|
|
Chronické somatické onemocnění v dospívání
Slezák, Tomáš ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Slavík, Radovan (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku chronických somatických onemocnění v období adolescence. Velká část prostoru je věnována vývojově psychologickému hledisku. Popisováno je prožívání dopadů onemocnění na oblast nejbližších vztahů adolescenta na jeho potřebu být normální. Popsány jsou i projevy těchto dopadů na prožívání rodinných vztahů. Přiblížena je i otázka dodržování léčebného režimu a vztahu dospívajícího ke zdravotnickému personálu. Prostor je věnován i vlivu chronického somatického onemocnění na adolescentův školní výkon, pobyt ve škole mezi vrstevníky a vztahu dospívajícího k budoucnosti. Nastíněny jsou i možnosti psychosociální intervence orientované na adolescenta a rodinný systém. Návrh výzkumu je věnován zjišťování vztahů mezi konceptem kvality života u dospívajících trpících psoriázou a jejich věkem, pohlavím a některými aspekty sociálního a behaviorálního fungování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Testová úzkost v kontextu maturitní zkoušky
Slavík, Radovan ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent) ; Grambal, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou testové úzkosti u žáků středních škol v ČR v kontextu maturitní zkoušky a jejím vlivem na celkovou školní úspěšnost u této zkoušky. Jsou zde prezentovány výsledky výzkumu realizovaného ve školním roce 2017/2018 na vzorku 439 žáků šesti pražských středních škol. Cílem studie bylo ověřit model testové úzkosti založený na Lazarově transakčním modelu stresu, Ellisově kognitivním modelu A-B-C a na dílčích navazujících modelech dalších autorů (např. Hodapp či Rost). Teoretický model užitý v rámci tohoto výzkumu tedy přistupuje k testové úzkosti jako k formě stresové reakce sestávající ze tří postupných kroků, kterými jsou: (A) spouštěč ve formě testové situace; (B) kognitivní hodnocení a (C) emoční a behaviorální dopady, jejichž součástí je školní (ne)úspěšnost. Kroky B a C se nadále skládají z dílčích komponent a výstupů. Kvantitativní data, která byla sebrána za využití široké testové baterie osmi sebeposuzujících dotazníků, anamnestického dotazníku a objektivních výsledků maturitní zkoušky umožnila hlubší statistické zpracování. Za využití Spearmanova korelačního koeficientu, faktorové analýzy a vícenásobné lineární regresní analýzy se podařilo snížit celkový počet položek původního teoretického modelu, a zároveň mezi těmito položkami odhalit vzájemné vazby a ověřit...
|
|
| |
|
|
Vliv fyzické zátěže na krátkodobou paměť a pozornost u vojáků
Kříž, Michal ; Slavík, Radovan (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vlivu krátkodobé fyzické zátěže na vybrané kognitivní funkce (krátkodobá paměť a pozornost) u vojenských profesionálů AČR. Jsou zde prezentovány výsledky výzkumu realizovaného v roce 2019 na vzorku 68 vojáků AČR dvou vojenských specializací (letci a výsadkáři). Cílem studie bylo kvantitativně ověřit hypotézy týkající se (1) rozdílů mezi sledovanými kognitivními funkcemi u vojáků-letců a vojáků-bojovníků (výsadkáři); (2) vlivu krátkodobé jednorázové fyzické zátěže na tyto funkce a (3) rozdílů v míře vlivu zátěže u obou zkoumaných vojenských specializací. Kvantitativní data byla sebrána pomocí dotazníku pozornosti d2 a vlastního testu krátkodobé paměti a následně statisticky vyhodnocena za využití deskriptivní statistiky a párového a nepárového t-testu. Výstupem výzkumu byla mj. zjištění, že existují rozdíly mezi oběma vojenskými specializacemi jak v distribuci sledovaných kognitivních funkcí, tak v míře vlivu fyzické zátěže na tyto funkce. Klíčová slova: paměť, pozornost, zátěž, voják 1 Abstract The subject of this paper is the effects of physical stress on selected cognitive functions (short-term memory and attention) in military professionals of the Czech army. Results of a study conducted in 2019 among 68 Czech soldiers of two military specializations (aviators...
|
|
|
Testová úzkost v kontextu maturitní zkoušky
Slavík, Radovan
Tato práce se zabývá problematikou testové úzkosti u žáků středních škol v ČR v kontextu maturitní zkoušky a jejím vlivem na celkovou školní úspěšnost u této zkoušky. Jsou zde prezentovány výsledky výzkumu realizovaného ve školním roce 2017/2018 na vzorku 439 žáků šesti pražských středních škol. Cílem studie bylo ověřit model testové úzkosti založený na Lazarově transakčním modelu stresu, Ellisově kognitivním modelu A-B-C a na dílčích navazujících modelech dalších autorů (např. Hodapp či Rost). Teoretický model užitý v rámci tohoto výzkumu tedy přistupuje k testové úzkosti jako k formě stresové reakce sestávající ze tří postupných kroků, kterými jsou: (A) spouštěč ve formě testové situace; (B) kognitivní hodnocení a (C) emoční a behaviorální dopady, jejichž součástí je školní (ne)úspěšnost. Kroky B a C se nadále skládají z dílčích komponent a výstupů. Kvantitativní data, která byla sebrána za využití široké testové baterie osmi sebeposuzujících dotazníků, anamnestického dotazníku a objektivních výsledků maturitní zkoušky umožnila hlubší statistické zpracování. Za využití Spearmanova korelačního koeficientu, faktorové analýzy a vícenásobné lineární regresní analýzy se podařilo snížit celkový počet položek původního teoretického modelu, a zároveň mezi těmito položkami odhalit vzájemné vazby a ověřit...
