Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Současní zámečtí pánové - hledání kořenů, nebo dobrá investice?
Jungmanová, Petra ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Georgiev, Jiří (oponent)
Diplomová práce, která vychází z uskutečnění vlastního terénního orálně-historického výzkumu, se zabývá fenoménem majitelů zámků, kteří si po roce 1989 koupili od obce či restituentů vlastní zámek a stali se tak novodobými zámeckými pány. Na základě příběhů jedenácti vybraných vlastníků je hodnocena otázka obsažená již v samotném názvu práce, to jest jaké motivace vedly narátory ke koupi zámku, zda-li se jednalo například o splněný sen, podnikatelský záměr, nebo je k tomuto kroku vedly altruistické důvody. Studie se však nezabývá jen motivy koupě, ale pozornost je rovněž věnována finanční otázce spojené s vlastnictvím zámku, roli státu při správě kulturní památky, smyslu a budoucnosti zámku v jednadvacátém století, problematice předávání majetku dalším pokolením, nebo zamyšlením nad možným vznikem novodobé české šlechty. Výsledkem je tak komplexní přehled o tom, co obnáší vlastnit zámek v jednadvacátém století.
Až do těch hrdel a statků? Konzervativní myšlení a otázka samosprávy v politických strategiích české státoprávní šlechty po roce 1848
Georgiev, Jiří ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Velek, Luboš (oponent)
Předkládaná práce vychází z klasické metodologie politických dějin a dějin politického myšlení, jakkoli neváhá využívat interdisciplinárního přístupu zvláště v přesahu k politické filosofii a právní vědě. Na příkladu proměny politických strategií vůdčích osobností státoprávní šlechty ověřuje možnost využití typologie Klause Epsteina (v mnohém konvenující s přístupem např. K. von Beymeho a částečně též S. Neumanna) v poměrech českého politického konzervatismu. Konzervativní politický proud se v prostředí habsburské monarchie etabloval v polovině 19. století. Zatímco ospalé poměry na zemském sněmu v době předbřeznové nedovolovaly rozkvět soutěže politických programů, rychlý vývoj událostí v průběhu revolučního roku 1848 akceleroval nezbytnost ustavení konzervativní formace. Vzhledem ke složení stavovské obce i zvýšenému riziku ohrožení tradiční společenské struktury nás nepřekvapí, že se právě šlechta stala nositelem úsilí o zachování přirozených vazeb historicky zformované societatis civilis. Ojedinělá situace českých zemí, kde v porovnání s alpskými oblastmi převládala rozsáhlá rodová patrimonia s vlastními správními strukturami, poskytovala aristokratickým toryům zásadní argument pro odmítnutí byrokratického správního centralismu, a logicky následně také liberálního konstitucionalismu, který v polovině 19....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.