|
|
Health literacy among drug users
Rolová, Gabriela ; Gabrhelík, Roman (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent) ; Popesko, Boris (oponent)
Východiska: Jedinci s poruchami způsobenými užíváním návykových látek jsou náchylní k nízké zdravotní gramotnosti v důsledku rizikových faktorů souvisejících s jejich osobními a socioekonomickými charakteristikami. Současné znalosti jsou omezené, pokud jde o pocho- pení, zda nízká zdravotní gramotnost přispívá k nepříznivým zdravotním výsledkům a zda ovlivňuje chování související s užíváním návykových látek v této populaci. Design: Průzkumná průřezová studie s využitím dotazníkového šetření. Cíle: Zkoumat mnohorozměrnou zdravotní gramotnost a její koreláty u pacientů léčených v rezidenčních programech léčby závislostí a zkoumat zdravotní gramotnost jako prediktor subjektivních zdravotních ukazatelů a kvality života. Nastavení: Rezidenční programy léčby závislostí (tj. detoxikační jednotky, ústavní péče, tera- peutické komunity) v České republice. Participanti: Byly analyzovány údaje 613 pacientů léčených v rezidenčních programech léčby závislostí pro poruchy duševní a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek (F10-F19, MKN-10). Metody měření: Zdravotní gramotnost byla měřena pomocí české verze European Health Literacy Survey Questionnaire (HLS-EU-Q47). Byly shromážděny údaje o socioekonomických charakteristikách účastníků, subjektivních zdravotních ukazatelích a kvalitě života, chování...
|
|
|
Rodičovská regulace užívání obrazovek (médií) u dětí mladšího školního věku
Kocourek, David ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Diplomová práce v teoretické části pojednává o konceptu rodičovské výchovy ohledně medií - media parentingu. Komplexně nahlíží na tuto problematiku - popisuje jeho jednotlivé druhy a zabývá se různými proměnnými (na straně rodiče i dítěte), které mají vliv na míru a upřednostňovanou strategii mediální výchovy. V teoretické části se rovněž zmiňuji o negativním a pozitivním vlivu moderních médií na výchovu dětí. Součástí práce jsou rovněž doporučení světových organizací pro prevenci problémového a rizikového užívání médií a představení vybraných nástrojů, které měří míru media parentingu. Hlavním cílem praktické části práce bylo vytvořit nový dotazník, který by komplexně zjišťoval míru a styl media parentingu, uplatňovaný u rodičů dětí 1.-3. třídy ZŠ. V práci popisuji postup jeho tvorby a následné ověření v pilotní studii. V diplomové práci jsou rovněž uvedeny psychometrické vlastnosti dotazníku (např. míry vnitřní konzistence škál nebo výsledky konfirmační faktorové analýzy). Na základě sesbíraných dat jsem dále sledoval vztahy mezi škálami média parentingu a dalšími proměnnými socioekonomického a demografického charakteru na straně dětí i rodičů za využití korelační analýzy a t-testů pro nezávislé výběry. V diskuzi porovnávám psychometrické charakteristiky našeho nově vzniklého dotazníku s jinými...
|
|
|
Vliv fyzické zátěže na krátkodobou paměť a pozornost u vojáků
Kříž, Michal ; Slavík, Radovan (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vlivu krátkodobé fyzické zátěže na vybrané kognitivní funkce (krátkodobá paměť a pozornost) u vojenských profesionálů AČR. Jsou zde prezentovány výsledky výzkumu realizovaného v roce 2019 na vzorku 68 vojáků AČR dvou vojenských specializací (letci a výsadkáři). Cílem studie bylo kvantitativně ověřit hypotézy týkající se (1) rozdílů mezi sledovanými kognitivními funkcemi u vojáků-letců a vojáků-bojovníků (výsadkáři); (2) vlivu krátkodobé jednorázové fyzické zátěže na tyto funkce a (3) rozdílů v míře vlivu zátěže u obou zkoumaných vojenských specializací. Kvantitativní data byla sebrána pomocí dotazníku pozornosti d2 a vlastního testu krátkodobé paměti a následně statisticky vyhodnocena za využití deskriptivní statistiky a párového a nepárového t-testu. Výstupem výzkumu byla mj. zjištění, že existují rozdíly mezi oběma vojenskými specializacemi jak v distribuci sledovaných kognitivních funkcí, tak v míře vlivu fyzické zátěže na tyto funkce. Klíčová slova: paměť, pozornost, zátěž, voják 1 Abstract The subject of this paper is the effects of physical stress on selected cognitive functions (short-term memory and attention) in military professionals of the Czech army. Results of a study conducted in 2019 among 68 Czech soldiers of two military specializations (aviators...
