|
|
Test-retestová reliabilita u vyšetření integrity
Kozárová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Ševčíková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá integritou osobnosti a jejím testováním v rámci výběrového řízení do zaměstnání. Hlavním cílem práce je zjistit test-retestovou reliabilitu testu integrity, který je v současné době vytvářen a zkoumán v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. Dále je cílem práce provést srovnání české verze testu integrity a celé psychologické baterie testů k vyšetření integrity, určené k výběru uchazečů do zaměstnání, s poznatky o testech zahraničních, které jsou využívány především ve Spojených státech amerických. Využití testů integrity je v zahraničí běžnou praxí při výběru na pracovní pozice např. v nižší administrativně, nebo u zaměstnanců pracujících s penězi. Práce má teoreticko-praktický charakter. V části teoretické jsou shrnuty poznatky o integritě od autorů napříč historií, dále dosavadní poznatky o zahraničních testech integrity (jejich typy, slabá místa, etická problematika testování, navrhovaná pravidla pro zavádění testů integrity do výběrového řízení organizace apod.), závěr teoretické části pojednává o psychometrice a požadovaných charakteristikách kvalitních testů. Praktická část práce je založena na test-retestové studii, která byla provedena na vzorku 51 respondentů v časovém odstupu 4 - 5 měsíců. Opakovaně byla respondentům zadávána psychologická baterie testů k...
|
|
|
Social cognitions of depressive patients
Ševčíková, Marcela ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Sociálna kognícia - schopnosť identifikovať, vnímať a interpretovať sociálne relevantné informácie - je kľúčovou dispozíciou, ktorá zohráva dôležitú úlohu v úspešnom interpersonálnom fungovaní. Bolo zistené, že sociálna kognícia je zhoršená u viacerých psychiatrických diagnóz. Prekvapivo málo štúdií sa doposiaľ zaoberalo touto schopnosťou u depresívnych pacientov. Cieľom diplomovej práce bolo predstaviť ucelený prehľad doterajších poznatkov o sociálnej kognícii v depresii a doplniť ho o výsledky vlastného výskumu. Súčasťou diplomovej práce bola tvorba dvoch originálnych video-metód, ktoré merajú schopnosť riešiť náročné komplexné sociálne situácie. Výskumný súbor pacientov s hlavnou diagnózou depresie (n = 20) a kontrolný súbor osôb v tomto ohľade zdravých (n = 20) boli vyšetrené metódami Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), Beckova Sebeposuzovací škála depresivity (BDI-II) a video-metódami Pravda vs. lož a Schôdzka naslepo. V práci nebol zistený štatisticky významný rozdiel medzi výkonmi sledovaných súborov v nami vytvorených video-metódach. Platnosť Hypotézy depresívneho realizmu nebola v práci potvrdená. Zistené závery by bolo vhodné overiť ďalšími štúdiami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Teorie plánovaného chování a kontraproduktivní chování na pracovišti
Trojanová, Mariana ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Ševčíková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním a predikcí kontraproduktivního pracovního chování poškozujícího zaměstnavatele za využití teoretického rámce plánovaného chování. Otázka je zkoumaná pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, zjišťujícího postoje, subjektivní normy, vnímanou kontrolu, záměr a provádění kontraproduktivního pracovního chování. Cílem práce je ověření psychometrických vlastností nestandardizovaného dotazníku konstruovaného v teoretickém rámci plánovaného chování, analýza funkčnosti navrhovaného modelu a případný návrh vylepšení. Nereprezentativní výběrový soubor (n = 71 v první fázi výzkumu, n = 41 ve druhé fázi) tvoří dospělí pracující lidé s pracovní historií minimálně jeden rok. Navrhovaný model je analyzován pomocí metody mnohonásobné lineární regrese, která ukazuje statisticky významné vztahy mezi závisle proměnnou a některými nezávisle proměnnými v první fázi výzkumu, ve druhé fázi signifikantní vztahy mezi proměnnými nenachází. Jelikož psychometrické vlastnosti nástroje měření nejsou uspokojivé, je provedena jeho položková analýza za využití analýzy hlavních komponent, která poukazuje na některá problematická místa bránící přijetí hypotéz o funkčnosti modelu. V závěru práce je představen možný postup při konstrukci dotazníku v teoretickém rámci teorie plánovaného chování a...
|
|
|
Ověření Analyticko-ruminační hypotézy: deprese jako funkční adaptace.
