|
|
Vliv metamfetaminu na neuroimunitní systém
Petrášová, Blanka ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Lapka, Marek (oponent)
Zneužívání metamfetaminu je celosvětový problém a v České republice se s ním setkalo 2-3 % lidí starších 15 let. Dlouhodobě ho užívá 34,7 tisíce lidí v ČR a 19 lidí zemřelo v souvislosti s metamfetaminem za rok 2022. Jeho vliv na neuroimunitní systém se začal studovat až v posledních letech. Pochopení jeho vlivu na neuroimunitní systém může nastínit nové možnosti léčby, jelikož do dnes není žádný lék na závislost na metamfetaminu. Tato práce shrnuje jeho účinky na jednotlivé složky neuroimunitního systému a nastiňuje některé látky, které by mohly být použity při léčbě. Klíčová slova: metamfetamin, neuroimunitní systém, zánět, mikroglie, astrocyty
|
|
|
Designové drogy odvozené od fenylethylaminu a jejich vztah k dopaminergnímu systému
Leová, Mara ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Lapka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá designovými drogami strukturně odvozenými od fenylethylaminu, stopového aminu, který je součástí struktury dopaminu důležitou pro jeho působení v lidském organismu. Dopaminerní systém je obecně důležitý pro regulaci nálady, motivace a v neposlední řadě také v mechanismu vzniku závislosti. To, v jakém poměru různé substance ovlivňují koncentraci dopaminu a serotoninu v synaptické štěrbině, je důležitým ukazatelem toho, jak moc může na dané látce vznikat závislost. Hlavní kostru práce tvoří skupiny derivátů fenylethylaminu, popis jejich struktury, metabolismus a jejich potenciální abúzus. Klíčová slova: dopamin, dopaminergní systém, fenylethylamin, designové drogy, nové psychoaktivní látky
|
|
|
Účast neuroimunitního systému v Alzheimerově onemocnění
Chaloupková, Barbora ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Alzheimerovo onemocnění trápí s rostoucím věkem dožití čím dál více lidí. Příčiny tohoto onemocnění stále nejsou zcela pochopeny a vysvětleny. Účinná léčba stále chybí. Důvodem je i to, že neexistují markery onemocnění v jeho raných stadiích ještě před propuknutím kognitivních deficitů. V současné době se výzkum zaměřuje na neuroimunitní systém. Ukazuje se, že změny v jeho funkci hrají v Alzheimerově onemocnění podstatnou roli. V této bakalářské práci je popsána interakce složek neuroimunitního systému v preklinických stádiích a progresi Alzheimerova onemocnění (AD). Jejich využití jako biomarkery v diagnóze preklinického a klinického stádia AD a následně jejich potencionální využití v terapeutické léčbě AD. Klíčová slova: Alzheimerovo onemocnění, neuroimunitní systém, neuroinflamace, terapeutická léčba, biomarkery
|
|
|
Molekulární mechanismy působení morfinu na imunitní systém
Zeťková, Anna ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Tato práce je zaměřena na molekulární účinek morfinu, který je hojně využíván pro svoje analgetické a sedativní schopnosti. To z něj činí důležitý lék pro léčení chronických a silných bolestí. Kromě svých pozitivních účinků má zejména dlouhodobé podávání morfinu i své nevýhody, jako je rychlý rozvoj tolerance a závislosti na něm. Dalšími negativními účinky jsou například zácpa, dechová stagnace nebo zvracení. Tyto účinky jsou způsobeny nejen působením morfinu na nervové buňky, ale i na další buňky těla. Tato práce se zabývá především účinkem morfinu na mikroglie, které se podílí nejen na imunitní odpovědi v centrální nervové soustavě, ale mají vliv i na vnímání bolesti či rozvoji tolerance. To patří mezi hlavní oblasti výzkumů v oblasti opioidů, proto je cílem práce shrnout poznatky o působení morfinu na mikroglie, které je zprostředkované zeména přes opioidní receptory, toll-like receptory a purinoceptory.
