|
|
Sociální opora v nemoci. Srovnání subjektivního pohledu "nepsychiatrického" a "psychiatrického" pacienta na svou sociální oporu v nemoci
Věříšová, Jana ; Štětovská, Iva (oponent) ; Šípek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje sociální opoře v nemoci u dospělých pacientů. Teoretická část se zabývá nemocí jako zátěžovou situací, pacientem, jeho potřebami a sociální oporou, o níž lze v souvislosti s nemocí hovořit. Pozornost je soustředěna především na její subjektivní vnímání pacienty : na její přijímání či odmítání, na její potřebnost, na vhodnost způsobu, jakým je nemocným poskytována. Důležité je vnímání sociální opory jako pozitivní ( např. žádoucí, pomáhající ) a negativní ( např. omezující). Výběrový soubor, jehož zjištěná data jsou použita pro vypracování experimentální části práce, je složen ze 40 pacientů rozdělených do dvou skupin pracovně nazvaných "psychiatrická skupina" a "nepsychiatrická skupina". Kromě lékařské diagnózy je pro jejich zařazení do skupin důležitá i skutečnost, které své zdravotní potíže vnímají pacienti jako dominantní. Základem experimentální části práce je kvalitativní analýza získaných dat, doplněná i o kvantitativní srovnání jednotlivých ukazatelů a hledání případných vztahů závislosti mezi nimi pomocí korelací, a to v každé skupině zvlášť. Výsledky z obou skupin jsou porovnávány. Ukazuje se, že potřeby pacientů ve vztahu k sociální opoře se ve skupinách různí. "Psychiatričtí pacienti" mají pocit menšího pochopení ze strany svého okolí a jejich nároky na sociální oporu a...
|
|
| |
|
|
Kvalita života a životní spokojenost zaměstnanců školského výchovného zařízení etopedického charakteru
Stehlíková, Michala ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Štětovská, Iva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života a celkové životní spokojenosti lidí pracujících s mládeží s problémovým chováním. V teoretická části jsou čtenáři přiblížena historická a teoretická východiska konceptu kvality života a well-beingu. Dále je čtenář seznámen s doposud zjištěnými vědeckými skutečnostmi z této oblasti. Jsou tu předložena fakta o vlivu demografických charakteristik (věk, pohlaví, národnost), zdraví a sociálních vztahů na životní spokojenost jedince, metody měření kvality života a možnosti jejího zvyšování. Méně rozsáhlá je pak část o profesích odborného vychovatele, učitele a sociálního pracovníka ve školském výchovném zařízení, kam jsou umísťovány dospívající s problémovým chováním. Jsou zde nastíněna specifika práce s takovými klienty, která činí tyto profese náročnými především na psychickou odolnost odborných vychovatelů. Empirická část se opírá o data z výzkumného dotazníkového šetření. Představuje stručně zařízení, v němž bylo šetření prováděno a vysvětluje volbu metod výzkumu. Autorka zde také hledá možná vysvětlení a interpretace zjištěných dat.
|
|
|
Ženské strategie zvládání hněvu
Kolářová, Anna ; Junková, Vendula (oponent) ; Štětovská, Iva (vedoucí práce)
V této práci jsme se zaměřili na problematiku strategií zvládání hněvu, s akcentem na prožívání a vyjadřování hněvu ženami. První část mapuje teoretická východiska, především hněv v kulturním rámci a souvislost zvládání hněvu se zdravím. Na základě teoretických podkladů, dotazníků BARQ (Linden et al.) a české varianty STAXI (Stuchlíková, Man, Spielberger 1994, 2003) jsme koncipovali pilotní variantu dotazníku ANDO. Cílem bylo vytvořit dotazník, který by lépe zachytil nezdravé způsoby zacházení s hněvem a genderové rozdíly. Pomocí faktorové a shlukové analýzy jsme určili 9 subškál strategií zvládání hněvu (4 z nich měří nezdravé zacházení s hněvem) a vytvořili orientační normy (n=212). Pomocí dotazníku ANDO jsme potom na vzorku párů matek a dcer (nm=41, nd=41) měřili rozdílnosti a sílu vztahu mezi strategiemi zvládání hněvu dvou generací českých žen. Chtěli jsme ověřit, zda změna společenského klimatu v České republice ovlivnila ženské strategie hněvu a také, zda projevy hněvu matky ovlivňují zacházení s hněvem dcery. Ukázalo se, že matky inklinují více než dcery ke strategii vyhýbání se. Dcery zase více využívají strategii vyhledávání sociální opory (p<0,01). Nicméně byla to právě subškála vyhýbání se, kde se zároveň mezi matkami a dcerami potvrdila statisticky významná korelace (r=0,31; p<0,05). Celý...
|
|
|
Psychoterapeutická péče pro adolescenty selhávající v náročných situacích.
