teoretického vymezení, kdy se na jedné straně Evropská unie profiluje jako normativní aktér (podle konstruktivistických přístupů) a na druhé straně sleduje své realistické zájmy, disertační práce dochází k závěru, že toto dilema mezi normativní rétorikou a realistickým sledováním zájmů vede k neefektivní a nedůvěryhodné zahraniční politice Evropské unie ve Středomoří. Následně jsou analyzovány a srovnány přístupy Francie a Španělska (jejíchž zájmy jsou definovány ve Středomoří), kterými se podílí na tvorbě a provádění zahraniční politiky EU v tomto regionu. Aplikováním konceptu evropeizace se pak dochází k poznatku, že i přes stejně definované zájmy jsou ve vztahu k evropské úrovni používány různé strategie, které pak mohou členskému státu (v tomto případě Španělsku vedle mocné Francie) zajistit vliv v evropských institucích.
|
|
|
Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do EU
Šlapal, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
Evropská unie je po východním rozšíření v letech 2004 a 2007 na prahu další rozšiřovací vlny. Prvními zeměmi, které získaly oficiální kandidátský status, jsou Turecko a Chorvatsko. Turecko je nejdéle čekajícím uchazečem na přijetí do unijních struktur, Chorvatsko je současným nejžhavějším kandidátem na vstup, který by se měl stát unijním členem 1. července 2013. Rigorózní práce "Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie" se věnuje porovnání ekonomické připravenosti těchto dvou zemí na unijní vstup, zabývá se přínosy a negativy možného začlenění a zkoumá neekonomické aspekty, které byly, či jsou, překážkou v integračním procesu. Cílem této práce je zodpovězení otázky, zda je použitelná spíše teorie neorealismu, či neofunkcionalismu pro vysvětlení přístupového procesu Turecka a Chorvatska. Evropská integrace překonala v minulosti mnohé překážky, dosáhla zásadních výsledků a díky její účinnosti se podařilo rozšířit oblast míru, stability a prosperity napříč kontinentem. V pořadí již šestá vlna rozšíření představuje nesnadný cíl, ale také velkou výzvu, která by opět přepsala mapu Evropské unie a rozšířila by pole její působnosti do oblasti Malé Asie a západního Balkánu.
|
|
|
Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie
Šlapal, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
Evropská unie je po východním rozšíření v letech 2004 a 2007 na prahu další rozšiřovací vlny. Prvními zeměmi, které získaly oficiální kandidátský status, jsou Turecko a Chorvatsko. Turecko je nejdéle čekajícím uchazečem na přijetí do unijních struktur, Chorvatsko je současným nejžhavějším kandidátem na vstup. Diplomová práce "Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie." se věnuje porovnání ekonomické připravenosti těchto dvou zemí na unijní vstup a věnuje se také přínosům a negativům možného začlenění. Cílem této práce je zodpovězení otázky, zda je použitelná spíše teorie neorealismu, či neofunkcionalismu pro vysvětlení přístupového procesu Turecka a Chorvatska. Evropská integrace překonala v minulosti mnohé překážky, dosáhla zásadních výsledků a díky její účinnosti se podařilo rozšířit oblast míru, stability a prosperity napříč kontinentem. V pořadí již šestá vlna rozšíření představuje nesnadný cíl, ale také velkou výzvu, která by opět přepsala mapu Evropské unie a rozšířila by pole její působnosti do oblasti Malé Asie a západního Balkánu.
|
|
| |
|
|
Barcelonský proces v rámci vnějších vztahů Evropské unie (přínos Španělska)
Bocianová, Kateřina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Barcelonský proces nyní představuje snahu Evropské unie o komplexní a koherentní přístup k zemím středomořského regionu. Vztahy s těmito zeměmi byly postupně rozvíjeny již od šedesátých let dvacátého století, ale vždy se jednalo pouze o dílčí iniciativy s cílem upravit jen určitou oblast vzájemných vztahů. S vlastním vývojem Evropských společenství a s ohledem na dění na mezinárodní scéně pak bylo nutné přistoupit k mnohem komplexnější strategii, která by zahrnovala nejen aspekty ekonomické, ale též aspekty politické, bezpečnostní, sociální a kulturní. Diplomová práce se v úvodu obecně věnuje definování a úpravě vnějších vztahů Evropských společenství/Evropské unie a následuje pojednání o vývoji vzájemných vztahů do roku 1995. Je tak činěno po jednotlivých dekádách, přičemž v každé dekádě jsou popsány aktivity ES/EU ve středomořském regionu a vedle toho jsou zmíněny nejdůležitější události na světové scéně, které měly zásadní vliv na formování vzájemných vztahů. Rok 1995 představuje přelom, neboť na první Euro-středomořské konferenci ministrů zahraničních věcí patnácti zemí Evropské unie a dvanácti zemí Středomoří bylo definováno Euro-středomořské partnerství, a byl tak zahájen Barcelonský proces. Barcelonská deklarace definovala tři koše vzájemné spolupráce, čímž se Evropská unie pokusila o definování a...
|
host ::
RSS.