|
|
Zkoumání fenoménu Maidan skrze aplikaci Hegelovy teorie o panství a rabství
Dovhoruk, Ivanna ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak lze uchopit fenomén Maidanu (Майдан). Maidan zde primárně pojímáme jako událost, v níž lidé nasazovali své životy. První kapitola se zabývá očitým svědectvím demonstrujících v ukrajinské Revoluci důstojnosti (Революція Гідності), kteří byli přítomni na místech bezprostředně ohrožujících jejich životy (ul. Hruševského, ul. Institutská). V druhé kapitole je zkoumán Hegelův koncept osvědčení smrtí (die Bewährung durch den Tod), jak je formulován v teorii o panství a rabství (Herrschaft und Knechtschaft) ve Fenomenologii ducha (Phänomenologie des Geistes). Ve třetí kapitole, skrze předložení vlastní autorské spekulativní teorie o Branách, se pokusíme dokázat, že nasadit život lze dvěma způsoby, z pozice pokory a z pozice pýchy. V rámci dokázání dané teze diferencujeme Hegelův koncept osvědčení smrtí pomocí Augustinova pojmu pýchy (superbia). V závěru zkoumání se pokusíme odpovědět na výchozí otázku, co je Maidan z hlediska aktu nasazení života.
|
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Komparace filosofie Jana Amose Komenského a René Descarta
Dobrovodská, Helena ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Komparace filosofie Jana Amose Komenského a René Descarta Cílem této práce je porovnání filosofie Jana Amose Komenského a René Descarta na jejich zásadních dílech, tedy Labyrintu světa a ráji srdce a na Úvahách o první filosofii, v nichž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem. Filosofie obou současníků vznikala v 17. století na pozadí třicetileté války a protireformace. Racionalismus René Descarta, který zahajuje karteziánské myšlení se zdá podstatně odlišný od Komenského filosofie stavějící na novoplatonismu a křesťanství. V Descartově myšlení je zásadní analýza, matematický operacionalismus, zatímco Komenský syntetizuje, a dává dohromady celek. První kapitola práce se věnuje životu, době a dílu Komenského a Descarta. Přičemž lze v jejich osudu najít výrazné podoby. Druhá kapitola se věnuje interpretaci Labyrintu světa a ráje srdce a interpretaci Úvah o první filosofii, v nichž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem. Třetí kapitola vychází z filosofie Augustina, která se zdá být svorníkem mezi Komenským a Descartem. Čtvrtá kapitola přistupuje k Descartově analýze, kterou dokládá na Úvahách o první filosofii, v nichž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem, a opačnému procesu Komenského, tedy syntéze, která je patrná v...
|
|
|
Náboženská konverze - autentické výpovědi konvertitů
Mašková, Eva ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vogel, Jiří (oponent) ; Čornej, Petr (oponent)
Konverzi můžeme nahlížet jako změnu, v rámci které se jednotlivec přihlašuje k určitému společenskému náboženskému proudu a přijímá hierarchii hodnot, představ a postojů, které ostatní členové tohoto společenství zastávají. Téma náboženského obrácení je komplexní jev, který si zasluhuje širokou interdisciplinární pozornost. Je středem zájmu teologů, psychologů, religionistů, sociologů, kulturních antropologů a vzácně i lékařů. Z těchto perspektiv náboženskou konverzi zkoumáme a přibližujeme si její jednotlivé prvky, neboť se jedná o fenomén, který představuje badatelsky cenný materiál pro všechna tato vědecká odvětví. Nejenže hrál významnou roli u zrodu psychologie jako vědy, ale také důmyslným způsobem manifestuje zakoušení Boží přítomnosti skrze lidské vědomé prožívání, jednání a chování. Definice výrazu "náboženská konverze" i její chápání prošly svým vlastním dramatickým vývojem. Dříve bylo konverzi v tomto kontextu rozuměno spíše jako radikální osobnostní změně a reorganizaci. V dnešní době se chápe spíše jako aktivní proces "pojení se," který vede k dynamické organizaci a dovršení rozmanitých lidských dimenzí. Pomáhá stabilizovat, zvnitřňovat a motivovat člověka. Je to proces, díky kterému si člověk dokáže uvědomit sám sebe. Vždy však ve spojení s náboženským vyznáním a s vírou, kterou si...