Bauer, Jiří ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Dobrovská, Dana (oponent)
Ústředním motivem disertační práce bylo nalezení efektivního způsobu, jak pomoci mladým lidem na hranici dospělosti prostřednictvím psychoterapeutické péče k zvládnutí náročných situacích, v nichž se jim nepodařilo obstát. Jejich selhávání se projevilo nejčastěji nedostatečnými výsledky při plnění školních povinností ve škole nebo pracovních úkolů na pracovištích odborného výcviku. Ačkoli příčiny byly různé, výsledek u všech stejně vyústil návrhem na vyloučení ze střední školy nebo odborného učiliště. Účelným se jevilo, a to jak v teoretických východiscích, tak ve výzkumu a jeho aplikacích, poukázat na velké množství vlivů a jejich kombinací, které vstupují do života každého jedince a jak je proto velice složité, ba přímo nemožné přesně identifikovat příčiny vzniku krize dospívajícího adolescenta. Všem zúčastněným zkoumaným osobám se však nastavilo zrcadlo jejich vlastních výpovědí prostřednictvím výsledků psychodiagnostických testů, artefaktů a rozhovorů s jejich rodiči, učiteli, mistry, ale především nimi samými. A spolu s nimi jsme hledali cestu z jejich krizové situace.Teoretická východiska vysvětlují klíčové pojmy a jejich souvislosti přímo k psychologickému výzkumu a jeho aplikování do terapeutické péče. Popisují psychologickou charakteristiku adolescence, v níž se snaží postihnout význam tělesných...
|
|
|
Prožitek flow u sportovců a uživatelů internetu
Řezáč, Pavel ; Štětovská, Iva (oponent) ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce)
Provedená studie se zabývá rozdíly prožitku flow mezi skupinou, která se vyjadřovala k činnosti "sport" a tou, která se vyjadřovala k činnosti "užívání internetu". Výzkum byl proveden dotazníkovou metodou pomocí formuláře prezentovaného na internetu s celkem 516 respondenty. Srovnání skupin se týká celkem 9 dimenzí flow - ve shodě s komponentovou teorií flow, dle Jackson, Csikszentmihalyi, 1999. Využita byla přepracovaná metoda FSS - 2 (flow state scale). Dále je zjišťován vztah mezi dosažením prožitku flow a sebehodnocením, provedeným pomocí sebeposuzovací škály (Rosenberg). Studie ověřuje také vhodnost modelu stavu flow (kanálový model x klasický model). Z výsledků je patrné, že prožitek flow byl intenzivněji zaznamenán u skupiny, která se vyjadřovala k činnosti "sport". Dále byl zjištěn velmi silný korelační vztah mezi globálním sebehodnocením a prožitkem flow napříč zkoumanými skupinami.
|
|
|
Možnosti rozvoje sociálních dovedností dospívajících ve středních školách
Krejčová, Lenka ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Blatný, Marek (oponent)
Předkládaná disertační práce prezentuje výsledky několikaletého výzkumného projektu, který se věnoval možnostem rozvoje sociálních dovedností dospívajících ve středních školách. První kapitoly práce shrnují různorodé poznatky a teoretické přístupy, které s danou problematikou souvisejí. Pozornost je zaměřena na socializaci ve vývojové etapě dospívání, neboť tento aspekt ontogeneze úzce navazuje na naše téma. Práce vymezuje sociální dovednosti a poukazuje na smysluplnost jejich rozvoje ve středních školách v souvislosti s komplexním rozvojem dospívajících, ale také ve smyslu podpory akademické úspěšnosti a ve formě prevence sociálně patologických jevů. Rozvoj sociálních dovedností je dále zvažován v rámci interakcí s učiteli, kteří představují významný zdroj opory i rozvoje v dospívání. Další významnou sociální skupinu ve školním prostředí, které je věnována pozornost, reprezentují vrstevníci dospívajících. Ti společně vytvářejí školní třídy a vzájemně se ovlivňují v průběhu celého edukačního procesu. Sociální dovednosti jsou také představeny v souvislosti se školní úspěšností, resp. motivací studentů ke školní práci a vnímanou akademickou účinností. Obě uvedené charakteristiky edukačního procesu do značné míry závisí na úrovni sociálních dovedností dospívajících a současně významně ovlivňují jejich školní...