|
|
|
Regulace času u dospělých hráčů počítačových her - současné strategie a retrospektivní vnímání rodičovské kontroly
Widláková, Kateřina ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá regulací času u dospělých hráčů počítačových her, především tedy tím, jak jsou hráči schopni sami regulovat čas strávený hraním počítačových her, jaké pro to používají strategie, případně jak se nechávají regulovat lidmi ze svého okolí a zda na seberegulaci měl vliv výchovný styl v rodině a regulace hraní her ze strany rodičů. Dále bylo zkoumáno, zda seberegulace nebo rodičovská regulace mají vliv na rozvoj Internet Gaming Disorder (IGD), případně zda na tom mají podíl osobnostní rysy. Výzkumný soubor čítal 40 respondentů mladých dospělých hráčů, kteří s hraním počítačových her začínali již v dětství či dospívání. Sběr dat probíhal formou online dotazníku v Google prostředí, byl proto rozesílán hráčům elektronicky. Dotazníkové šetření se skládalo ze čtyř samostatných částí, které na sebe plynule navazovaly. V první části byla sbírána anamnestická data hráčů formou Anamnestického dotazníku, druhá část sledovala míru IGDT dotazníkem IGDT-10, v dalších částech byly zkoumány osobnostní rysy dotazníkem BFI-2-S a výchovný styl v rodině pomocí dotazníku EMBU-A. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že významné hodnoty IGD vykazuje 5 % respondentů, potvrdilo se, že existuje vztah mezi časem stráveným hraním počítačových her a hodnotami IGD. Dále bylo zjištěno, že výchovný styl v...
|
|
|
Užívání elektronických obrazovek u dětí ve věku 6-9 let
Svobodová, Lucie ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem užívání digitálních technologií u dětí mladšího školního věku (1. až 3. třída ZŠ). Cílem práce je detailněji zmapovat užívání obrazovek u dětí ve věku 6-9 let a odhalit věk, který by byl vhodný pro realizaci preventivních programů cílených na zdravé používání technologií u dětí. Zajímá nás tedy, kolik času děti daného věku tráví užíváním elektronických obrazovek a jaké typy obrazovek obvykle užívají, jakým činnostem se na zařízení věnují, jak se užívání liší mezi chlapci a dívkami a zda existují rozdíly v užívání u dětí v 1. třídě, 2. třídě a 3. třídě základní školy. Zvolenou metodou výzkumu je průřezové dotazníkové šetření v online podobě určené pro rodiče. Výsledky výzkumu ukázaly, že množství času tráveného dětmi u obrazovek se zvyšuje s přibývajícím věkem dítěte a výraznější nárůst lze pozorovat hlavně u dětí ve 3. třídě ZŠ. Nejčastěji děti tráví čas s přenosnými zařízeními (chytrý telefon či tablet) a sledováním televize. U chlapců ve 3. třídě ZŠ jsme zaznamenali také mírný nárůst užívání herních konzolí, dívky naopak tato zařízení nepoužívají téměř vůbec. Na tuto věkovou skupinu dětí a jejich rodičů by tedy do budoucna mohla být více cílena preventivní činnost a osvěta ohledně bezpečného užívání a rizik spojených s nadměrným užíváním technologií. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Zvyšuje pláč dospělé osoby pravděpodobnost prosociálního chování od přihlížejících?: Systematická přehledová studie
Zíková, Lucie ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Předložený systematický přehled literatury hledá odpověď na otázku "Zvyšuje pláč dospělé osoby pravděpodobnost prosociálního chování od přihlížejících?". Metodologické postupy sledují doporučení PRISMA Statement. Na základě předem stanovených klíčových slov bylo v databázích Scopus a PsycINFO identifikováno 2278 záznamů. Po odstranění duplicitních záznamů a po screeningu abstraktů a celých textů ke zhodnocení naplnění stanovených zahrnujících kritérií a relevance pro stanovenou review otázku bylo do závěrečné analýzy zařazeno 8 