|
|
VERBA DOCENT (Současná metodická východiska a dobrá praxe evropské památkové péče) I
Michalčáková, Jana ; Vácha, Zdeněk ; Fischer, Manfred F. ; Hellbrügge, Christoph ; Jesenský, Vít ; Keiser, Clemens
Přístup k co nejširšímu spektru informací je prvním předpokladem pro rozvoj všech odborných disciplín. Současná památková péče a všechny obory, jež ji formují, musejí být nutně nejen reflexí národní zkušenosti, ale zároveň si musejí být také vědomy skutečnosti, že jsou součástí širšího, mezinárodního kontextu. Přístup k zahraničním zdrojům však často může být z mnoha důvodů limitující. Národní památkový ústav se proto rozhodl tuto překážku alespoň částečně odstranit nově založenou ediční řadou VERBA DOCENT, a přispět tak ke zpřístupnění podstatných zahraničních textů. Prvním skromným počinem je představení textů tří německých památkářů, generačně vstupujících do památkářského diskursu v rozpětí asi 30 let. Texty pocházejí z konce 20. a začátku 21. století, tedy z doby, kdy se stále, již nejpozději od 70. let minulého století, jednoznačně projevuje potřeba opětovného návratu k zásadním otázkám péče o hmotné kulturní dědictví i zpochybnění přístupů považovaných po dlouhou dobu za dané, neměnné. Manfred F. Fischer je představen úvahou „Jak dlouho trvají díla?“, Christoph Hellbrügge statí „Konzervovat ano, restaurovat ne“ – mýtus památkové péče? a Clemens Kieser textem Tajná estetika památkové péče: kulturní památky nalezené a vynalezené. Texty jsou zde představeny v německém originále spolu s českými překlady, provázenými stručnými komentáři a medailony autorů.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Nové technologie a BOZP: využití nových technologií ve vybraných oblastech pracovních činností
Veselá, Kateřina ; Senčík, Josef ; Vala, Jiří ; Nechvátal, Marek ; Mráz, Václav
Průmysl 4.0 je velmi aktuální a často diskutované téma. Publikace Nové technologie a BOZP přináší čtenáři základní přehled o vybraných technologiích, které souvisejí s Průmyslem 4.0. Úvodem popisuje základní principy Průmyslu 4.0, které jsou uplatňované též ve vybraných oblastech pracovních činností. Pro účely této publikace bylo vybráno 5 oblastí pracovních činností, které jsou podle dostupných dat v České republice dlouhodobě považované za nejrizikovější. Jedná se konkrétně o oblast zpracovatelského průmyslu, logistiky, zemědělství, lesnictví a stavebnictví. Publikace obsahuje přehled technologií, které jsou v daných oblastech používané, případně přehled technologií, u kterých je v blízké budoucnosti možné očekávat jejich rozmach. Technologie, kterým byla pozornost věnována, by měly vést ke zvýšení bezpečnosti na pracovištích a zlepšení zdraví pracovníků. Opomenuta není ani oblast inteligentních osobních ochranných prostředků a chytrých pomůcek. Závěrem je nastíněné téma bezpečnosti na pracovišti související s využitím nových technologií a stručný právní úvod týkající se Průmyslu 4.0.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Pracovnělékařské služby
Dostál, Filip ; Havelka, Josef ; Scheu, Lenka ; Štefko, Martin
Jednou z povinností zaměstnavatele je komplexně řídit rizika. Současně k jeho povinnostem podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) náleží i nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce, stejně jako práce, ve kterých by náročnost nebyla adekvátní jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti. Ke splnění těchto povinností by měl být výrazně nápomocný poskytovatel pracovnělékařských služeb. Ten je obeznámen s problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v takové míře, že by se měl podílet na snížení počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání, což se týká především méně rizikových prací. S účinností od 1. dubna 2012 jsou pracovnělékařské služby definovány v ustanovení § 53 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“). V této souvislosti je možné poznamenat, že podle Úmluvy ILO č. 161 o závodních zdravotních službách pojem závodní zdravotní služba přesahuje pouhé provádění pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců. Závodní zdravotní služba je důležitá hlavně z pohledu prevence vzniku onemocnění. K tomu je nezbytná důkladná znalost pracovního prostředí. Ačkoliv pod pracovnělékařské služby spadá preventivní, diagnostická a konzultační péče, stěžejní je zvláště služba posudkové péče. V jejím rámci poskytovatel pracovnělékařské péče zjišťuje, je-li zaměstnanec schopen vykonávat dosavadní práci.
