|
|
Úloha oxidačního stresu v kardioprotekci vyvolané tělesným cvičením.
Kyclerová, Eva ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Kašparová, Dita (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Je známo, že srdeční sval může jako odpověď na stres aktivovat endogenní protektivní dráhy, a tak zvýšit odolnost před ischemicko/reperfúzním (I/R) poškozením. Protektivní dráhy zahrnují celou řadu signálních molekul a důležitou úlohu zde hrají reaktivní formy kyslíku (ROS). ROS se uplatňují v kardioprotekci vyvolané po různých stimulech, jako je chronická hypoxie, preconditioning a také tělesné cvičení. Bylo prokázáno, že pravidelné tělesné cvičení vede k pozitivní adaptaci, která přirozeným způsobem chrání srdce před poškozením. Pro správné fungování srdce je důležitá vyvážená tvorba ROS a jejich odstraňování prostřednictvím antioxidačního ochranného systému. Za patologických stavů, jako je I/R, dochází k nadprodukci ROS, tedy k oxidačnímu stresu, který se na poškození srdce podílí. ROS však nemusí přispívat jen k poškození, v mírných koncentracích, vznikajících například během tělesného cvičení, jsou důležitými signálními molekulami podílejícími se na stimulaci řady dějů vedoucích ke kardioprotekci. Mírně zvýšený oxidační stres chrání srdce tak, že zvyšuje kapacitu antioxidační ochrany, stimuluje angiogenezi, aktivuje biogenezi mitochondrií a fyziologickou hypertrofii. Prozkoumání přesné role ROS v ochraně srdce vyvolané tělesným...
|
|
|
Studium unikátní signální dráhy Ser/Thr proteinkinázy StkP a fosfatázy PhpP u Streptococcus pneumoniae
Keil, Jan ; Ulrych, Aleš (vedoucí práce) ; Bobková, Šárka (oponent)
Významný lidský patogen Streptococcus pneumoniae je jedinečným modelem pro studium serin/threoninových proteinkináz eukaryotního typu a jejich příslušných fosfatáz u bakterií, jelikož kóduje pouze jediný signalizační pár složený z proteinkinázy StkP a fosfatázy PhpP. Tento signalizační pár hraje úlohu v řadě buněčných procesů zejména pak v syntéze buněčné stěny a buněčného dělení. Signalizační pár StkP/PhpP nejspíše reguluje složitou síť signalizačních kaskád reverzní fosforylací několika substrátů, z nichž je charakterizována pouze část. Nedávno bylo pomocí MS analýzy identifikováno kolem 90 fosfopeptidů, které jsou potenciálními substráty kinázy StkP a fosfatázy PhpP. Cílem této diplomové práce byla charakterizace předpokládaného nového substrátu Spr0929 a jeho vlivu na fyziologii pneumokoka. Zkoumána byla morfologie buněk kmenů s odstraněným genem spr0929 na různých genetických pozadích pneumokoka. Bylo zjištěno, že vliv odstranění tohoto genu na morfologii buněk je kmenově specifický. Porovnáván byl též růst buněk postrádajících gen spr0929 s divokým typem, a to za různých fyziologických podmínek. Jelikož protein Spr0929 obsahuje nukleoid-asociovanou doménu NdpA, určení jeho lokalizace v buňce byla též jedním z důležitých cílů práce. Translační fúzí s fluorescenční značkou GFP byla odhalena...
|
|
|
Vliv malých DNA virů na funkci plasmacytoidních dendritických buněk
Janovec, Václav ; Hirsch, Ivan (vedoucí práce) ; Růžek, Daniel (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Plasmacytoidní dendritické buňky (pDC) představují populaci imunitních buněk specializovanou na rozeznání virových nukleových kyselin pomocí endosomálních Toll-like receptorů 7 (TLR7) a 9 (TLR9). Aktivace TLR7/9 u pDC vede k produkci interferonů typu I (IFN-I). pDC dále přispívají k antivirové odpovědi prezentací virových antigenů lymfocytům T, čímž tvoří spojení mezi vrozenou a adaptivní složkou imunitní odpovědi. Jelikož je nadměrná produkce IFN-I u pDC asociována s rozvojem autoimunitních onemocnění, musí být jejich aktivita přísně regulována. Z toho důvodu mají pDC na svém povrchu mnoho regulačních receptorů (RR), které inhibují TLR7/9. Tématem této disertační práce je objasnění mechanismu funkce RR u pDC a studie interakcí mezi pDC a obalenými viry schopných využít RR: viru hepatitidy B (HBV) a viru lidské imunodeficience (HIV). Naše výsledky prokázaly, že signální dráha MEK-ERK inhibuje produkci IFN-I u pDC a představuje tak důležitý element signalizace RR. Studie provedené naší výzkumnou skupinou naznačují, že farmakologické cílení signální dráhy MEK1/2-ERK u pDC může představovat jednu ze strategií obnovení funkčního fenotypu pDC. Dále jsme analyzovali, zda aktivní retrovirové terapie (ART) u skupiny 21 pacientů s chronickou infekcí HIV má vliv na množství a fenotyp pDC. Zjistili jsme, že...