článků, které představovaly 10 experimentů. Práce přináší přehled těchto studií včetně jejich závěrů a metodologických postupů, diskutovány jsou silné a slabé stránky jednotlivých přístupů. Ukázalo se, že velkou roli při výzkumu hraje, zda je participantům předkládán dekontextualizovaný podnětový materiál, nebo zda jsou participanti alespoň s drobným kontextem seznámeni. V případě začlenění kontextu se ukazuje, že vliv slz na ochotu pomoci není tak silný, jako je tomu v případě absence kontextu. Dále se ukázalo, že do hry vstupuje velké množství dalších faktorů, které mají na tento vztah vliv. Diskutujeme také vhodnost použití pojmu "prosociální chování", jelikož na základě výzkumů vznikají hypotézy, že pomoc nemusí být vždy motivována touhou prospět plačícímu, ale může jít...
|
|
|
Moudrost v kontextu pandemie
Slížková, Markéta ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Topková, Petra (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat problematiku moudrosti a jejího vlivu na coping u mladých dospělých v kontextu pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část v úvodu poskytuje přehled různých pojetí moudrosti, která současnému výzkumu moudrosti v psychologii dominují. Dále přibližuje teoretická východiska copingu a copingových strategií, prezentuje dosavadní výzkumy týkající se vztahu moudrosti a copingu a nakonec se věnuje popisu pandemie COVID-19 jako možného zdroje stresu. Empirická část zahrnuje explorativní a konfirmační část. Explorativní část nabízí výsledky podrobného zmapování subjektivního prožívání a reakcí mladých dospělých na situaci pandemie. Mladí dospělí vnímají negativní vliv pandemie na různé oblast, nejčastěji na oblast financí, práce a psychický stav. Úroveň strachu z onemocnění COVID-19 byla v českém výzkumném souboru nižší než v souboru íránském a italském. Výsledky konfirmační části ukázaly souvislost mezi způsoby copingu a některými dimenzemi moudrosti. Regresní model, kde moudrost, coping a pocit kontroly tvořily prediktory stresu prožívaného během pandemie, měl střední až vysokou explanační sílu. KLÍČOVÁ SLOVA Moudrost, Třídimenzionální škála moudrosti, Pandemie COVID-19, Coping, Brief COPE, Stres, Mladá dospělost
|
|
|
The self-reflection of attentional failure as a predictor of experiencing boredom
Sekáč, Jakub ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Práca predstavuje teoretický súhrn poznatkov o korelátoch a antecedentoch nudy a empirické preverenie niektorých, podľa literatúry doposiaľ stále otvorených otázok o nude prostredníctvom laboratórneho experimentu. Autor práce za účelom preverenia výskumných otázok v účastníkoch experimentu indukoval stav nudy. Výskumný zámer práce sa týka troch oblastí. Primárnou je preverenie vplyvu navrhnutej experimentálnej manipulácie kauzálnych atribúcií zlyhania pozornosti na mieru prežívanej nudy. Autor práce vytvoril za účelom preskúmania tejto hlavnej výskumnej otázky špecifický experimentálny dizajn s fiktívnym podprahovým rušivým vplyvom ako alternatívnou príčinou vysvetľujúcou zlyhanie pozornosti pri úlohe reliabilne indukujúcej nudu. Experimentálny dizajn bol zároveň navrhnutý tak, aby umožnil napĺňať sekundárny cieľ práce, explorovať v laboratórnej situácií niektoré koreláty nudy so zameraním na nevyjasnenú otázku autonómnej aktivácie pri nude. Terciárny, dodatočný výskumný zámer je preveriť hypotézu o preferencií aktivít nasledujúcich po nude pri voľbe medzi zaujímavým a potešujúcim videoklipom. Výsledky experimentu nepotvrdzujú hlavnú hypotézu o vplyve experimentálnej manipulácie na nudu, pri indukcií nudy však boli objavené korelácie nudy s mnohými premennými. Predpoklady MAC modelu nudy o preferencií...
