|
|
Rozvoj a vzdělávání pracovníků společnosti XYZ v kontextu talent managementu
Lešikar, Adam ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na rozvoj a vzdělávání talentovaných pracovníků společnosti XYZ. Jejím cílem je vytvořit pro reklamní agenturu XYZ prakticky využitelný nástroj, který jí usnadní identifikaci talentovaných pracovníků, výběr vhodných adeptů pro vedoucí pozice, posuzování jejich klíčových kompetencí a jejich vzdělávání a rozvoj. V první části práce jsou na základě analýzy odborné literatury vymezeny základní termíny a teoretická východiska. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány talentu a nadání, problematice talent managementu včetně různých přístupů a pojetí, základních procesů a aktuálních trendů, dále využití, tvorbě a hodnocení klíčových kompetencí v oblasti řízení lidských zdrojů a tématice rozvoje a vzdělávání pracovníků. Druhá část popisuje samotné kvalitativní výzkumné šetření realizované prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky společnosti XYZ a analýzy poskytnutých dokumentů. Výsledkem je profil talentovaného pracovníka společnosti, kompetenční model obsahující klíčové kompetence pro dvě vybrané pracovní pozice a návrh základního programu vzdělávacích a rozvojových aktivit, které pracovníkům společnosti umožní popsané kompetence získávat a rozvíjet. Navržený kompetenční model je doplněn několika variantami mřížek určených pro hodnocení důležitosti a úrovně...
|
|
|
Implementace technik pro rozvoj naslouchání do třídního kolektivu na 1. stupni ZŠ
Jeřábková, Anna ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikační dovedností naslouchání jakožto součástí komunikativní klíčové kompetence. Autorka necílí na situace, kdy žák poslouchá výklad učitele, nýbrž na naslouchání žáků prvního stupně sobě navzájem. Vychází z dlouhodobého vědeckého diskurzu na toto téma. Cílem této práce je nejprve teoreticky představit komunikační činnost naslouchání jako poměrně náročný proces, který, třebaže vyžaduje stejné množství pozornosti a tréninku jako ostatní komunikační činnosti, je v globálním měřítku ve školním kurikulu spíše opomíjen. Teoretická část zároveň předkládá konkrétní návrhy, jak lze rozvoj naslouchání ve třídním kolektivu prvního stupně základní školy podpořit. Výzkumná část, konkrétně pedagogický akční výzkum, vychází z teoretických poznatků. Klade si za cíl pozorovat změny ve vzájemné komunikaci žáků třetího ročníku, kde autorka působí jako asistentka pedagoga, se zaměřením na jejich dovednost naslouchání. Celkem tři etapy akčního výzkumu zachovávají cyklické schéma popis situace, akční návrh, akce a analýza. Akční výzkum je opřený o didaktické hry navržené tak, aby byla během nich tato dovednost žáky samotnými zkoumána a rozvíjena. Zároveň autorka prostřednictvím reflektivních pasáží vyhodnocuje průběh výzkumu a progres žáků v oblasti naslouchání. Realizovaný akční výzkum...
|
|
| |
|
|
Návrh rozvoje manažera
Prášek, Ondřej ; Remiš, Ivo (oponent) ; Novák, Petr (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je stanovit návrh, jak by se měl manažer rozvíjet, na jaké schopnosti je potřeba klást důraz v různých fázích jeho rozvoje a jaké jsou klíčové stránky správného manažera. Teoretická část práce se zabývá problematikou manažera a jeho rozvoje. Řeší a snaží se odpovědět na otázky, jak nejlépe by se manažer měl rozvíjet a co by pro svůj rozvoj měl dělat. Výstupem mé práce je vlastní návrh a doporučení pro mladého ambiciózního manažera. Toto mé doporučení je vytvořeno na základě kombinace kvalitativního i kvantitativního zkoumání.
|
|
|
Proposal for Personal Development Plan for Manager Operating in a Small Company
Šabacká, Zuzana ; Mandel, Miroslav (oponent) ; Konečná, Zdeňka (vedoucí práce)
The aim of this work is a proposal for the development of a manager in a private company. The means will be to create a functional competency model and then measure the manager's competencies. The theoretical part focuses on the definition of management and the manager's function and the definition of competencies and their classification. It then describes the various stages for creating a competency model and types of education development. The practical part is focused on the description of the company. This is followed by creating a functional competency model and its practical verification. The next step is to measure the current competencies of the manager, based on which a proposal for further education is created.