|
|
|
Tvorba animací pro podporu výuky biochemie na středních školách - Buněčná signalizace
Chaloupková, Denisa ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zpracováním výukových materiálů (animace a studijního textu) pro podporu výuky tématu buněčná signalizace. Vytvořené materiály jsou primárně určeny žákům vyššího stupně gymnázií a chemicky zaměřených středních škol a jsou cíleny do výuky předmětu chemie a biologie. Teoretická část bakalářské práce zahrnuje vymezení základních pojmů, kterými je vizualizace, vizuál či animace. Následně se detailněji zabývá animacemi, jejich výhodami a nevýhodami ve výuce a též se věnuje efektivitě užívání animací ve výuce a proměnnými, které tuto efektivitu ovlivňují. Kapitola též představuje kritéria, která by měla být splněna při tvorbě výukové animace a následné zařazení do vyučovacího procesu. Dále je v této části provedena analýza kurikulárních dokumentů, tedy rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu týkajících se tématu buněčná signalizace. Praktická část se věnuje analýze již vytvořených videí volně dostupných na internetu, která se tématem buněčné signalizace zabývají. Následně představuje výukové materiály, které byly vytvořeny autorkou práce. Prvním výukovým materiálem je výuková animace sestavená na téma buněčná signalizace a vytvořená prostřednictvím programu Adobe Animate CC 2021 (21.0). Animace se skládá ze tří dílčích animací, jež se věnují třem typům...
|
|
|
Vliv malých DNA virů na regulaci tvorby interferónu
Hofman, Tomáš ; Hirsch, Ivan (vedoucí práce) ; Elleder, Daniel (oponent)
Plasmacytoidní dendritické buňky (pDC) jsou buňky vrozené imunity, schopné rozpoznat viry pomocí jejich endosomálních Toll-like receptorů 7 a 9 (TLR7/9). Po rozpoznání virové nukleové kyseliny dochází k masivní produkci interferonu typu I (IFN I) a navození antivirového stavu v neinfikovaných buňkách. Aktivace regulačních povrchových receptorů pDC, jako je BDCA-2, pomocí monoklonální protilátky nebo jejich ligace některými viry vede k aktivaci MEK1/2-ERK signalizace a inhibici produkce IFN I. V této práci byla vyzdvihnuta role MEK1/2 kinázy, jejíž inhibice zvrátí inhibiční účinek ligace BDCA-2 a jejíž cílená aktivace pomocí PMA vede k inhibici produkce IFN-α. Hlavním cílem této práce bylo objasnění vlivu BK polyomaviru (BKV), zodpovědného za odhojování transplantovaných jater, na pDC. Experimenty s pDC liní Gen2.2 a primární linií buněk ledvin HRPTEC ukázaly, že pDC nejsou schopny přímé detekce BKV částic, avšak BKV inokulum dramaticky potenciuje produkci IFN-α v aktivovaných buňkách Gen2.2. Kokultivace buněk Gen2.2 s BKV infikovanými buňkami HRPTEC vedla k produkci IFN-α a ve větší míře TNF-α, které bylo zabráněno užitím Bafilomycinu. V souhrnu bylo zjištěno, že detekce BKV infikovaných buněk HRPTEC buňkami Gen2.2 vede k produkci cytokinů, která je závislá na buněčném kontaktu a je pravděpodobně...
