|
|
Posttraumatický stres u žen po předčasném porodu v psychosociálních souvislostech
Janovská, Kateřina ; Sobotková, Daniela (vedoucí práce) ; Čepický, Pavel (oponent)
Práce pojednává o předčasném porodu jako o souboru událostí, které mohou vést k rozvoji posttraumatické stresové poruchy (PTSD), nebo které mohou podpořit rozvoj dílčích symptomů PTSD. Protože téma PTSD v souvislosti s předčasným porodem není dosud v českém prostředí zakotveno, teoretická část práce se opírá o dosavadní zahraniční poznatky. Zaměřuje se na okolnosti rozvoje PTSD u žen po předčasném porodu, shrnuje poznatky o výskytu a závažnosti symptomů PTSD v této skupině žen, diskutovány jsou negativní dopady symptomatologie PTSD, prostor je věnován možnostem diagnostiky této symptomatologie v kontextu předčasného porodu. Výzkumná část vychází z kvantitativního průřezového šetření, které poukázalo na signifikantně vyšší skóry závažnosti PTSD ve skupině žen po předčasném porodu ve srovnání se ženami po porodu v termínu. Ve skupině žen po předčasném porodu byly skóry závažnosti PTSD signifikantně spojeny s některými anamnestickými údaji (gestační týden narození dítěte, porodní hmotnost dítěte, délka poporodní hospitalizace dítěte, operativní vedení porodu). Vyšší významná souvislost skórů závažnosti PTSD byla nalezena s vnímanou sociální oporou žen po předčasném porodu a s některými zkušenostmi, které ženy získaly v souvislosti s pobytem předčasně narozených dětí na specializovaném neonatologickém...
|
|
|
Vliv sociálně psychologických faktorů porodního zážitku na ranou rodičovskou self-efficacy prvorodiček
Kodyšová, Eliška ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent) ; Sobotková, Daniela (oponent)
Název práce: VLIV SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÝCH FAKTORŮ PORODNÍHO ZÁŽITKU NA RANOU RODIČOVSKOU SELF-EFFICACY PRVORODIČEK Autor: Eliška Kodyšová Katedra psychologie FF UK Praha Vedoucí disertační práce: PhDr. Simona Horáková Hoskovcová, PhD., Katedra psychologie FF UK Praha Abstrakt: Období vstupu do rodičovství je významným přechodovým obdobím v psychické ontogenezi ženy. Důležitým faktorem předvídajícím rodičovské kompetence a emoční pohodu je rodičovská self- efficacy (vnímaná rodičovská účinnost). Nedávné studie ukazují, že rodičovskou self-efficacy matky může ovlivnit i spokojenost s porodním zážitkem. Ta je zase predikována sociálně psychologickými aspekty porodního zážitku, především oporou ze strany zdravotníků a pocitem osobní kontroly. V longitudinálním dvoufázovém výzkumu jsme proto sledovali faktory ovlivňující rodičovskou self- efficacy v období kolem narození prvního dítěte a jednotlivé determinanty porodního zážitku. S využitím mnohonásobné lineární regrese jsme zjistili, že ačkoli je rodičovská self-efficacy z velké míry založena už před porodem, opora ze strany zdravotníků při porodu a snadná utišitelnost dítěte ji mohou významně pozitivně ovlivnit. Potvrdili jsme také rozhodný vliv opory ze strany zdravotníků při porodu na spokojenost s porodním zážitkem i v našem souboru,...
|
|
|
Raná interakce rodič-dítě se zaměřením na pohlavní specifika
Hrdličková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Sobotková, Daniela (oponent)
Tato dizertační práce vznikla jako součást grantového projektu GAČR č. 406/011220, jehož řešitelkou je doc.PhDr. Lenka Šulová CSc. Teoretická část je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na analýzu interakce rodiče s dítětem z pohledu teorie raného citového pouta. Ve druhé a třetí kapitole se zabýváme interakcí matka-dítě a otecdítě z pohledu socioemocionálního vývoje. Čtvrtá kapitola je věnována rodině z hlediska rané interakce a také se zde snažíme vysledovat možné příčiny narušení interakce jedince a pečující osoby. Pátá kapitola pojednává o vývoji dítěte v batolecím období. Teoretickou část práce uzavírá kapitola týkající se hlavních metod a výzkumů v oblasti raného citového pouta. Podstatou výzkumné části práce je analýza videonahrávek dětí ve věku 12, 24 a 36 měsíců(+/- dva měsíce) při hře s matkou a otcem v domácím prostředí. Výzkumný vzorek tvoří celkem 30 dětí, z každé věkové kategorie 1 O dětí. Nahrávky byly vyhodnoceny z hlediska předem stanovených kategorií (pohled, vokalizace, motorika, fyzický kontakt, manipulace s hračkou, emoce) v počítačovém programu V.I.P. Následně byly stanoveny nulové hypotézy (celkem 9), které jsme testovali pomocí statistické metody ANOV A. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dvojjazyčná výchova dětí předškolního věku
SOBOTKOVÁ, Daniela
Bakalářská práce Dvojjazyčná výchova dětí předškolního věku se zaměřuje na fenomén, který je ve světě zcela běžný, ale v naší republice se rozšiřuje až v posledních desetiletích. Děti vyrůstající v prostředí, kde každý z rodičů hovoří jiným jazykem mají ve svém vývoji řadu specifik, ale i shodných momentů, stejně jako děti, které jsou vychovávány jako monolingvní. Tato bakalářská práce tedy mapuje zejména rozdíly, které bilingvní výchova dítěte přináší.
|
host ::
RSS.