|
|
|
Testová úzkost v kontextu maturitní zkoušky
Slavík, Radovan
Tato práce se zabývá problematikou testové úzkosti u žáků středních škol v ČR v kontextu maturitní zkoušky a jejím vlivem na celkovou školní úspěšnost u této zkoušky. Jsou zde prezentovány výsledky výzkumu realizovaného ve školním roce 2017/2018 na vzorku 439 žáků šesti pražských středních škol. Cílem studie bylo ověřit model testové úzkosti založený na Lazarově transakčním modelu stresu, Ellisově kognitivním modelu A-B-C a na dílčích navazujících modelech dalších autorů (např. Hodapp či Rost). Teoretický model užitý v rámci tohoto výzkumu tedy přistupuje k testové úzkosti jako k formě stresové reakce sestávající ze tří postupných kroků, kterými jsou: (A) spouštěč ve formě testové situace; (B) kognitivní hodnocení a (C) emoční a behaviorální dopady, jejichž součástí je školní (ne)úspěšnost. Kroky B a C se nadále skládají z dílčích komponent a výstupů. Kvantitativní data, která byla sebrána za využití široké testové baterie osmi sebeposuzujících dotazníků, anamnestického dotazníku a objektivních výsledků maturitní zkoušky umožnila hlubší statistické zpracování. Za využití Spearmanova korelačního koeficientu, faktorové analýzy a vícenásobné lineární regresní analýzy se podařilo snížit celkový počet položek původního teoretického modelu, a zároveň mezi těmito položkami odhalit vzájemné vazby a ověřit...
|
|
|
Testová úzkost v kontextu maturitní zkoušky
Slavík, Radovan ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent) ; Grambal, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou testové úzkosti u žáků středních škol v ČR v kontextu maturitní zkoušky a jejím vlivem na celkovou školní úspěšnost u této zkoušky. Jsou zde prezentovány výsledky výzkumu realizovaného ve školním roce 2017/2018 na vzorku 439 žáků šesti pražských středních škol. Cílem studie bylo ověřit model testové úzkosti založený na Lazarově transakčním modelu stresu, Ellisově kognitivním modelu A-B-C a na dílčích navazujících modelech dalších autorů (např. Hodapp či Rost). Teoretický model užitý v rámci tohoto výzkumu tedy přistupuje k testové úzkosti jako k formě stresové reakce sestávající ze tří postupných kroků, kterými jsou: (A) spouštěč ve formě testové situace; (B) kognitivní hodnocení a (C) emoční a behaviorální dopady, jejichž součástí je školní (ne)úspěšnost. Kroky B a C se nadále skládají z dílčích komponent a výstupů. Kvantitativní data, která byla sebrána za využití široké testové baterie osmi sebeposuzujících dotazníků, anamnestického dotazníku a objektivních výsledků maturitní zkoušky umožnila hlubší statistické zpracování. Za využití Spearmanova korelačního koeficientu, faktorové analýzy a vícenásobné lineární regresní analýzy se podařilo snížit celkový počet položek původního teoretického modelu, a zároveň mezi těmito položkami odhalit vzájemné vazby a ověřit...
|
|
|
Chronické somatické onemocnění v dospívání
Slezák, Tomáš ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Slavík, Radovan (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku chronických somatických onemocnění v období adolescence. Velká část prostoru je věnována vývojově psychologickému hledisku. Popisováno je prožívání dopadů onemocnění na oblast nejbližších vztahů adolescenta na jeho potřebu být normální. Popsány jsou i projevy těchto dopadů na prožívání rodinných vztahů. Přiblížena je i otázka dodržování léčebného režimu a vztahu dospívajícího ke zdravotnickému personálu. Prostor je věnován i vlivu chronického somatického onemocnění na adolescentův školní výkon, pobyt ve škole mezi vrstevníky a vztahu dospívajícího k budoucnosti. Nastíněny jsou i možnosti psychosociální intervence orientované na adolescenta a rodinný systém. Návrh výzkumu je věnován zjišťování vztahů mezi konceptem kvality života u dospívajících trpících psoriázou a jejich věkem, pohlavím a některými aspekty sociálního a behaviorálního fungování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Adekvátnost úprav vzhledu u chlapců a dívek - co je málo a co už je příliš?
Čejdová, Kristýna ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Slavík, Radovan (oponent)
Ústředním tématem této bakalářské práce je vzhled. V teoretické části se zabývám vymezení tohoto pojmu a nastíněním základních souvislostí s dalšími aspekty sociální psychologie. Díl teoretické části je výkladem propojující základní témata sociálních interakcí jako je sociální percepce a kognice, utváření dojmu o druhých lidech, sociální stereotypy, utváření postojů, neverbální komunikace s problematikou vzhledu. Největší pozornost jsem věnovala právě neverbální komunikaci, kde blíže hovořím například o módě a tělesnosti. Další kapitolu teoretické části jsem věnovala vzhledu a genderovým aspektům. Kromě vymezení užívaných pojmů zde pojednávám o obecné rovině maskulinity a femininity, která se do vzhledu prolíná, i o konkrétních charakteristikách vzhledu, které do jednotlivých kategorií řadíme. V další kapitole teoretické části se snažím poukázat na celospolečenský význam vzhledu a možné negativní důsledky, kterým je současná společnost skrze vzhled vystavována. V poslední kapitole popisu v obecné rovině období adolescence a zejména význam lidského vzhledu v tomto specifickém životním období. V praktické části představuji výzkum, který jsme pro tuto bakalářkou práci prováděla v prvním ročníku jednoho pražského gymnázia. Pro sběr dat jsem použila dvě metody, dotazník a rozhovory. V dotaznících se...
|
host ::
RSS.