|
|
|
Role proteinu RACK1 v regulaci translace za stresových podmínek
Chvalová, Věra ; Groušl, Tomáš (vedoucí práce) ; Převorovský, Martin (oponent)
RACK1 (Receptor pro aktivovanou proteinkinázu C 1) je evolučně konzervovaný protein s esenciální rolí ve všech studovaných eukaryotických organismech, kromě kvasinek. RACK1 byl původně popsán jako vazebný partner proteinkinázy C, ale dnes už je známá jeho významná role v dalších buněčných signalizacích, jako např. MAPK, Src nebo FAK. Díky tomu se RACK1 podílí na regulaci klíčových buněčných procesů včetně migrace, apoptózy či translace. Jako vazebný partner malé ribozomální podjednotky přispívá RACK1 k regulaci translace zprostředkováním přenosu signálů mezi buněčnými drahami a některými kompo- nenty translace, např. mezi PKC a eIF6. RACK1 má také funkci v translaci za stresových podmínek. Během stresu dochází k poklesu celkové úrovně translace, k syntéze specifických mRNA významných pro buněčnou odpověď na stres a zároveň k formování cytosolických útvarů zvaných stresové granule (SG). Stresové granule slouží k ochraně mRNA a translač- ních komponent před degradací a zároveň brání vstupu buňky do apoptózy. RACK1 byl identifikován jako jedna z mnoha komponent přítomných v SG. Lokalizace RACK1 do SG má za následek inhibici pro-apoptotických signálních drah regulovaných tímto proteinem. Cílem této diplomové práce bylo přispět k bližšímu objasnění role RACK1 v translaci obecně i za stresových podmínek....
|
|
|
Rekombinantní příprava DNA vazebné domény transkripčního faktoru TEAD4
Zákopčaník, Marek ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Šulc, Miroslav (oponent)
5 Abstrakt Transkripční faktory TEAD hrají důležitou roli v řízení buněčného růstu a diferenciace. Jejich deregulace je spojována s řadou nádorových onemocnění. Proteiny TEAD rozpoznávají DNA pomocí vysoce konzervované DNA vazebné domény. Ta by mohla představovat slibný cíl terapeutického zásahu pro budoucí protinádorová léčiva. Cílem této diplomové práce byla produkce DNA vazebné domény transkripč- ního faktoru TEAD4 prodloužená o nestrukturovanou variabilní část spojující tuto doménu s transaktivační doménou. Jako purifikační kroky byla využita afinitní chromatografie a gelová permeační chromatografie. Následně byl produkovaný protein charakterizován pomocí hmotnostní spektrometrie. Konečným krokem bylo použití nativní elektroforézy k ověření schopnosti produkovaného proteinu vázat DNA. V průběhu purifikace byla pozorována fragmentace produkovaného pro- teinu od C-konce. Na základě analýzy spektra z hmotnostní spektrometrie byly popsány tři nejzastoupenější fragmenty produkovaného proteinu. První z forem (55 %) obsahovala aminokyseliny 30-131 proteinu TEAD4, druhá nejzastoupenější forma (18 %) obsahovala aminokyseliny 30-144 a třetí forma (16 %) obsahovala aminokyseliny 30-81. Na závěr byla u produkovaného proteinu potvrzena schop- nost vazby DNA, účinnost však byla nižší než očekávaná. Do budoucna je...
|
|
|
Vliv proteinu HBx viru hepatitidy B na aktivaci MEK1/2-ERK signalizace a inhibici IFN typu I v hepatocelulární linii Huh7
Berehovska, Olena ; Hirsch, Ivan (vedoucí práce) ; Zábranský, Aleš (oponent)
Infekce virem hepatitidy B (HBV) je jednou z hlavních příčin chronického a nádorového onemocnění jater. Eliminace HBV z chronicky infikovaných pacientů monoterapií založené na rekombinantním interferonu α (IFNα) ukazuje, že mechanizmy přirozené imunity hrají důležitou roli při potlačení virové infekce. Mechanismy rozpoznávání genomu HBV a jeho úniku před mechanismy přirozené imunity jsou však stále málo známy. Jedním z principiálních faktorů umožňujících viru uniknout před buněčnými restrikčními mechanizmy je virový protein HBx. HBx je pleiotropní multifunkční protein složený ze 154 aminokyselin ovlivňující transkripci, přenos signálu, buněčný cyklus, degradaci proteinů, apoptózu a chromozomální stabilitu v hostitelské buňce. Předchozí výsledky z naší laboratoře ukázaly, že aktivace signální dráhy MEK1/2-ERK v plasmacytoidních dendritických buňkách vede k inhibici produkce IFNα. Cílem mojí práce bylo zjistit, zdali HBx aktivuje dráhu MEK1/2-ERK a inhibuje tím produkci IFN typu I rovněž v hepatocytech. K tomu účelu jsem sledovala tvorbu HBx v hepatomové linii Huh7 pomocí transfekce bicistronického plasmidu pHBx-IRES-EGFP a metody Western blot. Stejnou metodou jsem sledovala aktivaci signální dráhy MEK1/2-ERK pomocí fosforylace kinázy ERK. Moje výsledky ukazují, že maximum exprese HBx v buňkách Huh7...