|
|
|
Vliv morfinové prekondice a aktivity mKATP kanálu na přežití diferencovaných buněk SH-SY5Y linie po působení oxidativního stresu
Paluba, Michal ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Morfin jakožto jedno z nejefektivnějších analgetik se v medicíně používá už více než století. Morfin je však znám i pro svůj neuroprotektivní a kardioprotektivní efekt při ischemických poruchách, kdy navozuje zvýšenou rezistenci buněk k oxidativnímu stresu. Jedním z cílů naší práce bylo analyzovat vliv chronického působení morfinu na viabilitu diferencovaných buněk neuroblastomové linie SH-SY5Y po vyvolání oxidativního stresu tert-butylhydroperoxidem (tBHP). Podrobný mechanismus protektivního účinku morfinu není však dodnes znám. Současný výzkum zabývající tímto tématem, a hlavně morfinem indukovanou prekondicí, upírá velkou pozornost na mitochondriální ATP senzitivní draselné kanály (mKATP). Existují důkazy o tom, že morfin přes aktivaci opioidních receptorů imituje protektivní efekt ischemické prekondice právě skrz aktivaci mKATP kanálů. Modulace aktivity mKATP kanálu je podle všeho zodpovědná za funkční stav mitochondrie díky změně mitochondriálního membránového potenciálu a regulace produkce reaktivních forem kyslíku (ROS). Dalším cílem naší práce bylo tedy odhalit roli mKATP kanálů v morfinové prekondici a vliv jejich aktivity na přežití buněk. Posledním cílem práce bylo zkoumat vliv permeability mKATP kanálů na změny v produkci ROS a mitochondriální membránový potenciál, jakožto možných...
|
|
|
Význam časového systému pro zdraví člověka
Pospíšilová, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cirkadiánní systém vznikl jako adaptace na cyklicky se opakující změny podmínek pro život na Zemi, především střídání světla a tmy s periodou solárního dne. Rytmický signál vzniká v organismu na buněčné úrovni díky rytmickému spínání hodinových genů a jejich proteinových produktů. Suprachiasmatická jádra (SCN) v hypothalamu jsou hlavním cirkadiánním oscilátorem savců a řídí denní cykly fyziologických a behaviorálních procesů. V periferních tkáních fungují lokální oscilátory, které jsou neuroendokrinními signály ze SCN synchronizovány k denní době a k sobě navzájem. Pro správnou funkci organismu je nutná vzájemná synchronizace všech složek cirkadiánního systému. Nejdůležitějším synchronizátorem systému s denní dobou je světlo působící na SCN přes retinu. U některých nevidomých je vnímání světla v retině narušeno a proto nemohou být světlem synchronizováni. SCN řídí rytmické uvolňování hormonu melatoninu z epifýzy. Tento hormon zprostředkovává informaci o denní době dalším tkáním, které nejsou na světlo citlivé. Cirkadiánní systém časově řídí řadu dalších procesů, včetně cyklu buněčného dělení. Zdá se, že jednou z příčin některých nádorových onemocnění může být narušení této časové regulace. V lidské populaci byla zjištěna různá exprese a polymorfismy hodinových genů. Na základě rozšiřujících se poznatků o...
|
|
|
Význam jednotlivých částí CNS při vniku závislosti na opioidech
Vyvadilová, Tereza ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Opioidy se v lékařství používají jako nejsilnější léky proti bolesti. Mechanismus jejich účinku je dán prostřednictvím vazby na opioidní receptory, které se nacházejí v centrálním nervovém systému a periferní nervové soustavě. Opioidy mají vysoký potenciál pro vznik závislosti. Psychická složka závislosti se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním a nutkavou touhou opatřit si návykovou látku s cílem dosáhnout určitého psychického stavu. Somatickou součástí je vzestup tolerance, která se projevuje nutností zvyšování dávek k dosažení požadovaného účinku. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o jednotlivých částech centrální nervové soustavy, které se podílí na vzniku závislosti, což jsou ventrální tegmentální oblast, nucleus accumbens, locus coeruleus, ventrální pallidum a amygdala. Zdá se, že hlavní úlohu ve vzniku závislosti hraje mesolimbický systém odměny, který souvisí se zvýšeným uvolňováním dopaminu, což má za následek povzbuzení centra odměny.
