|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
Social cognitions of depressive patients
Ševčíková, Marcela ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Sociálna kognícia - schopnosť identifikovať, vnímať a interpretovať sociálne relevantné informácie - je kľúčovou dispozíciou, ktorá zohráva dôležitú úlohu v úspešnom interpersonálnom fungovaní. Bolo zistené, že sociálna kognícia je zhoršená u viacerých psychiatrických diagnóz. Prekvapivo málo štúdií sa doposiaľ zaoberalo touto schopnosťou u depresívnych pacientov. Cieľom diplomovej práce bolo predstaviť ucelený prehľad doterajších poznatkov o sociálnej kognícii v depresii a doplniť ho o výsledky vlastného výskumu. Súčasťou diplomovej práce bola tvorba dvoch originálnych video-metód, ktoré merajú schopnosť riešiť náročné komplexné sociálne situácie. Výskumný súbor pacientov s hlavnou diagnózou depresie (n = 20) a kontrolný súbor osôb v tomto ohľade zdravých (n = 20) boli vyšetrené metódami Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), Beckova Sebeposuzovací škála depresivity (BDI-II) a video-metódami Pravda vs. lož a Schôdzka naslepo. V práci nebol zistený štatisticky významný rozdiel medzi výkonmi sledovaných súborov v nami vytvorených video-metódach. Platnosť Hypotézy depresívneho realizmu nebola v práci potvrdená. Zistené závery by bolo vhodné overiť ďalšími štúdiami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
|
|
| |
|
| |
|
|
Neural mechanisms of understanding of truth, lie and irony
Souček Loginova, Alisa ; Zaytseva, Yulia (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Ironická vyjádření jsou běžnou součástí naší každodenní komunikace. Charakteristickým prvkem je jejich obsah, opačný k tomu doslovnému. Oboustranné vnímání tohoto kontrastu založené na společných zkušenostech, znalostech a pochopení situačního kontextu jsou důležité pro pochopení těchto ironických vyjádření. Cílem tohoto experimentu bylo nalézt neurální koreláty pochopení ironie, a také nalézt rozdíly mezi mozkovými oblastmi, které jsou zapojené v chápání lží a pravdy. Teoretická část této práce je tvořena teoretickými základy nevyhnutnými pro chápání a porozumění ironie, a to z různých úhlů pohledu, jako jsou například neurobiologický či fyziologický. Navíc je zde popsána neinvazivní zobrazovací metoda nazývána funkční magnetická rezonance (fMRI), díky které jsou vědci schopni lépe pochopit dané téma, a také lokalizovat aktivace na rozličné podněty. Praktická část této práce obsahuje detailní popis experimentu, včetně popisu účastníků, metod a způsobu analytického zpracování. Konkrétně šlo o 17 zdravých dobrovolníků - 10 žen, 7 mužů, kteří se účastnili tohoto experimentu s využitím funkční magnetické rezonance. Jejich úkolem bylo zhodnotit 20 tvrzení ve 3 různých kontextech - ironickém, lživém a pravdivém. Naměřená data - aktivace mozku jsou diskutovány v příslušné kapitole této práce. Klíčová...
|
|
| |
|
| |
|
|
Efektivita tréninku sociální kognice u dospělých s projevy ADHD
Kuchařová, Josefína ; Šustová, Petra (vedoucí práce) ; Fonville, Alexandra (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá tématem sociální kognice a možností jejího tréninku u dospělých s projevy ADHD. Jsou představena specifika ADHD v dospělosti a konkrétní projevy ADHD v souvislosti s psychosociálním fungováním a emocemi. Dále navazuje téma sociální kognice ve vztahu k ADHD a jsou popsány specifické domény sociální kognice, v nichž se u osob s touto diagnózou projevují deficity. Dále práce představuje možnosti tréninku sociální kognice a existující tréninkové programy, včetně souvisejících psychosociálních intervencí, a popisuje současný stav poznání v oblasti tréninku sociální kognice u osob s ADHD. Výzkumná část práce pak obsahuje návrh programu na trénink sociální kognice pro dospělé s projevy ADHD, včetně návrhu ověřování jeho efektivity. Klíčová slova ADHD; ADHD v dospělosti; sociální kognice; trénink sociální kognice; SCIT; Teorie mysli; zpracování emocí; sociální percepce; atribuce
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
host ::
RSS.