|
|
Fenomenologie těla a tělesnosti
Míková, Martina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
MÍKOVÁ, Martina. Fenomenologie těla a tělesnosti. Praha: Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, 2012, s. 84 Diplomová práce. Téma diplomové práce se zabývá fenomenologií těla a tělesnosti. Jde především o analýzu argumentů pro rozlišení těla a duše na základě Descartových textů Meditace o první filosofii a Vášně duše. Po vystavění karteziánského dualismu, jenž je úvodem do problematiky fenomenologie těla a tělesnosti, následuje rozbor stěžejních pasáží díla Phenomenology of Perception francouzského fenomenologa M. Merleau-Pontyho, který zdůraznil význam lidské tělesnosti, která je podstatnou a určující podmínkou lidského bytí. Třetí kapitola práce se zabývá filosofií pohybu, jelikož svět a člověk jsou ve vzájemném pohybu, a to na základě Patočkových textů Tělo, společenství, jazyk, svět. Diplomovou práci uzavírá kapitola věnující se problematice hře jako symbolu světa v podání Eugena Finka. Klíčová slova: Descartes, vnímání, Pexis, tělo, tělesnost, tělesné schéma, pohyb, svět, hra.
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
|
The Organs of Perception and Expression in Samuel Beckett's Dramatic Works
Parin, Giulia ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tři divadelní hry, jejichž autorem je Samuel Beckett: Hru, Ne já a Footfalls. Ústředním tématem těchto děl je tělesnost a toto téma je rovněž spojnicí se známým a významným předmětem studia a zdrojem inspirace tohoto dramatika, s Božskou komedíí Dante Alighieriho. Vliv Dantových popisů těla, zvláště v kantice Peklo, jsou patrné v Beckettových dílech kvůli způsobu, kterým zachází s částmi těla smyslového vnímání a vyjadřování jak v textové, tak v divadelní rovině. V těchto třech hrách jsou středem narativu textu činnosti úst, očí, uší (a méně významněji nosu), zatímco smyslové aspekty odvozené z jejich přítomnosti na jevišti určují druh probíhající komunikace mezi herci a diváky. Autor vytváří metadivadelní jazyk vyrůstající z nestálosti a pochybnosti inscenováním znehybnělých, sevřených a sotva viditelných postav, které se snaží najít smysl svých existenciálních i fyzických situací. Po úvodní kapitole, se kapitola druhá zaměřuje na jazykovou rovinu části Danteho Pekla a tematizaci tělesnosti, rovněž uvádí spojitosti mezi tímto básnickým dílem a Becketovými dramaty. Třetí kapitola porovnává postavy a nezřejmý příběh Hry s postavami a atmosférou popisovanou Dantem v kruhu Hříchu nestřídmosti. Čtvrtá kapitola umožňuje čtení hry Ne já v kontextu dvou epizod...
|
|
|
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
|
|
|
Tetovaní lidé a společnost: konflikt s většinovou normou a jeho reflexe
Hanzalová, Kristýna ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poskytnout vhled do sociální reality těch slabě tetovaných a o tetování teprve uvažujících lidí, pro které tetování není životním stylem, ale zároveň ani pouhým módním trendem pronikajícím v současné době do mainstreamové kultury. Prostřednictvím postojů a názorů těchto tetovaných a potenciálně tetovaných se snaží přiblížit, co pro ně znamená být tetovaný, zda jsou s tetováním spojené nějaké konkrétní hodnoty a významy, jak tetovaní chápou a reflektují možný konflikt s normou většinové společnosti a zda je pro ně právě riziko konfliktu s touto normou nějakým způsobem určující při rozhodování o tetování. V teoretické části jsou představeny různé přístupy k fenoménu tetování v současné době, historický vývoj tetování a proměny jeho situace v západní společnosti. Empirická část pak vychází z dat získaných během polostrukturovaných rozhovorů s tetovanými a potenciálně tetovanými žijícími v České republice.
|
|
|
Technika morbidního v pohádkách
Prokopová, Eliška ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(česky) Diplomová práce se věnuje specifickému pojetí těla a tělesnosti v pohádkách, zejména prvkům morbidním, které bývají často reflektovány jako nepohádkové. Pozornost je zaměřena na pohádky Karla Jaromíra Erbena, Hanse Christiana Andersena a Oscara Wildea. Práce zároveň uvádí do českého prostředí teorii švýcarského badatele Maxe Lüthiho, kterou zformuloval v European Folktale: Form and Nature.. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická nejprve podává komplexní explikaci teorie pohádky Maxe Lüthiho. Postupuje po hlavních termínech, které Lüthi pro pohádku vymezil: jednorozměrovost, plošnost, abstraktní styl, izolace a univerzální propojení, sublimace a všezahrnující charakter pohádky. Následně rámec této teorie rozšiřuje i do pole pohádky autorské. Věnuje se rozdílům i styčným bodům těchto dvou subžánrů na příkladu moderní pohádky Příběh nejstarší princezny. V praktické části se práce věnuje relevantním strategiím práce s tělem a tělesností v pohádkách. Poslední část se věnuje morbidním technikám porušování povrchu těla pohádkových postav, vnitřní destrukci těla a prvkům na pomezí. Vše bohatě ilustruje konkrétními příklady primárního materiálu. Práce ukázala, že teorie Maxe Lüthiho je nosná i mimo omezení na lidové pohádky. Zároveň ukazuje nutnost zkoumání pohádkového žánru...