Ševčíková, Marcela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Souhrn Vedle tradičního medicínského pojetí depresivní poruchy se v odborné literatuře objevuje názor, že deprese je funkční adaptací na nepřízeň. V teoretické části práce je představena adaptivní hypotéza deprese, Analyticko-ruminační hypotéza (ARH), podle které se deprese vyvinula v procesu evoluce jako účinná odpověď na složité problémy jedince. Depresivní symptomy, například anhedonie, sociální izolace, či psychomotorické zpomalení, podle ARH slouží k tomu, aby jedinec mohl svoje problémy nerušeně a nepřetržitě analyzovat, tj. analyticky ruminovat. Vedlejším produktem analytické ruminace je omezená schopnost soustředění se na externí problém, jež se projeví jako oslabení výkonu v neuropsychologických testech. Cílem disertační práce je ověřit platnost ARH. Ve výzkumné části prezentujeme pět studií využívajících kvantitativní i kvalitativní přístup, průřezový a longitudinální design, klinický i neklinický soubor. Výsledky experimentální Studie 1 potvrdily, že vystavení komplexnímu problému vede u běžné populace ke zhoršení aktuální nálady. Kvalitativní Studie 2 odhalila u osob s depresivní poruchou projevy adaptivní ruminace (analýzu příčin, povahy a řešení problému). Ve Studii 3 jsme prokázali, že analytická ruminace je dvoustupňový proces analýzy příčin a analýzy řešení. Výsledky průřezové Studie 3 a...
|
|
|
Ověření Analyticko-ruminační hypotézy: deprese jako funkční adaptace.
Ševčíková, Marcela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Souhrn Vedle tradičního medicínského pojetí depresivní poruchy se v odborné literatuře objevuje názor, že deprese je funkční adaptací na nepřízeň. V teoretické části práce je představena adaptivní hypotéza deprese, Analyticko-ruminační hypotéza (ARH), podle které se deprese vyvinula v procesu evoluce jako účinná odpověď na složité problémy jedince. Depresivní symptomy, například anhedonie, sociální izolace, či psychomotorické zpomalení, podle ARH slouží k tomu, aby jedinec mohl svoje problémy nerušeně a nepřetržitě analyzovat, tj. analyticky ruminovat. Vedlejším produktem analytické ruminace je omezená schopnost soustředění se na externí problém, jež se projeví jako oslabení výkonu v neuropsychologických testech. Cílem disertační práce je ověřit platnost ARH. Ve výzkumné části prezentujeme pět studií využívajících kvantitativní i kvalitativní přístup, průřezový a longitudinální design, klinický i neklinický soubor. Výsledky experimentální Studie 1 potvrdily, že vystavení komplexnímu problému vede u běžné populace ke zhoršení aktuální nálady. Kvalitativní Studie 2 odhalila u osob s depresivní poruchou projevy adaptivní ruminace (analýzu příčin, povahy a řešení problému). Ve Studii 3 jsme prokázali, že analytická ruminace je dvoustupňový proces analýzy příčin a analýzy řešení. Výsledky průřezové Studie 3 a...