|
|
|
Suicidal process in adult population
Komadová, Katarína ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Baudiš, Pavel (oponent)
Suicidálny proces je komplexný fenomén vyskytujúci sa v roznych variantách. Vzniká na podklade životných udalostí, psychickej poruchy, dlhodobej vulnerability jedinca k suicidálnemu správaniu alebo ich kombinácie. V prípade, že na počiatku suicidálneho procesu stojí životná udalosť, k rozvoju suicidálneho procesu dochádza vtedy, ak ju jedinec subjektívne hodnotí ako významnú, nezlučiteľnú s pokračovaním v živote a nenachádza z nej riešenie. Suicidálnemu jednaniu nemusia vždy suicidálne myšlienky predchádzať. K rozhodnutiu k realizácii suicidálneho aktu može človek dojsť buď v období predchádzajúcom suicidálnemu jednaniu a ďalej sa k nemu odhodlávať alebo čakať na výsledok situácie, ktorú hodnotí ako neúnosnú alebo k nemu može dojsť až v čase tesne pred suicidálnym jednaním. V takomto prípade jedná následne po spúšťacom podnete. Tento typ je charakteristický pre skratkovité suicidálne akty, avšak može sa vyskytnúť i u osob, ktoré nad suicidálnym jednaním uvažovali už v období predtým alebo mali predstavy o úniku zo situácie prežívanej ako neznesiteľnej. Iným typom suicidálneho procesu je postupné zúženie v oblasti afektov, percepcie, kognícií a hodnot. K suicidálnemu jednaniu dochádza, ak sa jedinec nachádza v situácii, ktorú vníma ako neznesiteľnú alebo neriešiteľnú, ak sa nachádza v stave zúženia,...
|
|
|
Systém TOGA a dotazník pracovního stylu manažerů
Krištof, Daniel ; Štikar, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Gregar, Aleš (oponent)
Autor v teoretické části popisuje vytváření systému TOGA jako jednotné koncepce, která na základě roztřídění činností do třech kategorií umožňuje posoudit některé aspekty pracovního stylu manažerů. Rozlišuje potom následující kategorie činností: činnosti zaměřené na diagnostiku, činnosti zaměřené na metodiku a činnosti zaměřené na tvořivost. Podle těchto univerzálních a srozumitelných kategorií posuzuje preferenci určité orientace činností manažera. Pojem pracovní styl je v systému TOGA vymezen jako pro jednotlivce charakteristickou míru preference diagnostických, metodických a tvořivých činností. Za rizikový považuje takový profil pracovního stylu, kdy manažer některé činnosti nepreferuje, opomíjí, odmítá. Popisuje typické chyby, ale také doporučení pro daného manažera a vhodná opatření, které může uplatňovat nadřízený manažera. Ve výzkumné části autor představuje výsledky standardizace dotazníku pro posuzování pracovního stylu, ve kterém testovaný posuzuje a prezentuje svůj postoj k činnostem na třech škálách - diagnostika, metodika a tvořivost. Studie obsahuje analýzu reliability, validity, položkovou analýzu a normy.
|
|
|
Raná interakce rodič-dítě se zaměřením na pohlavní specifika
Hrdličková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Sobotková, Daniela (oponent)
Tato dizertační práce vznikla jako součást grantového projektu GAČR č. 406/011220, jehož řešitelkou je doc.PhDr. Lenka Šulová CSc. Teoretická část je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na analýzu interakce rodiče s dítětem z pohledu teorie raného citového pouta. Ve druhé a třetí kapitole se zabýváme interakcí matka-dítě a otecdítě z pohledu socioemocionálního vývoje. Čtvrtá kapitola je věnována rodině z hlediska rané interakce a také se zde snažíme vysledovat možné příčiny narušení interakce jedince a pečující osoby. Pátá kapitola pojednává o vývoji dítěte v batolecím období. Teoretickou část práce uzavírá kapitola týkající se hlavních metod a výzkumů v oblasti raného citového pouta. Podstatou výzkumné části práce je analýza videonahrávek dětí ve věku 12, 24 a 36 měsíců(+/- dva měsíce) při hře s matkou a otcem v domácím prostředí. Výzkumný vzorek tvoří celkem 30 dětí, z každé věkové kategorie 1 O dětí. Nahrávky byly vyhodnoceny z hlediska předem stanovených kategorií (pohled, vokalizace, motorika, fyzický kontakt, manipulace s hračkou, emoce) v počítačovém programu V.I.P. Následně byly stanoveny nulové hypotézy (celkem 9), které jsme testovali pomocí statistické metody ANOV A. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.