|
|
|
Myslet z psychedelické zkušenosti - transdisciplinární interpretace
Pokorný, Vít ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Pokorný, V., Myslet z psychedelických zkušeností. Transdisciplinární interpretace Dizertační práce, KOA FHS UK, 2016 Abstrakt: Cílem tohoto textu je myslet z a podle psychedelických zkušeností. Myslet z psychedelických zkušeností tu znamená předložit transdisciplinární model psychedelické domény. Tento model se opírá o autoetnografickou, kognitivní, fenomenologickou a psychofarmakologickou analýzu. Prostřednictvím těchto analýz ukazuje: 1) jaké místo zaujímají psychedelika v současné globalizované české společnosti; 2) možnosti heuristického (teoreticko-experimentálního) využití psychedelických zkušeností pro výklad lidské situovanosti. Psychedelickou zkušenost interpretuje tento text jako proces deteritorializace a reteritorializace různých, vzájemně propletených rovin prožívání a je tak příspěvkem k vypracování filosofického pojmu spleti. Klíčová slova: psychedelická zkušenost, transdisciplinarita, autoetnografie, kognitivní antropologie, antropologie zkušenosti, enaktivismus, fenomenologie, vtělenost, analogie, spleť.
|
|
|
Tofu a činky: Percepce vlastní tělesnosti veganskými sportovci
Rutová, Simona ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá tělesností veganských sportovců. Dává si za cíl objasnit, jak je tělesnost členy zkoumaného konkrétního společenství veganských sportovců vnímána a jak je formována působením tohoto společenství a v něm sdílenými specifickými tělesnými praktikami, kterými je především veganské stravování a sportovní aktivity. Výchozími koncepty v nahlížení na tuto problematiku jsou habitus, embodiment a vědomé tělo. Pro tuto práci jsou tedy klíčové myšlenky Merleau-Pontyho a jeho vnímání tělesnosti, Csordase a jeho chápání embodimentu, a Scheper-Hughes a Lock, jejichž koncept vědomého těla poskytl analytický rámec pro tento výzkum. Výzkum poukázal na důležitost silného společenství, které veganští sportovci budují a jehož prostřednictvím pak mohou působit na těla členů společenství, a budovat tak těla prezentující veganství jako dostatečné. Právě sport hraje v tomto klíčovou roli, neboť jeho prostřednictvím budují zdravá a silná těla. Sport tak plní funkci obhajoby jejich praktik, které jsou v očích zkoumaného společenství správnou cestou a jsou jejich reakcí na současnou ekologickou krizi a amorální zneužívání zvířat za účely masové spotřeby. Právě snaha obhajoby a prezentace veganství jako dostatečného ovlivňuje praktiky sdílené ve zkoumaném společenství. Tyto praktiky pak působí na formování...
|
|
|
Steal me your €motion
Rygálová, Monika ; Országhová, MA Kristína (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Text pojednává o způsobech a metodách tvoření mé diplomové práce s názvem Steal me your €motion. Diplomová práci se zabývá vztahem strojového učení a emocionality. Do jaké míry je umělá inteligence schopná absolvovat emocionální vztahy a prožitky definované fyzikalitou a zkušeností lidského těla. Námětem práce je vytváření (fiktivní) nelidské entity, která se touží naučit od lidí co nejvíce tělesných úkonů, které ji pomůžou se infiltrovat do lidského společenství. Kromě reflexe současného stupně vědeckého poznání vnáším prvek fikce a fabulace.
|
|
|
Zárodek a potenciál
Kachtíková, Michaela ; Houser, Milan (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Téematem bakalářské práce je přítomnost, vnímání tělesnosti a samotné autorky v kontextu procesu vzniku díla. Práce také rozvíjí témata zrcadlení přítomného subjektivního vidění a fascinace materialitou, s cílem dosáhnout udržitelného umění i života. Klade si otázky esteticko-filozofické povahy. Jaký je vztah umění a udržitelnosti, vztah mezi dílem, tvůrcem a objekty mezi sebou? Dílo, jež vzniklo, je zhmotnělým artefaktem, záznamem bytí v minulosti a také v současnosti, je jako záznamový arch, fotografie dané skutečnosti, tvořená pro pochopení minulosti v budoucnosti. Je odrazem mé vnitřní nahoty, interních procesů, niterných emocí a myšlenek, které ztvárňují vnitřní aspekty psyché, expandují do prostoru, rozlézají se, zaplétají a rostou svébytným životem.
|
host ::
RSS.