|
|
|
Social cognitions of depressive patients
Ševčíková, Marcela ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Sociálna kognícia - schopnosť identifikovať, vnímať a interpretovať sociálne relevantné informácie - je kľúčovou dispozíciou, ktorá zohráva dôležitú úlohu v úspešnom interpersonálnom fungovaní. Bolo zistené, že sociálna kognícia je zhoršená u viacerých psychiatrických diagnóz. Prekvapivo málo štúdií sa doposiaľ zaoberalo touto schopnosťou u depresívnych pacientov. Cieľom diplomovej práce bolo predstaviť ucelený prehľad doterajších poznatkov o sociálnej kognícii v depresii a doplniť ho o výsledky vlastného výskumu. Súčasťou diplomovej práce bola tvorba dvoch originálnych video-metód, ktoré merajú schopnosť riešiť náročné komplexné sociálne situácie. Výskumný súbor pacientov s hlavnou diagnózou depresie (n = 20) a kontrolný súbor osôb v tomto ohľade zdravých (n = 20) boli vyšetrené metódami Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), Beckova Sebeposuzovací škála depresivity (BDI-II) a video-metódami Pravda vs. lož a Schôdzka naslepo. V práci nebol zistený štatisticky významný rozdiel medzi výkonmi sledovaných súborov v nami vytvorených video-metódach. Platnosť Hypotézy depresívneho realizmu nebola v práci potvrdená. Zistené závery by bolo vhodné overiť ďalšími štúdiami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Test-retestová reliabilita u vyšetření integrity
Kozárová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Ševčíková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá integritou osobnosti a jejím testováním v rámci výběrového řízení do zaměstnání. Hlavním cílem práce je zjistit test-retestovou reliabilitu testu integrity, který je v současné době vytvářen a zkoumán v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. Dále je cílem práce provést srovnání české verze testu integrity a celé psychologické baterie testů k vyšetření integrity, určené k výběru uchazečů do zaměstnání, s poznatky o testech zahraničních, které jsou využívány především ve Spojených státech amerických. Využití testů integrity je v zahraničí běžnou praxí při výběru na pracovní pozice např. v nižší administrativně, nebo u zaměstnanců pracujících s penězi. Práce má teoreticko-praktický charakter. V části teoretické jsou shrnuty poznatky o integritě od autorů napříč historií, dále dosavadní poznatky o zahraničních testech integrity (jejich typy, slabá místa, etická problematika testování, navrhovaná pravidla pro zavádění testů integrity do výběrového řízení organizace apod.), závěr teoretické části pojednává o psychometrice a požadovaných charakteristikách kvalitních testů. Praktická část práce je založena na test-retestové studii, která byla provedena na vzorku 51 respondentů v časovém odstupu 4 - 5 měsíců. Opakovaně byla respondentům zadávána psychologická baterie testů k...
|
|
|
Teorie plánovaného chování a kontraproduktivní chování na pracovišti
Trojanová, Mariana ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Ševčíková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním a predikcí kontraproduktivního pracovního chování poškozujícího zaměstnavatele za využití teoretického rámce plánovaného chování. Otázka je zkoumaná pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, zjišťujícího postoje, subjektivní normy, vnímanou kontrolu, záměr a provádění kontraproduktivního pracovního chování. Cílem práce je ověření psychometrických vlastností nestandardizovaného dotazníku konstruovaného v teoretickém rámci plánovaného chování, analýza funkčnosti navrhovaného modelu a případný návrh vylepšení. Nereprezentativní výběrový soubor (n = 71 v první fázi výzkumu, n = 41 ve druhé fázi) tvoří dospělí pracující lidé s pracovní historií minimálně jeden rok. Navrhovaný model je analyzován pomocí metody mnohonásobné lineární regrese, která ukazuje statisticky významné vztahy mezi závisle proměnnou a některými nezávisle proměnnými v první fázi výzkumu, ve druhé fázi signifikantní vztahy mezi proměnnými nenachází. Jelikož psychometrické vlastnosti nástroje měření nejsou uspokojivé, je provedena jeho položková analýza za využití analýzy hlavních komponent, která poukazuje na některá problematická místa bránící přijetí hypotéz o funkčnosti modelu. V závěru práce je představen možný postup při konstrukci dotazníku v teoretickém rámci teorie plánovaného chování a...
|
|
|
Sociokulturní podmíněnost emocí
Ševčíková, Marcela ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je objasniť problematiku emócií so zreteľom na ich sociokultúrnu podmienenosť. Práca je rozdelená na dve základné časti. V teoretickej časti sú priblížené významné koncepcie vysvetľujúce emócie z neurofyziologického, kognitívneho a evolucionistického hľadiska. Zvláštna pozornosť je venovaná procesu regulácie emócií, zdoraznená je pritom úloha kultúry v tomto zložitom procese. Samostatná kapitola je venovaná emočnej expresii (vyjadrovaniu), a to neverbálnou i verbálnou formou. Empirická časť predstavuje návrh výskumného projektu, cieľom ktorého je možnosť overiť niektoré poznatky uvedené v teoretickej časti práce. Výskum sa zameriava na pantomimický výraz emócií a jeho sociokultúrnu podmienenosť. Realizácia výskumu je ponechaná budúcnosti.
|
host ::
RSS.