|
|
|
První pomoc při šikaně v práci: praktický manuál pro zaměstnance ohrožené některou z forem šikany v zaměstnání – mobbingem, bossingem nebo staffingem
Spurný, Joža ; Scheu, Lenka ; Havelka, Josef ; Ranglová, Jana
Na pracovištích bývá poměrně často opomíjena kvalita interpersonálních vztahů. Ze strany managementu takových organizací je věnována pozornost především měřitelným ekonomickým a jiným ukazatelům, aniž by si jeho příslušníci uvědomovali, že se kvalita interpersonálních vztahů významně podepisuje na těch ukazatelích, na které se především zaměřují. Na jedné straně si tak jsou ve shodě s manažerskou literaturou vědomi skutečnosti, že lidé představují největší bohatství jejich organizace, na straně druhé se však o toto bohatství nestarají adekvátním způsobem, což platí i o oblasti mezilidských vztahů. Přitom poznatky ze sociometrických výzkumů, které byly provedené v 60. letech minulého století mezi posádkami amerických bombardérů během války ve Vietnamu, poukázaly na to, že osádky tvořené průměrnými členy s dobrými vztahy mezi sebou dosahují lepších výsledků v porovnání s osádkami, které sice byly tvořené špičkovými vojáky, avšak mezi nimiž nepanovaly právě nejlepší mezilidské vztahy.1 Špatná kvalita interpersonálních vztahů na pracovišti může mít variabilní intenzitu a různou délku trvání. K nejzávažnějším jevům v této oblasti náleží mobbing, bossing a staffing, jimž je věnovaná pozornost v této stati. Jejím cílem je poskytnou základní orientaci v této problematice, na kterou je možno nahlížet z různých pohledů (např. z pohledu psychologického, sociologického, právního aj.).
|
|
|
PRACOVNÍ ÚRAZY: Správná praxe pro malé a střední podniky
Hrubá, Kateřina
Tato příručka je určena zaměstnavatelům, zvláště těm s menším počtem zaměstnanců, u kterých nepůsobí odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Shrnuje základní práva a povinnosti v oblasti pracovních úrazů – zaměstnavatelů, zaměstnanců, orgánů inspekce práce a pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. V příručce jsou uvedeny případy konkrétních úrazů z praxe, u kterých lze někdy obtížně rozlišit, zda jde o pracovní úraz, či nikoliv, a jak se řeší. Některé příklady těchto netypických pracovních úrazů jsou doplněny o citace z judikátů Nejvyššího soudu ČR. Část je věnována také statistice pracovních úrazů v České republice. Závěrem je uveden výčet právních předpisů, které se k problematice vztahují. Obsahem příručky není právní úprava školních úrazů a ani nemocí z povolání.
|
|
| |
|
|
Hodnocení zpětného odběru elektrozařízení, odděleného sběru elektroodpadů a nakládání s nimi za roky 2017 a 2018
Šlégrová, Helena
Článek hodnotí evidenci toku zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů v rámci České republiky za roky 2017 a 2018. Evidenci jsou povinni zasílat výrobci, poslední prodejci, distributoři a pověření zástupci výrobců elektrických a elektronických zařízení, a to buď sami nebo prostřednictvím kolektivního systému. Podklady pro hodnocení evidence toku elektroodpadů použité v článku byly vzaty z roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů. Cílem článku je zhodnocení nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady ve stanovených letech vzhledem ke směrnici Evropského parlamentu a rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení, která stanovuje minimální úrovně využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadů. Z uvedených výsledků vyplývá, že se České republice v roce 2017 a 2018 podařilo splnit stanovené požadavky EU na minimální úroveň využití vyřazených elektrozařízení a úroveň jejich recyklace.
Plný text: PDF
|
|
|
Integrovaná prevence jako nástroj pro efektivní a ekologicky šetrnou výrobu
Keprtová, Karolína ; Kolář, Jan
Životní prostředí funguje jako systém vzájemně provázaných složek, které mezi sebou mohou sdílet živiny, energii, ale i antropogenní znečištění. Fakt, že jsou jednotlivé složky životního prostředí propojené, je třeba reflektovat i v přístupu k prevenci a omezování znečištění. Integrované povolování představuje jeden z průřezových nástrojů ochrany životního prostředí, neboť působí v ochraně životního prostředí jako celku, přičemž komplexní a integrovaná ochrana je zprostředkována jak snahou o regulaci a snižování emisí působících na všechny složky životního prostředí, tak snahou o spojení jednotlivých povolení pro vypouštění emisí do jednotlivých složek životního prostředí.
|
host ::
RSS.