|
|
|
Antinocicepční a neurotoxické účinky opioidů
Moravcová, Radka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
1. Abstrakt Léčebné vlastnosti opioidů jsou známy již více než dvě tisíciletí. Mechanismy spojené s jejich analgetickými účinky byly však z velké části dešifrovány teprve až v posledních 20 letech. Existuje několik typů opioidních receptorů, z nichž tři hlavní (µ, κ, δ) a peptidový systém jsou zapojeny v antinocicepčních procesech a jsou rozdílně rozšířeny v nervovém systému. Při vnímání bolesti a antinocicepci je velmi důležitá role kalcia. Změny v jeho koncentraci jsou klíčové pro výlev neurotransmiterů. Vztah mezi analgetickými účinky opioidů a dostupností Ca2+ v CNS je vysvětlován tak, že snížením extracelulární koncentrace Ca2+ nebo snížením jeho průchodu přes membránu se zvyšuje opioidní antinocicepce. Analgetický efekt opioidů je limitován jejich relativně vysokou schopností vyvolávat toleranci nebo závislost. Tyto efekty vznikají však až při vysokých dávkách a dlouhodobém užívání, tudíž při správném užívání opioidů by těžké komplikace vznikat neměly. Opioidy mohou mít však i účinky neurotoxické. Opioidy indukovaná toxicita nastává v případě, že tyto látky při svém odbourávání v játrech uvolňují toxické metabolity. Neurotoxicita může být vyvolána oxidací dvojné vazby v chemické struktuře opioidu a na základě toho mohou vznikat volné radikály poškozující tkáň. Tato práce shrnuje současné poznatky...
|
|
|
Molekulární fyziologie opioidních receptorů
Valný, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Opioidní receptory (OR) patří mezi receptory spřažené s G proteiny (GPCR). Prostřednictvím především inhibičních G proteinů třídy Gi/Go regulují účinky opioidních agonistů vedoucí primárně ke snížení neuroexcitability. Klonováním byla potvrzena existence čtyř podtypů opioidních receptorů µ, κ, δ a ORL 1, z nichž každý reguluje účinky určité skupiny opioidních ligandů. Hlavním cílem této práce je shrnutí poznatků objasňujících funkce OR na molekulární úrovni. Akutní expozice OR jejich agonistům vede k aktivaci signalizačních kaskád vyvolávajících analgesii. Chronická expozice OR opioidním agonistům ovšem vede k desenzitizaci a internalizaci receptorů a k vývoji adaptačních procesů vedoucích k potlačení opioidní akce, což vede ke vzniku opioidní tolerance a závislosti. Ačkoliv v poznání molekulárních mechanismů signalizace OR byl učiněn velký pokrok, k jejich úplnému pochopení je stále velmi daleko.
|
|
|
Signální transdukce v čichových senzorických neuronech obratlovců a nástroje pro její počítačovou simulaci
Beneš, Martin ; Zápotocký, Martin (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cílem této práce je shrnout poznatky o čichové transdukci obratlovců. Tato rešerše je rozdělena do čtyř částí, přičemž každá část je zaměřena na jiný aspekt čichové transdukce. Nejprve je proveden přehled základních elektrofyziologických metod používaných pro výzkum transdukce. Následuje podrobný popis celé transdukce na molekulární úrovni. Další část práce shrnuje, jaké jsou typy modelů a jak se dají využít při modelování čichové transdukce. V závěru této části je proveden podrobný popis dvou modelů. Jeden z nich popisuje počátek čichové transdukce od vazby odorantu na receptor po produkci cAMP a druhý se zabývá zpětnou negativní vazbou Ca2+. Rešerše je zakončena přehledem softwarových nástrojů pro vytváření a analýzy modelů z předešlé části.
|
host ::
RSS.