|
|
|
Metodika filmové a audiovizuální výchovy: Cesta do světa pohyblivých obrazů
Hlavicová, Lucie ; Vondrášková, Markéta ; Forejt, Jiří ; Bednařík, Pavel
Text této publikace přináší vhled do problematiky filmové a audiovizuální výchovy v České republice. Rady a tipy jak lze k výuce na různých stupních neformálního vzdělávání přistupovat, a především přehled dvaceti čtyř inspirativních metod a cvičení, jichž lze ve výuce využívat. Může také sloužit jako inspirace pro formální vzdělávání. Text vychází ze zkušeností dvanácti odborníků s dlouholetou praxí v oboru, kteří předkládají čtenářům z řad pedagogů a lektorů svá know-how ve snaze ulehčit jim v pedagogické praxi. Práce je zaměřena na tvůrčí oblast filmové a audiovizuální tvorby i na práci s filmovou projekcí a následnou analýzou audiovizuálních děl, se kterými mohou pedagogové ve výuce kreativně pracovat. Návody, jak filmovou a audiovizuální výchovu efektivně začleňovat do vyučování, i odkazy na vhodnou literaturu a další lektorskou a metodickou pomoc začínajícím pedagogům.
Plný text:  PDF
|
|
|
Využití metody EduScrum ve výuce přírodopisu na základní škole
Čížek, Tomáš ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Tato práce byla zaměřena na výukovou metodu eduScrum a její využití ve výuce přírodopisu na druhém stupni základní školy konkrétně v sedmém a osmém ročníku. Hlavním cílem bylo charakterizovat tuto metodu a zjistit, jaké uvedli žáci její silné a slabé stránky, co si odnesli pro sebe a jaké hrozby vnímali. Dále také jaké náměty na zlepšení metody měli. Vedlejším cílem bylo vymezit cíle přírodovědného vzdělávání všeobecně a definovat aktivizační metody, mezi které metoda EduScrum patří. Jako výzkumný nástroj byla zvolena upravená SWOT analýza. Výpovědi žáků byly dále zpracovány kvalitativně metodou otevřeného kódování. Výsledek výzkumné části ukázal, že žáci jako hlavní silnou stránku metody EduScrum uvedli týmovou spolupráci. Jako nejslabší stránka byla žáky zmíněna nespolupráce. Tento paradox byl vysvětlen na základě dvou teorií motivace - sebedeterminační a nastavení mysli. Největší přínos bylo pro žáky prohloubení znalostí v daných tématech. Největší hrozbu spatřovali žáci v nespolupráci a na ní navázaných rizicích nestihnutí práce a obdržení špatné známky. Pro zlepšení metody uvedli žáci většinou irelevantní návrhy, které nejsou realizovatelné nebo se neslučují s metodikou EduScrum. Celkově práce podala žákovský pohled na metodu EduScrum, její silné a slabé stránky, individuální přínosy, vnímané...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kompetence vedoucího pracovníka vzdělávací organizace
Círal, Gabriela Sarah ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Ve většině mateřských škol je ředitel/ředitelka a jejich zástupci (záleží na velikosti mateřské školy). Jsou i mateřské školy, které spadají pod základní školy nebo i střední školy v dané obci a funkci vedení vykonává ředitel/ředitelka základní školy nebo střední školy. V mateřské škole je potom zřízena pozice vedoucí učitelky, která není zástupcem ředitele/ředitelky, ale má na starost chod mateřské školy a zodpovídá se řediteli/ředitelce dané organizace. Tato práce se zabývá kompetencemi vedoucí učitelky, jakožto vedoucího pracovníka vzdělávací organizace. Cílem diplomové práce je zjistit kompetence a obsah pracovní náplně vedoucích učitelů/učitelek mateřských škol v Jihočeském kraji. V teoretické části se práce zabývá funkcí vedoucí učitelky, jaké jsou požadavky na výkon této pozice, jak se podílí na řízení organizace a jaký je přístup vedoucí učitelky ohledně vztahů na pracovišti. Čím se vedení mateřské školy zabývá, co si představit pod termínem výchovně vzdělávací proces. U všech lidí by měla být důležitá sebereflexe, u pedagogických pracovníků je obzvlášť důležitá a u vedoucí učitelky nezbytná. Dále jsou popsány klíčové kompetence, profesní kompetence vedoucí učitelky a manažerské kompetence. V empirické části je popsáno dotazníkové šetření, ve kterém se zjišťuje, jaké jsou profesní...
|
host ::
RSS.