|
|
|
Teorie ambivalentního sexismu a techniky jeho zjišťování
Nováková, Veronika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje teorii ambivalentního sexismu a technice jeho měření. Hlavním cílem této práce je převod a validizace 22 - položkového Inventáře ambivalentního sexismu vůči ženám (ASI, Glick & Fiske, 1996) a tímto způsobem je také ověřována platnost teorie ambivalentního sexismu, z níž dotazník ASI vychází, pro českou populaci. Práce se tedy primárně zaměřuje na psychometrickou kvalitu přeložených položek a na mapování struktury faktorů dotazníku ASI v českém prostředí. Sekundárně popisuje, co dotazník ASI říká o české společnosti. Převod a validizace ASI probíhaly na reprezentativním vzorku o velikosti 120 respondentů/tek dle kvótního výběru. Pro měření psychometrické kvality přeložených položek ASI bylo použito Cronbachovo alfa, diskriminační schopnost, šikmost, špičatost. Pro práci s faktory a strukturou faktorů dotazníku ASI bylo použito explorativní a konfirmativní faktorové analýzy. Pro zjišťování obsahové validity dotazníku ASI byly využity scénáře, které byly vyhodnoceny prostřednictvím Spearmanova korelačního koeficientu s přeloženými položkami. Výsledky ukázaly, že položky hostilního sexismu disponují psychometrickou kvalitou na rozdíl od položek benevolentního sexismu, jako nejproblematičtější se ukázaly položky protektivního paternalismu. Koncept sexismu Glick a Fiske...
|
|
|
Měření integrity osobnosti - test konzistence odpovědí
Salzerová, Aneta ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá konzistencí odpovědí v dotaznících. V teoretické části je nejdříve vysvětlen koncept integrity a použití testů integrity. Další kapitola je věnována konzistenci odpovědí a jsou zde popsány možné zdroje variability odpovědí a škály, které slouží k měření konzistence. Třetí kapitola se věnuje tématu zkreslení odpovědí a jsou zde popsány metody detekce zkreslení. Na závěr jsou popsány kognitivní funkce, které mohou mít vliv při vyplňování dotazníku a je představen vztah psychopatologických příznaků s odpověďmi v dotaznících. V empirické části byla zkoumána konzistence odpovědí v jednotlivých kategorích a vztah mezi testem integrity v pracovním prostředí, konzistencí a demografickými údaji respondentů. Dále byl zkoumán vztah mezi interferencí a konzistencí. Statisticky významný rozdíl v počtu shodných odpovědí se ukázal mezi otázkami na sociální žádoucnost a otázkami na neutrální informace. Byla tedy podpořena hypotéza o nejvyšší konzistenci v neutrálních informacích. Dále se ukázalo, že vyšší skóre v interferenci souvisí s vyšší konzistencí. Na závěr byla nalezena pozitivní korelace počtu odpracovaných let s integritou a negativní korelace mezi interferencí a věkem. Klíčová slova: integrita, sociální žádoucnost, konzistence, validita, kontraproduktivní chování
|
host ::
RSS.