|
|
Vývoj prezidentského úřadu v České republice
Šváblová, Sára ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji prezidentského úřadu od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, do roku 2018. Zejména se však věnuje prezidentským pravomocím. Účelem první části je na základě ústavních textů popsat a sledovat proměny jednotlivých kompetencí hlavy státu, také změny v jeho volitelnosti a odpovědnosti a zasadit je do kontextu ústavního vývoje v českých zemích. Cílem je předat srozumitelně a přehledně informace o prezidentském úřadu. Druhá část práce je zaměřená na komparativní analýzu konkrétních pravomocí. Práce se věnuje čtyřem prezidentským kompetencím: právu vrátit zákon neboli právu veta, amnestii a milosti a jmenování a odvolávání vlády. Komparativní analýza probíhá z pohledu ústav a věnuje se charakteristickým prvkům těchto pravomocí. Cílem je na základě porovnávaných elementů zhodnotit, v režimu které ústavy byl prezidentský úřad nejsilnější v té konkrétní pravomoci.
|
|
|
Úprava imunit v ústavním systému ČR
Malcová, Barbora ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Úprava imunit v ústavním systému ČR Diplomová práce Úprava imunit v ústavním systému ČR se zabývá zakotvením imunity některých veřejných činitelů v tuzemském právním řádu. Popisuje objektivní právní stavy, ale i vývoj přijetí tohoto institutu akademiky i samotnými osobami, jimž výhody imunity svědčí. Po krátkém úvodu, jehož účelem je nastínit některé možné pohledy na institut a obecně rozšířené polopravdy o něm, pak práce vykládá termíny, jež se s tímto ústavním institutem pojí - pojmy jako indemnita, imunita hmotněprávní/procesněprávní, exempce. Hlavní část práce se pak podrobně věnuje jednotlivým typům imunit. První kapitola rozebírá imunitu poslanců a senátorů. Nastiňuje vývoj jejích ústavních základů, prezentuje aktuální úpravu s řadou konkrétních případů, kdy došlo ke zbavení imunity poslance či senátora, a zaobírá se vztahem ústavní úpravy s jednacími řády obou komor. Práce popisuje i vybrané problematické aspekty institutu, a k některým z nich dodává historickou i aktuální judikaturu. Druhá kapitola je věnována imunitě prezidenta republiky. Rozděluje odpovědnost nejvyššího představitele výkonné moci ve státě do několika kategorií, sumarizuje historii právní úpravy v rámci nejvýznamnějších ústavních změn, dopodrobna rozebírá proces podávání ústavní žaloby a ke sporným aspektům dokládá řádu...
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
Komparace postavení prezidentů Polska a Slovenska
Klapal, Ondřej ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Komparace postavení prezidentů Polska a Slovenska" srovnává postavení hlav států těchto dvou sousedních zemí. Důraz je kladen zejména na období třetí Polské republiky a nezávislé Slovenské republiky, ale práce se zabývá i předcházejícími obdobími. Protože jedním z cílů práce bylo zařazení obou zemí k typu politického systému, jedna kapitola se věnuje rovněž teorii demokratických politických systému, konkrétně parlamentarismu a poloprezidencialismu a postavení prezidentů v nich. Kromě ústavních pravomocí obou hlav států ve vztahu k ostatním složkám státní moci se část práce věnuje také reálnému postavení dosavadních prezidentů. Na základě srovnání ústavních a reálných postavení prezidentů Polska a Slovenska byla potvrzena teze o silnějším postavení polské hlavy státu. Platí to ale pouze pro reálné postavení, ústavní pravomoci obou jsou podobné.
|
|
|
Ústavní záruky nestrannosti soudců a její sociální konotace
Žižko, Igor ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Moderní společnost je založena na úctě k jedinci a zároveň s tím si vytvořila institut soudnictví, v jehož rámci by strany měly v zájmu zachování sociální soudržnosti řešit své spory prostřednictvím systému uplatňování práv. Úkolem soudnictví je tedy být nestranným arbitrem, což je bezpodmínečnou podmínkou pro akceptaci autoritativnosti tohoto orgánu, resp. pro funkčnost i smysl tohoto institutu v rámci společenské smlouvy. Pouze nezaujatý soudce je jedinou zárukou zachování zásady nemo iudex in causa sua. Evropská úmluva ukládá státům - členům Rady Evropy vytvořit takové právní podmínky, které každému zaručují právo na projednání jeho záležitosti spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění vznesenému proti němu. Ústavní řád ČR zaručuje každému právo na spravedlivý soudní proces vedený v souladu se zákonem před nezávislým a nestranným soudcem. Ústavní záruky zákonného spravedlivého řízení před nestranným soudcem se doplňují právními normami podústavního práva. Přitom právě požadavek nestrannosti soudců chrání důvěru, kterou by měly soudy v demokratické společnosti vzbuzovat, jak u veřejnosti, tak u účastníků řízení. Nestrannost soudce je subjektivní...