|
|
| |
|
|
A Comparison of Plotinus's and St. Augustine's Conception of Evil
Košová, Michaela ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá Plotinovým a Augustínovým pojatím zla, pričom jej hlavným cieľom má byť oba pohľady porovnať a odhaliť, ktoré Plotinove myšlienky Augustína inšpirovali a v ktorých bodoch sa už musel od Plotina odkloniť. Kľúčovou otázkou je, akým spôsobom sa obaja filozofi snažia odpovedať na otázku týkajúcu sa ontologického statusu a pôvodu zla. Pri skúmaní rozdielností oboch koncepcií hrá dôležitú úlohu ich objasnenie na pozadí odlišnosti metafyzických konceptov, z ktorých Plotinos a Augustín vychádzajú. Prvá časť práce skúma, v akom zmysle je u Plotina princípom zla látka, posledný bod výstupu reality z Jedna. Narazíme tiež na tolma, neoprávnenú smelosť k osamostatneniu sa od vyššieho, ktorá je prítomná v duši, no i pri výstupe reality ako takej z Jedna. Duša však nemôže skutočne hrešiť, má totiž božský pôvod. Podľa Plotina je za zlo nakoniec zodpovedná látka, úplná zbavenosť a forma nebytia, ktorá je pre dušu akousi pascou. V druhej časti uvidíme, že Augustín vďaka novoplatónskemu mysleniu tiež vníma zlo ako zbavenosť, ale jeho pôvod pripisuje slobodnému rozhodnutiu stvorenej, a tým pádom menlivej racionálnej bytosti. V jeho koncepte nie je miesto pre princíp zla, ktorý by dušu "nakazoval", lebo stvorenie je na každej svojej úrovni dobré. Zlo spočíva v zlej vôli, ktorej kľúčovým...
|
|
|
Katechetická metodologie sv. Augustina
ČANDOVÁ, Zdeňka
Tato práce se na základě údajů o Augustinově životě a rozboru některých jeho děl, snaží odpovědět na otázky: Jak se promítá Augustinův způsob hledání pravdy do jeho pastorace, homilií a katechezí. Jaké metody mohou dnešní katecheté či učitelé náboženství najít v jeho katechetických spisech. Augustin ve svých katechetických příručkách reaguje i na různou úroveň vzdělání katechumenů, doporučuje snížit se na úroveň toho nejméně zdatného posluchače, tak jako se ponížil i Kristus. Nezáleží však na různých názorech na určitý problém, ale důležité je aby měli všichni společný cíl, kterým je, upřímná snaha poznání Boží pravdy. Hlavní cíle katecheze je vést k víře, naději a lásce. Na přední místo pro spásu člověka staví Augustin jednotu a čistotu církve.
|
|
|
Láska a poznání u Schelera a jeho předchůdců
PROKOPIUSOVÁ, Veronika
Práce se zabývá vztahem lásky a poznání ve filosofii, především v platónsko-augustinské tradici, kde láska funduje poznání. Dílčí kapitoly jsou věnovány jednotlivým autorům v dějinách filosofie, ale i v současnosti. Celá práce je vedena v duchu dialogu mezi filosofy, ale také jako konfrontace se Schelerovou knihou Řád lásky
|
|
|
Sibyllino proroctví o Kristu (Oracula Sibyllina VIII, 217-250)
Dus, Jan Amos
Bájné věštkyni Sibylle se přisuzuje řada textů vztahujících se skrytě či výslovně k Ježíši Kristu. Lactantius a Augustinus v nich spatřovali naplněná proroctví o Kristu a doklad, že Boží tajemství mohla být zjevena výjimečným jedincům z pohanského světa. Vedle čtvrté eklogy Vergiliových Bukolik si zvláštní oblibu získal řecký akrostich s Ježíšovým jménem, který se nachází v komplikované sbírce řeckých židovských a křesťanských Sibylliných věšteb (VIII, 217-250). Augustinus ho zařadil do spisu O obci Boží a možná je autorem jeho překladu do latiny.
|
host ::
RSS.