Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ústavní reforma na Ukrajině z roku 2004 a její vliv na vnitropolitický vývoj v zemi
Poloncarzová, Diana ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce pojednává o ústavní reformě na Ukrajině z roku 2004. Změny, které přinesl rok 2004, vzbuzovaly optimistická očekávání v souvislosti se změnou režimu a přiblížení se modelu západoevropských zemí. Cílem práce je identifikovat, zda Ukrajina pokračovala v procesu přeměny země v demokracii nebo zůstala hybridním a nestabilním státem. Soustředí se na změny ústavy v následujících hlavách - volby a referendum, parlament, prezident, rada ministrů, na přerozdělení pravomocí mezi nimi a na dopad těchto změn na zákonodárnou a výkonnou moc. Nastolený režim byl ovlivněn těmito změnami. V období, kdy Kučma zastával po druhé prezidentský post, byla Ukrajina klasifikována jako autoritativní režim. Ke změně politického systému došlo v roce 2006, po té, co nová ústava nabyla účinnosti. Nové politické uspořádání nebylo možné jednoznačně klasifikovat, nejčastěji používanými termíny pro označení ukrajinského zřízení byly poloprezidentský systém a prezidentsko-parlamentní systém. Volba nevhodného politického systému mohla být jedním z hlavních důvodů, vedoucích k neúspěchu při pokusech o demokratizaci země.
Ústavní reforma na Ukrajině z roku 2004 a její vliv na vnitropolitický vývoj v zemi
Poloncarzová, Diana ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce pojednává o ústavní reformě na Ukrajině z roku 2004. Změny, které přinesl rok 2004, vzbuzovaly optimistická očekávání v souvislosti se změnou režimu a přiblížení se modelu západoevropských zemí. Cílem práce je identifikovat, zda Ukrajina pokračovala v procesu přeměny země v demokracii nebo zůstala hybridním a nestabilním státem. Soustředí se na změny ústavy v následujících hlavách - volby a referendum, parlament, prezident, rada ministrů, na přerozdělení pravomocí mezi nimi a na dopad těchto změn na zákonodárnou a výkonnou moc. Nastolený režim byl ovlivněn těmito změnami. V období, kdy Kučma zastával po druhé prezidentský post, byla Ukrajina klasifikována jako autoritativní režim. Ke změně politického systému došlo v roce 2006, po té, co nová ústava nabyla účinnosti. Nové politické uspořádání nebylo možné jednoznačně klasifikovat, nejčastěji používanými termíny pro označení ukrajinského zřízení byly poloprezidentský systém a prezidentsko-parlamentní systém. Volba nevhodného politického systému mohla být jedním z hlavních důvodů, vedoucích k neúspěchu při pokusech o demokratizaci země.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.