|
|
|
Rekombinantní příprava DNA vazebné domény transkripčního faktoru TEAD1 pro studium jeho interakcí s DNA
Kúdelová, Veronika ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Proteiny TEAD patří do významné rodiny transkripčních faktorů, které se během vývoje organismu podílí na regulaci jeho růstu a diferenciace buněk prostřednictvím aktivace exprese nejrůznějších genů. Tato rodina sdílí dvě vysoce konzervovaná místa, a to TEA DNA vazebnou doménu, po které tyto proteiny získaly název, a doménu, pomocí níž transkripční faktory váží další koaktivátory. Protože TEAD proteiny nejsou samy o sobě schopné transkripce, interagují s řadou koaktivátorů, které umožňují regulovat transkripci požadovaného genu. Poruchou regulace aktivity TEAD proteinů může docházet ke vzniku nádorových onemocnění. Proto v dnešní době hrají proteiny rodiny TEAD nemalou roli při vývoji nových protinádorových léčiv. Jedním ze způsobů inhibice těchto proteinů je zabránění jejich vazbě na DNA, tedy blokace aktivního místa v DNA vazebné doméně. Tato bakalářská práce se zabývá rekombinantní expresí zmíněné DNA vazebné domény transkripčního faktoru TEAD1, která je prodloužená o aminokyseliny v nestrukturované oblasti. Po nalezení vhodných podmínek produkce bylo přistoupeno k produkci ve velkém objemu následované purifikací a ověřením identity proteinu. Nakonec byla potvrzena schopnost interakce produkovaného proteinu s DNA. Připravený protein bude tedy možné využít ke studiu způsobů jeho interakce s DNA,...
|
|
|
Vliv chronického působení morfinu na přežití buněk po působení oxidativního stresu u neuroblastomové linie SH-SY5Y buněk
Moutelíková, Karolína ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Musílková, Jana (oponent)
Morfin je přirozený alkaloid s velmi potentními analgetickými a sedativními účinky, díky kterým je využíván ve zdravotnictví. V popředí vědeckého zájmu je dlouhou dobu zejména díky schopnosti vyvolat závislost. V posledních letech byla popsána jeho role i v oxidativním stresu. Mnohé studie poukazují na jeho protektivní potenciál, ale na druhou stranu existují i studie, které naopak popisují jeho pro-oxidativní účinky. Jedním z cílů této práce bylo, stanovit vliv chronického působení morfinu na viabilitu diferencovaných buněk neuroblastomové linie SH-SY5Y po vyvolání oxidativního stresu analogem H202 - tert- butylhydroperoxidem (tBHP). Výsledky prokázaly, že morfin má protektivní efekt proti oxidativnímu stresu, přičemž nejvyššího protektivního účinku morfinu je dosaženo v koncentraci 10 µM. Morfin na molekulární úrovni působí na signální dráhy mí-opioidních receptorů (MOR) i Toll-like 4 (TLR4). Dalším z cílů bylo určit roli MOR a TLR4 v protektivním působení morfinu proti oxidativnímu stresu u SH-SY5Y buněk pomocí dvou testů. Za prvé to byly testy oxidativního stresu na viabilitu buněk, které ukázaly na majoritní roli TLR4 a minoritní MOR. Za druhé byly sledovány změny v expresi MOR a TLR4 po chronickém působení morfinu pomocí SDS-PAGE elektroforézy. Výsledky těchto testů neprokázaly signifikantní...
|
host ::
RSS.