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
|
Ústavní reforma na Ukrajině z roku 2004 a její vliv na vnitropolitický vývoj v zemi
Poloncarzová, Diana ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce pojednává o ústavní reformě na Ukrajině z roku 2004. Změny, které přinesl rok 2004, vzbuzovaly optimistická očekávání v souvislosti se změnou režimu a přiblížení se modelu západoevropských zemí. Cílem práce je identifikovat, zda Ukrajina pokračovala v procesu přeměny země v demokracii nebo zůstala hybridním a nestabilním státem. Soustředí se na změny ústavy v následujících hlavách - volby a referendum, parlament, prezident, rada ministrů, na přerozdělení pravomocí mezi nimi a na dopad těchto změn na zákonodárnou a výkonnou moc. Nastolený režim byl ovlivněn těmito změnami. V období, kdy Kučma zastával po druhé prezidentský post, byla Ukrajina klasifikována jako autoritativní režim. Ke změně politického systému došlo v roce 2006, po té, co nová ústava nabyla účinnosti. Nové politické uspořádání nebylo možné jednoznačně klasifikovat, nejčastěji používanými termíny pro označení ukrajinského zřízení byly poloprezidentský systém a prezidentsko-parlamentní systém. Volba nevhodného politického systému mohla být jedním z hlavních důvodů, vedoucích k neúspěchu při pokusech o demokratizaci země.
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
|
|
Postavení Senátu PČR po 20 letech
Rameš, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice postavení horní komory českého Parlamentu. V této práci autor pracuje jak s primární literaturou při analýze historických momentů českého parlamentarismu, tak i přímým pozorováním účastníků, členů Senátu PČR v 11. funkčním období. Autor se specializoval na přímé pozorování fungování orgánů této instituce, zejména senátních výborů a jednání Senátu v plénu. Autor byl několik měsíců stážista Kanceláře Senátu, což mu pomohlo proniknout do každodenního fungování této parlamentní komory. V závěru stáže byl autorem iniciován výzkum mezi členy Senátu. Za pomocí Organizačního oddělení KS a senátora Jaromíra Jermáře, bylo rozdistribuováno všem členům Senátu dotazníkové šetření. Výsledky z tohoto šetření slouží jako základ pro interpretaci výzkumných otázek a zodpovězení smyslu existence horní komory českého Parlamentu. První kapitola je úvod, který představuje nejdůležitější zdroje použité v této práci, metodologii a výzkumné otázky s představením tohoto tématu. Druhá kapitola pojednává o teoretickém zarámování bikameralismů. Třetí kapitola hlouběji analyzuje historickou zkušenost s dvoukomorovým parlamentem na území Českých zemí. Čtvrtá kapitola, konečně, podrobuje výzkumu třiu hlavní oblasti, zatímco pátá kapitola shrnuje dosavadní poznání a formuluje doporučující...
|
|
|
První ústava Kyperské republiky a její vliv na eskalaci řecko-tureckého etnického konfliktu
Kincl, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
První ústava Kyperské republiky a její vliv na eskalaci ecko-tureckého etnickéhoř konfliktu Abstrakt Hlavním smyslem této práce je vyhodnocení vlivu první kyperské ústavy z roku 1960 na mezietnické násilí, které na Kypru vypuklo jen o tři roky později. Objasněním všech nejpodstatnějších a nejrelevantnějších politických krizí, kterými byla země zmítána od okamžiku svého vzniku až do kolapsu ústavního režimu na sklonku roku 1963, je možné odhalit úzkou souvislost mezi ústavním konceptem státu a výsledným lokálním řecko-tureckým konfliktem. První polovina této práce zahrnuje spíše teoretický pohled na ústavu Kyperské republiky, jejíž články jsou citovány tam, kde se to hodí. Tato část zároveň poskytuje úzký historicko-politický kontext vzniku státu a shrnuje hlavní příčiny toho, proč ostrov získal nezávislost a proč byla jeho první ústava natolik kontroverzní. Druhá polovina podává dějinný výklad těch nejpodstatnějších a nejkomplexnějších politických krizí, jež byly způsobeny jednak neochotou obou národních komunit ke spolupráci ve vládnutí, jednak ústavními pravidly jako takovými. V závěrečných podkapitolách je nabídnut i krátký pohled na mezietnický konflikt vypuknuvší koncem roku 1960, který byl zaviněn především krizemi první Kyperské republiky, a který byl spuštěn pokusem někdejšího prezidenta Makaria o...
|
host ::
RSS.